Prezentace, kterou jsem veřejně představil v ústecké Zdaru a před uvedení jsem dostal ústní povolení od přítomného zástupce investora k použití snímků zveřejněných na webu. Poznámka - "Prosazované řešení" - podklad převzat z webu. Jedná se o vizualizace investora - firma Saller.:
Prezentace ve Zdaru byla 21.11. následovaly debaty na FB serveru PRO Ústí, kde jsem vše řešil se střekovským starostou, a dal tam i svou prezentaci. 27.11. ráno jsem ale zjistil, že je jednak odstraněno vlákno debaty, ale hlavně že z FB byly odstraněny nejen odkazy na tuto prezentaci, ale že na FB mám blokovány své stránky krajského architekta - nekdo se mi o to "postaral". Zítra tj.3.12. mám schůzku se zástupcem developera, před ní jsem tento mail poslal jak na střekovskou podatelnu, tak ústeckému primátorovi, paní Fialové a panu Hausenblasovi - v zájmu co největší otevřenosti ve věci:
Krásný podvečer,
Omlouvám se za nevyžádaný
mail týkající se akce Lidl na Střekově. Vede mne k tomu snaha o maximální
transprenci. Na veřejné prezentaci v paláci Zdar, kam mě pozvala paní
poslankyně Fialová jsem měl připravenou prezentaci, kterou jsem tam představil.
Tuto prezentaci jsem následně s komentářem umístil jako všechny
záležitosti týkající se kraje na svůj krajský FB, a dále jsem to umístil na
právě probíhající FB debatu na vláknu PRO Ústí, kde jsem se pokoušel věcně
polemizovat s panem střekovským starostou.
Můj důvod proč píši tento
mail je ten, že přestože jsem na své webové stránky odkazoval hned po debatě
minulý týden, tento týden ve středu ráno mi ze všech FB profilů byly vymazány
odkazy mé webové stránky nejen týkající se Střekova, ale i jakékoli jiné odkazy
na jakýkoli FB profil z libovolných stránek mého webu: https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/
. Můžete si to libovolně ověřit.
Vzhledem k tomu, že se okamžik tohoto vymazání
časově kryje s dobou, kdy z vlákna PRO Ústí byla smazána debata,
kterou jsem vedl s váženým panem starostou Střekova – bylo to jeho vlákno -
a mohl si ho smazat.
Ještě musím podotknout, že po oficiální části
v paláci Zdar, jsme se zástupcem developera – společnosti Saller a kolegou
Janem Štefanem šli vedle do mexické restaurace abychom společně probrali
možnosti dalšího postupu, ze strany zástupce společnosti jsem na konto své prezentace
neslyšel – ani v okamžiku jejího promítání ani v rámci debaty
v restauraci za účasti kolegy Štefana z pohledu profesionálního
přístupu jedinou výtku.
Dokonce mi zástupce této společnosti navrhl, zda bych do
celé věci jako architekt, kterého by si oni najmuli nevstoupil. A dokonce to
dopadlo až tak, že si zítra – v úterý v Děčíně předběžně ve dvě hodiny
odpoledne na dané téma dáváme schůzku – předběžně kavárna Jordan na Husově
náměstí - kam určitě může přijít
kdokoli.
Vzhledem k tomu, že až tento text pověsím na svůj
web, nedokážu na něj provést odkaz na svém FB, nutím vás si to přečíst takto
v mailu.
Pokud jsem byl osloven oprávněným zastupitelem města, na
jehož výzvu jsem provedl prezentaci, tu dal na FB stránky, kde o tom probíhala
debata a následně i do debaty aktivně vstupoval s cílem maximálním
způsobem rozkrýt problematiku a pomoci najít co nejlepší řešení, měl jsem za
to, že nekonám nic, co by bylo jakkoli nezákonného, neprofesionálního nebo
neetického. Pokud si to ale někdo myslí, prosím o neprodlenou zpětnou vazbu, za
kterou předem děkuji.
Pokud bych měl současné možnosti a postup sumarizovat
nabízejí se tři varianty postupu:
a)realizace již do současného okamžiku investorem
připraveného.
b)úprava připraveného do podoby více adekvátní potenciálu,
místu a lokalitě
c)radikální změna projektové dokumentace tak, aby
odpovídala poslední verzi Územního plánu před jeho zrušením v nyní řešené
oblasti. Byl to poslední systematický
proces probíhající standardním způsobem na tuto lokalitu (alespoň si to
myslím).
Add a)
Add b) o této variantě jsme mluvili se zástupcem
investora, kdy nás na debatě v restauraci předběžně zajímalo, zda ze
strany investora by byla vůle ke změnám a jak radikální by tyto změny mohly
být. Údajně je současný návrh výsledkem osmi(?) let příprav. V podkladech jsem
ale nenašel žádné řešení vazeb na rostlou strukturu Střekova, nábřeží, nebo
vzhůru Žižkovou ulicí do vlastního historického počátku střekovského osídlení a
s tím dnes souvisejících ulic jako Karla IV., nebo Kojetické . Pokud bych
tyto adekvátně zpracované úvahy viděl v podkladech, návrh bych rozpoznal, že se
adekvátně Střekovem zabývá.
Padala i čísla – přes palec – zda dnes uvažovaný
investiční objem cca 100mil je či není násobně překročitelný a zda je či není a
za jakých podmínek možné ze strany investora uvažovat s možností umístění funkce
bydlení. Už jen z tohoto textu vysvítá, že debata nebyla ve smyslu OUT OUT
– že by to v žádném případě nebylo možné. A právě o další fázi takovéhoto
uvažování má být i úterní schůzka o jejíž výsledcích si vás budu – opět
z důvodů transparentnosti – informovat.
Píši o tom takto otevřeně proto, že tento přístup bude
vyžadovat daleko aktivnější přístup jak ze strany města tak městské části. Ano,
určitě je škoda, že město němá funkčního městského architekta, ani dosud nebyla
ustavena Kancelář architekta města. Jak mě ale po jednání ve zdaru ubezpečil
pan primátor, zářiové odmítnutí Janem Hroudou připraveného podkladu se týkalo
především formálních nedopracovaností. Ale i kdyby KAM začal pracovat
v první třetině příštího roku, otázky
okolo tohoto problému by bylo dobré rozklíčovat dříve. Hlasování v zastupitelstvu
města k tomuto bodu – definování funkce ke zrušení územního plánu
v této lokalitě o využití území – bude patrně dříve.
Pokud by měl být realizován tento bod, bylo by dobré
nejprve provést adekvátním způsobem analýzu celého Střekova včetně vazeb na své
okolí. Na jedno z FB vláken jsem k tomu uváděl jakým způsobem jsem v případě
sousedního Děčína šel na přípravu soutěže na lávku pod zámkem. Nejprve jsem
prováděl analýzy nábřeží, provázaností s jednotlivými městskými částmi,
pak byla vypsána soutěž, kde nyní vítěz začíná projektovat.
Obdobou práci bude nezbytné odpracovat i zde, pokud
bychom měli mluvit o profesionálním a pro město ohleduplném přístupu. V případě
výše uvedených odkazů, kdy se jedná o
řádově komplexnější problematiku, než zde, se jedná o činnost – včetně soutěže –
v řádu roku, dvou.
Jako další příklad jak je nezbytné postupovat ve věcech
architektury, urbanismu, neřejného prostoru, bych v Děčíně uvedl např. téma
řešení problematiky dopravy, kde si vždy provádím podrobné zápisy. Schůzek se
účastní jak zástupci vedení města, univerzity, dopravní policie, památkáři a
další. Zde příklady záznamů:
Obdobným způsobem – pokud bychom přistoupili k této
variantě řešení – úpravy – bude nezbytné řešit celou přilehlou rozsáhlou
lokalitu. Hledat propojení a zapojení peších, cyklistů. Bude nezbytné hledat
propojení městské zeleně z a do rostlých struktur města, hledat jakým
způsobem zlepšit průchodnost na nábřeží. Bude nezbytné systematicky zjišťovat
v jakém stavu je současná obchodní sít a jakým způsobem by bylo možno ji
zlepšovat. Ať pomocí systémových opatření, které má v rukou město nebo
městská část.
Pro důchodce i rodiny s malými dětmi by určitě bylo
lepší, aby kvalitní drobná infrastruktura byla rovnoměrně rozesetá po celé této
čtvrti. Představa, že důchodci pro každý nákup sedají do auta a jedou do
nákupního centra, které tu vytvoříme je jen těžko uvěřitelná – to už bychom
skoro dali za pravdu těm, kdo tvrdí, že k nákupům je možno využít
obchodní síť na druhém břehu.
Add c) To je vlastně varianta, se kterou počítal
dosavadní území plán před svým zrušením. Pokud jde o variantu umístění bytů –
určitě by nešlo jen a pouze o byty v rámci nějakých developerských
projektů. I jakýkoli developer do této lokality půjde, pokud si bude vědom jeho
potenciálu nejen daného na místě, ale i adekvátního uchopení konkrétní
komunitou koncentrovanou v komunální politice. Tento potenciál může totiž být
i v aktivním přístupu města při hledání a prosazování určité bytové
politiky. To by znamenalo, že město má o svém budoucím směřování nějakou
určitou představu, kterou se bude pokoušet prosazovat a do níž patří veškeré
úvahy o bydlení – sociálními byty a byty pro mladé počínaje a já nevím čím
konče.
V debatách jsem i zmiňoval, že na severu Čech jsou
nyní města jako Sokolov, nebo Most, které si dnes uvědomují výhodnost, kterou
přináší byty v majetku města. V debatách se s těmito zástupci
jsme ale probírali – v rámci restartu – že důvody zbavování se bytů před
lety byly ve své době jedinou možností řešení. A k tomu mohu jen dodat, že
výhody bytů ve vlastnictví města si uvědomují i takové ultrakonzervativní státy
jako je Švýcarsko, kde se u velkých lest uvádí, že třetina jejich bytů je v jeich
vlastnictví a města si tam tak mohou už jen jejich nabídkou skladbu obyvatel.
V žádném případě bych ze své strany nechtěl dávat „knížecí
rady“ ale – pokud by byl zájem – bych se rád zapojil do hledání co nejlepšího
řešení. K tomu mohu jen dodat, že ze svého působení v Děčíně mi problematika
není neznámá.
Pokud zájem nebude, svou energii upřu jinam. Jen anonymní
„odmazávání“ účastníků diskuse mi říká, že ten zájem tu spíše je.
Omlouvám se za tuto otevřenost, ale vzhledem k tomu,
že jsem do celé akce byl osloven coby „krajský architekt“ – tedy vedoucí pracovní
skupiny spravující tuto agendu, i já hledám tu správnou polohu při řešení
problematiky jako je tato. Jedním z nejdůležitějších aspektů patrně bude
hledání prostoru pro generování smysluplných a všestranně co nejkvalitnějších
řešení obzvlášť v těch okamžicích, kdy se vše jeví, že žádné jiné varianty
nejsou.
Zároveň by mělo být jasné, že tato agenda nevznikla pro
to, aby se přes ni obstarávaly soukromé zakázky, ale proto, aby bylo pro občany
kraje možno hledat co nejkvalitnější řešení.
Budu vděčný za jakoukoli zpětnou vazbu.
Děkuji, s úctou
Ondřej Beneš
A na úplný závěr úvaha, kterou se zrealizovat podařilo - jde o Lidl v Praze na "sedmičce" - to co tam mělo být původně bylo vskutku nehezké.
Jak se "dělá město"? I studenti FA ČVUT "vědí". Zde pár odkazů, jak jsme se na Fakultě architektury před pár lety utkali s parcelou obdobně v centru města - tentokráte pražské Letné. Do školy jsem postupně zval všechny zúčastněné – architekty, zástupci městské části, historiky, aktivisty.
Developer si připravil prezentaci, kde je i ukázáno co už v té době měl schváleno v územím řízení. Na Letné se vůči tomu vzedmula obrovská vlna nevole, obdobná té Střekovské: https://stempelbenes.blogspot.com/2016/01/hny-2016.html
Jak je dnes dobré přistoupit k městu jsem si postupně dával na školní web:
https://stempelbenes.blogspot.com/2015/10/blog-post.html https://stempelbenes.blogspot.com/2015/10/blok-text-02.html https://stempelbenes.blogspot.com/.../schvalne-jsem-na...
A TAKTO STUDENTSKÉ PRÁCE DOPADLY - POKUD SI Z CELÉHO PŘÍSPĚVKU ROZKLIKNETE JEN JEDEN ODKAZ, TAK PROSÍM TENTO :-) , model jsme vystavili i ve Veletržáku:
Laskavý čtenář si pak může sám vygooglit jak vypadal původní návrh a jak se jej zejména díky mimořádně aktivnímu postoji vedení Prahy 7 podařilo upravit.
Objekt se bude otevírat za několik týdnů: https://www.centrumstromovka.cz/ . Vznikl tak blok, který určitě mohl být ještě daleko lepší, ale v porovnání s původním návrhem, který se moc nelišil od toho, co se plánuje na Střekově, je to obrovský posun.
Žádné komentáře:
Okomentovat