Doc. ing. arch. Ondřej Beneš, Ph.D., Sochařská 12, 170 00 Praha 7 - Letná, mail@ondrejbenes.cz


čtvrtek 29. dubna 2021

Transformátor 01

Na posledním jednání zastupitelstva Ústeckého kraje byl teď v úterý schválen záměr na přípravu strategického projektu do Programu spravedlivé transformace podávaný Ústeckým krajem. Jedná se o tzv. Transformační centrum, kde by se pod jednou střechou měly nacházet služby, které pro zdárný přechod kraje do doby tzv.pouhelné vnímáme jako zcela nezbytné. Komplex služeb se skládá ze čtyř tzv. pilířů - a) práce s daty - PORTABO, b) podpora malého a středního podnikání - ICUK, c) energetické komunální služby a d) plánování a rozvoj kraje - práce s rekultivacemi, krajinou, urbanismem, architekturou, veřejným prostorem. Garantem tohoto tzv. čtvrtého pilíře bych měl být já. 

V průběhu několika málo proběhlých týdnů se nám podařilo najít i budovu pro tento záměr. Je jí bývalá škola v Ústí na adrese Stará 100. 

Pan Jelínek z KUUK zajisti fotky z dronu, já jsem připravil celkový architektonický koncept záměru, vizualizace pak kolega Walbert Schmirler. Jsme teprve na začátku veškerých úvah. Architektonický návrh celkového řešení vzejde z architektonické soutěže - na to už panuje shoda. Už sám objekt by měl být symbolickým vyjádřením jak je možno citlivě, s respektem a inspirativně pracovat s objekty na panelových sídlištích, jak je možno přistupovat ke znovuvyužívání dnes již nevyhovujících staveb, brownfieldů. Jak realizovat jednoduché, úměrné, ekologicky maximálně šetrné a zároveň po všech stranách progresivní stavby:

Celkový pohled na areál. Zatím uvažujeme že by se část objektu, většinou asi pavilony a tělocvična ponechaly, největší změnou by prošla centrální komunikační chodba (na obrázku červeně). Ta by se měla stát i místem neformálních setkání, které jsou pro budování mezilidských vazeb a vztahů tak nezbytné. Prostředí skoro až klubové. 


Pohled od vstupu. Důležité bude i propojení se strukturou přilehlých veřejných prostor. Na obrázku jsem tento požadavek vyjádřil umístěním uměleckého díla.



Pavilony by bylo možné v podstatě libovolně nastavovat. Mohla by tak vzniknout velmi příjemná a obytná struktura celého areálu.



Pro školu jsou typické dvory. Nyní jsou uzavřené. Stálo by za to je otevřít a spojovacích komunikačních krčků by bylo možno umístit řadu neformálních míst, funkcí.



Pavilon tělocvičny by se mohl proměnit na prezentační centrum s víceúčelovým sálem, a byl by tu i prostor pro velkorysý model kraje. 


Vše je daleko lépe srozumitelné z vizualizací.


A na úplný závěr srovnání současného stavu s uvažovaným záměrem. 






neděle 14. března 2021

Transformace 02






















Prezentace ke stažení zde: https://www.uschovna.cz/zasilka/JNWUHEJJ8EWKW37U-373/ 

Skoro okamžitou reakci jsem na tuto prezentaci měl od pana profesora Fanty:

Skoro okamžitě přišla odpověď jedné z našich největších autorit v oboru, profesora Josefa Fanty. Dovoluji si ji zde uvést:
"Vážená paní proděkanko, vážený pane architekte,
Od dr. Petříka z Botanického ústavu AV Průhonice jsem dostal "Koncept vize kraje 02C ..." Děkuji vám za vynaloženou práci. Váš koncept přesně odpovídá mému návrhu na integrované pojetí přístupu k obnově krajiny Severních Čech, který jsem přednesl na jednání Kulatého stolu, konaném na vaší univerzitě dne 18. 9. 2020.
Je samozřejmé a pochopitelné, že se v předloženém návrhu zaměřujete především na tu část kraje, která byla bezprostředně ovlivněna průmyslovým rozvojem a těžbami surovin. V dalším postupu se ale zaměřte i na ostatní prostory a jejich problematiku - např. lesy Krušných hor, ochranu přírody a jejich vazbu na historii využívání a jejich nedávné vyhlášení společného sasko-českého kulturního dědictví; na zemědělskou problematiku podhůří Krušných hor a Českého středohoří. Naléhavým tématem je i rozvoj městských sídel a rozvoj venkova (včetně zajištění pracovní příležitosti). Atd. Vámi dobře zpracované návrhy najdou nepochybně pozitivní odpověď u učitelů i u studentů jak na vaší, tak i na dalších univerzitách. Touto cestou se dá odstartovat program, který náslledně snáze najde pokračování jak u studentů, tak i ve vědeckých ústavech a v odborných organizacích a i v krajské a odborné rezortní politice. Koordinace činnosti řízení/zaměření těchto dílčích programů bude samozřejmě velice náročné. Nepochybně by bylo užitečné vytvořit pod vaším vedením vhodný koordinační útvar, který by se řízení tohoto programu ujal.
Přeji vám úspěch v další práci na obnově krajiny Severních Ćech. V případě potřeby jsem připraven v rámci svých možností pomoci.
S pozdravem,

Prof. em. Josef Fanta" 


A jak koncipuji další postup ? V úterý (22.2.2021) jsem české akademické obci zaslal tento mail:

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

děkuji za veškeré zpětné vazby, připomínky a podněty i nabídky spolupráce.

K jednotlivým poznámkám. Určitě je při celkovém rozvrhování třeba vycházet jak z potenciálu krajiny, tak i z našich(lidských) očekávání. Jedná se zejména o krajinu tzv.kulturní. Vzhledem k tomu ale, že celkové území nějakým způsobem dotčené těžbou má rozlohu více než 1000km2, a zahrnuje jak lomy, tak výsypky a navazující brownfieldy (těžební, energetické, průmslové, atd.), a zejména vzhledem k tomu že zhruba třetina z tohoto území jsou vlastní lomy, kde se se smysluplným zapojením do struktury přírody, krajiny, a už vůbec ne osídlení dosud nepracovalo, je třeba upřít pozornost právě na tato "zapojení!. Je třeba si vždy uvědomit, že toto "zapojení" je vždy tvůrčím výkonem - proto ten požadavek na práci krajinářů, urbanistů, architektů. Krajinu je třeba "domýšlet" daleko adekvátnějším způsobem, než dle do současnosti přetrvávajícího modelu uvažování s kořeny v šedesátých letech. 

Obávám se, že neuspěje argument, že "přece už tam jsou rozjeté jednotlivé zájmy...". Dle mých zkušeností ze západní části pánve, součástí těchto "zájmů a rozvoje aktivit" není adekvátní a kvalitní přehodnocování vazeb a vztahů na přírodu a krajinu, natož osídlení. Většinou se jedná o opětovné hledání "jak ještě z území něco vytěžit". Nyní formou přicházejících dotací a fondů. Proto takový akcent na koncepční uchopení celku zejména ze strany, která byla tak dlouho zanedbávána, tedy především přírody a krajiny. Tento pohled by ale v žádném případě neměl vylučovat další způsoby využití této krajiny. Jde jen o to, že tomuto "využití krajiny" je věnována už nyní mimořádná pozornost (kolik jen už je zpracováno energetických, hydrických, technologických a dalších úzce specializovaných studií...), naopak obnova krajiny stále "jede" v kolejích zavedených v šedesátých letech. Ve východní části kraje  jako první vlaštovku můžeme vnímat právě probíhající krajinářsko, urbanisticko architektonickou soutěž na okolí jezera Milada s širším řešeným územím od Teplic po ústí od Krušnohoší po Středohoří.

Pokud jde o poznámku, že "představitelé MŽ opakovaně prohlašují, že metodik a koncepcí mají plné šuplíky", je velmi těžké jejich kvalitu posuzovat. Pokud jsme loni s kolegy zpracovávaly práci "Infrastrukturní studie Ústí z pohledu kraje", velmi intenzivně jsme se zajímaly o vše týkající se krajiny, přírody, definování jejích hodnot i prostorových kvalit a vztahů. Musím přiznat že toho, co by bylo použitelné je velmi málo. Aby se nejednalo o "šuplíkovou práci", měla by být vázána na konkrétní místa, lokality, atd... stejně tak by měla být i široce diskutovaná aby "se o ní vědělo", tedy třeba i na kraji. Charakteristikou "šuplíkové práce" chápu, že sepíšu a opíšu tendence a trendy a s jejich pomocí text strukturuji. Tvůrčím výkonem, který zde postrádám, pak je, že tyto tendence a trendy aplikuji do konkrétních míst, lokalit atd. Že výstupem nejsou pouze tabulky a grafy, ale panoramata, zákresy do fotek, vizualizace, nadhledové axonometrie a perspektivy.  A zde je právě ona mezera, zde toho opravdu mnoho odpracováno není. Je to ale něco, co pro další postup rozvoje kraje považují za zcela zásadní. 

Pokud jde o úvahu, že ekologie a obnova krajiny nemá vztah k zaměstnanosti, obávám se, že to tak zcela nebude. Důležité je zejména změnit způsob uvažování tak, abychom se v regionu mohli spolehnout na to, že dlouhodobě neřešené problémy, které vznikly s centrálně plánovanou ekonomikou a jejichž posun k obecně vnímanému pozitivnímu stavu se podařil ve "svobodné společnosti" jen částečně, tedy že se budeme moci spolehnout na to, že už probíhají procesy vedoucí ke komplexní nápravě dlouhodobě vytěsňované reality.  

V průběhu minulých dnů jsme se s několika kolegy dohodli (paní Salzmann, proděkan FA ČVUT a dalšími), že se nejprve téma pokusíme lépe uchopit a po všech stránkách definovat nejprve v užším kroužku, a že by bylo dobré následně během měsíce, dvou k tématu uspořádat širší debatu, formou videokonference,. Velmi důležité bude mj. vydefinování vazeb prací studentských a akademických od reálných potřeb a požadavků s cílem nesměšování zavedené praxe s požadavky na komplexní kvalitní řešení. Pohledy, které mohou v prvních okamžicích působit jen jako tzv. akademické, mohou být právě těmi, které budou určovat směr poznání. Zásadní bude i hledání způsobů jak odpovídajícím způsobem zapojit důležité aktéry, vlastníky a stakeholdery. Tedy jak jim otevírat adekvátní pole jejich působnosti, které by bylo v souladu se vším výše uvedeným.

Těším se na spolupráci,

Krásný podvečer,

Ondřej Beneš

středa 17. února 2021

Bakalářské práce Emilie Rážové věnující se Lomu ČSA

 Několik obrázků z obsáhlé prezentace bakalářské práce Emilie Rážové 

věnující se Lomu ČSA:











celá práce k listování:

A k tomu můj posudek, který jsem zpracoval: 

Posudek bakalářské práce Emilie Rážové s názvem: „(z)lom ČSA rekonvalescence (d)obývané krajiny v Podkrušnohoří“.

Krajinu pod Krušnými horami čeká velká proměna. Změny související s dekarbonizací a „odchodem od uhlí“ přijdou tak jako tak, je ale otázkou jaké nové perspektivy se v jejich rámci podaří založit. Zda půjdeme vstříc výzvám dvacátého prvního století, jejichž obrysy jsou na severu Čech už dnes velmi zřetelné, nebo se jako doteď budeme utápět v myšlenkových schématech a stereotypech, které jsou už dávno za zenitem.

Celou Mosteckou pánevní oblast si pro přehlednost můžeme rozdělit na část, kde již intenzivní těžba skončila - od Duchcova po Ústí, a část od Kadaně po Duchcov, kde se v povrchových lomech těží stále. Východní část pánve s akcentem na jezero Milada je nyní prověřována velkoryse pojatou krajinářsko, urbanisticko architektonickou soutěží. Trvalo více než dva roky diskusí, debat a workshopů než mohla být vyhlášena.   

Západní část Mostecké pánve to bude mít těžší. Už dnes tu s velmi rozporuplnými pocity sledujeme „otevírání“ jezera Most veřejnosti. Neadekvátnost  rekultivačních a hlavně resocializačních procesů se tu setkává s apatií samospráv. Naopak aktivní jsou zájemci o opětovné technické využití – energetické, hydrické, technologické. Hledání „přirozeného a rovnovážného“ stavu tu jde reálně stále stranou.   

Ale i tato část Mostecké pánve se postupně stává předmětem veřejných debat, studentských prací, nezávislých studií.

Studentka nás předkládanou bakalářskou prací přesvědčuje, že si je velmi dobře vědoma závažnosti, složitosti i nezbytnosti komplexního přístupu ve vybrané lokalitě Dolu ČSA. Podařilo se jí téma otevřít velmi jednoduše a srozumitelně. Práce zahrnuje jak velmi podrobnou historicko-analytickou část, tak část velmi dobře uvěřitelnou část návrhovou. Práce je tu dost - jak říkají i vrcholní představitelé těžební společnosti operující v oblasti – technických a energetických studií je zpracováno velké množství, ale smysluplná komplexní práce s osídlením a krajinou, která by nebyla jen technokraticky schematická tu není žádná.   

Srozumitelnosti výrazně napomáhá použitá grafická úprava. Práci činí i pro laickou veřejnost velmi dobře srozumitelnou  (již jsem ji jako referenci jak s problematikou pracovat předkládal současným vrcholným politickým představitelům kraje).  

Až budeme mít obdobným způsobem vypracované možné využití všech lomů v oblasti – i Dolu Nástup, Vršany, Bílina (ale ani okolí jezera Most takto zpracováno dosud není), těším se na následné variace práce s celou oblastí. Až pak bude možno adekvátně zpracovat i v bakalářské práci pouze naznačené koncepční východo-západní propojení kraje „energetickou cyklostezkou“ a budovat celkovou vizi rozvoje jedinečné krajiny pod Krušnými horami.

Bakalářská práce se velmi kvalitně zabývá rozsáhlým, dosud neadekvátně uchopeným územím.

Navrhované hodnocení “a“.

11.2.2021,  doc.ing.arch. Ondřej Beneš, Ph.D.