Pracovní analyticko-koncepční dokument

Hlavní architekt České republiky – verze 02

Podklad k institucionálnímu zajištění architektury, stavební kultury a kvality vystavěného prostředí na úrovni státu

Účel dokumentu Popsat dnešní český systém, doložit dosavadní oficiální kroky, porovnat západoevropské modely a navrhnout realistickou podobu celostátní odborné autority, která propojí politiku architektury s přípravou veřejných investic, státním majetkem, územním a regionálním rozvojem, krajinou a sítí krajských a městských architektů.

Hlavní závěr Česká republika nepotřebuje „estetického arbitra“ ani další obecnou strategii. Potřebuje nezávislou, odborně silnou a veřejně odpovědnou funkci s malou stálou kanceláří, která vstupuje do významných záměrů včas, pomáhá veřejným zadavatelům formulovat zadání, propojuje dnes oddělené politiky a každoročně skládá účty z kvality státem vytvářeného prostředí. Doporučeným trvalým názvem je Hlavní architekt České republiky; jako přechodnou fázi lze použít vládního zmocněnce pro architekturu a vystavěné prostředí. Součástí této přechodné fáze má být také ověření, zda navržený název budoucí funkce a instituce přesně vystihuje jejich poslání a je odborně i veřejně srozumitelný, případně dojde k jeho změně, zpřesnění.

Ondřej Beneš

7. října 2026

Stav veřejně dostupných podkladů ověřen k uvedenému datu

Poznámka: pracovní podklad byl 9.října 2026 revidován Petrem Leškem

Obsah

Kapitola	Strana
1 Shrnutí a doporučení	3
2 Proč je téma celostátní	4
3 Jak instituci nazvat	5
4 Co Česká republika již má	6
5 Jak se téma v České republice vyvíjelo	8
6 Zahraniční modely	9
7 Jaké jsou české varianty	11
8 Doporučený institucionální model	12
9 Mandát a kompetence	13
10 Pracovní nástroje kanceláře	14
11 Vztah ke krajům, městům a obcím	16
12 První dva roky	17
13 Návrh usnesení vlády	19
14 Rizika a pojistky	20
15 Závěr	21
Prameny a odkazy	22

1 Shrnutí a doporučení

Otázka státního architekta již není pouze profesní peticí. Vláda v aktualizované Politice architektury a stavební kultury České republiky uložila Ministerstvu pro místní rozvoj do roku 2026 prověřit účelnost zavedení institutu státního architekta – osoby či instituce – a případně navrhnout jeho kompetence, včetně vztahu ke krajským architektům a zahraničním zkušenostem. Ministerstvo zároveň nechalo zpracovat rozsáhlou mezinárodní studii a téma představilo během českého předsednictví v Radě EU. [1] [3] [4]

K 7. říjnu 2026 nebyl ve veřejně dostupných oficiálních zdrojích nalezen závěrečný materiál, který by toto opatření uzavíral konkrétním českým modelem. Ve zveřejněné prezentaci k plnění politiky z prosince 2025 byla u opatření uvedena především Bentoova srovnávací publikace; MMR současně avizovalo průběžnou zprávu a další jednání pracovní skupiny v roce 2026. Termín 2026 dosud běží. [2]

Český stát přitom již má celostátní politiku architektury, právní nástroje územního plánování, resortní strategie, registry majetku, profesní komory i zkušené městské a obecní architekty i architekty městských částí. Slabým místem je trvalé vedení a meziresortní propojení: nikdo nemá současně mandát sledovat kvalitu významných státních investic od prvního zadání, dávat dohromady prostorová a ekonomická data, přenášet zkušenosti mezi resorty a územními úrovněmi a veřejně hodnotit, zda se přijaté zásady skutečně proměňují v rozhodování.

Doporučené rozhodnutí

Zahájit dvouletou ověřovací fázi vládního zmocněnce pro architekturu a vystavěné prostředí se sekretariátem při MMR, Úřadem rozvoje území nebo jinou relevantní institucí určenou vládou; toto organizační začlenění však nesmí omezovat meziresortní působnost ani odbornou nezávislost zmocněnce. Zmocněnec bude oprávněn předkládat výroční zprávu a zásadní stanoviska přímo vládě. Současně připravit trvalý model Hlavního architekta České republiky a jeho kanceláře. Po dvou letech na základě veřejného vyhodnocení rozhodnout, zda a v jaké podobě bude funkce stabilizována organizačně, případně legislativně.

Deset základních doporučení

1. Navázat na existující vládní úkol, nikoli otevírat téma jako nový profesní požadavek bez institucionální historie.

2. Oddělit osobu a instituci. Viditelná osobní odpovědnost je užitečná, ale bez stálého multidisciplinárního týmu a rozpočtu by šlo jen o symbol.

3. Používat trvalý název Hlavní architekt České republiky. Termín státní architekt ponechat pro návaznost na PASK a mezinárodní srovnání; pojem národní architekt nedoporučit.

4.Administrativní zázemí kanceláře v ověřovací fázi zajistit prostřednictvím MMR, případně jiné instituce určené vládou, a současně vytvořit pevnou pracovní vazbu na Úřad rozvoje území. MMR nadále soustřeďuje regionální politiku, bydlení, veřejné investování a agendu veřejného zadávání; Úřad rozvoje území má od roku 2027 převzít PASK, územní plánování a koncepční agendu stavební kultury a vystavěného prostředí. Bez ohledu na administrativní umístění musí mít kancelář horizontální vládní mandát.

5. Zavést u státních zakázek povinnou včasnou konzultaci, nikoli povolovací veto. U vybraných významných záměrů má být stanovisko vyžádáno před schválením zadání a investičního rámce; odmítnutí doporučení má být veřejně odůvodněno.

6. Soustředit se na proces a veřejnou hodnotu, nikoli na osobní vkus: kvalitní zadání, výběr týmu, víceoborovost, životní cyklus, adaptivní využití, vztah ke krajině, veřejný prostor a následné vyhodnocení.

7. Propojit státní majetek a prostorová data. Ekonomická evidence CRAB má být doplněna prostorovou, kulturní, provozní a rozvojovou interpretací; nevytvářet přitom zbytečně nový izolovaný portál.

8. Vytvořit partnerskou síť krajských, městských a obecních architektů. Nejde o hierarchické řízení samospráv, ale o metodickou podporu, sdílené služby a přenos zkušeností.

9. Zajistit transparentní výběr, pevné období a střet zájmů. Mandát musí překročit jedno volební období a nesmí se stát osobní odměnou ani nástrojem profesní či politické skupiny.

10. Měřit přínos po dvou letech. Rozhodující nebude počet vydaných stanovisek ani mechanicky odškrtnutých opatření, ale podíl významných projektů zachycených ještě před formulací zadání, kvalita soutěží a smluv, míra využití existujícího veřejného majetku, zpětná vazba zadavatelů a prokazatelný přínos k naplňování cílů PASK. Konkrétní výsledky budou hodnoceny podle Programu naplňování PASK připraveného hlavním architektem ve spolupráci s Úřadem rozvoje území a dotčenými resorty.

Co dokument netvrdí

• Že jedna osoba dokáže vyřešit roztříštěnost plánování a investic státu.

• Že zahraniční instituce lze převzít bez ohledu na české správní a samosprávné uspořádání.

• Že architektonická kvalita je pouze otázkou vzhledu nebo že ji lze nahradit jedním bodovým skóre.

• Že hlavní architekt má rozhodovat o stavebním povolení, nahrazovat projektanta, památkovou péči, územní plánování, politické rozhodnutí nebo autonomii krajů a obcí.

2 Proč je téma celostátní

Architektura v tomto dokumentu neznamená jen jednotlivé budovy. Jde o celé vystavěné prostředí: sídla, krajinu ovlivněnou lidskou činností, infrastrukturu, veřejná prostranství, státní a obecní majetek, vztah staveb k dopravě, vodě, energii, službám a sociální soudržnosti. Právě v tomto širokém pojetí používá téma česká PASK i evropská debata o Baukultur (New European Bauhaus a Davos Declaration). [1] [22]

Stát prostředí neurčuje jen stavebním právem. Je současně zákonodárcem a regulátorem, pořizovatelem celostátních plánovacích nástrojů, vlastníkem a investorem, poskytovatelem dotací, objednatelem dopravní a technické infrastruktury, zřizovatelem škol, zdravotnických a kulturních institucí a partnerem krajů a obcí. Každá z těchto rolí má vlastní oddělený aparát; jejich prostorové důsledky se však setkávají v jednom území, v jednom místě.

České měřítko v několika číslech

Ukazatel	Aktuální hodnota	Význam pro navrhovanou instituci
Kraje	14 včetně hlavního města Prahy	Státní a samosprávná úroveň se musí a díky krajům může propojovat bez vytváření nové řídicí hierarchie
Správní obvody ORP	205	Možná páteř sdílené odborné podpory pro menší obce
Obce	6 258	Mimořádně roztříštěná sídelní struktura; jednotný model vlastního obecního architekta není realistický
Obce pod 200 obyvatel	21,5 % obcí k 31. 12. 2025	Nutnost sdílených služeb, metodik a regionální pomoci, využití společenství obcí a MASek
Celostátní PASK	schválena 2015, aktualizace 2022 schválena vládou 4. 1. 2023	Obsahový rámec již existuje; problémem je dlouhodobé provádění a viditelná odpovědnost
Státní architekt	vládní úkol k prověření s termínem 2026	Diskuse může přejít od obecného přání ke konkrétnímu rozhodnutí o modelu

Zdroj: Český statistický úřad a PASK ČR. [1] [9]

Pět důvodů, proč téma dozrálo

Souběh transformací. Bydlení, energetika, klima, doprava, demografie, bezpečnost, revitalizace brownfieldů a změna hospodářské základny se odehrávají současně a často v témže území.

Rozsah veřejných investic. Kvalita a přínosnost se rozhoduje hlavně při volbě lokality, formulaci zadání, finančním modelu a výběru týmu. Architektonická konzultace přicházející až k hotové dokumentaci nemůže napravit chybné strategické rozhodnutí.

Roztříštěná odpovědnost. Jednotlivé resorty mohou splnit své dílčí cíle, zatímco celek zůstane provozně, prostorově nebo ekonomicky rozporný, a tím se veřejné finance nevyužijí optimálně.

Nerovná odborná kapacita území. Velká města budují vlastní kanceláře a instituty; malé obce často nemají personální kapacitu ani pro kvalitní zadání jedné významné investice. Jsou i velké rozdíly mezi běžnými veřejnými zakázkami obcí a výjimečnými (jednou za 20 let).

Důvěra ve veřejné rozhodování. Transparentní zadání, soutěž, zveřejněná odborná rada a vysvětlení politického rozhodnutí a jeho přezkoumatelnost mohou zmenšit prostor pro nahodilost, neefektivitu, klientelismus i pozdní konflikty.

Kvalita není synonymem krásy ani ceny

Davoské hodnocení Baukultur pracuje s osmi rovnocennými kritérii: správa a rozhodování, funkčnost, životní prostředí, hospodárnost, rozmanitost, kontext, identita místa a krása. Je užitečné právě proto, že odmítá redukci kvality na estetický názor i na nejnižší pořizovací náklady. Hlavní architekt má pomáhat tato hlediska překládat do zadání a rozhodovacích procesů; nemá sám určovat architektonický styl. [23]

3 Jak instituci nazvat

Název není kosmetická otázka. Ovlivňuje očekávání veřejnosti, vztah k profesi i právní a organizační čitelnost. České dokumenty dosud používají několik označení, která je vhodné rozlišit.

Označení	Výhoda	Riziko	Doporučení
Státní architekt	Navazuje přímo na PASK a český překlad mezinárodní studie	Může znít jako architekt státních budov nebo státní úředník bez horizontální autority	Používat v rešerši a v přechodném oficiálním úkolu
Hlavní architekt ČR	Srozumitelná osobní odpovědnost; navazuje na návrh Petra Leška z roku 2017	Bez vysvětlení může vyvolat představu nadřízenosti vůči samosprávám	Doporučený trvalý veřejný název
Národní architekt	Dobře přeložitelné a reprezentativní označení	Může evokovat národní styl, kulturní symbol nebo centralizaci	Nedoporučuje se
Vládní zmocněnec pro architekturu a vystavěné prostředí	Praktický název pro pilot a meziresortní mandát; odpovídá současnému slovníku ČKA	Dočasnost a závislost na konkrétní vládě	Doporučená přechodná fáze
Kancelář hlavního architekta ČR	Zdůrazňuje, že nejde o osamělou osobnost, ale o odborné pracoviště; současně však zachovává jednoznačnou osobní a veřejnou odpovědnost Hlavního architekta ČR, který kancelář přímo vede. Kancelář je jeho odborným a organizačním zázemím, nikoli samostatně řízenou institucí v čele s „ředitelem kanceláře“.	Vyžaduje jasné vymezení vůči existujícím útvarům	Doporučený název stálé instituce
Vládní architekt	Úzce svázán s vládou. Nepůsobí úředně.	Na první pohled matoucí zda to je architekt vlády přicházející a odcházející s danou vládou	Spíše ne, ale dává to dobré varování aby název nepůsobil úřednicky.

Doporučené dvojí označení tedy zní: Hlavní architekt České republiky jako veřejná a odpovědná funkce; Kancelář hlavního architekta České republiky jako její týmové, datové a organizační zázemí. V prvních dvou letech lze funkci ověřit pod názvem vládního zmocněnce pro vystavěné prostředí (architekturu).

4 Co Česká republika již má

Návrh nemá začínat tvrzením, že v České republice nic neexistuje. Naopak: existuje značné množství institucí, pravidel, dokumentů a odborných kapacit. Právě jejich množství však vytváří potřebu srozumitelného rozhraní a odpovědného koordinátora.

Současná institucionální mapa

Aktér	Dnešní role	Co zůstává mezi rolemi
Vláda a Úřad vlády	Určují politické priority, schvalují strategie a celostátní plánovací nástroje	Stálá odborná oponentura prostorových dopadů napříč resorty
Ministerstvo pro místní rozvoj	Regionální politika, bydlení, územní plánování, stavební řád, investiční politika, veřejné zadávání; gestor PASK	Jedno viditelné místo odpovědné za kvalitu vystavěného prostředí v celém investičním cyklu
Ústav územního rozvoje	Odborné, metodické a informační zázemí územního plánování a PASK. Zapojení do evropských konferencí Politik architektury EFAP. De fakto supluje funkci Kanceláře HAČR (Hlavní architekt ČR), ale věnuje se pouze metodikám v oblasti územního plánování.	Mandát vstupovat do konkrétních meziresortních investičních rozhodnutí
Ministerstvo kultury	Architektura jako kulturní politika, památková péče, kulturní instituce. Kontaktní národní bod New European Bauhaus (MMR odmítlo). Signatář Davos Declaration – spolu s ostatními ministry kultury členských zemí EU – Baukultur/Politika architektury je vnímaná jako součást kultury.	Propojení současné tvorby s investiční, regionální a infrastrukturní politikou
Ministerstvo financí a ÚZSVM	Majetková a ekonomická správa; CRAB sleduje administrativní budovy a jejich provoz	Prostorová, kulturní, adaptační a rozvojová interpretace portfolia
MPO	V oblasti stavebnictví se věnuje zejména energetické náročnosti a renovacím budov, inovacím a digitalizaci. Připravuje Databázi energetické náročnosti budov (DEN) a rozvíjí energetické poradenství v regionech prostřednictvím sítí EKIS a m-EKIS. Prostřednictvím ÚNMZ a jeho příspěvkové organizace ČAS zajišťuje technickou normalizaci, včetně standardů a metodik BIM.	Provázání stavění a energetické úspornosti s navrhováním a komplexním navrhováním.
MZe	Zásadní krajinný aktér, propagator dřeva jako stavebního materiálu	Komplexita, koordinace a sdílení dobré praxe
MŽP	Krajinný aktér, správce dotací na energetické rekonstrukce. Normotvůrce.	Komplexita, koordinace a sdílení dobré praxe
MZdr, MŠMT, MV, MS, MO	Normotvůrce a investor veřejných budov.	Komplexita, koordinace a sdílení dobré praxe
Resortní investoři a státní organizace	Připravují školy, nemocnice, infrastrukturu, správní a bezpečnostní stavby	Společné standardy zadání, výběru, design review a vyhodnocení po užívání
Kraje a obce	Samosprávné plánování, majetek, investice a místní veřejné služby	Rovný přístup k odborné podpoře a síť bez zásahu do autonomie
ČKA, ČKAIT, AUÚP	Autorizace, profesní standardy, připomínkování, soutěže, metodická a odborná debata	Veřejný exekutivní mandát; profesní komory nemohou samy nahrazovat stát
Vysoké školy, výzkum, centra architektury	Výuka, výzkum, osvěta, kritická reflexe a veřejná kultura	Stálé napojení poznatků na rozhodování a zadávání

Dokumenty a nástroje

Vrstva	Příklad	Síla	Omezení
Politika kvality	Politika architektury a stavební kultury ČR, Politika krajiny ČR	Vládou schválená vize, cíle, odpovědnosti a termíny	Nelegislativní dokument; implementace závisí na jednotlivých garantech
Celostátní územní plánování	Politika územního rozvoje a Územní rozvojový plán	Závazný rámec pro územně plánovací dokumentace a vybrané nadmístní záměry	Neřeší sám kvalitu zadání, architektury, veřejných prostorů ani správu majetku
Regionální a sektorové strategie	Strategie regionálního rozvoje, bydlení, dopravy, energetiky, klimatu a další	Obsahují zdroje, cíle a oborové programy	Rozdílné horizonty, data a prostorové měřítko
Evidence majetku	CRAB a další resortní evidence	Umožňuje hospodárnost, dislokace a porovnání provozních nákladů	CRAB je neveřejný a zaměřený na administrativní budovy; nevytváří úplný atlas veřejné hodnoty státního majetku
Veřejné zadávání	Soutěže o návrh, jednací a soutěžní postupy, metodiky	Umožňuje vybírat podle kvality a vést odborný dialog	Bez kvalitního zadání a zkušeného zadavatele se nástroj využívá málo nebo formálně
Městští/obecní architekti. Krajští architekti	Jednotlivci, kanceláře a instituty v části měst a krajů.	Místní znalost, dlouhodobá paměť a přímý vztah k politickému vedení. Podpora lokální a regionální specifičnosti a hrdosti. Osvěta. Nový Stavební zákon umožňuje obci, nebo kraji zřídit útvar architekta nebo jmenovat obecního, městského či krajského architekta (§ 16 odst. 2).	Funkce nemá jednotnou legislativní definici a její kapacita je velmi nerovná

První Územní rozvojový plán byl vydán v roce 2024; v roce 2026 následovaly změny 1a a 2. Politika územního rozvoje ve znění změny č. 8 je závazná od října 2025. Český stát tedy posiluje celostátní plánovací vrstvu, ale tato vrstva není totožná s řízením kvality veřejných investic. [11] [12]

Role České komory architektů

ČKA je zákonem zřízená profesní samospráva, vede autorizaci, vytváří profesní pravidla, podporuje soutěže a je oficiálním připomínkovým místem k předpisům týkajícím se profese. Dlouhodobě spravuje databázi městských architektů, pomáhá při jejich výběru a poskytuje k nim metodickou podporu. V programových prioritách do valné hromady 2026 uvádí městského, krajského a státního architekta, respektive vládního zmocněnce pro architekturu. [7] [8] [10]

Komora má být významným partnerem při přípravě mandátu, výběru osobnosti, tvorbě metodik a profesní síti. Nemá však sama funkci zřizovat, obsazovat ani řídit. Hlavní architekt ČR musí mít veřejný mandát, odpovědnost vůči vládě a společnosti a důvěru i mimo jednu profesi.

5 Jak se téma v České republice vyvíjelo

Rok	Událost	Význam
2011	Vláda ukládá zpracovat politiku rozvoje stavební kultury	Začátek soustavné celostátní politiky
2015	Vláda schvaluje první PASK usnesením č. 22	Vzniká obsahový rámec, avšak bez samostatného nositele
2017	Petr Lešek publikuje programový návrh Hlavního architekta ČR	Konkrétní návrh poradce premiéra s týmem, státním majetkem, investicemi, dotacemi a podporou regionů
2018–2023	Ondřej Beneš rozvíjí v Ústeckém kraji agendu a pracovní skupinu krajského architekta	Praktická zkušenost s měkkým mandátem, síťováním a potřebou stálého institucionálního zázemí
2020–2021	Vyhodnocení první PASK a Náměty k aktualizaci	MMR výslovně navrhuje prověřit státního a krajské architekty; materiál cituje i ústeckou zkušenost
2022	MMR vydává studii João Benta a pořádá ECAP 2022	Vzniká oficiální srovnání pěti státních modelů a evropská odborná debata v Praze
2023	Vláda schvaluje aktualizaci PASK 2022	Opatření 9.3.7 dává prověření státního architekta termín 2026
2025	Pracovní setkání k plnění PASK; odborný kulatý stůl ČKA	Téma zůstává v odborné a institucionální agendě; MMR avizuje průběžné hodnocení
2026	ČKA formuluje státního architekta / vládního zmocněnce jako programovou prioritu	Existuje profesní politická vůle, je však třeba uzavřít veřejný vládní úkol konkrétním rozhodnutím

Návrh Petra Leška z roku 2017

Text publikovaný v ERA21 a následně připomínaný na ústeckých stránkách Ondřeje Beneše navrhoval hlavního architekta jako poradce premiéra s vlastním týmem a časově omezeným mandátem. Mezi úkoly řadil koordinaci ministerstev a státních organizací, hodnocení dotací a strategií, mapu nevyužívaného státního majetku, kvalitu státních investic, soutěže, participaci, vzdělávání, podporu městských a krajských architektů i veřejnou prezentaci. [5] [6]

Tento návrh je dodnes mimořádně úplný. Je třeba jej však aktualizovat ve třech bodech: doplnit institucionální pojistky a tým namísto spoléhání na jednu osobnost; přesně oddělit poradní a rozhodovací pravomoci; a propojit téma s dnešními nástroji PASK, Územním rozvojovým plánem, datovou infrastrukturou a životním cyklem veřejných investic.

Oficiální vládní zadání

Rozhodující formulace PASK zní, že má být prověřena účelnost institutu státního architekta – osoby či instituce – a případně navržen rozsah jeho kompetencí, včetně koordinace krajských architektů a zahraničních zkušeností. Gestorem je MMR, spolupracovat mají ČKA, ČKAIT a AUÚP, termín je rok 2026. [1]

Pro další postup je důležité nepředstírat, že jde o nezávaznou myšlenku vzniklou mimo státní správu. Vhodnější je požadovat zveřejnění výsledku opatření 9.3.7, odborné projednání variant a rozhodnutí vlády o pilotu nebo o odůvodněném nezavedení. I záporný závěr by měl obsahovat vysvětlení, kdo převezme chybějící koordinační funkce.

6 Zahraniční modely

Zahraniční srovnání nepotvrzuje jediný univerzální vzor. Někde je těžištěm nezávislá osobnost s týmem, jinde státní investiční a majetková služba, ministerský útvar, poradní veřejná instituce nebo mezirezortní strategie.

Společným jmenovatelem úspěšnějších modelů jsou dlouhodobý institucionální mandát, který přetrvává i při střídání jeho nositelů, stabilní politická podpora a odpovídající zdroje, možnost vstupovat do přípravy projektů ještě před formulací jejich zadání a konkrétní pracovní nástroje – nikoli samotný titul. [3]

Modely s hlavním architektem nebo obdobnou osobní autoritou

Země / region	Institucionální podoba	Hlavní nástroje	Poučení pro ČR
Nizozemsko	Rijksbouwmeester předsedá multidisciplinárnímu College van Rijksbouwmeester & Rijksadviseurs; nezávislé poradenství, přibližně 40 odborníků	Státní majetek, doporučení architektů samosprávám do architektonických soutěží, prostorová kvalita, transformace, infrastruktura, krajina a výzkum návrhem	Spojit architekturu, krajinu a urbanismus; osoba má význam, ale působí v kolegiu a s velkým odborným týmem
Vlámsko	Vlaams Bouwmeester s pětiletým mandátem a stálým týmem radí celé vlámské vládě	Open Call, pomoc veřejným zadavatelům, kvalitní program projektu, výběr týmu, odborné panely a dlouhodobá ambice, hodnocení na závěr mandátu	Nejúčinnější je praktická služba zadavatelům; rada má váhu, aniž by rušila jejich autonomii
Irsko	State Architect and Principal Architect uvnitř Office of Public Works	Architektonické služby, poradenská činnost, realizace významných kapitálových projektů a podpora národní politiky architektury	Silné spojení se státním majetkem a realizací, ale menší odstup od role investora
Švédsko	Státní architekt při národní agentuře pro bydlení, výstavbu a plánování	Koordinace politiky Designed Living Environment, metodika a spolupráce s projektovými vedoucími	Malý ústřední tým může fungovat, pokud má oporu ve výkonné odborné agentuře
Skotsko	Architektura a place agenda uvnitř vlády doplněná veřejným orgánem Architecture and Design Scotland	Politika místa, podpora veřejných zadavatelů, design review, vzdělávání a šíření dobré praxe	Osobní funkci může částečně nahradit stabilní institucionální dvojice, pokud jsou role jasné

Nizozemská funkce má více než dvousetletou tradici; od roku 2004 je hlavní architekt součástí kolegia. Kancelář výslovně uvádí, že návrhy sama nezpracovává, ale podporuje integrovanou kvalitu ve státních projektech a politikách, ale i u samospráv. V září 2026 se nové Rijksbouwmeester ujala Cécilia Gross. [14] [15]

Vlámský Open Call funguje od roku 2000. Tým bezplatně pomáhá veřejnému zadavateli zpřesnit ambici a zadání, vybrat několik týmů podle návrhové kapacity, vést dialog a rozhodnout podle kvality, nikoli jen ceny. Do roku 2026 uvádí více než 700 veřejných projektů. Nejde tedy jen o hlasitou osobnost, ale o opakovatelný proces. [16] [17]

Západní sousedé a modely bez jednoho hlavního architekta

Země	Model	Co je podstatné	Mez modelu
Německo	Nezávislá spolková Nadace Baukultur založená v roce 2007	Veřejná debata, sítě, výzkum a dvouletá Zpráva o Baukultur předkládaná spolkové vládě a parlamentu. Monografie k dílčím tématům.	Není přímým poradcem každého významného státního projektu
Rakousko	Spolková politika Baukultur, poradní sbor a síť zemských center	Pravidelné zprávy vládě, spolupráce federace a zemí, vzdělávání a dlouhodobá kulturní infrastruktura	Rozdělené kompetence a menší personifikovaná odpovědnost
Švýcarsko	Mezirezortní strategie Baukultur vedená Federálním úřadem kultury	Koordinace 15 federálních úřadů, sedm cílů, 41 opatření a akční plán 2024–2027; stát jako investor, vlastník, regulátor a poskytovatel podpory	Silný proces, nikoli jeden veřejný nositel; vyžaduje vysokou správní kulturu
Francie	Architektonická politika Ministerstva kultury, mezirezortní MIQCP, regionální sítě a národní strategie 2025–2029	Podpora veřejných zadavatelů, škol, kultury, legislativy, kvality a územního přenosu. Financování spojené i s poplatkem za stavební povolení.	Rozsáhlá síť může být pro veřejnost i zadavatele méně čitelná

Srovnání západních sousedů opravuje představu, že každý vyspělý stát musí mít jednoho „národního architekta“. Německo, Rakousko a Švýcarsko (a jižní Tyrolsko v Itálii, tedy německojazyčné regiony) dokazují, že obdobné cíle lze nést strategií, nadací, poradním sborem a meziresortní koordinací. Zároveň ukazují, že česká volba není mezi jednou osobou a ničím: rozhodovat se má mezi různými způsoby, jak zajistit trvalé vedení, odbornou kapacitu, veřejnou kontrolu a praktické služby. [18] [19] [20] [21] [22] [24] [25] [26] [27] [28]

Co ukazuje oficiální studie MMR

Bentoova studie porovnala Vlámsko, Irsko, Nizozemsko, Skotsko a Švédsko. Všechny případy stojí na státní politice architektury; tým státního architekta nebo obdobná jednotka pomáhá tuto politiku převést do praxe. Typické jsou rady ostatním resortům, péče o veřejné budovy a prostranství, soutěže a výběr architektů, sledování politiky a zlepšování zadávání. Velikost a umístění se výrazně liší – od velmi malé koordinační funkce po desítky odborníků uvnitř státní majetkové služby. [3]

Studie současně varuje, že bez politické podpory, zdrojů a konkrétních mechanismů může měkké poradenství zůstat bezzubé. Samotná politika architektury bez implementační kapacity zůstává deklarací; naopak přílišná závislost na jedné výrazné osobnosti ohrožuje kontinuitu. Veřejné zadávání orientované převážně na nejnižší cenu je opakovanou překážkou. [3]

Sedm přenositelných principů

1. Stát musí vystupovat jako příkladný zadavatel, nejen jako regulátor soukromé výstavby.

2. Kvalita se nejvíce ovlivňuje před projektem – při volbě místa, ambice, programu, rozpočtu a zadávacího postupu.

3. Osoba potřebuje stálý multidisciplinární tým a přístup k externím panelům (i meziresortu).

4. Stanovisko má být nezávislé, veřejné a možné vydat na vyžádání i z vlastní iniciativy.

5. Mandát musí přesáhnout jeden politický cyklus, ale zároveň být časově omezený a vyhodnotitelný.

6. Největší legitimitu vytváří užitečná služba zadavatelům, nikoli centralizované schvalování.

7. Politika, investice, majetek, výzkum, vzdělávání a veřejná kultura tvoří jeden ekosystém; jedna kancelář je nemá pohltit, ale propojit.

7 Jaké jsou české varianty

Před konečným rozhodnutím je vhodné porovnat alespoň čtyři věrohodné varianty. Hodnocení níže je autorskou syntézou, nikoli výsledkem oficiální analýzy MMR.

Varianta	Popis	Přednost	Slabina	Celkové hodnocení
A — beze změny	Od 1. ledna 2027 Úřad rozvoje území zpracovává a pořizuje PASK, zveřejňuje ji a předkládá vládě zprávu o jejím plnění. Konkrétní organizační a personální zajištění této agendy však zatím není zřejmé.	Zákonné a institucionální ukotvení PASK a její vazba na územní plánování, metodiku a výzkum.	Riziko, že strategická agenda PASK ustoupí rozsáhlé povolovací a provozní agendě úřadu. Bez samostatného vedení, týmu a meziresortního mandátu zůstane slabá vazba na veřejné investice.	Významný dílčí posun, nikoli úplný cílový model. Nedostatečné.
B — vládní zmocněnec bez týmu	Jedna externí autorita radí premiérovi nebo vládě	Rychlé zřízení a veřejná srozumitelnost	Personální závislost, malá analytická a realizační kapacita	Pouze krátkodobě
C — samostatný odbor MMR	Trvalý útvar uvnitř ministerstva	Propojení s PASK, plánováním, regiony a zadáváním. Možno úpravou současného odboru územního plánování a Ústavu územního rozvoje.	Riziko resortního uzavření a slabší nezávislosti	Užitečný základ, ne úplný model
D — hlavní architekt a kancelář při MMR s přímou vazbou na vládu	Nezávisle vybraný vedoucí, stálý tým, meziresortní mandát, veřejná stanoviska	Spojuje odpovědnost osoby, kontinuitu týmu a existující správní zázemí	Nutnost přesně upravit vztah k ministrovi, vládě a resortům	Doporučeno
E — nezávislá rada nebo nadace Baukultur	Veřejná instituce pro výzkum, debatu a pravidelnou zprávu parlamentu	Silná nezávislost a kulturní kontinuita	Slabší každodenní vazba na projekty a exekutivu	Možná druhá fáze / doplněk

Doporučený český hybrid

Nejvhodnější je varianta D doplněná dvěma prvky ostatních modelů: v prvních dvou letech postupovat jako u varianty B, tedy prostřednictvím vládního zmocněnce a pilotu; po stabilizaci vydávat jednou za dva roky veřejnou, přínosnou a srozumitelnou Zprávu o architektuře a vystavěném prostředí České republiky určenou vládě a Poslanecké sněmovně po vzoru německého Baukulturberichtu.

8 Doporučený institucionální model

Prvek	Doporučené řešení	Důvod
Funkce	Hlavní architekt České republiky	Srozumitelná osobní odpovědnost a návaznost na českou odbornou debatu
Instituce	Kancelář hlavního architekta České republiky	Kontinuita, data, metodika, projektová podpora a kolektivní odbornost
Administrativní umístění	administrativní zázemí při MMR, Úřadu rozvoje území nebo jiné instituci určené vládou; trvalé umístění rozhodnout po vyhodnocení pilotu.	Největší souběh existujících kompetencí: PASK, plánování, regiony, bydlení, investice a zadávání
Horizontální vazba	Právo předkládat zprávu a zásadní stanoviska přímo vládě; mezirezortní rada	Zabrání redukci na vnitřní agendu jednoho odboru nebo ministra
Mandát vedoucího	6 let, nejvýše dvě období, odvolání jen z předem stanovených důvodů	Přesah volebního období a současně pravidelná obnova odpovědnosti
Tým	Pilot 6–10 stálých odborníků; cílově přibližně 12–18 podle vyhodnocené agendy	Menší kapacita nebude schopna sledovat meziresortní portfolio; velikost se má odvodit od reálného pracovního programu
Odborné složení	Architektura, urbanismus, krajinářská architektura, veřejné investice, ekonomika životního cyklu, zadávání, data, participace a právo	Vystavěné prostředí je víceoborová agenda
Externí kapacita	Obměňované design review panely a tematické expertní skupiny	Umožní přizvat správnou odbornost bez budování přerostlého aparátu
Právní forma	Nejprve usnesení vlády a organizační pilot; po dvou letech rozhodnutí o trvalém zakotvení	Neodkládat ověření kvůli předčasné debatě o novém zákoně

Výběr hlavního architekta

Výběr musí být veřejný, vícekolový a založený na programu práce, nikoli pouze na portfoliu projektů. Kandidát má prokázat schopnost spojit prostorovou vizi, veřejnou správu, investiční proces, moderaci konfliktů a vedení multidisciplinárního týmu.

• otevřená výzva včetně mezinárodního oslovení českých odborníků působících v zahraničí;

• zveřejněný profil funkce, hodnoticí kritéria a složení komise;

• písemná šestiletá ambice a návrh prvního dvouletého programu;

• veřejná část prezentace a odborný rozhovor nad modelovou situací;

• komise složená ze zástupců vlády, MMR, MK, krajů a obcí, ČKA, ČKAIT, AUÚP, krajinářské a investiční praxe a akademické sféry; pokud by existovala tak je možné využít Nadace pro PASK po německém vzoru.

• zveřejnění výsledku včetně stručného odůvodnění.

Nezávislost a střet zájmů

Hlavní architekt může zůstat v kontaktu s praxí, ale nesmí osobně ani prostřednictvím propojené kanceláře soutěžit o zakázky, které jeho pracoviště posuzuje, ani využívat neveřejné informace. Majetkové, profesní a poradenské vztahy mají být zveřejněny. Stanoviska kanceláře mají být zpravidla veřejná; legitimní výjimky se týkají bezpečnosti, ochrany osobních údajů a probíhajícího zadávacího řízení.

Řídicí a poradní vazby (v případě zřízení Nadace PASK možná úprava)

Těleso	Složení	Úloha
Mezirezortní rada	MMR, MK, MF, MŽP, MD, MPO, MŠMT, MZ, MPSV, MZe a další podle tématu	Roční program, výběr strategických témat, odstranění kompetenčních překážek
Územní fórum	Kraje, Svaz měst a obcí, Sdružení místních samospráv, městští a krajští architekti	Přenos potřeb zdola, sdílení metodik, piloty a zpětná vazba
Odborná rada	ČKA, ČKAIT, AUÚP, krajinářská profese, ekonomové, sociální vědy, univerzity a výzkum	Oponentura metodik a pravidelné hodnocení odborné úrovně
Projektové panely	Obměňovaní nezávislí experti podle typu projektu	Včasné design review konkrétních strategických záměrů

9 Mandát a kompetence

Mandát musí být dostatečně konkrétní, aby funkce nebyla ceremoniální, a současně nesmí vytvářet paralelní stavební úřad. Jádrem má být odborné vedení, včasná konzultace, standardy procesu a veřejná odpovědnost.

Doporučených devět funkcí

1. Vedení PASK. Převzít operativní koordinaci jejího naplňování, připravovat ve spolupráci s Úřadem rozvoje území a dotčenými resorty konkrétní realizační program, každoroční veřejný přehled plnění a návrhy úprav jednotlivých opatření. Zákonným pořizovatelem PASK a předkladatelem zprávy o jejím plnění vládě zůstává Úřad rozvoje území.

2. Včasná konzultace strategických investic. Posuzovat cíle, lokalitu, program, zadání, způsob výběru týmu, životní cyklus a vztah k území před nevratnými rozhodnutími.

3. Příkladný státní zadavatel. Vytvářet modelová zadání, standardy soutěží a dialogu, pravidla odměn, návaznost soutěže na smlouvu a kvalitativní kritéria veřejných zakázek.

4. Státní majetek a adaptivní využití. Propojit ekonomická data s polohou, stavem, kulturní hodnotou, energetikou, potřebami veřejných služeb a možnostmi transformace.

5. Dotační a regulační dopady. Posuzovat, zda významné programy nevytvářejí prostorově nežádoucí motivace, podporují obnovu před novou výstavbou a umožňují kvalitní přípravu.

6. Síť územních architektů. Podporovat krajské a městské/obecní architekty, sdílené služby pro malé obce, školení, vzorové smlouvy a databázi zkušeností.

7. Výzkum, data a zpráva o stavu prostředí. Vytvořit srozumitelný soubor ukazatelů, zadávat výzkum a jednou za dva roky předložit vládě a parlamentu veřejnou zprávu.

8. Architektonická kultura a vzdělávání. S MK, školami, centry architektury a profesními institucemi rozvíjet veřejnou debatu, vzdělávání zadavatelů a mezinárodní reprezentaci.

9. Oponentura z vlastní iniciativy. U mimořádně významného záměru nebo systémového problému vydat odůvodněné veřejné stanovisko, i když o něj resort nepožádal.

Kdy má být konzultace povinná

Nelze stanovit pouze jednu finanční hranici: malý objekt na mimořádně citlivém místě může být významnější než velká standardní hala. Vláda má schválit kombinaci čtyř spouštěčů a jednou ročně seznam strategických záměrů.

Spouštěč	Příklad	Okamžik vstupu
Finanční	Státní stavba nebo program nad stanovený investiční limit	Před schválením investičního záměru a zadání
Územní	Významná infrastruktura, nový areál, zásah do krajiny nebo sídelní struktury	Při výběru koridoru, lokality a variant
Kulturní a symbolický	Budovy nejvyšších státních institucí, významné památky, vstupy do země, národní kulturní projekty	Při formulaci ambice a výběru postupu
Systémový	Nový dotační titul, typizovaný program nebo pravidlo s dopadem na tisíce staveb	Před schválením podmínek programu či předpisu

Stanovisko nemá být závazným správním rozhodnutím. Zadavatel je však musí doložit v rozhodovacím materiálu a při odchylce stručně vysvětlit důvod – princip respektuj, nebo vysvětli. Tím zůstává zachována politická i investorská odpovědnost a zároveň se rada nestane snadno ignorovatelnou.

Co do mandátu nepatří

• vydávání stavebních povolení, závazných stanovisek nebo nahrazování dotčených orgánů;

• schvalování územních plánů krajů a obcí nebo hierarchické řízení samospráv;

• zpracování projektové dokumentace či soutěžení o veřejné zakázky;

• jednotná estetická doktrína, posuzování vkusu každé stavby nebo prosazování „národního stylu“;

• nahrazování památkové péče, MMR, ÚÚR, ÚZSVM, profesních komor či politického rozhodování;

• kontrola všech veřejných projektů bez rozlišení významu – to by instituci zahltilo a zpozdilo přípravu.

10 Pracovní nástroje kanceláře

Nástroj	Obsah	Výstup
Šestiletá ambice	Program hlavního architekta předložený při výběru a schválený vládou po diskusi	Stabilní směr přesahující roční operativu
Roční pracovní plán	Vybraná témata, projekty, piloty, metodiky, výzkum a kapacity	Veřejný závazek propojený s rozpočtem
Investiční brány 0–2	0 potřeba a lokalita; 1 zadání a způsob výběru; 2 rozpracovaný návrh a realizace	Včasné rozhodnutí s omezeným počtem kontrolních momentů
Design review	Krátké nezávislé panely nad variantami a zadáním, nikoli paralelní projektování	Doporučení a seznam rizik pro zadavatele
Open Call CZ	Dobrovolná služba pro výběr architektů veřejných projektů po vlámském vzoru	Kvalitnější zadání, férový dialog a přenositelná praxe
Atlas státního majetku a veřejných investic	Propojení existujících registrů a map s vrstvou veřejné hodnoty, plánovaných investic a možností opětovného využití	Rozhodovací mapa; ne nový izolovaný registr
Standardy a vzory	Zadání, smlouvy, životní cyklus, participace, soutěže, hodnocení kvality, post-occupancy evaluation	Volně dostupná sada pro stát, kraje a obce
Zpráva o vystavěném prostředí	Data, plnění PASK, investiční praxe, územní nerovnosti, případové studie a doporučení	Dvouletý veřejný dokument vládě a parlamentu
Síť a akademie zadavatelů	Pravidelná setkání, mentoring, případové semináře a podpora sdílených architektů	Růst kapacity mimo ústřední kancelář

Investiční brány podrobněji

Brána	Otázky	Co musí být rozhodnuto
0 — proč a kde	Je investice nutná? Lze využít existující majetek? Jaké jsou územní varianty, externality a budoucí provoz?	Potřeba, lokalita nebo koridor, základní veřejná hodnota a odpovědný investor
1 — co a s kým	Je program realistický? Je dostatek času a dat? Jak vybrat tým a zapojit uživatele?	Zadání, investiční rámec, harmonogram, způsob zadání a hodnoticí kritéria
2 — zda návrh drží ambici	Naplňuje předložený návrh schválené zadání a původní veřejnou ambici? Jak obstojí z hlediska životního cyklu, klimatu, vztahu k místu a budoucího provozu? Jaké změny jsou ještě možné a potřebné?	Odůvodněné potvrzení návrhu nebo výběr varianty, klíčové podmínky dalšího projektování a plán následného vyhodnocení.

Data bez dalšího datového ostrova

ÚZSVM již provozuje CRAB pro hospodárné využití státních administrativních budov a porovnání provozních nákladů. MMR provozuje Národní geoportál územního plánování, MPO má seznam PENB a buduje DEN (database energetické náročnosti budov – nejen veřejných) a stát má další majetkové, investiční a sektorové evidence. Úkolem kanceláře nemá být znovu shromažďovat tatáž data, ale definovat propojitelný minimální datový model a vytvořit rozhodovací pohled: kde má stát majetek, jakou má veřejnou a kulturní hodnotu, jaké služby a investice se v území plánují a kde je výhodnější adaptace než nová výstavba. [13]

Národní centrum architektury

Návrh Petra Leška zahrnoval také Národní centrum architektury. Toto centrum by nemělo být organizačně ani kompetenčně směšováno s výkonnou kanceláří hlavního architekta České republiky. Obě instituce by měly odlišné poslání. Kancelář hlavního architekta má vstupovat do přípravy veřejných politik, strategických investic, nakládání se státním majetkem a koordinace mezi jednotlivými resorty a úrovněmi veřejné správy. Národní centrum architektury má naproti tomu vytvářet otevřenou kulturní, vzdělávací, výstavní a diskusní platformu. Hlavní architekt by měl být jeho důležitým partnerem, poskytovatelem témat a uživatelem získaných poznatků, nikoli provozovatelem celé kulturní infrastruktury.

Prvním krokem by proto nemělo být automatické zakládání další organizace ani hledání nové reprezentativní budovy. Nejdříve bude nezbytné prověřit kapacity, kompetence a rozvojové možnosti institucí, které se architekturou již zabývají. Týká se to zejména České komory architektů, Nadace české architektury, Ministerstva kultury, Národní galerie Praha, Národního technického muzea, vysokých škol architektury, výzkumných pracovišť, profesních spolků, galerií a existujících regionálních center architektury. Některé z těchto institucí v nedávné době uzavřely k tématu memorandum; jeho konkrétní obsah a navazující program však zatím nebyly podrobněji rozpracovány.

Takové prověření by mělo popsat, kdo již spravuje sbírky a archivy, kdo pořádá výstavy a veřejné debaty, kdo disponuje vzdělávacími programy, mezinárodními kontakty, odborným personálem, vhodnými prostory a stabilním publikem. Současně by mělo určit, které činnosti se zbytečně překrývají, co naopak v českém institucionálním prostředí chybí a které kapacity lze sdílet. Zvláštní pozornost je třeba věnovat vztahu k Nadaci české architektury, jejíž zkratka NČA by se mohla s označením nového Národního centra architektury terminologicky zaměňovat.

Výsledkem této první fáze by měla být studie proveditelnosti a institucionální mapa. Ta by měla porovnat nejméně tři možné varianty:

· samostatnou celostátní instituci s vlastním sídlem a programem, spolupracující s regionálními samostatnými centry (Rakouský model)

· partnerskou platformu několika existujících institucí,

· síťový model s centrálním koordinačním pracovištěm a regionálními partnery.

Jako bezprostřední předstupeň Národního centra architektury by bylo možné využít prezentační, diskusní a vzdělávací kapacity pražského CAMPu. V jeho prostředí by mohl být po omezenou dobu ověřován společný program výstav, konferencí, veřejných debat, prezentací státních a regionálních projektů a mezinárodní výměny. CAMP by tím poskytl již fungující prostor, publikum i zkušenost s komunikací složitých témat městského a prostorového rozvoje.

Toto řešení by však nemělo vést k tomu, že bude celostátní agenda ztotožněna pouze s Prahou. Pilotní program v CAMPu by měl být od počátku doplněn putovními výstavami, regionálními debatami, spoluprací s krajskými a městskými architekty a zapojením místních galerií, škol a kulturních institucí. CAMP by tak nebyl automaticky sídlem budoucího národního centra, ale prostředím, v němž lze jeho program, způsob řízení a zájem veřejnosti prakticky ověřit.

Teprve na základě této zkušenosti by bylo možné rozhodnout, zda má vzniknout nová samostatná instituce, zda je vhodnější posílit a propojit existující organizace, nebo zda má Národní centrum architektury fungovat především jako distribuovaná celostátní síť. Zásadní je nejprve vytvořit obsah, partnerství a dlouhodobý program; otázka definitivního organizačního uspořádání a fyzického sídla může následovat až poté.

11 Vztah ke krajům, městům a obcím

PASK používá u státního architekta formulaci „koordinace krajských architektů“. V českém ústavním a samosprávném uspořádání je třeba tento pojem vykládat jako síťování, metodickou podporu a vzájemné sladění, nikoli podřízenost. Kraj ani obec nesmí získat povinnost řídit svůj rozvoj podle osobního názoru státního architekta.

Úroveň	Vlastní odpovědnost	Podpora hlavního architekta ČR
Stát	Celostátní politika, právní rámec, státní majetek, strategické investice a dotační podmínky	Přímé vedení kvality, meziresortní koordinace a veřejné vykazování, propojení s poradenskými sítěmi různých ministerstev (MMR, MPO, MŽP)
Kraj	Zásady územního rozvoje, krajský majetek, doprava, školy, nemocnice, regionální rozvoj	Dobrovolná síť, metodika, piloty, oponentura významných zadání a sdílení dat
ORP / meziobecní spolupráce	Výkon správy a služby širšímu území	Možný nositel sdíleného městského či krajinného architekta pro menší obce v koordinaci s krajem
Město / obec	Územní plán, veřejný prostor, místní investice, majetek a každodenní správa	Vzorové smlouvy, soutěže, mentoring, databáze odborníků a konzultační služba

Co přináší ústecká zkušenost

Pracovní skupina krajského architekta Ústeckého kraje ukázala hodnotu osoby, která propojuje politické vedení, úřad, městské architekty, školy, odborníky a konkrétní projekty transformace. Současně ukázala limity měkkého a personálně křehkého mandátu: bez stabilního pracoviště, rozpočtu, zadání a návaznosti na rozhodovací proces se kontinuita snadno opírá o osobní energii. Tuto zkušenost je vhodné využít jako argument pro instituci a síť, nikoli pouze pro titul. [6] [29]

Další zkušeností představovalo také dřívější působení krajského architekta a krajského Centra architektury v Královéhradeckém kraji.

Sdílená služba pro malé obce

Při 6 258 obcích není realistické očekávat samostatného architekta v každé obci. Kancelář má s kraji, ORP, dobrovolnými svazky a profesními institucemi ověřit několik modelů sdílené služby: pravidelný konzultační den, územního architekta pro skupinu obcí, mobilní mezioborový tým a rámcovou smlouvu na přípravu zadání (v Německu taková alternativa “létající” odborné komise existuje). Stát může spolufinancovat službu a stanovit standard transparentnosti; místní politická odpovědnost zůstává obcím.

12 První dva roky

Pilot musí být dostatečně konkrétní, aby po dvou letech vznikla zkušenost, nikoli pouze další koncepce. Zároveň nemá předjímat konečnou velikost a právní formu instituce.

Období	Kroky	Ověřitelný výstup
0–3 měsíce	Vláda projedná výsledek opatření 9.3.7; schválí pilot, statut, gestora, rozpočet a výběrový proces	Usnesení vlády, veřejný mandát, seznam spolupracujících institucí
4–6 měsíců	Otevřený výběr zmocněnce; sestavení malého sekretariátu; dohoda s resorty o přístupu k projektům a datům	Jmenování, deklarace střetu zájmů, pracovní řád a datové dohody
7–12 měsíců	Mapa strategických projektů, první investiční brány, tři typy pilotů, síť krajů a měst, návrh standardů	Roční plán, 3–5 projektových stanovisek v rané fázi, první metodické balíčky
13–18 měsíců	Rozšíření poradenské služby, návrh Atlasu státního majetku, první otevřená zpráva o PASK	Veřejný dashboard závazků, případové studie a návrh trvalého modelu
19–24 měsíců	Předběžné projednání záměru a dalšího postupu vládou; následné nezávislé vyhodnocení přínosů, nákladů a kompetenčních překryvů a konzultace se samosprávami a Parlamentem; předložení výsledného návrhu vládě ke konečnému rozhodnutí.	Zpráva vládě s variantou stabilizace, úpravy nebo ukončení

Tři typy pilotů

Pilot	Obsah	Co testuje
Stát jako příkladný zadavatel	3–5 různých investic zachycených před zadáním: budova, infrastruktura, veřejný prostor nebo krajinný zásah	Investiční brány, design review, soutěž a princip respektuj, nebo vysvětli
Opětovné využití státního majetku	Dvě území s více státními vlastníky a nevyužitými objekty; společný majetkově-prostorový scénář	Propojení CRAB, územních dat, potřeb služeb, provozních nákladů a adaptivního využití
Regionální a obecní síť	Tři odlišné typy území: transformační region, metropolitní zázemí a venkovská oblast malých obcí	Vztah ke krajským a městským/obecním architektům, sdílené služby a přenos metod

Ústecký kraj je pro transformační pilot přirozeným kandidátem díky dlouhodobé práci s posttěžební krajinou, síti aktérů a zkušenosti pracovní skupiny krajského architekta. Výběr však má být transparentní a opřený o připravenost politického vedení, úřadu, dat a konkrétních projektů, nikoli o automatické určení jediného území.

Nemělo by však jít o automatické určení jediného území. Vhodnější by bylo vytvořit síť několika typologicky odlišných pilotních krajů, v nichž by se společná metodika ověřovala na rozdílných problémech, institucionálních podmínkách a měřítcích. Výběr by měl být transparentní a opřený zejména o připravenost politického vedení, kapacitu krajského úřadu, dostupnost dat, existenci konkrétních projektů a ochotu jednotlivých aktérů dlouhodobě spolupracovat.

Významným kandidátem by mohl být Středočeský kraj, pro který by pilot představoval možnost systematicky navázat na odborné, datové a institucionální kapacity hlavního města Prahy a postupně rozšiřovat některé již existující činnosti za její správní hranice. Využitelné by bylo zejména odborné a metodické zázemí IPR Praha a komunikační infrastruktura CAMP, například pro prezentaci projektů, odborná setkání, výstavy, participaci a veřejnou diskusi. Nešlo by přitom o podřízení Středočeského kraje pražským institucím ani o mechanické přenášení pražských postupů, ale o partnerskou spolupráci dvou územně a funkčně mimořádně propojených samospráv.

Středočeský pilot by mohl sledovat několik rozdílných situací současně: metropolitní prstenec Prahy, rychle rostoucí obce zatížené suburbanizací, dopravní a krajinné vazby překračující správní hranici hlavního města i vzdálenější transformační území. Jedním z dílčích pilotů by mohlo být také Příbramsko, kde se propojují témata posthornické krajiny, odvalů, ekologických a bezpečnostních rizik, proměny osídlení a hledání nového rozvojového programu. Středočeský kraj by tak umožnil ověřit nejen spolupráci kraje se státem, ale také praktický vztah krajského architekta k metropolitní instituci, obcím a místním koordinátorům.

Do pilotní sítě by měly být přednostně přizvány rovněž kraje, které se již otázkou krajského architekta, prostorového řízení nebo celokrajských koncepčních podkladů zabývaly. Příkladem může být Královéhradecký kraj, v němž již působil krajský architekt a fungovalo Centrum architektury Královéhradeckého kraje, nebo Jihočeský kraj, který má zkušenost se zpracováním koncepčního podkladu zahrnujícího území celého kraje. Kontaktní osoby k tématu jsou i v Libereckém, Karlovarském, Jihomoravském, Pardubickém, Zlínském a Moravskoslezském kraji. Tyto zkušenosti je potřeba nejprve podrobněji vyhodnotit: zjistit, co bylo skutečně zpracováno, kdo byl nositelem jednotlivých aktivit, jak byly výsledky využity a zda na ně existuje politická a institucionální vůle navázat.

Před definitivním výběrem pilotních krajů proto bude nezbytné pro každý z nich zpracovat stručnou institucionální a aktérskou mapu, která určí:

· politického garanta a odpovědné pracoviště krajského úřadu,

· dosavadní koncepce, studie a dostupné datové zdroje,

· existující nebo připravované strategické investice,

· vztah územního plánování, regionálního rozvoje, investic a rozpočtu,

· možnosti spolupráce s městy, obcemi, univerzitami, regionálními agenturami a profesními organizacemi,

· konkrétní osoby a instituce schopné nést dlouhodobou pracovní agendu,

· připravenost kraje sdílet výsledky a podrobit pilot společnému vyhodnocení.

Smyslem pilotního programu by nebylo určit „nejlepší kraj“, ale porovnat několik odlišných modelových situací. Ústecký kraj by mohl zastupovat rozsáhlou posttěžební a hospodářskou transformaci, Středočeský kraj metropolitní vztahy, suburbanizaci a vazbu na Prahu, Jihočeský kraj práci s rozsáhlým venkovským a krajinným územím a Královéhradecký kraj návaznost na předchozí zkušenost s krajským architektem a krajským centrem architektury.

Piloty by se přitom neměly opírat pouze o krajské úřady a krajské architekty. V každém území bude třeba zmapovat a zapojit také regionální rozvojové agentury, regionální pracoviště Centra pro regionální rozvoj ČR, Regionální centra podpory investic do bydlení SFPI, krajské energetické agentury a další odborné a poradenské struktury jednotlivých resortů. Jejich zapojení by umožnilo propojit prostorovou strategii s přípravou konkrétních projektů, evropskými a národními programy, bydlením, energetikou a veřejnými investicemi.

Společné vyhodnocení těchto pilotů by následně poskytlo podklady nejen pro ustavení hlavního architekta České republiky, ale také pro vytvoření pružné a partnerské sítě krajských architektů a dalších regionálních rozvojových kapacit, odpovídající rozdílným potřebám jednotlivých regionů.

Personální minimum pilotu

Role	Orientační kapacita	Hlavní odpovědnost
Vládní zmocněnec / hlavní architekt	1	Odborné vedení, veřejná odpovědnost, vláda a meziresortní jednání
Zástupce pro krajinu a území	1	Celostátní prostorové souvislosti, infrastruktura a regionální síť
Veřejné investice a zadávání	2	Investiční brány, soutěže, smlouvy a podpora zadavatelů
Státní majetek a životní cyklus	1–2	CRAB, adaptivní využití, provoz, ekonomika a uhlíková stopa
Data, výzkum a evaluace	1–2	Ukazatele, atlas, zpráva o stavu a vyhodnocení pilotu
Sekretariát a komunikace	1–2	Program, veřejná stanoviska, síť a transparentnost

Počty jsou pracovní odhad pro návrh pilotu, nikoli rozpočtová kalkulace. Přesná kapacita má vyplynout ze seznamu projektů a služeb; poddimenzovaný tým by pouze vytvářel očekávání, která nemůže naplnit.

13 Návrh usnesení vlády

Následující text je pracovní osnovou pro politickou a legislativní redakci. Nejde o hotový právní návrh.

Vláda České republiky

I. bere na vědomí vyhodnocení opatření 9.3.7 Politiky architektury a stavební kultury České republiky – Aktualizace 2022 a srovnání zahraničních modelů vedení kvality vystavěného prostředí;

II. schvaluje záměr dvouletého ověření funkce vládního zmocněnce pro architekturu a vystavěné prostředí jako přípravné fáze institutu Hlavního architekta České republiky;

III. ukládá ministryni pro místní rozvoj ve spolupráci s vedoucím Úřadu vlády, ministry kultury, financí, životního prostředí, dopravy, průmyslu a obchodu, školství, zdravotnictví a zemědělství předložit vládě do tří měsíců statut, organizační zajištění, rozpočet, transparentní výběrový postup a seznam pilotních projektů;

IV. ukládá členům vlády a vedoucím dotčených ústředních orgánů poskytnout pilotu součinnost při výběru strategických investic, včasných konzultacích a zpřístupnění nezbytných dat v souladu s právními předpisy;

V. doporučuje krajům a obcím zapojit se do dobrovolné sítě městských/obecních a krajských architektů a do ověřování sdílených odborných služeb, včetně využití možnosti podle § 16 odst. 2 stavebního zákona.

VI. ukládá ministryni pro místní rozvoj předložit do 24 měsíců od jmenování zmocněnce nezávisle oponovanou zprávu s návrhem trvalého institucionálního a případně legislativního řešení.

Otázky, které musí vláda před pilotem rozhodnout

• Které projekty a programy podléhají povinné včasné konzultaci a kdo může seznam doplnit?

• Jaké má kancelář právo na informace a jak se chrání neveřejná data a zadávací řízení?

• Komu se předkládají stanoviska při neshodě s investorem nebo gestorem resortu?

• Jak je zajištěna nezávislost vedoucího, jeho odvolání a střet zájmů?

• Jaké činnosti převezme z existujících struktur a které zůstanou MMR, ÚÚR, MK, ÚZSVM a profesním institucím? Jaká bude součinnost s novým Úřadem rozvoje území, poradenskými sítěmi jednotlivých ministerstev a státními organizacemi?

• Jak bude zajištěno zapojení krajů a obcí bez zásahu do jejich samostatné působnosti?

• Kdo provede dvouleté nezávislé vyhodnocení a podle jakých ukazatelů?

14 Rizika a pojistky

Riziko	Jak se projeví	Pojistka
Ceremoniální funkce	Viditelné projevy, ale žádný přístup k zadáním, datům a rozhodnutím	Povinné investiční brány, pracovní plán, rozpočet a veřejná výroční zpráva
Architekt jako estetický cenzor	Debata o stylu a osobním vkusu, odpor zadavatelů i veřejnosti	Mandát zaměřený na proces, více kritérií kvality a multidisciplinární panely
Další schvalovací razítko	Zpoždění přípravy a přenášení odpovědnosti	Pevné lhůty, málo kontrolních bodů, poradní princip respektuj, nebo vysvětli
Politická nominace	Ztráta odborné důvěry a výměna po každých volbách	Otevřený výběr, pevný mandát, zveřejněný program a odůvodněné odvolání
Profesní uzavřenost	Instituce slouží zakázkám architektů místo veřejné hodnotě	Víceoborová rada, zastoupení samospráv, ekonomiky, uživatelů a veřejných investorů
Překryv institucí	Konflikt s MMR, ÚÚR, MK, ÚZSVM, kraji nebo ČKA	Procesní mapa RACI, smluvená rozhraní a převzetí jen jasně vymezených úkolů
Poddimenzování	Jedna osoba vydává obecná stanoviska pozdě a bez dat	Minimální tým, limit počtu projektů, externí panely a postupné rozšíření
Centralizace vůči samosprávám	Kraje a obce vnímají síť jako kontrolu shora	Dobrovolné služby, partnerství, žádná povolovací pravomoc a společná agenda zdola
Neprůhlednost	Neformální vliv bez dohledatelného odůvodnění	Registr stanovisek, deklarace zájmů, výroční zpráva a zveřejněné výjimky

Jak měřit přínos po dvou letech

Oblast	Ukazatel	Poznámka
Včasnost	Podíl vybraných projektů konzultovaných před schválením zadání	Základní ukazatel, zda instituce skutečně ovlivňuje rozhodnutí
Zadávání	Počet a kvalita upravených zadání, soutěží a smluvních postupů	Hodnotit i zkušenost zadavatele a účastníků, ne jen počet
Majetek	Počet prověřených alternativ využití existujících objektů před novou výstavbou	Sledovat provozní a investiční důsledky
Životní cyklus	Podíl pilotů s hodnocením provozu, údržby, adaptability a uhlíkové stopy	Neomezit hospodárnost na pořizovací cenu
Koordinace	Počet vyřešených meziresortních rozporů a doba jejich řešení	Vyžaduje stručný veřejný popis bez citlivých údajů
Územní síť	Zapojené kraje, ORP a obce; počet funkčních sdílených služeb	Důležitější je pravidelnost a využití než formální členství
PASK	Plnění opatření, jasně označené prodlení a návrh nápravy	Kancelář nesmí hodnotit pouze sama sebe
Důvěra	Zpětná vazba investorů, samospráv, profesí a uživatelů	Externí evaluace a zveřejněná metodika

Krátkodobě nelze poctivě připsat kanceláři růst hodnoty nemovitostí, produktivity nebo kvality života. Tyto dopady jsou dlouhodobé a ovlivňuje je mnoho faktorů. První evaluace má proto měřit hlavně změnu rozhodovacích procesů, připravenost projektů a schopnost státu jednat jako kompetentní zadavatel.

15 Závěr

O institut hlavního architekta má smysl usilovat. Ne proto, že západní země mají podobně znějící titul, ale proto, že český stát postrádá trvalou kapacitu, která by spojovala kvalitu prostředí s konkrétní přípravou investic, majetkem, územními důsledky a veřejnou odpovědností. Vládní politika tuto potřebu již uznala a uložila ji prověřit. [1]

Zahraničí zároveň ukazuje, že rozhodující není slavná osobnost. Rozhodující je kombinace nezávislosti, týmu, včasného vstupu, praktických nástrojů a politické ochoty doporučení používat. Nizozemský a vlámský model nabízejí silnou osobní a projektovou inspiraci; Německo, Rakousko, Švýcarsko a Francie připomínají význam institucionální kultury, zpráv, sítí a mezirezortní politiky.

Česká cesta proto může být pragmatická: dvouletý vládní zmocněnec s malým týmem, pilotní projekty a veřejné vyhodnocení; poté Hlavní architekt České republiky s kanceláří a přímou odpovědností vůči vládě. Není nutné čekat na dokonalý nový zákon. Je však nutné od počátku přesně vymezit, že instituce pomáhá rozhodovat lépe – nerozhoduje místo vlády, resortů, krajů, obcí, projektantů ani občanů.

Pět nepřekročitelných podmínek

1. osoba i stálý tým, nikoli čestný titul bez kapacity;

2. včasný vstup do zadání a investičního rozhodnutí, nikoli pozdní komentování fasády;

3. nezávislé a zpravidla veřejné stanovisko s povinností odchylku vysvětlit;

4. partnerství se samosprávami a profesemi bez nové centrální hierarchie;

5. dvouleté vyhodnocení a možnost model upravit nebo ukončit, pokud nepřináší prokazatelnou veřejnou hodnotu.

Prameny a odkazy

Výběr primárních a institucionálních zdrojů. U zahraničních modelů byly přednostně použity oficiální stránky daných institucí; souhrnné srovnání vychází rovněž ze studie zadané MMR. Překlady názvů a syntéza doporučení jsou autorské.

[1] Politika architektury a stavební kultury České republiky – Aktualizace 2022. Ministerstvo pro místní rozvoj. online.

[2] Politika architektury a stavební kultury ČR – prezentace k plnění 1. 12. 2025. Ústav územního rozvoje. online.

[3] Státní a městští architekti – vůdčí role v navrhování při kultivování kvality prostoru a kultury utváření prostoru. João Bento; Ministerstvo pro místní rozvoj. online.

[4] Konference k politikám architektury a stavební kultury ECAP 2022. Ministerstvo pro místní rozvoj. online.

[5] Program Architektura (kulturní prostředí) pro celostátní volby – Hlavní architekt ČR. Petr Lešek, ERA21, 2017. online.

[6] Doplňkové strategické a koncepční dokumenty – státní architekt. AKÚ – architektura kraje ústecka; Ondřej Beneš. online.

[7] Programové priority představenstva pro období do valné hromady 2026. Česká komora architektů. online.

[8] Architektonická kvalita, soutěže i evropské iniciativy: Kulatý stůl k politikám architektury přinesl inspiraci i konkrétní podněty. Česká komora architektů, 2025. online.

[9] Územní jednotky a struktura území podle počtu obyvatel. Český statistický úřad. online.

[10] Komora – základní informace. Česká komora architektů. online.

[11] Politika územního rozvoje České republiky. Ministerstvo pro místní rozvoj. online.

[12] Územní rozvojový plán. Ministerstvo pro místní rozvoj. online.

[13] Centrální registr administrativních budov. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. online.

[14] Board of Government Advisors a Rijksbouwmeester. College van Rijksbouwmeester & Rijksadviseurs, Nizozemsko. online.

[15] Cécilia Gross od 1. září 2026 novou Rijksbouwmeester. College van Rijksbouwmeester & Rijksadviseurs. online.

[16] Véronique Claessens appointed as new Flemish Government Architect. Vlaams Bouwmeester. online.

[17] Open Call for clients. Vlaams Bouwmeester. online.

[18] State Architect and Principal Architect. Office of Public Works, Irsko. online.

[19] Planning and architecture. Scottish Government. online.

[20] Creating Places – policy statement on architecture and place. Scottish Government. online.

[21] The Federal Foundation for Baukultur – about us and Baukultur Reports. Bundesstiftung Baukultur, Německo. online.

[22] Baukultur policy. Federal Office of Culture, Švýcarsko. online.

[23] Davos Baukultur Quality System. Federal Office of Culture, Švýcarsko. online.

[24] Baukultur a Beirat für Baukultur. Bundesministerium für Wohnen, Kunst, Kultur, Medien und Sport, Rakousko. online.

[25] Tätigkeitsbericht des Beirats für Baukultur 2025 – projednání ve spolkové vládě. Bundeskanzleramt Österreich. online.

[26] Stratégie nationale pour l’architecture 2025–2029. Ministère de la Culture, Francie. online.

[27] Missions du ministère v architektonické politice. Ministère de la Culture, Francie. online.

[28] National Baukultur policies – evropský přehled. Federal Office of Culture, Švýcarsko. online.

[29] Náměty k aktualizaci Politiky architektury a stavební kultury ČR. Ministerstvo pro místní rozvoj a Ústav územního rozvoje, leden 2021. online.

Metodická poznámka

Dokument je analyticko-koncepčním pracovním podkladem, nikoli právním stanoviskem, organizačním auditem ani rozpočtovou studií. Údaje o aktuálním institucionálním stavu byly ověřeny ve veřejně dostupných zdrojích k 7. říjnu 2026. Formulace o tom, že nebyl nalezen veřejně dostupný závěrečný výstup opatření 9.3.7, popisuje výsledek veřejné rešerše; nevylučuje existenci interního nebo dosud nezveřejněného materiálu.

pátek 9. října 2026

Jak dál Česká republika ?