WISH LIST – ARCHITEKTa k "uhené platformě"

WISH LIST – ARCHITEKTa k "uhené platformě"

Základní problematika pracovní skupiny „uhelná platforma“ je budování komplexních postupů a určování procesů jejich realizace především z pohledu potřeb a aspirací kraje. Určující pro práci pracovní skupiny budou především požadavky na konkrétní výstupy týkající se otázek technických, energetických, technologických.

Problematika architektonické a urbanistické kvality se v tomto kontextu může jevit jen jako určité doplňkové vylepšení – opak ale bude pravdou. Musíme zdůraznit, že právě tento důsledný pohled „od konce – od kompletní vize výsledku z pohledu každodenního života“ kombinovaný s mimořádným tvůrčím přístupem je jedním z tajemství úspěchu obnovy krajiny nedaleko za hranicemi.

Když se podrobněji podíváme na přípravné projektové procesy, jak u nás probíhají, zjistíme, že ve vztahu STRATEGIE-KONCEPT-PLÁN kvalitativní tvůrčí přístup zásadním způsobem chybí. Pokud jsou totiž tyto práce jen a jen soutěženy na cenu a zpracovávány jako ten nejmenší společný jmenovatel zájmů, tvůrčí moment – vedoucí ke skvělým výsledkům, který obdivujeme za hranicemi - chybí.  

Jako „svítání na lepší časy“ lze vnímat dokument „Strategie ústeckého kraje“ s vizí do roku 2027. Obdobně tvůrčím způsobem je ale třeba přistoupit i k dalším fázím jako je KONCEPT i PLÁN. Plány se svou různobarevnou mozaiku barevných plošek „běží“ a jsou považovány za „nezpochybnitelné“. O kvalitě pak nejvíc vypovídá právě fakt, že jejich obhajoba se neopírá o jejich obsah - obecně sdílené hodnoty a kvality, které plány objevují a prověřováním se vždy jen zdůrazní, ale naopak poukazem na to, že „jsou nezpochybnitelné“.    

TECHNOLOGICKÉ INOVATIVNÍ MOŽNOSTI

Bylo by dobré již od samého počátku průběžně prověřovat a domýšlet dopady konkrétních kroků a opatření do sídel a krajiny a umožňovat vznik těch nejlepších řešení. Tedy ne tak, že „až se dohodne technika, zadáme to architektům - možná“. Co k tomu bude nezbytné? Hned na začátku při analýzách všech podkladů a hlavně reálných konkrétních míst a situací si ve všem dělat přehled a pořádek – cože je to vlastně za území o kterém mluvíme? Jaké má prostorové kvality? Jaké komplexní kvality by mohlo mít?

Příklady: a) Autonomní mobilita. Technologické doplňky a vylepšení budou patrně zasahovat do veřejného prostoru. Bylo by pak dobré  vyhodnocovat míru zásahu a případné úpravy dělat komplexně – nejlépe prostřednictvím architektonických nebo designových soutěží. Nemůže se stát, že nová technologická zařízení budou v území vnímána jako „další technologický vizuální nepořádek“. Tento přístup by se měl týkat i b) vodíkové platformy. c) SMART dost často funguje jako jakési zaříkadlo. Nesmíme při aplikaci zapomínat na „tisíc a jednu“ drobnou systémovou práci s veřejným prostorem, mobiliářem. A že je třeba řešit a dotahovat každou z nich. Právě tyto „boční efekty“ mají pro celkové zvyšování kvality prostředí ve kterém žijeme velký význam.

d) Nové energetické koncepty. Problematika přenosové soustavy, hledání způsobů jak energii ukládat, nebo hledání jak aplikovat nejnovější trendy budou jistě rozpracovávány v jiných příspěvcích dokonaleji. Doplnil bych jen úvahy o vzkříšení našeho jaderného výzkumu a průmyslu – umístění výroby paliva do jaderných elektráren. S jedním klientem jsme v přípravě této technologie na našem území byli poměrně daleko.

 

e) Jezera, přečerpávací elektrárny a solární elektrárny. Více než jinde je zde od počátku nezbytné prověřovat co tyto zásahy krajině přinesou, nebo by mohly přinést. V prověřování bude výhodné projít všemi kroky zpět a posoudit adekvátnost, či možnosti variantních komplexních řešení. Z hlediska komplexního rozvoje kraje je tento bod zásadní a je třeba mu věnovat z mé strany po všech stránkách mimořádnou pozornost.

INFORMAČNÍ MÍSTO

Jeho zřízení mi přijde jako důležité od začátku. Mělo by to být místo, kde by kdokoli kdykoli mohl čerpat informace, a kde by se informace setkávaly. Vždy je třeba myslet na to, že bez dlouhodobé podpory veřejnosti není možné uvažované velké změny provádět. Tento postup je u našich severních sousedů standardní.

CO SE Z RESTARTU AGENDY ARCHITEKTA TÝKÁ NEJVÍCE - ODKUD ZAČÍT?

 Především se jedná o „bod 1. Stabilizace a revitalizace vodních ploch a navazujícího území (s důrazem na jezera Most a Milada)“. Do tohoto bodu se vejdou veškeré činnosti z mé strany definované touto zprávou. Dále půjde o podpůrný projekt „Podpora montánního turismu“. Ten bude znamenat smysluplné rozšíření této agendy.

15/12/2019

Ondřej Beneš

Stavební kultura a architektura.

Stavební kultura a architektura.
(text zpracovaný pro pana hejtmana jako úvodních časopisu Hosp komory ústeckého kraje - TÉMA - jedná se o návrh).

Architektura nejsou jen hezky nabarvené fasády, drobné doplňky na zahrádce a obecně řečeno – doplňky, které přicházejí na řadu, když už je „všechno vyřešeno“. Krajina pod Krušnými horami již mnohokrát v minulosti dala vzniknout tomu nejlepšímu, co bylo možno ve středoevropském regionu najít. Ať už mluvíme o rozvoji devatenáctého století, nebo bouřlivých šedesátých letech s jejich mimořádnými aspiracemi. Výzvy, které jsou tu „na pořadu dne“ nyní jsou obdobně bezprecedentní a celou jeho jednu velkou oblast (mluvíme o cca 400km2) mají opět radikálně změnit.

Na první pohled vše může vypadat, že půjde především o řešení otázek technických a technologických a že problematika komplexního vystavěného prostředí a jeho kvality se k nim „pak přidá“, opak je pravdou. Mimořádnou problematiku útlumu těžby, budoucí výroby elektrické energie, komplexních energetických koncepcí, citlivost sociální otázek i vytváření nových perspektiv pro zdejší obyvatele je mimořádně pevně svázaná s otázkami kvality prostředí a zhodnocování mimořádných prostorových, kulturních, krajinných kvalit toho kterého, jednoho každého místa, kterého se to týká. S problematikou „architektury“ je toto vše spojeno od samého počátku.

Požadavky na kompletní kvalitu se tu od samého počátku musí opět hledat uplatňováním těch nejlepších a nejosvědčenějších metod a postupů. To ne proto, že kvalitní architektonická a urbanistická řešení jsou „krásná“, ale proto, že takováto řešení dokáží být i maximálně užitečná, z dlouhodobého pohledu úsporná a efektivní. Řád, který tato profese dokáže generovat může být něčím, co z abstraktních ekonomických, energentických a matematických pojmů dokáže vykřesat „místa pro smysluplný a kvalitní život“, nejen místa pro „přežívání“.

Je tak třeba podporovat jak přehlídky a debaty pomáhající nám rozlišovat problematiku architektonické, urbanistické a krajinářské kvality jako je toto Fórum architektury. Již nyní navazujeme spolupráci s Českou komorou architektů ve věci prezentací kvalitních českých realizací jako hodnotných inspirativních zdrojů. Inspirativní jsou i práce pro kraj z pohledu studentů Fakulty architektury ČVUT, nebo libereckých studentů architektury na FUA.

Tato nastíněná problematika je opravdu komplexní, a tak mám i velkou radost, že minulý týden byl v Sále architektů na pražské Staroměstské radnici při třetím setkání Politiky architektury pořádané pod záštitou pražského náměstka pro výstavbu Petra Hlaváčka prezentován i Ústecký kraj. Z pohledu výzev, které před ústeckým krajem stojí a které v rámci celé naší republiky dnes těžko hledají srovnání je třeba hodnotit jak stav současné plánovací praxe, tak hledat způsoby umožňující i našemu kraji zakládání co nejlepších perspektiv. Poprvé na této půdě vedoucí pracovní skupiny Krajský architekt (Ondřej Beneš) objasňoval, co za mimořádné výzvy celé severní Čechy čekají. Totiž - v šedesátých letech všechny razantní zásahy v městech a krajině ústecka probíhaly za mimořádného zájmu a profesního přispění největších odborníků tehdejšího Československa, a právě tuto praxi je třeba v kraji navrátit. Reflexe a srovnání se sousedním Německem, skandinávskými státy, ale třeba i Chorvatskem nám pak ukazují, že hledat co nejlepší postupy má smysl.

Současná legislativa nám na severu Čech nepomáhá. Pokud máme proměnit 400km2, nevystačíme si se „strategiemi“, „koncepty“, a „plány“ soutěženými jen a pouze na cenu jak je tomu dosud. Ke všemu je třeba přistoupit daleko zodpovědněji a místo kritérií kvantitativních opět hledat kvalitu, která jediná dokáže pro kraj otevírat tolik potřebné nové horizonty. Vzpomeňme jen kolik mimořádných urbanistických a architektonických soutěží, kolik energie stálo v šedesátých, nebo sedmdesátých letech za koncepty mnoha zdejších měst. Odborníci – urbanisté, krajináři i architekti, jak se dovídáme prostřednictvím zástupců České komory architektů,  „jsou připraveni“.

Prostředí ve kterém žijeme je výsledkem takřka nekonečného množství každodenních lidských rozhodnutí. Snažme se, aby ta, týkající se jeho kvality a ležící na bedrech architektů a urbanistů byla vždy co nejkvalitnější a nejlepší. Nejdůležitější je vždy zvyšování celkového průměru. Je nezbytné, abychom i u standardních výběrových řízení, kterých jsou na všech úrovních samospráv denně vypisovány desítky a stovky převládla mezi váhovými kritérii právě kvalita. Ušetříme pak především při provozních nákladech, které jsou z pohledu celkové životnosti realizací a staveb těmi daleko největšími.

Rádi se pak vždy budeme setkávat na přehlídkách a oslavách jednotlivých konkrétních výkonů, které nás budou upomínat, kolik nezměrné námahy za péčí o kompletní vystavěné prostředí ve kterém každý den žijeme, za jeho kvalitou stojí.