Několik obrázků z obsáhlé prezentace bakalářské práce Emilie Rážové
věnující se Lomu ČSA:
Posudek bakalářské práce Emilie Rážové
s názvem: „(z)lom ČSA rekonvalescence (d)obývané krajiny
v Podkrušnohoří“.
Krajinu pod
Krušnými horami čeká velká proměna. Změny související s dekarbonizací a „odchodem
od uhlí“ přijdou tak jako tak, je ale otázkou jaké nové perspektivy se v jejich
rámci podaří založit. Zda půjdeme vstříc výzvám dvacátého prvního století, jejichž
obrysy jsou na severu Čech už dnes velmi zřetelné, nebo se jako doteď budeme
utápět v myšlenkových schématech a stereotypech, které jsou už dávno za
zenitem.
Celou Mosteckou
pánevní oblast si pro přehlednost můžeme rozdělit na část, kde již intenzivní
těžba skončila - od Duchcova po Ústí, a část od Kadaně po Duchcov, kde se v povrchových
lomech těží stále. Východní část pánve s akcentem na jezero Milada je nyní
prověřována velkoryse pojatou krajinářsko, urbanisticko architektonickou soutěží.
Trvalo více než dva roky diskusí, debat a workshopů než mohla být vyhlášena.
Západní část Mostecké
pánve to bude mít těžší. Už dnes tu s velmi rozporuplnými pocity sledujeme
„otevírání“ jezera Most veřejnosti. Neadekvátnost rekultivačních a hlavně resocializačních
procesů se tu setkává s apatií samospráv. Naopak aktivní jsou zájemci o opětovné
technické využití – energetické, hydrické, technologické. Hledání „přirozeného
a rovnovážného“ stavu tu jde reálně stále stranou.
Ale i tato
část Mostecké pánve se postupně stává předmětem veřejných debat, studentských
prací, nezávislých studií.
Studentka nás
předkládanou bakalářskou prací přesvědčuje, že si je velmi dobře vědoma
závažnosti, složitosti i nezbytnosti komplexního přístupu ve vybrané lokalitě
Dolu ČSA. Podařilo se jí téma otevřít velmi jednoduše a srozumitelně. Práce zahrnuje
jak velmi podrobnou historicko-analytickou část, tak část velmi dobře
uvěřitelnou část návrhovou. Práce je tu dost - jak říkají i vrcholní
představitelé těžební společnosti operující v oblasti – technických a
energetických studií je zpracováno velké množství, ale smysluplná komplexní práce
s osídlením a krajinou, která by nebyla jen technokraticky schematická tu není
žádná.
Srozumitelnosti
výrazně napomáhá použitá grafická úprava. Práci činí i pro laickou veřejnost velmi
dobře srozumitelnou (již jsem ji jako
referenci jak s problematikou pracovat předkládal současným vrcholným
politickým představitelům kraje).
Až budeme mít
obdobným způsobem vypracované možné využití všech lomů v oblasti – i Dolu
Nástup, Vršany, Bílina (ale ani okolí jezera Most takto zpracováno dosud není),
těším se na následné variace práce s celou oblastí. Až pak bude možno
adekvátně zpracovat i v bakalářské práci pouze naznačené koncepční
východo-západní propojení kraje „energetickou cyklostezkou“ a budovat celkovou
vizi rozvoje jedinečné krajiny pod Krušnými horami.
Bakalářská
práce se velmi kvalitně zabývá rozsáhlým, dosud neadekvátně uchopeným územím.
Navrhované
hodnocení “a“.
11.2.2021, doc.ing.arch. Ondřej Beneš, Ph.D.
Žádné komentáře:
Okomentovat