Ing.arch. Ondřej Beneš, Ph.D., Sochařská 12, 170 00 Praha 7 - Letná, mail@ondrejbenes.cz


pátek 30. srpna 2019

Milada 01



Zápis z jednání na ústeckém PKÚ za účasti pana Lence a pana Budína ze dne 29.8.2019


Úvod: Takovýchto jednání už bylo mnoho. První proběhly loni, kdy jsem byl přizván k velkým debatám při otevírání otázky jak dále s Miladou – výsledkem je nyní připravovaná soutěž. Minulý semestr toto téma prověřovali i studenti za účasti vedení PKÚ, jako i starostů Chabařovic, Trmic, ale i ústeckého primátora.

Tato schůzka se tak týkala jednak otázek okolo především koordinace dalšího postupu v případě Milady a pak i otázky související s dalším postupem v případě celé pánevní oblasti a zejména hledání a vyvažování co nejlepšího postupu. Zajímala mě především možnost spolupráce a koordinace z pohledu celého kraje.


a) MILADA

b) CELÝ UHELNÝ REGION


add a) MILADA

hlavní téma: Provázanost zadání soutěže na okolí Milady na spoustou dalších dokumentů, jejichž vznik neprovázel tak důležitý požadavek na celkovou kvalitu. Je třeba vytvořit  prostor, ve kterém bude na základě výsledků soutěže možno mluvit o jejich změnách a tím ke ZMĚNĚ UVAŽOVÁNÍ SMĚREM KE KVALITATIVNÍMU, zahrnujícímu celé široké okolí - nejde tu pouze o Miladu, ale řešené území jde až k  Teplicím, Chlumci, k Labi.

v bodech:
-zpočátku vymezit opravdu široké řešené území
-hledat komplexní kvalitní přístup
-při zadávání i hodnocení soutěže do debaty zahrnout maximum subjektů, veřejnost
-výsledky soutěže propsat zpět do relevantních dokumentů
-soutěž by ve všech ohledech měla být pro celou pánevní oblast INICIAČNÍ 




V současnosti běží výběr výběrové řízení, které najde tým, který bude organizovat soutěž na okolí Milady pro PKÚ. Po jeho vybrání bude následovat velmi náročné definování předmětu této soutěže i definování rozsahu řešeného území. PKÚ předpokládá, že vybraný tým jim s tímto vším pomůže. Jisté je, že soutěž nebude možno provést formou soutěžního dialogu, neb PKÚ by tento požadavek musel dát do podmínek výběrového řízení, ale u nás byla soutěž pořádaná tímto způsobem pouze jedna – neměl by se tedy kdo do tohoto řízení přihlásit.

Předběžně se jako ideální jeví soutěž dvoukolová. V prvním kole ideová urbanistická s rozsáhlým řešeným územím, ve druhém kole již přesnější definování rozsahu i funkcí.

V prvním kole by tak řešené území mohlo být velmi obsáhlé. Od Teplic po  Suché, Habří, Trmice, ústí Bíliny do Labe, Chudějov, Libouchec, Chlumec a Krupku. Zhruba takto lze vymezit oblast okolo Milady, kde jsou v krajině desítky jednotlivých vodních ploch dosud bez vazeb, bez hledání propojení s obcemi a sídly. V celém tomto území je třeba hledat „krajinu“ s jejími prostorovými  kvalitami, nejen pouze s parametry technickými – v krajině s uspokojenými jen technickými parametry se žít nedá. Jen vodních ploch je tu spousta - nejedná se pouze o Miladu, ale je tu Kateřina, v.n. Mydlany, Zalužanský rybník, Násada, Školní rybník, Petri, Malý Luční rybník, Velký Luční rybník, Nový rybník, Zámecký rybník, jezero Dělouš, Habrovický rybník. Mluvíme-li tedy o Miladě a jejím rekreačním, nebo pobytovém potenciálu, je nezbytné vidět i desítky těchto drobných vodních ploch, které obdobným způsobem dosud neuspořádaně „plavou“ monumentální podkrušnohorskou krajinou. 


Při ověřování způsobů jak „kotvit“ jezero Milada a hledat a tvořit jeho smysl, jsme se studenty viz. https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2019/08/milada-studenti-fa-cvut.html objevovali strukturu osídlení z doby ještě před těžbou s poukazem, že nyní v území žije pouze zlomek obyvatel. Hlavním cílem bylo z této strany si „osahat“ měřítko lidské krajiny tam, kde je smysl krajin v současnosti do značné míry dáván gigantickými těžebními stroji. Toto měřítko je přes ukončení těžby patrné doteď , stejně tak jako jeho neprovázanost s kvalitou a hodnotami krajiny – v tomto ohledu mě oslovil kolega architekt Petr Janda že už při určování kam půjde hlušina by šlo modelaci krajiny pomoci.

Pokud chceme mluvit o „návratu okolí Milady do života“ měli bychom se vyvarovat ale monotematickým řešením. V takto rozlehlých prázdných plochách, pokud se budeme soustředit pouze na specializované rekreační funkce hrozí, že mimo rekreační sezóny budou prostory mrtvé – i v takových excelentních rekreačních destinacích jako jsou Krkonoše, nebo pro nás adekvátnější příklad - italská alpská - jezera je bydlení zcela nezastupitelné.

Při ohledávání možností napojení Milady na své okolí se studenti zabývali především propojením s Trmcemi – kde se Milada může Bílinou setkat s Labem. Minimálně stejně důležité je propojení severovýchodním koncem Milady přes Předlice Tovární ulici a historické centrum Ústí také až po nábřeží a Labe. To jsou důvody, proč by první kolo ideové soutěže mělo zahrnovat území i podél Bíliny až k Labi.

Určitě se tu budeme potýkat s problematikou Ústí. To nyní čeká na přípravné práce vedoucí k zdání nového územního plánu. Pokud vše půjde dobře, bude nová Kancelář architekta města – kam by tato agenda měla spadat - zřízena někdy počátkem příštího roku. Požadavky ze strany Ústí na toto území ale bude nezbytné definovat ještě dříve. I proto je důležité aby první fáze soutěže byla ideová urbanistická, aby se soutěžící ze svého vlastního pohledu zabývali územím a mohli být i iniciátory debaty. Ze strany Ústí pak patrně půjde o shromáždění všech možných relevantních podkladů i výstupů různých pracovních skupin.

Další – druhé kolo soutěže – by už mohlo být konkrétnější. Řešené území by již bylo menší. Zásadní bude debata před zadáním tohoto druhého kola. Velmi důležité bude přehodnocování všech dosavadně platných dokumentů ZURkou počínaje. Právě soutěž by měla být tou možností, která do území hledáním kvality vnese novou energii. V celém takto vymezeném území nikdy architektonická soutěž ani urbanistická soutěž a patrně ani výběrové řízení, kde by převahou váhových kritérií při výběru vhodného týmu byla kvalita práce doložená portfolii NEBYLA – alespoň si toho nejsem vědom. NELZE tak v území mluvit o tom že by se tam někdy kvalita HLEDALA.

A právě kvalita je něco, co celou oblast může pozvednout, posunout dále. Kvalita ve věci architektury a urbanismu dokáže přinášet souvislosti a řešení – KTERÁ NEJSOU APRIORI PŘED OČIMA, ale jsou to ta řešení, která pokud někdo předloží všichni vnímají jako JEDINÁ MOŽNÁ. Právě takovémuto způsobu uvažování je třeba hledat cestu do života.

Tedy – mimořádně důležité bude jak definování zadání prvního kola, tak kola druhého a hledání jak mnohé v území, co bylo řešeno parciálně, technicistně ale co může být součástí platné legislativy OTEVŘÍT tak, abychom hledali řešení komplexní přinášející nové kvality ve všech ohledech.

Před vyhlášením takto rozsáhlé soutěže by určitě bylo dobré, aby se řešené území prověřilo v konkrétním návrhu, který by problematiku řešil do všech souvislostí – i majetkoprávních ale především technických. K tomu v případě okolí jezera Milada nedošlo. Došlo zatím jen k postupnému uchopování míst studentskými pracemi. Řešené území v nich bylo sice velmi rozsáhlé – Teplice, Trmice, Ústí – ale součástí prací nebylo a ani nemohlo být vyhodnocení z pohledu majetkoprávní problematiky a velmi speciální problematiky technické – ale i tak, jsou to dosud jediné kompletní studie, které území řešili jako krajinu kde žijí a bydlí lidé.  

Počátkem tohoto roku KUUK zadal územní studii okolí Milady formou výběrového řízení. Vyhrála firma na nejnižší cenu (v osobním jednání prý s poukazem na to, že má veškeré podklady).  Cena 350 000,- kdy renomované firmy podaly nabídku např i o milion vyšší (www.projektil.cz). Problém je ale v tom, že jako zadání měli řešit pouze využití rekreační. Přesto jak se vyjádřili – mluvil jsem o tom s panem architektem Charvátem – se dostali k tomu, že určitá forma bydlení v území je prostě nezbytná. Nyní ale mají problém se zadavatelem, kdy zadání – čistá rekreační funkce – nebylo prověřováno způsobem, který jsem popsal výše. Nebylo prověřováno způsobem, kdy by tu byla hledána KVALITA – důsledným porovnáním rozdílných variant, nejen tedy přepisem technických zpráv  převzatých z větších celků do zadávací dokumentace pro toto Územní studii.

Pro doplnění – podklad ZUR, např zde: https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2019/08/zurka.html (doplním ještě v komentáři její hodnocení). 



Termín odevzdání této Územní studie je někdy koncem tohoto roku. Územní studie by následně měla být předpokládám závazným podkladem i pro území, kterého by se měla týkat soutěž na okolí Milady… což by při špatném uchopení mohli negativně ovlivnit kvalitu výstupů z této soutěže.

Co by mi přišlo ale jako mimořádně vhodné – použít tuto Územní studii jako jeden z podkladů chystané soutěže, kde by nahradila kompletní práci zabývající se územím. Je to zároveň podklad z hlediska výše pořizovacích nákladů velmi levný. Ideální by pak bylo, aby se na základě výsledků soutěže na okolí Milady provedla korekce této Územní studie. Určitě lepší by bylo, aby se pozastavilo jejím zřizováním a dokončila se až po vyhlášení výsledků soutěže, ale opět – vzhledem k její pořizovací ceně a obrovským hodnotám, které jsou v území ve hře se varianta s jejím následným přepracováním jeví jako velmi dobré řešení.

PKÚ předpokládá, že pokud vše dobře půjde, výsledky soutěže bychom mohli znát někdy na počátku roku 2021.


add b) CELÝ UHLENÝ REGION

hlavní téma: Je třeba nastolit téma HLEDÁNÍ KOMPLEXNÍ PROSTOROVÉ KVALITY CELÉ PÁNEVNÍ OBLASTI. Nejde jen o technická a technologická řešení, jde tu o hledání komplexní kvality řešení, která by už od začátku měla být uvažována ve variantách NÁVRHŮ SOUTĚŽENÝCH NA KOMPLEXNÍ KVALITU. 

v bodech:
-téma pánevní oblasti přestat vnímat jen jako čistě technický problém
-již nyní otevřít téma její celkové prostorové kvality a začít s jejím prověřováním
-debatu otevřít pro maximum subjektů, adekvátně oslovit veřejnost 
-jako jedno z hlavních témat UPŘEDNOSTŇOVAT KVALITU OTEVÍRAJÍCÍ NOVÉ HORIZONTY, před do současnosti propagovanými kvantitativními požadavky.  




Probírali jsme i zadání studií proveditelnosti na jednotlivá technická  a technologická řešení v souvislosti se zamýšlenou soustavou jezer – elektrárny, přečerpávací zařízení. Termín odevzdání 30.6.2020.

K tomu jsem měl poznámku, že zároveň s touto prací by bylo dobré zadat práci zabývající se vlastními prostorovými hodnotami krajiny, do které jsou tato technická díla vkládána – což se zatím neděje. Něco takového není možné vyvodit ani z platné ZURky, ani z dalších prací. Jde o to, že hodnoty krajiny by nově vzniklými jezery a technickými zařízeními měly být zvyšována, hodnoty především prostorové. 


Cílem není aby technická zařízení „nebyla vidět“ – ta budou vidět vždycky – nevinné stavění dnes neexistuje. Stavět je třeba zodpovědně s vědomím všech souvislostí stejně jako je třeba krotit z počátku protichůdné a neřešitelné problémy. Určitě - pokud přece uděláme šikovnou vizualizaci, laik si ničeho nevšimne. Nám ale i tady musí jít o kvalitu, abychom se nebáli návrhy prezentovat jako nedílnou součást krajiny. Jak toho dosáhnout, právě o definování procesu a postupu se tu pokouším.

Ideální by tak bylo zadat už nyní předběžnou prostorovou koncepční studii celé pánevní oblasti, nejlépe několika týmům – kde by silné zastoupení měli krajinářští architekti. Jejím výstupem by byl například reálný fyzický model (od Chomutova po Duchcov třeba 5metrů dlouhý), kde by bylo možno demonstrovat co s krajinou a jejími hodnotami technologické celky v té které části například jezera provedou. Co je důležité – na rozdíl od rekultivovaných oblastí v Německu u polských hranic, kde se už pozvolna široká rovina otevírá až nahoru k Baltu, zde pod Krušnými horami naproti s Českým středohořím se jedná o velmi přesně definovanou monumentální krajinu s velmi silným a specifickým charakterem. To není místo pro „náhodná technická řešení“. Zde je třeba povahu a charakter krajiny nejprve převést do architektonické řeči abychom s ní mohli adekvátním způsobem pracovat. Abychom i zde od této kultivovanosti mohli začít mluvit o kultuře a k mimořádným výkonům dávné i bezprostřední minulosti přidat dnešní vrstvu.


Důležité je začít se dívat z této strany na komplexní kvalitu, aby technické dílo v krajině krajinu respektovalo, případně završovalo  – proto už nyní je třeba analyzovat, hledat a vytvářet co vlastně se tu má respektovat, dále aby tato technická díla byla i dobrými díly architektonickými (jeden z nejlepších způsobů jak dosáhnout na kvalitní realizaci je na začátku uspořádat architektonickou soutěž) jako příklad jsem uváděl střekovské Masarykovo zdymadlo, které všechny tyto požadavky splňuje – je to parádní architektura. A pak až jako třetí rovinu budeme hledat způsob jako toto všechno prezentovat směrem ven veřejnosti.

I pro tuto třetí rovinu by ve finále byl určitě nejlepší opravdu velký fyzický model – třeba tištěný 3d tiskárnou – kde by moderní laserové systémy ukazovaly minulost, současnost i budoucí varianty rozvoje. Určitě by to pak byl hlavní tahák obdoby pražského informačního centra architektury CAMP http://praha.camp/ , který by v ústeckém kraji bylo dobré pro tyto účely zřídit.

Toto vše ale už dalece překračuje kompetence a pravomoci PKÚ, přestože se dokážeme shodnout, že takto založený přístup by byl velmi smysluplný. Co ale mohu provést je pokusit se podrobněji vydefinovat u tohoto bodu zdání, vypracovat zdůvodnění. Patrně by bylo na kraji aby toto vše inicioval. Pokud to budeme mít pohromadě případným investorem nemusí být zrovna kraj, ale prostředky by případně šlo získat i jinde.


Důležité je, že bychom se takto mohli pokusit otevírat uvažování, které by mohlo vést ke kvalitativně jiným výsledkům.

Mohli bychom se také přes původně technické zadání pokoušet společně vnímat krajinu a její dnešní i budoucí obyvatele. Mohl by to být i iniciační moment pro spolupráci velkých měst a obcí  v rámci celé pánevní aglomerace.  

Na schůzce jsme se dohodli, že cca do týdne připravím v této věci podklad, který by se mohl stát součástí prezentace pro potřeby návštěvy vlády ČR v PKÚ v polovině září – mluvili jsme o cca pěti slajdech.



Zápis dne 30.8.2019 provedl Ondřej Beneš

použité kresby viz: https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2019/08/milada-studenti-fa-cvut.html 

Žádné komentáře:

Okomentovat