Martin Kloda mi poslal "Čtyři městské artikuly":
Čtyři městské artikuly
Požadavky velkých měst k podpoře návrhu stavebního zákona
Evropská charta místní samosprávy, Štrasburk 28. 5. 1998, 181/1999
Sb., čl. 4 odst. 3: Odpovědnost za věci veřejné obvykle ponesou především ty
orgány, které jsou občanu nejblíže…
A. Čtyři městské artikuly, na kterých samosprávy kategoricky trvají a podmiňují jimi podporu
1. Právo územního plánování v samostatné působnosti
l Zastupitelstvo
obce nebo kraje může rozhodnout, že regulační plán, územní plán, zásady
územního rozvoje nebo jejich změnu pořídí tato obec nebo kraj v samostatné
působnosti.
l Všechna
ostatní pravidla pořizování jsou zachována:
-
pořizování provádí kvalifikovaní úředníci (jako
dnes)
-
dotčené státní orgány podávají závazná
stanoviska (jako dnes)
-
rozpory řeší NSÚ a vláda, samospráva se může
bránit žalobou k NSS
-
NSÚ zajišťuje dozor, může pozastavit platnost
ÚPD a podat návrh na její zrušení k ÚS
2. Městské stavební předpisy
l V mezích
stavebního zákona mohou velká města vyhláškou zastupitelstva v samostatné působnosti
podrobněji vymezit požadavky na výstavbu (tj. požadavky na vymezování pozemků,
požadavky na umisťování staveb a technické požadavky na stavby) (obdoba PSP dle
§ 194 písm. e) SZ). Dozor provádí NSÚ, který může podat návrh na zrušení
předpisu nebo jeho části ÚS.
l
Z mnoha důvodů by měl NSÚ sídlit na
dobře dostupném místě mimo Prahu (např. Ostrava, Hradec Králové, Olomouc, Liberec,
Litomyšl, Kroměříž apod.) – potřeba vyrovnání Prahy a jiných regionů a
měst, lepší dostupnost kvalitních nových zaměstnanců než v Praze, výraz
respektu k samosprávám a regionům, posílení nezávislosti a začátku
nové éry
4. Dokončení územních plánů
l Z důvodů
enormní náročnosti a nákladů dosavadní přípravy nových územních plánů mnoha
měst je nutné v přechodných ustanoveních připustit jejich dokončení a
platnost podle dosavadních předpisů.
Územní a regulační plány
schválené před účinností tohoto zákona se považují za územní a regulační plány podle
tohoto zákona. Pořizování územních a regulačních plánů a jejich změn započaté
před účinností tohoto zákona se dokončí podle dosavadních předpisů.
B. Další požadavky samospráv k projednání a zapracování
Obecné principy
l Navrátit
do úvodních částí zákona principy vážení zájmů s důrazem na posuzování,
ochranu a rozvoj území jako celku
(1) Státní stavební správa
zajišťuje ochranu a spravedlivou rovnováhu veřejných i soukromých zájmů. Za tím
účelem zjišťuje, poměřuje a koordinuje tyto zájmy, hodnotí jejich význam a
usiluje o předcházení jejich rozporů.
(2) V případě rozporu více
veřejných zájmů stavební úřad porovná jejich význam a závažnost s cílem
zajistit, aby zásah do žádného z nich svými nepříznivými následky nepřesahoval
přínosy.
(3) Uplatňování požadavku
ochrany veřejného zájmu nesmí vést k nepřiměřenému dotčení jiných veřejných
zájmů a k narušení nebo znehodnocení charakteru, potenciálu a hodnot území jako
celku.
Územní plánování
l Doplnit
právo obcí zařadit do ÚPD „podmiňující plánovací smlouvu“, jejímž uzavřením
podmiňuje obec ve svém územním nebo regulačním plánu rozhodování v území.
l Doplnit
právo obcí připravovat též ÚAP a územní studie a právo připomínkovat ÚAP a územní
studie zpracovávané pořizovatelem.
l Doplnit
náhradu za zhodnocení území změnou ÚPD na žádost (byla ve verzi do připomínek).
Vlastník pozemku nebo stavby, jehož hodnota se
zvýšila v důsledku vydání územně plánovací dokumentace, je povinen
zaplatit poplatek za zhodnocení podle jiného právního předpisu (→ zákon o
místních poplatcích).
l Posílit
ochranu dobré víry, důvěry a právní jistoty v platnou ÚPD při jejím
zrušení.
Hmotné právo
l V návaznosti
na princip vážení zájmů umožnit přiměřené omezení striktních požadavků na
výstavbu v územích, kde je není možné nebo vhodné je plnit, zejména u již
stávajících historických staveb, v historických centrech měst či
v chráněných územích (jde o proporcionální omezení striktních požadavků na
šířky ulic, odstupy, parkování, osvětlení, hygienu staveb ad., které jsou dány
vyhláškami pro novou výstavbu, ale nelze je rozumně splnit ve specifických
územích, což brání jejich obnově a užívání).
(1) Při rozhodování o změnách
dokončených staveb, změnách v užívání staveb a povolování dočasných staveb, se požadavky
na výstavbu neuplatní, pokud to závažné územně technické nebo stavebně
technické důvody vylučují, nebo pokud by jejich uplatnění bylo zjevně
ekonomicky nepřiměřené.
(2) U pozemků nebo staveb,
které jsou kulturními památkami nebo se nacházejí v památkových rezervacích
nebo památkových zónách se požadavky na výstavbu neuplatní v míře, ve které by
byly v rozporu s převažujícím veřejným zájmem státní památkové péče.
(3) U pozemků nebo staveb ve zvláště
chráněném území se požadavky na výstavbu neuplatní v míře, ve které by byly v
rozporu s převažujícím zájmem na ochranu životního prostředí.
l V souvislosti
s posílením role měst při vydávání stavebních předpisů je nutno
podrobněji, moderněji a lépe vymezit základní limity a požadavky hmotného práva
přímo v zákoně. Jde zejména o doplnění požadavků, které většinou byly ve
verzi do připomínek, zejm.:
o
veřejná prostranství – podpora chodců a
cyklistů, zklidňování pobytových zón
o
prostupnost území, zejm. propojování ulic a
udržení průchodu podél vodních toků
o
tzv. „modrozelená infrastruktura“, vodní prvky
apod.
o
městská zeleň – výsadbové pásy, ozelenění
veřejných prostranství i veřejných budov
o
parkování – včetně možnosti příspěvků a
společných řešení
o
oplocení a jiné bariéry – ochrana pohledových kulis,
zejm. na styku s veřejným prostranstvím
o
sdružování sítí technické infrastruktury do
společných tras
o
řešení zásobování vodou, odpadních a srážkových
vod, vsakování
o
využití obnovitelných zdrojů
o
regulace reklamy
Povolovací proces
l Doplnit
postavení obce jako dotčeného orgánu s vyjádřením (není nutno
v případě územního plánování v samostatné působnosti)
