Infrastrukturní studie Ústí z pohledu kraje

Přestože se k této studii stále odkazuji, sem na blog jsem její finální podobu z roku 2020 ještě nedal. Jedná se o pokus o pilotní a srozumitelné uchopení problematiky vztahu infrastruktury (dopravy silniční, železniční, lodní) a krajiny (zejména jejích prostorových kvalit)

Tedy zde:

 https://rskuk.cz/files/Uhelne-regiony/Studie_verze-1.10.2020_opti.pdf  

Studii na začátku inicioval zejména Martin Hausenblas. Tedy, chtěl studii trimodálního přístavu v ústí Bíliny v Ústí. To že by v ústí Bíliny bylo říční překladiště. Dali jsme dohromady pracovní skupinu, kde jsme začali rozplétat problémy jednotlivých infrastruktur. Já k tomu říkal, že až je alespoň trochu obsáhneme, začneme je ladit mezi sebou a pak to celé vložíme do města a budeme se dívat co to s městem dělá. No a pokud to s městem bude dělat jen něco opravdu hodně dobrého, tedy celou infrastrukturu asi tak dvacetkrát předěláme, můžeme začít mluvit o tom, že máme zadání.

Výsledky práce této pracovní skupiny jsme přednesli tehdejšímu, současnému panu primátorovi. Práci pracovní skupiny jsme chtěli aby pokračovala na úrovni ústeckého magistrátu. To se ale nepodařilo. 

V té době jsme ale s Martinem byli oba na kraji členy pracovní skupiny věnující se otázkám krajiny po těžbě, fungovala pod vedením tehdejšího náměstka hejtmana pana Kliky (ČSSD). Tam se nám prostředky na její vypracování podařilo získat. Dostali jsme necelý milion korun. 

Dopracoval jsem tedy zadání, hledal tým, který by to celé zvládnul a zároveň jsme organizovali výběrové řízení, aby příprava měla veškeré náležitosti. Podařilo se. Našli jsme Martina Hejného, který si během velmi krátké doby ustavil tým, na čemž jsem také spolupracoval. V ten okamžik jsem si už myslel, že vše budu jen z povzdálí sledovat. Vzhledem k tomu ale, že se jednalo o poměrně neobvyklou studii, s jejímž zaměřením ani nikdo z týmu neměl reálné zkušenosti, celého toho půl roku, co jsme na ní pracovali jsem fungoval jako její kouč. 

V této práci jde především o získání a zobrazení maxima dostupných informací, jejich strukturování a učinění srozumitelnými. V závěru jsou pak i návrhy, doporučení a další postupy, ale základ je analytické zpracování dat v oblastech týkajících se krajiny a infrastruktury. 

Během práce jsme zjistili, že krajina a celkový přechod do "doby pouhelné" se zásadním způsobem řídí myšlenkovými vzorci šedesátých let. V žádném podkladu jsme nenašli jedinou perspektivu, vizualizaci, panorama která by s úžasným prostředím pod Krušnými horami pracovala jinak než jak bylo běžné v době redukce uhlí na kilojauly. Pochopili jsme, že úvahy o krajině a osídlení jsou tak inženýrsky redukovány na to úplně nezbytné, že bude třeba vykonat spoustu práce. Prvním krokem měla být tato studie. Nadhledové perspektivy byly srozumitelné, otevíraly jiný způsob uvažování o regionu. 

Mohli jsme začít mluvit o místu, kde by bylo příjemné žít, které by mohlo opět mít mimořádné komplexní prostorové kvality vhodné k dlouhodobé kultivaci, kde budeme opět citlivě hledat smysluplné a dlouhodobě udržitelné využití. 

Infrástruktura Ústí - zadání

Zadání pro vypracování dokumentu "infrastruktura Ústí z pohledu kraje":

Návrh rozsahu dokumentu analyzujícího prostorové kvality území pánevní oblasti – cca od Chomutova po Ústí. Z podkladu by měly vyplývat doporučení pro podporu definice postoje vedení Ústeckého kraje v rámci jednání tzv. Uhelné komise při MŽP a MPO a v rámci aktivit platformy Evropské komise Uhelné regiony v transformaci

Osnova:

1.      Manažerské shrnutí

2.      Popis východisek a současného stavu

3.      Popis scénářů možného rozvoje regionu

4.      Analýza potenciálů jednotlivých dopravních infrastruktur a následně jejich vzájemná koordinace. Každá z  infrastruktur bude stručně popsaná, s vyhodnocením současného stavu přípravy, její výhody a nevýhody a možnosti uplatnění v Ústeckém kraji. Dalším bodem práce je vyhodnocování komplexního vztahu ke krajině, sídlům, potenciálům komplexního rozvoje zejména s ohledem k celkové kvalitě. Jednotlivé body problematiky (řazeno abecedně).

a.      Dálnice D8.

Je dosud řešena především jako liniová stavba. Je třeba se zabývat jejím vztahem k území a hlavně k osídlení, kterým probíhá.

b.      Krajina

c.      Milada jezero

Mezi další problémy k řešení patří i propojení jezera Milada směrem na Trmice, a přes Předlice, Tovární ulici na centrum Ústí  k Labi. Obě dvě linie sledují drobné vodní toky.

d.      Osídlení

Nemůže se jednat pouze o jednotlivé dopravní nebo technické stavby. Cílem této práce musí být především vyhodnocování dopadů do konkrétních intravilánů obcí, do krajiny.

e.      Ústí nad Labem

Váhá s přípravou nového územního plánu, který nezbytně potřebuje. Zřízení Kanceláře architekta města se protahuje. V současnosti ale reálně probíhají činnosti, které ze strany Ústí již nyní vyžadují rozklíčovávání a řešení velmi důležitých souvislostí. Kvalitní vyřešení především dopravní problematiky Ústí je klíčem ke zvládání výzev týkajících se celé této části kraje.

f.       Voda

Do území radikálně zasáhnou oba nové uvažované jezy pod Ústím. Již probíhají i další projekční práce na stavby na Labi  - můstek pro Osobní lodní dopravu Ústí centrum, Vaňov, přístaviště Brná, studie Vaňov-Střekov, přístaviště Hřensko. Prověřit bude třeba potenciál nákladní dopravy na Labi - výstavbu trimodálního přístavu v ústí Bíliny, využití Bíliny i pro rekreační plavidla (propojení s jezerem Milada).  

g.      VRT (vysokorychlostní trať)

Se zastávkou v Ústí může mít zásadní vliv na celý kraj. Tuto možnost je nezbytné domyslet do všech souvislostí tak, aby k tomuto pozitivnímu vlivu opravdu došlo. Součástí ověřování bude i celková struktura VRTek v rámci regionu).

h.      Východozápadní propojení kraje

Spojení od Chomutova na Liberec stále není dokončeno. V rámci našeho zadání nás zajímá zejména propojení D8 Ústím podél Labe na Děčín. Svým významem toto propojení daleko přesahuje problematiku jen Ústí.   

i.       Železnice

Dojde k proměně významu a chápání dosavadní husté železniční sítě.

5.      Zdrojová přiměřenost EU, ČR a ÚK s fokusem na udržení významu Ústeckého kraje

6.      Popis možných scénářů transformace v Ústeckém kraji

7.      Popis možných scénářů přeměny podkrušnohorské pánevní oblasti

8.      Možnosti financování

9.      Doporučení vedení Ústeckého kraje a odborná argumentace pro vyjednávání na úrovní MPO, MŽP a EK

Hlavní cíle dokumentu

Připravit seznam možných opatření, které mají potenciál rozvoje v horizontu let 2020 – 2050. Poté tato opatření posoudit z pohledu technologické zralosti v daných desetiletích 20 – 30, 30 – 40 a 40 – 50 a navrhnout jejich efektivní řešení, koordinaci a zapojení do struktury kraje v rámci transformace východní části posttěžební oblasti Podkrušnohorské pánve.

Již nyní probíhají kroky, které budou radikálním způsobem ovlivňovat jak krajina pánevní oblasti bude v příštích letech, desetiletích a staletích vypadat. Do poloviny letošního roku bude zpracována studie proveditelnosti soustavy jezer, do té samé doby by měla být zpracována i studie variant řešení energetických možností.

Tyto studie by měly ale provázet studie zabývající se

Cílem je definovat oblasti, na které by se Ústecký kraj měl zaměřit a získat pro jejich realizaci politickou, ale hlavně finanční podporu. Součástí dokumentu budou i možné finanční nástroje jak z národních (např. Modernizační fond), tak i z evropských zdrojů (např. Transformační fond nebo nástroje EIB). 

Požadavky na výstupy  

Řešení bude obsahovat technické analýzy a návrhy řešení jednotlivých částí výše zde uváděné problematiky. Výstup bude jak textový, tak především grafický. Součástí výstupu bude takové prostorové zobrazení, ze kterého bude řešení patrné a jednoznačně srozumitelné – například vizualizacemi a zákresy. Obsah a rozsah zpracování by měl být srovnatelný s fází „územní studie“.

Výstupem by měla být jak celková dlouhodobá vize, tak zhodnocování současných limitů realizovatelnosti s vyhodnocením dopadů do konkrétních územních plánů, ZURek, trasováním VRTky a podobně. V rámci řešení by zpracovatel měl podnikat jednání se všemi relevantními orgány a organizacemi na úrovni lokální, krajské, republikové, případně i evropské.

Vzhledem k potřebě dlouhodobé vize bude nezbytné prověřovat i navrhovaná řešení z pohledu možností rozvržení přípravy i realizace do etap.

Vyhodnocování – expertní tým

Pro průběžné vyhodnocování práce bude sestaven expertní tým, kterým bude obohacena pracovní skupina „krajina po těžbě“. Pro objektivitu a vyváženost pracovní skupinu navrhuji domluvit takto:

KUUK (J. Kuszniruková, J. Nedrdová), poradci hejtmana (Stich, Firla), UJEP (Hrubá), FA ČVUT (Jehlík), Ústí (arch.Hrouda, Charvát), členové pracovní skupiny krajský architekt (Harciník, Veselý), experti (Hausenblas, Skalický, Novák, Šíp). Expertní tým může být v případě potřeby měněn, nebo ještě rozšířen.

Hlavní koordinátor: Ondřej Beneš, poradce Ústeckého kraje, vedoucí prac. skup. krajský architekt

Harmonogram

Předpokládaná doba definování zadání a organizace výběrového řízení měsíc. Vlastní práce včetně mezivýstupů a korekcí 4 měsíce. Odhad doby, kdy mohou být k dispozici finální výstupy 30.8.2020.