Doc. ing. arch. Ondřej Beneš, Ph.D., Sochařská 12, 170 00 Praha 7 - Letná, mail@ondrejbenes.cz


středa 1. září 2021

Semestrální zadání - osa Osek, Duchcov, Ledvice, město Bílina

 

Semestrální zadání - město Bílina

Problematika přechodu Severočeské hnědouhelné pánve, zahrnující území přes 1200km2, do doby „pouhelné“ vyžaduje koncentrované společné úsilí. Na půdě Krajského úřadu Ústeckého kraje vzniká koncept Transformátoru, který se svým tzv. čtvrtým pilířem revitalizaci krajiny a osídlení věnuje (garantem O.Beneš). Je to však do té míry komplexní a složitá problematika, že jsme spojily při jejím rozplétání zájmy několika českých univerzit - lednické Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně, České zemědělské univerzity v Praze ČZU, ústeckého  UJEPu a naší FA ČVUT.

Postupně bychom rádi ve společných zadáních procházeli území Severočeské hnědouhelné pánve, vždy bychom se koncentrovali na určitou oblast. Na společných jednáních jsme se dohodli, že jako první budeme řešit území, které vnímáme jako duchovní těžiště celé oblasti. Je vázané na Osecký klášter, město Duchcov, průmyslovou oblast Ledvice, město i Důl Bílina.

V našem ateliéru se budeme věnovat části města Bílina. V současnosti je toto významné lázeňské město poznamenáno silničním průtahem vedoucím centrem města. To se změní. Doprava půjde pod zem do tunelu. Naším úkolem bude rehabilitovat jádro města a jeho vazbu na řeku Bílinu.

Nejprve si společně celé nevelké řešené území rozvrhneme v kontextu města a každý v ateliéru si zde najde své specifické zadání, objem, místo i typologii. Navrhovat bude možné stavby bytové, občanské, administrativní, případně s akcentem na alternativní formy výstavby - baugruppe.

Jak je u nás v atelieru zvykem, důraz při navrhování klademe na důsledném dopracovávání individuálního uchopení konkrétního zadání vždy s ohledem na rozvoj, potřeby a požadavky jednoho každého studenta.

Během semestru budou několikrát probíhat společné prezentace s Ústavem krajinářské architektury atelierem Salzmann, kde studenti budou řešit celé území s vazbami na Důl Bílina, tak i s atelierem Šindlerová z Ústavu prostorového plánování. U paní architektky Šindlerové je velkou výhodou, že je i městskou architektku Bíliny a město velmi dobře zná. 






neděle 29. srpna 2021

Jak na VRT ?

 Předběžný koncept zadání krajinné studie v linii trasování VRT mezi Prahou a severními Čechami

Tento krátký podklad slouží k základnímu seznámení s plánovacím nástrojem samospráv, ve kterém mohou daleko lépe uplatnit své požadavky a aspirace. Je to standardní nástroj využitelný samosprávami na západ od našich hranic, kde mluvíme o krajinném, nebo tzv.regionálním plánování. Výsledkem by měl být dokument, který by dokázal trasu VRT definovat v rámci celkového komplexního rozvoje krajiny a obcí, nejen jako liniovou inženýrskou stavbu zpracovanou dle podkladu ZUR. Cílem je tvůrčí hledání a vyrovnávání se s mnohdy mimořádně protichůdnými požadavky tak, aby byly znovuobjeveny, zhodnocovány a generovány prostorové hodnoty a kvality území. Výstavba VRT bude nepochybně pro region přínosem, ale pro prostředí krajiny stejně jako jakákoli jiná infrastrukturní liniová stavba bude při nedostatečně komplexním řešení zátěží, překážkou, už jen z pohledu prostupnosti krajiny. Může docházet k násobení těch nedostatků, které známe u stávající komunikace D8. Důsledná projektová příprava ve spolupráci s odbornou a laickou veřejností otevírá možnost eliminovat problematické aspekty návrhu a hledat co nejpřirozenější prostupnost územím – pro vodu, podzemní vodu, ekodukty, komunikace a cesty, propojení sídel a konstituování veřejného prostoru. To vše s akcentem na využívání nejmodernějších trendů při vyrovnávání se s nastupujícími klimatickými změnami.

Jsme si vědomi toho, že tento způsob práce, navíc v tomto měřítku u nás není obvyklý. Jsme ale přesvědčeni, že celkovou přípravu projektového záměru VRT dokáže velmi urychlit právě produktivním ověřováním v koordinaci se samosprávami i díky zvolené, větší podrobnosti.

Velký význam pro práci bude mít spolupráce s jednotlivými samosprávami mj. formou profesionálně pojatých participačních procesů. Jde o postup, kterým by mělo být nejen formálně zajištěno, že obce budou nacházet odpovědi na své skutečné problémy a výzvy, které na nás ve 21.století čekají.  

Území řešené touto studií by mělo obsahovat pás široký cca 25-35km, v závislosti na konkrétní problematice toho kterého úseku. Pro přehlednost i pro snazší přípravu jsme území k řešení rozdělili do tří částí: a)Praha až Říp, b)Říp až České středohoří, c)Středohoří až po hranice republiky. 

Předpokládaný tým by měl pracovat ve složení: urbanista, krajinář, architekt (výhodou bude spolupráce s městskými a obecnímu architekty), dopravní expert, řada specialistů v oborech – vodního hospodářství a tzv.malého vodního cyklu, půdy, geologie. Dále pak ekologové, sociologové, odborníci na veřejné plánování.

Velký význam bude mít kvalitní definice zadání, vydefinování rozsahu obsahu způsobu práce a řešení rozporů mezi požadavky jednotlivých samospráv. Vyřešení financování a problematiky instituciálního objednatele (předpoklad je, že by se formálně mělo jednat o tzv.území studii, která je registrována a je tak tzv.neopominutelným podkladem při rozhodování v území) .

11.8.2021 Klára Salzmann, Ondřej Beneš




Upřesnění konceptu zadání krajinné studie v linii trasování VRT Podřipsko (Praha – sjezd Lovosice)

Rozvržení činnosti přípravy na:

·        a) Příprava a definování zadání,

·        b) Realizace krajinné studie.

Add a) Příprava a definování zadání:

a1) Analýza všech podkladů ve vazbě na budoucí krajinnou studii. Vydefinování potřeb na dopracování podkladů. Měl by provést tým, ve kterém bude – vodař, krajinář, urbanista, ekolog, dopravní expert.

Práce na cca jeden měsíc za cca 0.2mil.

 a2) Dopracovávání, dodatečné zadání, případně získání podkladů dle předchozího bodu.

Práce na cca 2.5měsíce za cca 0.4mil.

a3) Vlastní definování zadání krajinné studie. Předběžné rozvržení na činnosti tzv. věcné související s předchozími body, a ty které se budou týkat zadávání od jednotlivých dotčených samospráv, nastartování profesionálních participačních procesů. Tým obdobný jako v bodě a1).

Práce na cca 3 měsíce za cca 0.3mil.

a4) Definování řízení a organizace celého záměru, získávání peněz. Činnost průběžná. Ideálně: krajský přenesený výkon státní správy – pořizovatel, krajská samospráva – zadavatel. Ideálně finanční prostředky na fázi a) NE od samospráv.

Add b) Realizace krajinné studie.

Předběžný odhad doby práce 12 měsíců za cca 8mil.

 

13.9.2021

 

Ing. Klára Salzmann, Ph.D.

Ing. Mgr. Eva Jeníková

Ing. Martin Klečka, Ph.D.

Doc. ing. arch. Ondřej Beneš, Ph.D.


čtvrtek 26. srpna 2021

Agentura plánování a rozvoje kraje - předběžné rozvržení služeb pro tzv. čtvrtý pilíř Transformátoru

Předběžné rozvržení služeb pro tzv. čtvrtý pilíř Transformátoru - pilíř Agentura plánování a rozvoje kraje (podklad pro zpracování log frame)

ANOTACE

Služby čtvrtého pilíře Transformátoru by oficiálně měly být spuštěny 01.01.2023. Do počátku roku 2023 bychom měli už mít úvodní analýzy území – zejména urbánně ekonomické, a neméně důležité je už v samých počátcích založení profesionálně vedených a cílených i participační procesů vedoucích k reálnému zapojení obyvatel, samospráv a stakeholderů. Jen tak se nám podaří do začátku roku 2023 získat náskok, abychom od počátku tohoto roku okázali korigovat v území další strategické projekty a programy, abychom v reálném čase dokázali definovat prostorové kvality a hodnoty, ukazovat limity přesahující parciální zájmy jednotlivých stakeholderů. Zároveň už dnes postupně popisujeme činnost tohoto pilíře Transformátoru po jednotlivých rocích od 2023 po 2028. Nejprve bychom se měli věnovat celkovým koncepčním úvahám v území, kde si v celkovém uchopení celou oblast rozvrhneme do jednotlivých částí provázaných s jednotlivou těžební aktivitou v území – Důl Nástup a oblast mezi Kadaní a Chomutovem, Důl ČSA a Vršany a oblast mezi Chomutovem a Mostem, Důl Bílina a oblast mezi Mostem a Teplicemi. Nakonec je to oblast mezi Teplicemi a Ústím. Důležité bude postupné zapojováním jak samospráv, tak klíčových stakeholderů aby úvahy o území dostávaly stále reálnější obrysy.

Nedílnou součástí Transformátoru bude jeho prezentační centrum. Měli by se v něm odehrávat přednášky a prezentace. Velmi rádi bychom sem umístili i velký model celé pánevní oblasti, na který bychom laserového pomítání ukazovali v jednotlivých choreografiích minulost, současnost i varianty budoucnosti regionu. Vzniklo by tak místo pro odbornou, ale i laickou veřejnost, jehož návštěva by se mohla dostat i do školních osnov.

Minimálně stejně důležitá bude v Transformátoru jeho tzv. neformální společenská část. Půjde o prostory, kde bude možné se nad kávou  prezentacemi setkávat ať už při pohybu mezi jednotlivými částmi Transformátoru, ale daleko více by to měla být místa, kde bude vždy možné potkat se s někým, s kým bychom se jinak nesetkali. Výhodou tu bude přímé propojení s exteriérem, jednotlivými dvory mezi jednotlivými křídly Transformátoru, kde každý bude mít jiný účel a zaměření. 

A)ROZVRŽENÍ ČINNOSTÍ

1a. úroveň – činnost ve prospěch samospráv, zejména ve prospěch Ústeckého kraje a jím zřízených organizací  se zaměřením na Mosteckou pánevní oblast:

Expertní činnost v rámci tvorby a aktualizace zásad územního rozvoje ÚK. Koordinace a garance jejich souladu s koncepcemi a politikami ÚK v oblasti strategického plánování a rozvoje. Tato činnost se vždy bude odvíjet od koordinace a souladu s příslušnými samosprávami – obecními, městskými, krajskou. 

Zpracování zejména podkladů a zadání vedoucí k pořizování dokumentací, podkladů a odvětvových koncepcí a souvisejících činností pro rozvoj území ÚK,

Zpracování zejména podkladů a zadání vedoucí k pořizování dokumentací a podkladů týkajících se dopravní, technické, krajinné a ekonomické infrastruktury. Už před začátkem činnosti Transformátoru bude kladen důraz zejména na urbánně-ekonomické, krajinářsky-prostorové analýzy a práce. 

Příprava a realizace koncepčního přístupu v oblasti rekultivací – návraty do struktury krajiny a osídlení.

Zpracovávání městských koncepčních a analytických dokumentů v oblasti urbanismu, krajiny veřejného prostoru s důrazem na spolupráci a propojování měst v Mostecké pánevní oblasti. 

Spolupráce s pilířem zaměřeným na práci s daty ve věci stanovování koncepce a zajišťování infrastruktury prostorových dat ÚK, informačních technologií a datového obsahu, koncepci a správě Centrálního datového skladu GIS. Spolupráce se bude týkat i zajišťování, vývoje a integraci systémů pro využívání a prezentaci prostorových dat, vytváření a údržby základního mapového díla Ústeckého kraje a tematických geodat a informací o území.

Příprava a rozvoj profesionálně vedených a cílených participačních procesů – zapojování veřejnosti, samospráv, individuálních hráčů a stakeholderů. 

Příprava, zajištění a podpora Prezentačního centra Transformátoru jako místa kontaktu s odbornou, laickou veřejností, školami. Prezentační centrum by mělo umožňovat pořádání přednášek a konferencí pomocí špičkové videoprojekce, pořádání výstav. Součástí by měla být i stále obnovovaná prezentace kraje – např. formou modelu s projekcí laserovými technologiemi. 

Spolupráce s krajskými, národními i evropskými akademickými, vzdělávacími a výzkumnými institucemi. Podpora a spolupráce při zadávání, realizaci i prezentaci studentských prací a projektů. Důraz i na spolupráci s obdobnými městskými a krajskými institucemi v rámci ČR. 

Podpora generování nejvhodnějších řešení v oblasti architektury, urbanismu, krajiny, veřejného prostoru formou soutěží (dle regulí ČKA), případně tzv. souběžných studií s cílem nalézat jiná kritéria než pouze cena projektové přípravy. 

Výzkumná a vzdělávací činnost v oblastech: strategické plánování a rozvoj územních celků, měst a obcí, ekonomika a management sídel a regionů, architektura, urbanismus, územní plánování, prostorové plánování, veřejný prostor, ochrana kulturního dědictví, dopravní inženýrství a městské inženýrství, životní prostředí a krajina, sociální a společenské obory, historie území.

Analýzy jednotlivých typů brownfieldů, jejich možností rozvoje, spolupráce se samosprávami i stakeholdery, zaštítění této problematiky.

Propojování jednotlivých obecních a městských architektů působících v kraji. Podpora a rozvoj jejich činnosti.  

Pravidelné zpravodajství formou zřízeného webového portálu, FB, apod..


1b. úroveň – metodická pomoc obcím a městům v Ústeckém kraji, zejména mimo Mosteckou pánevní oblast:

Konzultace a spolupráce v oblastech - územního plánování, nakládání s veřejným prostorem, zadávání architektonických soutěží dle regulí ČKA, zadávání specializovaných studií, revitalizace brownfields apod..

Ve spolupráci s „datovým pilířem“ poskytovaní analytických dat pro činnost místních samospráv.

Pořádání vzdělávacích konferencí a workshopů pro samosprávy, případně i pro zaměstnance přeneseného výkonu státní správy - úřadů územního plánu.


2. úroveň – poskytování služeb a konzultací soukromým subjektům a stakeholderům, na komerční bázi:

Konzultace projektových/rozvojových záměrů.

Poskytování analytických dat. 

Spolupráce při zpracovávání zadání i při realizaci koncepčních materiálů a specializovaných studií.

Spolupráce při přípravách a organizaci architektonických soutěží, výběrových řízení.

Komplexní expertní činnost „na klíč“.

3. úroveň – vlastní iniciační činnost:

Nejdůležitější činnost pilíře, zaměřená na hledání a určování strategických postupů, standardů. Generování, prověřování a prosazování dlouhodobých koncepčních cílů a vizí. 

Ve vztahu k těmto dlouhodobým vizím, které budou průběžně podrobovány otevřeným kritickým korekcím, budou rozpracovávány veškeré práce a činnosti zmíněné v předchozích bodech. 

B)AKTIVITY V ČASE

Do konce roku 2021: Příprava a realizace soutěže na objekt Transformátoru. Rozvržení, ustavení a pomalý rozjezd organizačních struktur - a ) výkonná (vlastní realizace náplně), b) řídící (určování náplně činnosti zejména s ohledem na další aktivity týkající se transformace v kraji), c) nezávisle oponentní (expertní). Zapojení dalších institucí do přípravy – Česká komora architektů, IPR. 

Přípravná fáze roku 2022: Vypracování přípravných studií pro celou pánevní oblast – urbánně ekonomickou, prostorově hodnotovou. Rozvržení, nastartování a realizace participačních (zapojovacích) projektů. Důvod – je třeba mít dobře uchopený celý kraj dříve, než se začnou realizovat ostatní pro pánevní oblast dílčí projekty z Fondu spravedlivé transformace. Kraj by na jejich koordinaci měl být předem alespoň minimálně připraven.   

První rok transformátoru: Rozvoj participačních (zapojovacích) procesů. Dotažení uchopení celé Mostecké pánevní oblasti, její rozvržení na jednotlivé problematiky a části. Vypracování zadání pro přístup a studie těchto jednotlivých částí. Řešení průběžné operativy dle výše uvedeného ROZVRŽENÍ ČINNOSTÍ. 

Druhý rok transformátoru: Studie a koncepty jednotlivých částí pánevní oblasti, v koordinaci s rozvojem participačních (zapojovacích) procesů.  Řešení průběžné operativy dle výše uvedeného ROZVRŽENÍ ČINNOSTÍ. 


Třetí rok transformátoru: Zaměření na průniky výsledků koncepčních činností předchozích dvou let s analýzami vycházejícími z průběžně řešené operativy. Rozvržení a postupná realizace konkrétně a adresně zaměřených studií, projektů. Iniciace příprava a realizace všech tipů soutěží. 

Čtvrtý rok transformátoru: Dotahování veškerých projektů, studií a činností předchozích let Transformátoru do finalizace.

Pátý rok transformátoru: Rozvržení dalšího postupu obnovy pánevní oblasti, rozvržení možností dalšího zapojení a rozvoje Transformátoru. 

C)PERSONÁLNÍ ZASTOUPENÍ (pro počáteční fázi rozjezdu pilíře)

1) vedoucí a garant pilíře 

2) asistent pro PR, web, FB, organizační přípravu a zajištění akcí a konferencí 

3) urbanista, krajinář, urbánní ekonom

4) architekt, městské plánování, městsští architekti

5) koordinátor participace (zapojování)

6) grafické výstupy, vizualizace a zákresy

7) provozní účetní (patrně společný pro více pilířů)



středa 14. července 2021

Studenti - mezi Chomutovem a Teplicemi 02

 Most mezi horami

projekt M2: koncepce udržitelného rozvoje území

studentská práce z České zemědělské univerzity v Praze, Fakulty životního prostředí
vedoucí práce: Ing.arch.Veronika Šindlerová, Ph.D.
odborní konzultanti: Ing.Vojtěch Novotný, Ph.D. Ing.Mgr. Miroslav Vrtiška.
vypracovali: Ludmila Kolouchová, Eva Paligová, Barbora Šteklová, David Kopecký, Jiří Slezák
















Studenti - mezi Chomutovem a Teplicemi 01

Mostecko - souměstí jezer a hor nabité energií
studentská práce z České zemědělské univerzity v Praze, Fakulty životního prostředí
vedoucí práce: Ing.arch.Veronika Šindlerová, Ph.D.
odborní konzultanti: Ing.Vojtěch Novotný, Ph.D., Ing.Josef Miškovský, Ph.D.
studenti: Katarína Janošková, Jan Kabrhel, Jakub Kyselovič, Pavel Satke




 









čtvrtek 29. dubna 2021

Transformátor 01

Na posledním jednání zastupitelstva Ústeckého kraje byl teď v úterý schválen záměr na přípravu strategického projektu do Programu spravedlivé transformace podávaný Ústeckým krajem. Jedná se o tzv. Transformační centrum, kde by se pod jednou střechou měly nacházet služby, které pro zdárný přechod kraje do doby tzv.pouhelné vnímáme jako zcela nezbytné. Komplex služeb se skládá ze čtyř tzv. pilířů - a) práce s daty - PORTABO, b) podpora malého a středního podnikání - ICUK, c) energetické komunální služby a d) plánování a rozvoj kraje - práce s rekultivacemi, krajinou, urbanismem, architekturou, veřejným prostorem. Garantem tohoto tzv. čtvrtého pilíře bych měl být já. 

V průběhu několika málo proběhlých týdnů se nám podařilo najít i budovu pro tento záměr. Je jí bývalá škola v Ústí na adrese Stará 100. 

Pan Jelínek z KUUK zajisti fotky z dronu, já jsem připravil celkový architektonický koncept záměru, vizualizace pak kolega Walbert Schmirler. Jsme teprve na začátku veškerých úvah. Architektonický návrh celkového řešení vzejde z architektonické soutěže - na to už panuje shoda. Už sám objekt by měl být symbolickým vyjádřením jak je možno citlivě, s respektem a inspirativně pracovat s objekty na panelových sídlištích, jak je možno přistupovat ke znovuvyužívání dnes již nevyhovujících staveb, brownfieldů. Jak realizovat jednoduché, úměrné, ekologicky maximálně šetrné a zároveň po všech stranách progresivní stavby:

Celkový pohled na areál. Zatím uvažujeme že by se část objektu, většinou asi pavilony a tělocvična ponechaly, největší změnou by prošla centrální komunikační chodba (na obrázku červeně). Ta by se měla stát i místem neformálních setkání, které jsou pro budování mezilidských vazeb a vztahů tak nezbytné. Prostředí skoro až klubové. 


Pohled od vstupu. Důležité bude i propojení se strukturou přilehlých veřejných prostor. Na obrázku jsem tento požadavek vyjádřil umístěním uměleckého díla.



Pavilony by bylo možné v podstatě libovolně nastavovat. Mohla by tak vzniknout velmi příjemná a obytná struktura celého areálu.



Pro školu jsou typické dvory. Nyní jsou uzavřené. Stálo by za to je otevřít a spojovacích komunikačních krčků by bylo možno umístit řadu neformálních míst, funkcí.



Pavilon tělocvičny by se mohl proměnit na prezentační centrum s víceúčelovým sálem, a byl by tu i prostor pro velkorysý model kraje. 


Vše je daleko lépe srozumitelné z vizualizací.


A na úplný závěr srovnání současného stavu s uvažovaným záměrem. 






neděle 14. března 2021

Transformace 02






















Prezentace ke stažení zde: https://www.uschovna.cz/zasilka/JNWUHEJJ8EWKW37U-373/ 

Skoro okamžitou reakci jsem na tuto prezentaci měl od pana profesora Fanty:

Skoro okamžitě přišla odpověď jedné z našich největších autorit v oboru, profesora Josefa Fanty. Dovoluji si ji zde uvést:
"Vážená paní proděkanko, vážený pane architekte,
Od dr. Petříka z Botanického ústavu AV Průhonice jsem dostal "Koncept vize kraje 02C ..." Děkuji vám za vynaloženou práci. Váš koncept přesně odpovídá mému návrhu na integrované pojetí přístupu k obnově krajiny Severních Čech, který jsem přednesl na jednání Kulatého stolu, konaném na vaší univerzitě dne 18. 9. 2020.
Je samozřejmé a pochopitelné, že se v předloženém návrhu zaměřujete především na tu část kraje, která byla bezprostředně ovlivněna průmyslovým rozvojem a těžbami surovin. V dalším postupu se ale zaměřte i na ostatní prostory a jejich problematiku - např. lesy Krušných hor, ochranu přírody a jejich vazbu na historii využívání a jejich nedávné vyhlášení společného sasko-českého kulturního dědictví; na zemědělskou problematiku podhůří Krušných hor a Českého středohoří. Naléhavým tématem je i rozvoj městských sídel a rozvoj venkova (včetně zajištění pracovní příležitosti). Atd. Vámi dobře zpracované návrhy najdou nepochybně pozitivní odpověď u učitelů i u studentů jak na vaší, tak i na dalších univerzitách. Touto cestou se dá odstartovat program, který náslledně snáze najde pokračování jak u studentů, tak i ve vědeckých ústavech a v odborných organizacích a i v krajské a odborné rezortní politice. Koordinace činnosti řízení/zaměření těchto dílčích programů bude samozřejmě velice náročné. Nepochybně by bylo užitečné vytvořit pod vaším vedením vhodný koordinační útvar, který by se řízení tohoto programu ujal.
Přeji vám úspěch v další práci na obnově krajiny Severních Ćech. V případě potřeby jsem připraven v rámci svých možností pomoci.
S pozdravem,

Prof. em. Josef Fanta" 


A jak koncipuji další postup ? V úterý (22.2.2021) jsem české akademické obci zaslal tento mail:

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

děkuji za veškeré zpětné vazby, připomínky a podněty i nabídky spolupráce.

K jednotlivým poznámkám. Určitě je při celkovém rozvrhování třeba vycházet jak z potenciálu krajiny, tak i z našich(lidských) očekávání. Jedná se zejména o krajinu tzv.kulturní. Vzhledem k tomu ale, že celkové území nějakým způsobem dotčené těžbou má rozlohu více než 1000km2, a zahrnuje jak lomy, tak výsypky a navazující brownfieldy (těžební, energetické, průmslové, atd.), a zejména vzhledem k tomu že zhruba třetina z tohoto území jsou vlastní lomy, kde se se smysluplným zapojením do struktury přírody, krajiny, a už vůbec ne osídlení dosud nepracovalo, je třeba upřít pozornost právě na tato "zapojení!. Je třeba si vždy uvědomit, že toto "zapojení" je vždy tvůrčím výkonem - proto ten požadavek na práci krajinářů, urbanistů, architektů. Krajinu je třeba "domýšlet" daleko adekvátnějším způsobem, než dle do současnosti přetrvávajícího modelu uvažování s kořeny v šedesátých letech. 

Obávám se, že neuspěje argument, že "přece už tam jsou rozjeté jednotlivé zájmy...". Dle mých zkušeností ze západní části pánve, součástí těchto "zájmů a rozvoje aktivit" není adekvátní a kvalitní přehodnocování vazeb a vztahů na přírodu a krajinu, natož osídlení. Většinou se jedná o opětovné hledání "jak ještě z území něco vytěžit". Nyní formou přicházejících dotací a fondů. Proto takový akcent na koncepční uchopení celku zejména ze strany, která byla tak dlouho zanedbávána, tedy především přírody a krajiny. Tento pohled by ale v žádném případě neměl vylučovat další způsoby využití této krajiny. Jde jen o to, že tomuto "využití krajiny" je věnována už nyní mimořádná pozornost (kolik jen už je zpracováno energetických, hydrických, technologických a dalších úzce specializovaných studií...), naopak obnova krajiny stále "jede" v kolejích zavedených v šedesátých letech. Ve východní části kraje  jako první vlaštovku můžeme vnímat právě probíhající krajinářsko, urbanisticko architektonickou soutěž na okolí jezera Milada s širším řešeným územím od Teplic po ústí od Krušnohoší po Středohoří.

Pokud jde o poznámku, že "představitelé MŽ opakovaně prohlašují, že metodik a koncepcí mají plné šuplíky", je velmi těžké jejich kvalitu posuzovat. Pokud jsme loni s kolegy zpracovávaly práci "Infrastrukturní studie Ústí z pohledu kraje", velmi intenzivně jsme se zajímaly o vše týkající se krajiny, přírody, definování jejích hodnot i prostorových kvalit a vztahů. Musím přiznat že toho, co by bylo použitelné je velmi málo. Aby se nejednalo o "šuplíkovou práci", měla by být vázána na konkrétní místa, lokality, atd... stejně tak by měla být i široce diskutovaná aby "se o ní vědělo", tedy třeba i na kraji. Charakteristikou "šuplíkové práce" chápu, že sepíšu a opíšu tendence a trendy a s jejich pomocí text strukturuji. Tvůrčím výkonem, který zde postrádám, pak je, že tyto tendence a trendy aplikuji do konkrétních míst, lokalit atd. Že výstupem nejsou pouze tabulky a grafy, ale panoramata, zákresy do fotek, vizualizace, nadhledové axonometrie a perspektivy.  A zde je právě ona mezera, zde toho opravdu mnoho odpracováno není. Je to ale něco, co pro další postup rozvoje kraje považují za zcela zásadní. 

Pokud jde o úvahu, že ekologie a obnova krajiny nemá vztah k zaměstnanosti, obávám se, že to tak zcela nebude. Důležité je zejména změnit způsob uvažování tak, abychom se v regionu mohli spolehnout na to, že dlouhodobě neřešené problémy, které vznikly s centrálně plánovanou ekonomikou a jejichž posun k obecně vnímanému pozitivnímu stavu se podařil ve "svobodné společnosti" jen částečně, tedy že se budeme moci spolehnout na to, že už probíhají procesy vedoucí ke komplexní nápravě dlouhodobě vytěsňované reality.  

V průběhu minulých dnů jsme se s několika kolegy dohodli (paní Salzmann, proděkan FA ČVUT a dalšími), že se nejprve téma pokusíme lépe uchopit a po všech stránkách definovat nejprve v užším kroužku, a že by bylo dobré následně během měsíce, dvou k tématu uspořádat širší debatu, formou videokonference,. Velmi důležité bude mj. vydefinování vazeb prací studentských a akademických od reálných potřeb a požadavků s cílem nesměšování zavedené praxe s požadavky na komplexní kvalitní řešení. Pohledy, které mohou v prvních okamžicích působit jen jako tzv. akademické, mohou být právě těmi, které budou určovat směr poznání. Zásadní bude i hledání způsobů jak odpovídajícím způsobem zapojit důležité aktéry, vlastníky a stakeholdery. Tedy jak jim otevírat adekvátní pole jejich působnosti, které by bylo v souladu se vším výše uvedeným.

Těším se na spolupráci,

Krásný podvečer,

Ondřej Beneš