WISH LIST ARCHITEKTa - k "Uhelné platformě" - 03

WISH LIST – ARCHITEKT - 03

Třetí wish list po zpracování „infrastrukturní studie Ústí z pohledu kraje“. Tato studie mi umožnila jednak lépe analyzovat dostupné podklady a pak provést i jasnější závěry.

1) Požadavky na projekční přípravu. Mluvíme o zásadních změnách pánevní oblasti a krajiny, ale nejsou tu zpracovány základní podklady. Jde zejména o požadavek na doplnění Územních studií krajiny všech částí pánevní oblasti, prověření a aktualizaci těch již vydaných, zajištění jejich závaznosti (požadavek na územní studii krajiny se týká i šluknovska). Je nezbytné vytvořit celkovou koncepci a strategii kraje jak jeho hodnoty a potenciály do budoucna chránit, jak problémy synergicky a mezirezortně řešit (adaptace na klimatické změny, boj se suchem, zvýšení ochrany půdního fondu, atd.).

2) Požadavky na komplexní studie související s dopravní infrastrukturou. Spolu s řešením trasování VRT(vysokorychlostní trať) je nezbytné v lokalitě mezi Řípem a Litoměřicemi řešit jak problematiku jejího začlenění do krajiny (nejen pouze reaktivně v rámci procesů SEA a EIA). Součástí týmů projektujících dopravní infrastrukturu musí vedle inženýrů být i architekti, urbanisté, krajinářští architekti, ale i obecní a městští architekti z území, kudy ta která infrastruktura prochází. Do studie je nezbytné zahrnout i téma rozvoje trojměstí Terezín-Lovosice-Litoměřice. Součástí řešení by měla být i problematika zkvalitnění silničního spojení z D8 směrem přes Litoměřice na Liberec jako mimořádně důležitého východozápadního propojení kraje. Prověření by si pro Terezín zasloužila i obnova (železničního)spojení z Bohušovického nádraží.

Obdobně je nezbytné přistupovat k návrhu trasování VRT v úseku mezi Ústím a Krušnými horami. I tam by součástí řešeného problému mělo být mj. řešení propojení Krušnýchhor s jezerem Milada, respekt k místním hodnotám (historické bojiště, vazba na památku UNESCO), atd.

Zásadní je požadavek na prověření umístění nového silničního mostu v Děčíně, jako součást páteřní východozápadní komunikační osy kraje.

Obdobné je to s řešením páteřní dopravy v Ústí (otázka tunelů), vztah průtahové k místně obslužné dopravě. Součástí řešení nového terminálu VRT v Ústí musí být kompletní studie jeh provázání s městem, s ostatními druhy dopravy, s propojením zelenou a modrou infrastruktury podél Bíliny.

V „infrast.studii“ jsme otevřeli dveře ke společnému hledání řešení výše zmíněné problematiky.

3) Požadavky týkající se identity kraje. V souvislosti s „odchodem od uhlí“ se bude nezbytné zabývat i tématy identifikace obyvatel s prostředím, tématy společenskými a kulturními. Navrhuji, abychom iniciovali odkup mosteckého objektu Repre, uspořádání kvalitní soutěže, řešící zároveň koncept celého mosteckého centra. Cílem by bylo najít vhodné funkční využití, zhodnocení mimořádně kvalitní architektury a urbanismu místa. To vše pro posílení identity západní části ústeckého kraje. V současnosti připravovaná rekonstrukce tohoto domu cestou k vytvoření ikony mostecka a chomutovska není. Potenciál Repre je mimořádný.

Obdobně by bylo vhodné v Chomutově podpořit rekonstrukci bývalého plaveckého bazénu v centru města s rozlehlým parkem na komplexní kulturní centrum.

V Lounech by bylo dobré podpořit výstavbu Muzea Sýkora. Zdeněk Sýkora je jeden z nejvýznamnějších našich umělců přelomu století, jeho proslulost je bez nadsázky světová. To je důvod zařazení této iniciativy sem. Současné lounské galerie aspiraci na toto muzeum nesplňují, Louny by ale šlo chápat a rozvíjet jako umělecké centrum – už jím je.

Měli bychom se zasadit o zprovoznění vyhlídky na vysílači na Bukové hoře (Humboldtova vyhlídka), a vybudovat tam adekvátní zázemí. V případě, že by z technických důvodů využití současné stavby nebylo možné, měli bychom hledat (prostřednictvím soutěže) variantní řešení záměru.

U již připravovaného projektu v místě bývalého žateckého letiště bychom se měli ještě pokusit hledat smysluplné propojení s krajinou, turistickými a cyklo stezkami a cíly. Mohl yb to být pozitivní signál jak pracovat s novými průmyslovými a technologickými zónami – hledat jak je začleňovat do struktury krajiny a přírody - akcent na šedozelenomodrou infrastrukturu. Realizovat ukázkové příklady práce se zelení a vodu v nastupující „době sucha“ a podobně.

 

4) Podpora současného přístupu k bydlení. Jako absolutně nezbytné mi přijde aktivní podpora bydlení obzvlášť pro mladé lidi, rodiny s dětmi. Měli bychom podporovat a vytvářet prostředí pro možnosti nejrůznějších forem společného bydlení, komunitního bydlení, nájemného bydlení. Známe to nyní především z Německa a Rakouska. Může se jednat i o budování bytového fondu nájemného bydlení. Byl by to jednoznačný signál - podpory rodin s dětmi.

Tomu by předcházela velmi náročná vyhledávací fáze, analýza dosavadního přístupu. Může to dopadnout tak, že budeme bourat vybydlené domy a sídliště, a hned tam budeme stavět kvalitní domy. Kvalitní nejen architektonicky, ale zejména z pohledu urbanistického, z hlediska konceptu veřejných prostor.

Touto cestou se nyní pokoušíme jít v rámci konverze čtyř barokních bloků v Terezíně.

5) Podpora komplexní agendy. Mohli bychom městům, která nemají městské, nebo obecní architekty zabezpečit finance na jejich zřízení a provoz. Podporu by si tyto instituce zasloužili i ve velkých městech jako je Most, Chomutov, Teplice, Ústí… měli bychom se pokusit najít adekvátní způsob podpory.

 

Uhelná platforma by měla podpořit připravovanou soutěž na okolí Mosteckého jezera, srovnatelnou s právě probíhající soutěží na okolí jezera Milada. Měla by podpořit hledání nejlepších řešení formou otevřených soutěží – v případě architektury, urbanismu, krajiny a veřejného prostoru dle regulí České komory architektů.

 

Z již uváděného bych ještě jednou zdůraznil potřebu zřízení Centra architektury, urbanismu a krajiny kraje s edukativní a přednáškovou činností, s velkým modelem kraje. Doplnil bych i požadavek na zřízení příspěvkové organizace adekvátní pražského Institutu plánování a rozvoje, zde ale na krajské úrovni. Tyto instituce tu v minulosti byli a dnes chybí. Právě pomocí těchto nástrojů by do budoucna bylo možné daleko lépe korigovat a koordinovat vize i konkrétní kroky do budoucna.

 

1/9/2020

Ondřej Beneš

WISH LIST – ARCHITEKTa k "uhené platformě" 02

Uhelná platforma – Ondřej Beneš -  mail@ondrejbenes.cz

DLOUHODOBÝ KONCEPT

Cílem uhelné platformy je na úrovni kraje převzít zodpovědnost za jeho směřování v „době pouhelné“. Měli bychom projít procesem, na jehož konci bude možné napsat pod sebe čtyři věty, nebo pět bodů, které budou charakterizovat kraj na několik příštích desetiletí.

Tyto charakteristiky „vize střižené kraji na míru“ musí vycházet z nejvlastnějších požadavků a potřeb kraje s vyřešenými přesahy do všech relevantních oblastí. Bude třeba velmi pečlivě definovat a dodržovat proces zaručující požadované výstupy. Tento proces by měl v každé fázi rozpracovávání, projednávání a podrobnosti obsahovat tyto tři momenty:

A) koncept celkové nové vize – TVRDÁ SLOŽKA – jak s energií, jak s technologiemi, jak se napřáhnout k novému rozletu (jeden z prvních ucelených propracovaných kompletů předložil M.Hausenblas - viz.:https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2020/02/vrcholova-vize-kraje-obecne-cile-navrh.html ).

B) MĚKKÁ SLOŽKA - zpětná vazba z pohledu sociálního, kulturního - jako je skladba obyvatelstva, zaměstnanost, trh práce, podpora komunálních politik, adekvátní participační procesy atd.

C) REÁLNÉ PROSTOROVÉ OVĚŘOVÁNÍ - prověřování reálných dopadů do prostorových kvalit krajiny, sídel.

Důležité bude DYNAMICKÉ vyrovnávání všech tří složek a jejich vzájemná spolupráce – neznáme priority za dvacet let, můžeme ale už nyní vytvářet prostředí, ve kterém půjde zdolat jakékoli výzvy.  Musíme: „dohodnout se, že se dohodneme“.

Tři výše uvedené složky A), B),C) se dají chápat i jako „energie“-„člověk“-„krajina“(F.Ušák).

CO JIŽ BĚŽÍ

Je třeba zdůraznit právě probíhající přípravné kroky k rozsáhlé soutěži na okolí jezera Milada (vyhlášení 6/2020). Otevření konkrétní problematiky „od Duchcova po Ústí a od Chlumce po Stadice“. V rámci přípravy a realizace soutěže zde půjde právě o hledání vazeb bodů A) B) C).

CO JE NYNÍ NEZBYTNÉ ROZEBĚHNOUT

1) infrastrukturní problematiku Ústí z pohledu kraje (napojení na Dálnici, podél Labe do Děčína, VRTku, vodní trasy – řada projektů již běží,  atd…). Bez řešení těchto problémů se soutěž na Miladu mine účinkem. Na straně Ústí není v tuto chvíli adekvátní partner.  https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2019/11/usti.html

2) uchopit pánevní oblast jako celek. Jedná se o mimořádně důležitý přípravný krok bodu C).  https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2019/11/zpet-mezi-krusne-hory-stredohori.html

3) hledat adekvátní komunikační platformu debat a participací s občany, obyvateli. Variace pražského CAMPu. https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2020/01/prezentacni-centrum-usteckeho-kraje.html

CO JE MOŽNÉ VYKONAT JIŽ NYNÍ ZA MINIMÁLNÍCH PROSTŘEDKŮ

4) prvním krokem k bodu 3) by mohlo být zpracování grafického a vizuálního „brandu“ pánevní oblasti. Pro srovnání přístup - „Pohornická krajina Karvinska“.

5) sjednocování směrem dovnitř – společné návštěvy dobrých praxí: Lužice - IBA, Altona- arch.Gero, 

Prezentační centrum Ústeckého kraje.

Jak by mohlo vypadat prezentační centrum Ústeckého kraje.

Centrum architektury, městského a krajinářského plánování Ústeckého kraje - C.A.M.P.A.

FÁZE 1.

Pevná část – přímo u jezera Milada. Něco jako stálý informační kontejner. Vzniklý na základě soutěže. Zadání – infostánek jako rozpoznatelná upoutávka na procesy, které celu pánevní oblast čekají a které budou začínat v okolí jezera Milada, cca 100 - 200m2 včetně wc, malé kavárny, zázemí personálu. Na místě by byl cca 10let. Měl by umožňovat výstavy, přednášky, besedy. Nezbytná bude jedna osoba stálé obsluhy. Otázka, zda by měl být sezónní, ale lepší by bylo aby byl provozován celoročně. Pořizovací náklady – cca 12mil.    

Mobilní část – jeden kontejner, který bude každý týden na náměstí jiného města. Odhadované pořizovací náklady 3mil. plus organizace obsahu.

FÁZE 2.

Pevná část – nějaké stálé stanoviště přímo v centru města Ústí. Něco poněkud solidnějšího. Ideálně v baráku přímo naproti vstupu do KUUKu – tak aby to všichni měli přímo před nosem. Byla by to tzv.centrála. Součástí by byla malá kavárna, prodejna tiskovin, knížek, přednáškové auditorium – velikost odvodit od pražského CAMPu (ale bude to určitě menší), velká výstavní prostora, která může být zároveň velkorysou místností přednáškovou – opět dimenze by vyšly z pražského CAMPu. Plus zázemí. Odhad rozsahu – cca 300m2. Obsluha – tři lidé - kavárna, knihkupectví, plus velmi schopný organizátor veškerých akcí. Cena rekonstrukce již existujících prostor odhad 15 mil, audiovizuální technika 10 mil. celkem odhad 25mil.

Součástí by byl i velký model pánevní oblasti – alespoň sedm metrů dlouhý – včetně laserové techniky pro promítání minulosti, současnosti a variant budoucnosti na něj. Odhadované náklady 10mil. Tento model by určitě šlo instalovat v první fázi do pavilonu na břeh Milady.

Součástí by byla i prostora pro agendu krajského architekta. Byla by tak už od počátku vnímána její provázanost s touto činností. Pak by se v rámci těchto prostor buď rozšířila, nebo osamostatnila.

Pevná část – Součástí by měla být  tzv. západní sekce – s pevným místem buď v Mostě, nebo Chomutově. V Mostě buď v centru, nebo jako u Milady opět někde u jezera – mostecké jezero bude druhé v pořadí pokud jde o komplexní přístup. Pořizovací náklady – cca 15mil.   

SHRNUTÍ

Z hlediska výrazu, grafiky, prezentace, webových stránek je důležité, aby tyto věci byly zpracovány na špičkové úrovni a byly mezi sebou provázané.

Postup - Z pohledu postupu by v prvním kroku bylo dobré zřídit kontejner u Milady  a mobilní kontejner, který by putoval krajem. Základna v centru Ústí a další informační bod související s mosteckým jezerem v Mostu(nebo v Chomutově) by pak byla druhá fáze.

Pořizovací náklady jsou jedna věc, ale skoro důležitější budou náklady provozní. Ve finále se může jednat o tým i šesti lidí.

Pokud bude tato základní úvaha OK, rozpracuju do větší podrobnosti včetně skic možné podoby.

Ondřej Beneš 23/1/2020 

WISH LIST – ARCHITEKTa k "uhené platformě"

WISH LIST – ARCHITEKTa k "uhené platformě"

Základní problematika pracovní skupiny „uhelná platforma“ je budování komplexních postupů a určování procesů jejich realizace především z pohledu potřeb a aspirací kraje. Určující pro práci pracovní skupiny budou především požadavky na konkrétní výstupy týkající se otázek technických, energetických, technologických.

Problematika architektonické a urbanistické kvality se v tomto kontextu může jevit jen jako určité doplňkové vylepšení – opak ale bude pravdou. Musíme zdůraznit, že právě tento důsledný pohled „od konce – od kompletní vize výsledku z pohledu každodenního života“ kombinovaný s mimořádným tvůrčím přístupem je jedním z tajemství úspěchu obnovy krajiny nedaleko za hranicemi.

Když se podrobněji podíváme na přípravné projektové procesy, jak u nás probíhají, zjistíme, že ve vztahu STRATEGIE-KONCEPT-PLÁN kvalitativní tvůrčí přístup zásadním způsobem chybí. Pokud jsou totiž tyto práce jen a jen soutěženy na cenu a zpracovávány jako ten nejmenší společný jmenovatel zájmů, tvůrčí moment – vedoucí ke skvělým výsledkům, který obdivujeme za hranicemi - chybí.  

Jako „svítání na lepší časy“ lze vnímat dokument „Strategie ústeckého kraje“ s vizí do roku 2027. Obdobně tvůrčím způsobem je ale třeba přistoupit i k dalším fázím jako je KONCEPT i PLÁN. Plány se svou různobarevnou mozaiku barevných plošek „běží“ a jsou považovány za „nezpochybnitelné“. O kvalitě pak nejvíc vypovídá právě fakt, že jejich obhajoba se neopírá o jejich obsah - obecně sdílené hodnoty a kvality, které plány objevují a prověřováním se vždy jen zdůrazní, ale naopak poukazem na to, že „jsou nezpochybnitelné“.    

TECHNOLOGICKÉ INOVATIVNÍ MOŽNOSTI

Bylo by dobré již od samého počátku průběžně prověřovat a domýšlet dopady konkrétních kroků a opatření do sídel a krajiny a umožňovat vznik těch nejlepších řešení. Tedy ne tak, že „až se dohodne technika, zadáme to architektům - možná“. Co k tomu bude nezbytné? Hned na začátku při analýzách všech podkladů a hlavně reálných konkrétních míst a situací si ve všem dělat přehled a pořádek – cože je to vlastně za území o kterém mluvíme? Jaké má prostorové kvality? Jaké komplexní kvality by mohlo mít?

Příklady: a) Autonomní mobilita. Technologické doplňky a vylepšení budou patrně zasahovat do veřejného prostoru. Bylo by pak dobré  vyhodnocovat míru zásahu a případné úpravy dělat komplexně – nejlépe prostřednictvím architektonických nebo designových soutěží. Nemůže se stát, že nová technologická zařízení budou v území vnímána jako „další technologický vizuální nepořádek“. Tento přístup by se měl týkat i b) vodíkové platformy. c) SMART dost často funguje jako jakési zaříkadlo. Nesmíme při aplikaci zapomínat na „tisíc a jednu“ drobnou systémovou práci s veřejným prostorem, mobiliářem. A že je třeba řešit a dotahovat každou z nich. Právě tyto „boční efekty“ mají pro celkové zvyšování kvality prostředí ve kterém žijeme velký význam.

d) Nové energetické koncepty. Problematika přenosové soustavy, hledání způsobů jak energii ukládat, nebo hledání jak aplikovat nejnovější trendy budou jistě rozpracovávány v jiných příspěvcích dokonaleji. Doplnil bych jen úvahy o vzkříšení našeho jaderného výzkumu a průmyslu – umístění výroby paliva do jaderných elektráren. S jedním klientem jsme v přípravě této technologie na našem území byli poměrně daleko.

 

e) Jezera, přečerpávací elektrárny a solární elektrárny. Více než jinde je zde od počátku nezbytné prověřovat co tyto zásahy krajině přinesou, nebo by mohly přinést. V prověřování bude výhodné projít všemi kroky zpět a posoudit adekvátnost, či možnosti variantních komplexních řešení. Z hlediska komplexního rozvoje kraje je tento bod zásadní a je třeba mu věnovat z mé strany po všech stránkách mimořádnou pozornost.

INFORMAČNÍ MÍSTO

Jeho zřízení mi přijde jako důležité od začátku. Mělo by to být místo, kde by kdokoli kdykoli mohl čerpat informace, a kde by se informace setkávaly. Vždy je třeba myslet na to, že bez dlouhodobé podpory veřejnosti není možné uvažované velké změny provádět. Tento postup je u našich severních sousedů standardní.

CO SE Z RESTARTU AGENDY ARCHITEKTA TÝKÁ NEJVÍCE - ODKUD ZAČÍT?

 Především se jedná o „bod 1. Stabilizace a revitalizace vodních ploch a navazujícího území (s důrazem na jezera Most a Milada)“. Do tohoto bodu se vejdou veškeré činnosti z mé strany definované touto zprávou. Dále půjde o podpůrný projekt „Podpora montánního turismu“. Ten bude znamenat smysluplné rozšíření této agendy.

15/12/2019

Ondřej Beneš

„Zpět mezi Krušné hory a Středohoří“

 „Zpět mezi Krušné hory a Středohoří“.  


Uhelný region -zadání studie-podrobněji


Problém: Již od šedesátých let je pánevní oblasti věnována mimořádná pozornost. Soustředili se tu špičky všech oborů. Jako příklad – vznik nového Mostu provázela řada mimořádně kvalitně obsazených urbanistických a architektonických soutěží. V devadesátých letech dochází k radikální změně priorit, vnímání prostorových souvislostí a postupnému útlumu těžby. Tento trend kopíruje počínání geopolitického Západu. Akcent na mimořádně kvalitní výsledky i této fáze procesu těžby – návratu do smysluplného života - tu už není. Tento stav je nezbytné vzhledem zvrátit  - zejména vzhledem k obrovskému potenciálu, který je tu nezbytné zhodnotit. 


V současnosti je zadáváno prověření technické proveditelnosti soustavy jezer včetně jejich energetického využití. Termín je 30.6.2020. Na zpracovávání tohoto konceptu ale nenavazuje adekvátní hledání prostorových kvalit celého řešeného území. To v tomto případně znamená generování takových návrhů, které nejsou pouhou výslednicí parciálních technických limitů – viz. např.ZUR, ale tvoří nové prostorové kvality. Jedná se totiž o úplně novou krajinu, s úplně novými vztahy k sídlům. Jedná se o území cca Chomutov až Ústí.


Mj. neproběhla ani adekvátní společenská debata v rámci odborné ani laické veřejnosti, kde by bylo možno komplexně posuzovat jednotlivá řešení. Je třeba navázat na přístup, který byl založen v území v šedesátých letech, ale je třeba ho doplnit a obohatit o dnešní zkušenosti, znalostí i metodiky přístupů.


Vypracování  studie hledající a pojmenovávající prostorové kvality a hodnoty celé pánevní oblasti by měla mít iniciační roli při hledání a zhodnocování kvality území, měla by do celé problematiky vnést novou energii adekvátní dnešnímu chápání problematiky. Studie by měla být mj. podkladem při vyhodnocování vhodnosti, či nevhodnosti jednotlivých přístupů a technických možností, které se nyní otevírají. V současnosti neexistuje podklad, podle kterého by bylo možno posuzovat vhodnost, nebo nevhodnost uvažovaných technických řešení v krajině a v sídlech. Za určitých podmínek může být určité řešení vhodné, za určitých podmínek naopak nevhodné – tyto podmínky je ale třeba stanovovat. 


Krajina mezi Krušnohořím a Středohořím má mimořádně silný charakter, který se vymyká technokratickému uvažování. Tento charakter je nezbytné hledat, podporovat a rozvíjet.


Možnosti

1)soutěž Pokud by to bylo formou soutěže dle regulí ČKA, bylo by dobré oslovit s přípravou profesionály (s profesionály bych nejraději řešil zpracování podkladů jak pro variantu soutěž i pro variantu několika souběžných studií).



Patrně nejlepší by byla soutěž dvoukolová, kde první kolo by mohlo být na portfolia vztahující se k předmětu plnění, druhého kola by se účastnili už třeba jen tři vybrané týmy. Ty by měly zajištěno skicovné plus ceny a odměny. 


Mimořádně důležité bude dobře vydefinovat zadání. Jen práce na něm v případě soutěže i v případě zadání několika souběžných studií bude trvat cca pět měsíců až rok a může stát cca milion. Vlastní projekční práce by trvaly v obou případech alespoň tři měsíce plus u soutěže doba na schvalování soutěžních podmínek na ČKA, schvalování radou atd. Tedy celkem odhad od počátku práce na přípravě soutěže až po vyhlášení výsledků jeden rok. Cena za komplet službu (zahrnující už zmíněnou přípravnou fázi) přípravy a realizace soutěže včetně odměn bych předběžně  odhadoval na cca 10mil. 


2)několik souběžných studií I pokud bychom vše řešili cestou jen zadání studie, tak i u tohoto řešení bych doporučoval vypracovat více než jen jednu variantu pro možnost hledání opravdu nejkvalitnějších řešení. Variantou by bylo vybrat tři týmy (minimálně dva) na základě referencí v rámci klasického výběrového řízení – tedy v žádném případě ne pouze na cenu. Např. cena by hodnocení představovala 30 procent a zbytek by připadal na kvalitu  – z Děčína máme s tímto přístupem už velmi dobrou zkušenost.


Bylo by to levnější, neb by odpadly náklady na profi komplet administraci a práci poroty. Předběžný min. odhad nákladů – 1mil. u jedné zpracovávané varianty. 


Mimořádně důležitá bude koordinace s dalšími připravovanými i už realizovanými akcemi.