Prostorové a strategické řízení
Středočeského kraje
Podklad pro krajskou debatu a přípravu
konkrétního programu
Účel dokumentu Přehled současných nástrojů, hlavních prostorových problémů a
proveditelných kroků, které mohou propojit územní plánování, strategii,
rozpočet a přípravu projektů.
Hlavní závěr Středočeskému kraji nechybějí dokumenty. Chybí mu trvale řízený
celek, který by z právně závazných plánů, studií a strategií vytvářel společnou
prostorovou vizi, rozpočtové priority a připravené projekty pro metropolitní
prstenec, regionální centra i vnitřní periferie.
Ondřej Beneš
28.
září 2026
Stav
veřejně dostupných podkladů ověřen k uvedenému datu
1 Shrnutí a doporučení
Srovnání s Prahou je užitečné, ale musí být
přesné. Metropolitní plán Prahy je od 1. září 2026 závazným územním plánem
jediné obce, která je současně krajem. Středočeský kraj naproti tomu tvoří 1
144 samostatných obcí a krajská úroveň má jinou zákonnou roli. Kraj proto
nemůže jednoduše pořídit obdobu pražského plánu a nahradit jí obecní územní
plány. Může však vytvořit mnohem silnější rámec pro koordinaci, rozhodování a
investice, než jaký funguje dnes. [5] [6]
Kraj má závazné Zásady územního rozvoje,
obecní územní plány, krajskou strategii, akční plány, územní studie a nástroj
ITI pro Pražskou metropolitní oblast. Tyto nástroje mají rozdílné územní
záběry, právní účinky i správce. Samy o sobě proto nevytvářejí jeden společně
řízený program, který by každý rok spojoval data, rozpočet, dotační
příležitosti a konkrétní projekty.
Nejsilnější důkaz této mezery poskytuje
vlastní hodnocení krajské strategie z roku 2024. Uvádí, že navržená
implementační a řídicí struktura byla nerealistická a prakticky nezačala
fungovat, strategie nebyla účinně propojena s finančním řízením a rozpočtem a
pro další období je potřebná nová strategie s reálnou kapacitou a konkrétním
vlastníkem. Z 181 sledovaných aktivit bylo 56 uskutečněno, 68 jen částečně a 57
nikoli; zlepšení vykázala méně než polovina indikátorů. [10]
Doporučený politický směr
1. Určit politického garanta
a stálého výkonného koordinátora, kteří budou odpovídat za celek, nikoli pouze
za jeden dokument nebo dotační titul.
2. Zpracovat prostorovou vizi
Středočeského kraje do roku 2040, která spojí metropolitní oblast, regionální
centra, venkov, vnitřní periferie a transformační území.
3. Převést vizi do
jednoho průběžně aktualizovaného portfolia projektů s vlastníkem, stavem
přípravy, náklady, územním dopadem a zdroji financování.
4. Uzavřít s Prahou stálý
pracovní mechanismus pro témata, která hranici krajů fakticky neznají, zejména
dopravu, bydlení, školy, zdravotnictví, vodu, krajinu a logistiku.
5. Využít Příbramsko jako
pilotní transformační území, na němž se propojí legální datová základna,
bezpečnost, krajina, osídlení a projektová příprava.
Co má být výstupem listopadového jednání
Smyslem není přijmout další obecnou
deklaraci. Zastupitelstvo by mělo vyžádat jednoznačnou zprávu o stavu
současných nástrojů, určit odpovědnost a termín pro předložení návrhu řídicího
modelu. Součástí má být stav Územní studie Pražského metropolitního regionu 2,
příprava nové krajské strategie, způsob promítnutí studií do Zásad územního
rozvoje a rozpočtu a návrh, jak bude pokryto území mimo pražskou metropolitní
oblast.
Obsah dokumentu
·
Kraj v číslech a základní
územní napětí
·
Právní a plánovací rámec
·
Mapa současných dokumentů a
nástrojů
·
Hlavní mezery dnešního systému
·
Zahraniční a české modely
·
Návrh programu Středočeský kraj
2040
·
Příbramsko jako pilotní
transformační území
·
Otázky a pracovní návrh
usnesení pro zastupitelstvo
·
Harmonogram prvních dvou let
2 Středočeský kraj v číslech
Středočeský kraj je nejlidnatějším krajem
České republiky, obklopuje hlavní město a zároveň nemá vlastní krajské sídlo na
svém území. Jeho správní centrum leží v Praze. Tato skutečnost zesiluje funkční
provázanost s metropolí, ale současně komplikuje vytváření společné krajské
identity a vyvážené pozornosti k územím vzdálenějším od Prahy. [1]
|
Ukazatel |
Hodnota |
Význam pro řízení
kraje |
|
Rozloha |
10 929 km² |
Téměř
14 procent území České republiky |
|
Počet obyvatel |
1 478 741 |
Stav
k 30. červnu 2026 |
|
Počet obcí |
1 144 |
Nejvyšší
počet obcí mezi kraji |
|
Správní obvody ORP |
26 |
Velmi
rozdílné velikostí i vazbou na Prahu |
|
Obce pod 2 000 obyvatel |
1 010 |
Žije
v nich 38,9 procenta obyvatel kraje |
|
Podíl městského obyvatelstva |
51,2 procenta |
Nejnižší
podíl mezi kraji |
|
Města |
86 |
Statutární
města Kladno a Mladá Boleslav |
|
Výhled počtu obyvatel |
Přibližně 1,9 milionu |
Projekce
pro rok 2081 počítá s růstem o 30,5 procenta oproti počátku roku 2024 |
|
Průměrný věk |
41,5 až 47,9 roku |
Projekce
předpokládá výrazné stárnutí do roku 2081 |
Zdroj
dat: Český statistický úřad. Údaje jsou uvedeny v časové platnosti jednotlivých
statistik. [1] [2] [3] [4]
Sídelní systém bez dominantního krajského centra
Největší města jsou ve srovnání s počtem
obyvatel kraje relativně malá. K 31. prosinci 2024 mělo Kladno 69 664 obyvatel,
Mladá Boleslav 47 346, Kolín 33 444, Příbram 32 773 a Kutná Hora 21 642. Kraj
proto není organizován kolem jednoho regionálního centra. Jeho sídelní
strukturu vytváří metropolitní prstenec Prahy, několik samostatných
regionálních center, hustá síť malých obcí a území s horší dostupností služeb.
[4]
Růst je nerovnoměrný a závislý na migraci
Celkový počet obyvatel dál roste, především
přistěhováním. Dlouhodobá projekce do roku 2081 počítá s dalším výrazným
růstem, ale zároveň se stárnutím populace. To znamená souběh dvou odlišných
tlaků: v dynamickém zázemí Prahy je třeba rychle doplňovat školy, dopravu,
vodohospodářskou infrastrukturu a dostupné bydlení, zatímco části vzdálenější
od metropole budou řešit dostupnost služeb, generační výměnu a udržení
základních funkcí obcí. [3]
Tři územní situace
|
Typ území |
Typický tlak |
Potřebná odpověď |
|
Metropolitní prstenec |
Růst
obyvatel a výstavby, dojížďka, vysoké ceny bydlení, přetížené silnice a
železnice, nedostatek škol a technické infrastruktury |
Společné
rozhodování s Prahou a koordinace více obcí |
|
Regionální centra a rozvojové osy |
Koncentrace
pracovních míst a služeb, průmysl, logistika, nároky na napojení a bydlení |
Posílit
centra, příčné vazby a dostupnost služeb v jejich zázemí |
|
Vnitřní periferie a transformační
území |
Řidší
osídlení, horší dostupnost, stárnutí, brownfieldy a posttěžební či
postindustriální zátěže |
Cílený
program služeb, krajiny a projektové přípravy |
Rozdělení do tří situací není novou správní
mapou. Je to pracovní způsob, jak nepoužívat na celý kraj jeden univerzální
nástroj. Jednotlivé obce a ORP se mohou nacházet na rozhraní více situací.
3 Právní a plánovací rámec
Nový stavební zákon vymezuje Zásady
územního rozvoje jako základní koncepční dokument kraje pro usměrňování
územního rozvoje a ochranu hodnot území. Pořizují se pro celé území kraje.
Územní plán je naopak základním koncepčním dokumentem obce a pořizuje se pro
celé území obce. Praha je specifická tím, že je současně obcí i krajem; její
Metropolitní plán je proto obecním územním plánem, nikoli vzorem krajského
dokumentu stejné právní povahy. [5] [6]
|
Nástroj |
Území |
Hlavní síla |
Hlavní omezení |
|
Zásady územního rozvoje |
Celý
kraj |
Závazný
krajský nástroj územního plánování |
Vymezuje
krajské priority, plochy a koridory, ale sám neřídí rozpočet ani projektové
portfolio |
|
Územní plány obcí |
Jednotlivé
obce |
Závazná
regulace využití území |
Při
1 144 obcích vzniká vysoký nárok na koordinaci přes hranice obcí |
|
Územní studie |
Vymezené
funkční území |
Odborný
podklad pro rozhodování a změny plánů |
Není
sama o sobě závazným plánem a musí mít správce navazujících kroků |
|
Strategie rozvoje kraje |
Celý
kraj |
Programový
rámec samosprávy |
Bez
vazby na rozpočet, odpovědnost a aktualizaci zůstává deklaratorní |
|
ITI Pražské metropolitní oblasti |
Praha
a 490 středočeských obcí |
Integrovaná
strategie a mechanismus evropského financování |
Nepokrývá
celý kraj a nenahrazuje společné územní řízení |
Co lze od kraje realisticky požadovat
Kraj nemá nahradit rozhodování obcí. Může
však vytvořit společný obraz území, sjednotit datové standardy, pojmenovat
nadobecní priority, podmínit vlastní investice souladností s těmito prioritami,
koordinovat veřejnou infrastrukturu a pomáhat obcím s přípravou projektů. Právě
zde leží prostor mezi závaznou regulací a jednorázovými strategickými
dokumenty.
·
ZÚR mají vymezit a chránit
důležité prostorové vztahy a záměry.
·
Strategie má určit výsledky,
odpovědnost, peníze a měřitelné cíle.
·
Územní studie mají připravit
odbornou shodu pro funkční celky přes hranice obcí.
·
Projektové portfolio má převést
rámec do konkrétních, připravených a financovatelných kroků.
·
Roční zpráva zastupitelstvu má
zajistit politickou kontrolu a kontinuitu přes volební období.
Zásady územního rozvoje Středočeského kraje
Středočeský kraj má platné a opakovaně
aktualizované Zásady územního rozvoje. Oficiální úplné znění zahrnuje soubor
aktualizací a kraj zveřejňuje i přehled nově vydaných změn. Zpráva o
uplatňování za roky 2017 až 2024 má sloužit jako podklad pro další aktualizaci
a pracuje s pražskou metropolitní rozvojovou oblastí i s několika republikovými
rozvojovými osami. [7] [8]
ZÚR proto nelze popisovat jako chybějící
dokument. Otázkou je, zda jsou jejich priority, územní studie, investice kraje
a obecní plánování propojeny do jednoho průběžně řízeného procesu a zda je
tento proces srozumitelný obcím, veřejnosti a politické reprezentaci.
4 Současné dokumenty a nástroje
Následující přehled ukazuje, že nástroje
existují, ale překrývají se jen částečně. Rozdíly v územním rozsahu jsou
klíčové: pražský plán řeší Prahu, metropolitní studie řeší funkční zázemí Prahy
a ZÚR i krajská strategie mají pokrývat celý Středočeský kraj.
|
Dokument |
Územní rozsah |
Stav |
Funkce |
|
Metropolitní plán Prahy |
Praha |
Schválen
28. května 2026 a účinný od 1. září 2026 |
Závazný
obecní územní plán |
|
Zásady územního rozvoje
Středočeského kraje |
Celý
kraj |
Platné
a průběžně aktualizované |
Závazný
krajský nástroj územního plánování |
|
Strategie rozvoje územního obvodu
2019 až 2024 s výhledem do 2030 |
Celý
kraj |
Krajský
web ji nadále zveřejňuje v sekci Strategie rozvoje kraje |
Programový
dokument bez přímé právní závaznosti |
|
ITI Pražské metropolitní oblasti
2021 až 2027 |
Praha
a 490 středočeských obcí |
Platná
integrovaná strategie |
Koordinace
evropských fondů a integrovaných projektů |
|
Územní studie Pražského
metropolitního regionu 1 |
Rozvojová
oblast OB1 přibližně 270 obcí |
Dokončena
v roce 2024 |
Podklad
pro koordinaci dopravy, technické a zelené infrastruktury |
|
Územní studie Pražského
metropolitního regionu 2 |
Širší
vztahy OB1 a podrobnější metropolitní území |
Zakázka
zadána v roce 2024 |
Podklad
pro sídelní strukturu, vybavenost, suburbanizaci a rekreaci |
Pražský Metropolitní plán
Metropolitní plán je významný referenční
bod, protože vytváří jednotnou prostorovou koncepci Prahy a stanovuje pravidla
pro celé území hlavního města. Přímé srovnání se Středočeským krajem je však
institucionálně nepřesné. Praha rozhoduje o jediném územním plánu pro jednu
obec, zatímco Středočeský kraj musí koordinovat 1 144 samospráv a nemůže jejich
územní plány nahradit. Inspirací proto není kopie dokumentu, ale síla
jednotného obrazu území, dlouhodobá odborná kapacita a vazba na rozhodování.
[6]
Strategie rozvoje kraje a její vyhodnocení
Strategie rozvoje územního obvodu
Středočeského kraje pro období 2019 až 2024 s výhledem do roku 2030 správně
pojmenovala tlak metropolitního růstu, nedostatečnou kapacitu technické a
sociální infrastruktury, dopravní problémy i rozdíly mezi zázemím Prahy a
vnitřními periferiemi. [9]
Její oficiální hodnocení z května 2024 je
pro další postup zásadní. Nezpochybňuje potřebu strategie, ale upozorňuje na
způsob jejího řízení. Doporučuje novou strategii, realistickou implementační
strukturu, personální kapacitu, průběžnou aktualizaci a konkrétního
individuálního vlastníka, který bude dokument udržovat při životě. Výslovně
žádá silnější propojení s finančním řízením a zapojení opozice, aby se omezilo
přerušení práce po volbách. [10]
Integrovaná strategie ITI
ITI je praktický a důležitý mechanismus,
protože spojuje Prahu a 490 středočeských obcí při přípravě integrovaných
projektů a evropského financování. Jeho garantem je Magistrát hlavního města
Prahy. ITI ale není společným územním plánem ani nástrojem pro řízení celého
Středočeského kraje. Je třeba jej využít jako jednu z finančních větví širšího
programu, nikoli jako jeho náhradu. [11]
Územní studie Pražského metropolitního regionu 1
Studie dokončená v roce 2024 pokrývá
pražskou metropolitní rozvojovou oblast OB1, přibližně 270 obcí. Vytváří
společný podklad pro Prahu a Středočeský kraj v dopravě, technické a zelené
infrastruktuře a hierarchii sídel. Pracuje s denními proudy přibližně 240 tisíc
lidí do Prahy a 80 tisíc lidí z Prahy a označuje významná centra metropolitního
regionu, například Kladno, Kralupy nad Vltavou, Neratovice, Brandýs nad Labem
Starou Boleslav, Říčany, Benešov a Beroun. [12]
Hlavní otázkou už není existence studie,
ale její použití. Kraj by měl zveřejnit seznam doporučení, která převzal do
ZÚR, vlastních investic, jednání s obcemi a připravovaných projektů, a také
vysvětlit, která doporučení nepřevzal a proč.
Územní studie Pražského metropolitního regionu 2
Zakázka byla zadána Ministerstvem pro
místní rozvoj v roce 2024 společnosti CityTraffic za 6,32 milionu Kč bez DPH.
Zadání se zaměřuje na sídelní strukturu, suburbanizaci, veřejnou vybavenost,
rekreaci a cestovní ruch s horizontem roku 2030 a výhledem do roku 2050. V
širších vztazích pracuje mimo jiné s ORP Benešov, Beroun, Brandýs nad Labem
Stará Boleslav, Černošice, Český Brod, Dobříš, Kladno, Kralupy nad Vltavou,
Lysá nad Labem, Neratovice, Říčany, Slaný a Rakovník. [13] [14]
Zadání samo konstatuje, že pro celou
pražskou metropolitní rozvojovou oblast chybí jednotný územně plánovací
podklad. Ve veřejně dostupných oficiálních zdrojích prověřených k 28. září 2026
nebyl dohledán zveřejněný finální výstup studie. Aktuální stav, termín
zveřejnění a způsob projednání je proto vhodné vyžádat přímo od Ministerstva
pro místní rozvoj a krajského úřadu.
5 Hlavní mezery dnešního systému
Chybí společná prostorová syntéza celého kraje
ZÚR jsou zákonným krajským rámcem, ale
veřejná a politická debata potřebuje také srozumitelnou syntézu: kde má růst
bydlení a pracovní místa, kde mají být posíleny regionální služby, jaké
kapacity infrastruktury tomu odpovídají, která území mají být chráněna a kde
jsou transformační příležitosti. Metropolitní studie tuto roli plní jen pro
část kraje.
Chybí trvalý vlastník a výkonná kapacita
Jednotlivé odbory mohou kvalitně spravovat
své agendy, ale celek vyžaduje místo, které propojí územní plánování,
regionální rozvoj, dopravu, školství, životní prostředí, majetek, investice a
evropské fondy. Bez konkrétní odpovědnosti se dokumenty aktualizují odděleně a
jejich doporučení se obtížně převádějí do rozhodnutí.
Chybí přímá vazba na rozpočet a projektovou přípravu
Strategický cíl má mít rozpočtový program,
vlastníka, harmonogram a projektový zásobník. Krajská strategie má být jedním z
podkladů pro rozpočtový výhled, plán investic, dotační politiku i rozhodování o
majetku. Hodnocení strategie z roku 2024 ukazuje, že právě tato vazba byla
slabá. [10]
Spolupráce s Prahou je příliš závislá na jednotlivých projektech
Každodenní pohyb obyvatel, trh bydlení,
kapacita škol a zdravotnictví, voda, odpady, logistika i krajinné systémy tvoří
jeden funkční prostor. ITI a společné studie poskytují základ, ale samy
nezaručují pravidelný politický a odborný mechanismus, který připravuje
společná rozhodnutí a kontroluje jejich plnění.
Metropolitní pohled nezahrnuje celý kraj
Pozornost soustředěná na vztah Prahy a
jejího zázemí je oprávněná, ale nesmí vytlačit vnitřní periferie, venkovská
území a transformační oblasti. Kraj potřebuje jeden rámec se dvěma rozdílnými
logikami: koordinovat růst tam, kde je nejrychlejší, a soustředit veřejnou
podporu tam, kde hrozí ztráta služeb, dostupnosti nebo využití krajiny.
Data jsou rozptýlená a obtížně převoditelná do rozhodnutí
K dispozici jsou statistiky, územně
analytické podklady, sektorové evidence i data správců infrastruktury. Pro
politické a investiční řízení však musí být spojena do malého počtu pravidelně
aktualizovaných ukazatelů a map. Každý ukazatel musí mít známý zdroj,
odpovědnou instituci, datum platnosti a pravidla zveřejnění.
Riziko dalšího dokumentu bez provozního modelu
Největším rizikem je pořídit novou vizi,
aniž by se současně změnilo řízení. Proto je vhodné rozhodnout nejprve o
garantovi, výkonné jednotce, ročním cyklu a vazbě na rozpočet. Teprve tato
struktura má převzít zadání a správu nového dokumentu.
6 Použitelné modely
Žádný zahraniční model nelze převzít beze
změny. Společným znakem funkčních příkladů však není jen kvalitní plán. Je jím
stálá instituce, sdílená data, předem dohodnutý způsob rozhodování a schopnost
převést prostorové priority do projektů.
|
Příklad |
Co funguje |
Co je přenosné |
|
Vídeň a Dolní Rakousy |
Společný
Stadt Umland Management financovaný a řízený oběma zeměmi, pravidelná
konference a konkrétní projekty |
Stálou
společnou kancelář Prahy a Středočeského kraje pro přeshraniční témata |
|
Berlín a Braniborsko |
Společný
úřad územního plánování od roku 1996 a společný zemský plán |
Institucionální
kontinuitu, společné analytické zázemí a práci s polycentrickou sítí |
|
Île de France |
Regionální
prostorový a environmentální rámec do roku 2040, polycentrická síť a podpora
obcí při implementaci |
Jednotnou
regionální vizi, závazné vazby tam, kde to právo dovoluje, a praktické
nástroje pro obce |
|
Metropolitní oblast České
Budějovice |
Územní
studie pro 98 obcí a přibližně 200 tisíc obyvatel, schválená jako územně
plánovací podklad v roce 2024 |
Český
procesní model společného zadání, projednání a využití studie přes hranice
obcí |
Vídeň a Dolní Rakousy
Stadt Umland Management vytváří trvalou
mezivládní a odbornou kapacitu pro společný rozvoj Vídně a jejího zázemí. Je
zakotven ve společném sdružení, má vedení z obou zemských vlád, pořádá
pravidelné konference a vedle strategických otázek připravuje konkrétní
spolupráci. Pro vztah Prahy a Středočeského kraje je nejcennější právě trvalost
a rovnocenné institucionální ukotvení. [15]
Berlín a Braniborsko
Berlín a Braniborsko mají společné územní
plánování a společný plán hlavního regionu. Model pracuje s metropolitním
jádrem, rozvojovými osami podél železnice a sítí center ve vzdálenější části
regionu. Přínosem pro Středočeský kraj je spojení metropolitního řízení s
cílenou podporou center mimo bezprostřední zázemí metropole. [16]
Île de France
Regionální schéma SDRIF E bylo přijato v
roce 2024 a státem schváleno v roce 2025. Propojuje prostorový rozvoj a životní
prostředí do roku 2040, vymezuje polycentrickou strukturu a poskytuje obcím
mapové a metodické nástroje pro implementaci. Inspirativní je souběh
dlouhodobého regionálního rámce a praktické podpory místního plánování. [17]
Metropolitní oblast České Budějovice
Jihočeský kraj pořídil územní studii
metropolitní oblasti České Budějovice pro území přibližně 1 350 km², 98 obcí a
200 tisíc obyvatel. Studie řeší dopravu, rozvoj sídel, přírodu, rekreaci a
spolupráci obcí a v říjnu 2024 byla schválena jako podklad pro územní
plánování. Ukazuje, že společný nadobecní podklad lze vytvořit i v českém
právním a institucionálním prostředí. [18]
7 Program Středočeský kraj 2040
Pracovní označení Středočeský kraj 2040
nepředstavuje další izolovanou strategii. Má označovat provozní program, který
spojí právně závazné plánování, strategii, data, rozpočet a projekty. Jeho
základní podmínkou je jasná odpovědnost.
|
Prvek |
Navržené uspořádání |
Odpovědnost |
|
Politické vedení |
Jeden
člen rady odpovědný za prostorový a strategický celek |
Předkládá
priority, řeší střety resortů a každoročně skládá účty zastupitelstvu |
|
Výkonná jednotka |
Malý stálý tým napříč územním plánováním a regionálním rozvojem.
Jednou z možností je agenda krajského architekta, kterou doporučuje Česká
komora architektů a pilotně rozvíjel Ústecký kraj. [19] |
Spravuje
data, projektové portfolio, harmonogram a meziresortní koordinaci |
|
Metropolitní platforma |
Rovnocenné
pracovní uspořádání Prahy a Středočeského kraje |
Připravuje
společná rozhodnutí v dopravě, bydlení, službách, vodě a krajině |
|
Územní partneři |
ORP,
města, obce, svazky obcí a místní akční skupiny |
Dodávají
místní znalost, projekty a zpětnou vazbu |
|
Odborná rada |
Univerzity,
správci infrastruktury, hospodářští a environmentální partneři |
Ověřuje
data, varianty a veřejné dopady |
Pět propojených výstupů
1. Prostorová vize 2040.
Srozumitelný a mapově založený rámec pro metropolitní oblast, regionální
centra, rozvojové osy, venkov, vnitřní periferie a transformační krajiny.
2. Datový atlas. Malý
počet oficiálních vrstev a ukazatelů pro obyvatelstvo, bydlení, mobilitu,
školy, zdravotnictví, vodu, krajinu, energetiku, hospodářství a brownfieldy.
3. Projektové portfolio.
Každý projekt má vlastníka, území, fázi přípravy, rizika, předpokládané
náklady, financování a další rozhodnutí.
4. Dohoda s Prahou. Stálý
program společných témat a pravidelný politický i odborný cyklus, nikoli pouze
ad hoc jednání.
5. Roční zpráva o územním
rozvoji. Stručný veřejný dokument pro zastupitelstvo, který ukáže změny v
datech, stav klíčových projektů a rozhodnutí pro další rok.
Jak má vzniknout prostorová vize
Vize má vycházet z platných ZÚR, územně
analytických podkladů, obou metropolitních studií, krajské strategie a
sektorových koncepcí. Nemá vytvářet paralelní právní regulaci. Má z těchto
podkladů vybrat společné priority, popsat varianty a ukázat jejich investiční
důsledky. Tam, kde odhalí potřebu změny závazných dokumentů, musí být
navazující krok výslovně pojmenován.
•
Růst bydlení spojovat s kapacitou železnice, silnic, škol,
zdravotnictví, vody a kanalizace.
•
Posílit polycentrickou síť měst a služeb, aby kraj nebyl závislý pouze
na radiálních vazbách do Prahy.
•
Vymezit území, kde má kraj aktivně připravovat transformaci brownfieldů
a posttěžebních ploch.
•
Stanovit krajinné, vodní a klimatické limity ještě před výběrem
investičních záměrů.
• Rozlišit projekty pro
vlastní investice kraje, společné projekty s obcemi, projekty správců
infrastruktury a soukromé příležitosti s veřejnými podmínkami.
Datová pravidla
Důvěryhodná politika musí stát na legálně získaných a
vysvětlitelných datech. Každá klíčová vrstva má mít správce, datum aktualizace,
popis metody, licenční režim a kontakt na odborného garanta. Stejné pořadí
platí pro citlivá transformační území: nejprve oficiální data a odborné
vyhodnocení, potom politická interpretace a veřejná komunikace.
8 Příbramsko jako pilotní transformační území
Příbramsko je vhodným pilotem, protože
spojuje krajinu, osídlení, průmyslové a těžební dědictví, bezpečnostní otázky i
možnost nového ekonomického využití. Již zpracovaná práce o krajinných
reliktech může tvořit prostorovou a historickou kostru. Aby se stala podkladem
pro rozhodování a projekty, musí být doplněna o ověřený technický a právní
obsah.
Institucionální ukotvení
Město a kraj potřebují určit konkrétního
místního garanta, například pracovníka kanceláře městského architekta nebo jiné
jasně označené pracoviště. Na krajské úrovni lze využít zkušenost s pracovní
skupinou krajského architekta, kterou pilotně rozvíjel Ústecký kraj. [19]
Úkolem místního garanta je průběžně vést data, partnery a projekty, nikoli
pouze uspořádat jednu konferenci. Krajský koordinátor programu 2040 by mu měl
poskytovat metodickou a projektovou podporu.
Legální a ověřitelná datová základna
Vedle veřejně dostupných podkladů je třeba
od státního podniku DIAMO získat materiály k jednotlivým odvalům a bývalým
provozům i oficiální průvodní stanovisko. Musí z něj být zřejmé, která verze
podkladů je aktuální, jaké záměry existují, jaká měření a monitoring byly
provedeny, co lze zveřejnit a kdo za data odpovídá a může je odborně vysvětlit.
Technická část má prověřit zejména odvaly,
šachty a bývalé provozy, radiologická a chemická rizika, důlní a povrchové
vody, stabilitu a dopravní souvislosti, biodiverzitu a sukcesi, vlastnictví a
právní režim a možné scénáře dalšího nakládání. Uvedení tématu neznamená
předjímat, že konkrétní riziko existuje; znamená to vyžadovat jeho odborné
ověření.
Atlas a program posthornické krajiny Příbramska
Výsledkem má být společný atlas a program,
který propojí prostorové, technické, environmentální, historické a rozvojové
informace. Atlas nemá být pouze publikací. Má být živou datovou základnou pro
rozhodování a pro následující projektové balíčky.
•
Bezpečnost a monitoring včetně chybějících měření a odpovědnosti za
jejich doplnění.
•
Krajinná stabilizace, voda, biodiverzita a péče o sukcesní plochy.
•
Prostupnost území, rekreace, vzdělávání a interpretace těžebního
dědictví.
•
Brownfieldy, energetika a bezpečné podnikatelské využití.
•
Vlastnické a právní kroky potřebné pro jednotlivé scénáře.
• Financování z krajských,
národních, evropských, výzkumných a soukromých zdrojů.
Pořadí kroků
1. Určit místního garanta a potvrdit jeho mandát.
2. Získat oficiální data a stanoviska DIAMO i dalších správců.
3. Doplnit technickou a bezpečnostní část atlasu a označit mezery v
datech.
4. Teprve nad ověřeným základem uspořádat odborné pracovní setkání a
následnou veřejnou konferenci.
5. Vybrat několik projektů s rozdílným časovým horizontem a
připravit je do stupně vhodného pro dotace, veřejné investice nebo
podnikatelské partnerství.
Přenos do krajské politiky
Pilot má ověřit obecný postup pro
transformační území: místní vlastník, legální data, společný atlas, varianty
budoucnosti, veřejné podmínky a projektové portfolio. Stejná metodika se může
po vyhodnocení použít na Kladensku a v dalších postindustriálních nebo
brownfieldových lokalitách kraje.
9 Podklad pro listopadové zastupitelstvo
Otázky které mají být zodpovězeny
1. Který dokument je po skončení období 2019 až 2024 hlavním platným
programovým rámcem rozvoje kraje a v jakém stavu je příprava nové strategie?
2. Kdo je politickým a kdo výkonným vlastníkem propojení územního
plánování, strategie, rozpočtu a projektového portfolia?
3. Jak byla doporučení Územní studie Pražského metropolitního
regionu 1 promítnuta do ZÚR, krajských investic, jednání s obcemi a přípravy
projektů?
4. V jakém stavu je Územní studie Pražského metropolitního regionu
2, kdy bude zveřejněna a jak bude projednána s krajem, Prahou a dotčenými
obcemi?
5. Jaký stálý mechanismus dnes řídí společná témata Prahy a
Středočeského kraje mimo jednotlivé projekty ITI?
6. Jak kraj zajišťuje, aby se pozornost k metropolitní oblasti
neděla na úkor vnitřních periferií, regionálních center a transformačních
území?
7. Jak jsou strategické priority převáděny do rozpočtového výhledu,
investičního plánu, dotačních programů a majetkových rozhodnutí?
8. Které datové vrstvy může kraj do jednoho roku zveřejnit jako
ověřený atlas s určeným správcem a datem aktualizace?
9. Lze Příbramsko vyhlásit pilotním transformačním územím a vytvořit
pro něj mezi městem, krajem, DIAMO a dalšími partnery konkrétní pracovní
mandát?
Pracovní návrh usnesení
Následující
text je určen k právnímu a procedurálnímu dopracování podle pravidel
konkrétního jednání zastupitelstva.
Zastupitelstvo Středočeského kraje
I
bere na vědomí
• potřebu soustavně
koordinovat prostorový rozvoj kraje ve vztahu k Praze, regionálním centrům,
venkovským oblastem, vnitřním periferiím a transformačním územím;
• závěry hodnocení Strategie
rozvoje územního obvodu Středočeského kraje 2019 až 2024, zejména potřebu
realistické řídicí struktury, personální kapacity, konkrétního vlastníka a
propojení s finančním řízením;
II
žádá Radu Středočeského kraje
• aby do [doplnit termín]
předložila zastupitelstvu souhrnnou zprávu o stavu krajské rozvojové strategie,
obou územních studií Pražského metropolitního regionu a jejich promítnutí do
Zásad územního rozvoje, rozpočtu a investic kraje;
• aby v téže lhůtě navrhla
politického garanta a stálou výkonnou kapacitu pro propojení územního
plánování, regionálního rozvoje, rozpočtu a projektové přípravy;
• aby zahájila s hlavním
městem Prahou jednání o stálé společné platformě pro dopravu, bydlení, veřejné
služby, vodu, krajinu, energetiku a logistiku;
• aby předložila návrh zadání
prostorové vize Středočeského kraje do roku 2040 a návrh jednotného
projektového portfolia s každoročním vyhodnocením;
III
doporučuje
• zařadit Příbramsko mezi
pilotní transformační území a připravit ve spolupráci s městem Příbram, DIAMO a
dalšími partnery Atlas a program posthornické krajiny Příbramska;
• zapojit do přípravy rámce
zastoupení koalice i opozice, dotčené obce, odborné instituce a správce
infrastruktury tak, aby práce pokračovala přes volební období.
Minimální přílohy které má zpráva obsahovat
• Seznam platných
strategických, územně plánovacích a sektorových dokumentů včetně jejich
správce, územního rozsahu a termínu aktualizace.
• Přehled doporučení obou
metropolitních studií a stav jejich vypořádání.
• Mapa hlavních investic
kraje a státu ve vztahu k demografickému vývoji a kapacitě infrastruktury.
• Seznam prioritních projektů
s odpovědností, stavem přípravy a financováním.
• Návrh měřitelných ukazatelů
a způsob jejich každoročního zveřejnění.
10 Harmonogram prvních dvou let
|
Období |
Hlavní kroky |
Výstup |
|
0 až 3 měsíce |
Rozhodnutí
o garantovi, výkonné jednotce a mandátu; audit dokumentů a projektů;
oficiální dotaz na stav studie PMR 2 |
Jasná
odpovědnost a společný seznam výchozích podkladů |
|
3 až 6 měsíců |
Dohoda
s Prahou o pracovní platformě; datový atlas v první verzi; rozdělení kraje na
pracovní územní typy; výběr pilotů |
Sdílená
data a rozhodovací režim |
|
6 až 12 měsíců |
Návrh
prostorové vize 2040; první jednotné projektové portfolio; doplnění vazby na
rozpočtový výhled |
Varianty
k politickému projednání a připravené projekty |
|
12 až 18 měsíců |
Veřejné
a odborné projednání; potřebné změny ZÚR a sektorových koncepcí; dohody s
obcemi a správci infrastruktury |
Schválené
priority a navazující právní či investiční kroky |
|
18 až 24 měsíců |
První
roční zpráva zastupitelstvu; aktualizace portfolia; vyhodnocení Příbramska a
dalších pilotů |
Měřitelná
kontrola plnění a rozhodnutí pro další rok |
Zásady provedení
·
Nezačínat konferencí, ale
odpovědností a daty.
·
Nevytvářet paralelní plánovací
systém; využít platné nástroje a jasně určit, kde je třeba jejich změna.
·
Nevázat celé řízení na jedinou
dotační výzvu nebo jedno volební období.
·
Zveřejňovat, co je fakt, co
odborné hodnocení, co politická priorita a co teprve návrh.
·
U každého projektu vyčíslit
také provozní náklady, personální dopady a dlouhodobou údržbu.
Měřítka úspěchu po dvou letech
·
Existuje jeden politický a
jeden výkonný vlastník programu.
·
Kraj a Praha mají pravidelný
společný pracovní a rozhodovací cyklus.
·
Zastupitelstvo dostává roční
zprávu s malým počtem stabilních ukazatelů.
·
Projektové portfolio obsahuje
připravené projekty ze všech tří územních situací kraje.
·
Příbramsko má místního garanta,
ověřená data, pracovní atlas a první projekty s určeným financováním.
·
Doporučení metropolitních
studií mají dohledatelný stav převzetí nebo zdůvodněného nepřevzetí.
Závěr
Středočeský kraj nepotřebuje začínat od
nuly. Má zákonné plánovací nástroje, strategické dokumenty, data, zkušenost ITI
i nové metropolitní studie. Potřebuje z nich vytvořit jeden řízený celek.
Prvním politickým rozhodnutím proto nemá být název další studie, ale odpověď na
otázku, kdo bude dlouhodobě spojovat prostorová fakta, rozpočet, obce, Prahu a
konkrétní projekty. Pokud tato odpovědnost vznikne, lze během dvou let
připravit důvěryhodnou prostorovou vizi, otevřené datové zázemí a portfolio
projektů, které bude použitelné pro veřejné investice, evropské programy i
bezpečné podnikatelské příležitosti.
11 Prameny
Dokument pracuje především s oficiálními
právními, statistickými a institucionálními zdroji. Údaje a stav dokumentů byly
ověřeny k 28. září 2026, pokud není u konkrétního údaje uvedeno jiné datum.
[1]
Charakteristika kraje. Český statistický úřad. https://csu.gov.cz/stc/charakteristika_kraje Citováno 28. září 2026.
[2] Středočeský
kraj. Český statistický úřad. https://csu.gov.cz/stc/domov Citováno 28. září 2026.
[3] Projekce
obyvatelstva ve Středočeském kraji do roku 2080. Český statistický úřad. https://csu.gov.cz/stc/projekce-obyvatelstva-ve-stredoceskem-kraji-do-roku-2080 Citováno 28. září 2026.
[4] Počet obyvatel
v obcích Středočeského kraje k 1. lednu 2025. Český statistický úřad. https://csu.gov.cz/stc/pocet-obyvatel-v-obcich-stredoceskeho-kraje-k-1-1-2025 Citováno 28. září 2026.
[5] Zákon č.
283/2021 Sb., stavební zákon. Ministerstvo pro místní rozvoj. https://mmr.gov.cz/getmedia/d8adf31f-4b6a-4dc4-ac13-4f9635101db4/Stavebni-zakon_cistopis_195-152-465-126-183-437.pdf.aspx?ext=.pdf Citováno 28. září 2026.
[6] Metropolitní
plán schválen. Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy. https://iprpraha.cz/metropolitni-plan-schvalen Citováno 28. září 2026.
[7] Úplné znění
Zásad územního rozvoje Středočeského kraje. Středočeský kraj. https://stredoceskykraj.cz/web/odbor-uzemni-planovani-a-krajsky-stavebni-rad/uplne-zneni-zasad-uzemniho-rozvoje-stredoceskeho-kraje Citováno 28. září 2026.
[8] Zpráva o
uplatňování Zásad územního rozvoje Středočeského kraje v období 2017 až 2024.
Národní geoportál územního plánování. https://uzemniplanovani.gov.cz/o/rest/ais/contents/ab9ed197-7aaa-4f90-8c2d-10cd8f2b66e6 Citováno 28. září 2026.
[9] Strategie
rozvoje územního obvodu Středočeského kraje. Středočeský kraj. https://stredoceskykraj.cz/web/odbor-uzemni-planovani-a-krajsky-stavebni-rad/strategie-rozvoje-kraje1 Citováno 28. září 2026.
[10] Zpráva o
uplatňování Strategie rozvoje územního obvodu Středočeského kraje 2019 až 2024.
Středočeský kraj. https://stredoceskykraj.cz/documents/20628/19737142/Zpr%C3%A1va%2Bo%2Buplat%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD%2BSRK.pdf/fadfdade-8de3-b9d8-5034-7a767110f6b8?t=1719504748871 Citováno 28. září 2026.
[11] Integrovaná
strategie pro ITI Pražské metropolitní oblasti 2021 až 2027. Databáze
strategií. https://databaze.strategie.gov.cz/strategicky-dokument/integrovana-strategie-pro-iti-prazske-metropolitni-oblasti-pro-programove-obdobi-2021-2027/?typ=odpovednost Citováno 28. září 2026.
[12] Územní studie
Pražského metropolitního regionu 1. Institut plánování a rozvoje hlavního města
Prahy. https://iprpraha.cz/project/147 Citováno 28. září 2026.
[13] Územní studie
Pražského metropolitního regionu 2. Národní elektronický nástroj. https://nen.nipez.cz/verejne-zakazky/detail-zakazky/N006-24-V00016383 Citováno 28. září 2026.
[14] Smlouva k
Územní studii Pražského metropolitního regionu 2. Registr smluv. https://smlouvy.gov.cz/smlouva/30649948 Citováno 28. září 2026.
[15] Stadt Umland
Management Wien Niederösterreich. Město Vídeň. https://www.wien.gv.at/stadtplanung/stadt-umland-management-sum Citováno 28. září 2026.
[16] Gemeinsame
Landesplanung Hauptstadtregion Berlin Brandenburg. Hlavní region Berlín
Braniborsko. https://www.berlin-brandenburg.de/themen-der-zusammenarbeit-von-berlin-und-brandenburg/gemeinsame-landesplanung-hauptstadtregion-berlin-brandenburg/ Citováno 28. září 2026.
[17] SDRIF E Île
de France objectif 2040. Region Île de France. https://www.iledefrance.fr/participer-la-vie-citoyenne/je-participe-la-vie-de-la-region/le-sdrif-e-ile-de-france-objectif-2040?page=2 Citováno 28. září 2026.
[18] Územní studie
Metropolitní oblasti České Budějovice. Jihočeský kraj. https://geoportal.kraj-jihocesky.gov.cz/portal/uzemni-planovani/jihocesky-kraj/uzemni-studie/uzemni-studie-mocb Citováno 28. září 2026.
[19] Program Architektura (kulturní prostředí)
pro krajské volby 2020. Česká komora architektů. https://www.cka.cz/komora/o-komore/pro-media/stanoviska-vyjadreni-cka/program-architektura-kulturni-prostredi-pro-krajske-volby-2020
Citováno 28. září 2026.
