Transformace 02

Prezentace ke stažení zde: https://www.uschovna.cz/zasilka/JNWUHEJJ8EWKW37U-373/ 

Skoro okamžitou reakci jsem na tuto prezentaci měl od pana profesora Fanty:

Skoro okamžitě přišla odpověď jedné z našich největších autorit v oboru, profesora Josefa Fanty. Dovoluji si ji zde uvést:

"Vážená paní proděkanko, vážený pane architekte,

Od dr. Petříka z Botanického ústavu AV Průhonice jsem dostal "Koncept vize kraje 02C ..." Děkuji vám za vynaloženou práci. Váš koncept přesně odpovídá mému návrhu na integrované pojetí přístupu k obnově krajiny Severních Čech, který jsem přednesl na jednání Kulatého stolu, konaném na vaší univerzitě dne 18. 9. 2020.

Je samozřejmé a pochopitelné, že se v předloženém návrhu zaměřujete především na tu část kraje, která byla bezprostředně ovlivněna průmyslovým rozvojem a těžbami surovin. V dalším postupu se ale zaměřte i na ostatní prostory a jejich problematiku - např. lesy Krušných hor, ochranu přírody a jejich vazbu na historii využívání a jejich nedávné vyhlášení společného sasko-českého kulturního dědictví; na zemědělskou problematiku podhůří Krušných hor a Českého středohoří. Naléhavým tématem je i rozvoj městských sídel a rozvoj venkova (včetně zajištění pracovní příležitosti). Atd. Vámi dobře zpracované návrhy najdou nepochybně pozitivní odpověď u učitelů i u studentů jak na vaší, tak i na dalších univerzitách. Touto cestou se dá odstartovat program, který náslledně snáze najde pokračování jak u studentů, tak i ve vědeckých ústavech a v odborných organizacích a i v krajské a odborné rezortní politice. Koordinace činnosti řízení/zaměření těchto dílčích programů bude samozřejmě velice náročné. Nepochybně by bylo užitečné vytvořit pod vaším vedením vhodný koordinační útvar, který by se řízení tohoto programu ujal.

Přeji vám úspěch v další práci na obnově krajiny Severních Ćech. V případě potřeby jsem připraven v rámci svých možností pomoci.

S pozdravem,

Prof. em. Josef Fanta" 

A jak koncipuji další postup ? V úterý (22.2.2021) jsem české akademické obci zaslal tento mail:

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

děkuji za veškeré zpětné vazby, připomínky a podněty i nabídky spolupráce.

K jednotlivým poznámkám. Určitě je při celkovém rozvrhování třeba vycházet jak z potenciálu krajiny, tak i z našich(lidských) očekávání. Jedná se zejména o krajinu tzv.kulturní. Vzhledem k tomu ale, že celkové území nějakým způsobem dotčené těžbou má rozlohu více než 1000km2, a zahrnuje jak lomy, tak výsypky a navazující brownfieldy (těžební, energetické, průmslové, atd.), a zejména vzhledem k tomu že zhruba třetina z tohoto území jsou vlastní lomy, kde se se smysluplným zapojením do struktury přírody, krajiny, a už vůbec ne osídlení dosud nepracovalo, je třeba upřít pozornost právě na tato "zapojení!. Je třeba si vždy uvědomit, že toto "zapojení" je vždy tvůrčím výkonem - proto ten požadavek na práci krajinářů, urbanistů, architektů. Krajinu je třeba "domýšlet" daleko adekvátnějším způsobem, než dle do současnosti přetrvávajícího modelu uvažování s kořeny v šedesátých letech. 

Obávám se, že neuspěje argument, že "přece už tam jsou rozjeté jednotlivé zájmy...". Dle mých zkušeností ze západní části pánve, součástí těchto "zájmů a rozvoje aktivit" není adekvátní a kvalitní přehodnocování vazeb a vztahů na přírodu a krajinu, natož osídlení. Většinou se jedná o opětovné hledání "jak ještě z území něco vytěžit". Nyní formou přicházejících dotací a fondů. Proto takový akcent na koncepční uchopení celku zejména ze strany, která byla tak dlouho zanedbávána, tedy především přírody a krajiny. Tento pohled by ale v žádném případě neměl vylučovat další způsoby využití této krajiny. Jde jen o to, že tomuto "využití krajiny" je věnována už nyní mimořádná pozornost (kolik jen už je zpracováno energetických, hydrických, technologických a dalších úzce specializovaných studií...), naopak obnova krajiny stále "jede" v kolejích zavedených v šedesátých letech. Ve východní části kraje  jako první vlaštovku můžeme vnímat právě probíhající krajinářsko, urbanisticko architektonickou soutěž na okolí jezera Milada s širším řešeným územím od Teplic po ústí od Krušnohoší po Středohoří.

Pokud jde o poznámku, že "představitelé MŽ opakovaně prohlašují, že metodik a koncepcí mají plné šuplíky", je velmi těžké jejich kvalitu posuzovat. Pokud jsme loni s kolegy zpracovávaly práci "Infrastrukturní studie Ústí z pohledu kraje", velmi intenzivně jsme se zajímaly o vše týkající se krajiny, přírody, definování jejích hodnot i prostorových kvalit a vztahů. Musím přiznat že toho, co by bylo použitelné je velmi málo. Aby se nejednalo o "šuplíkovou práci", měla by být vázána na konkrétní místa, lokality, atd... stejně tak by měla být i široce diskutovaná aby "se o ní vědělo", tedy třeba i na kraji. Charakteristikou "šuplíkové práce" chápu, že sepíšu a opíšu tendence a trendy a s jejich pomocí text strukturuji. Tvůrčím výkonem, který zde postrádám, pak je, že tyto tendence a trendy aplikuji do konkrétních míst, lokalit atd. Že výstupem nejsou pouze tabulky a grafy, ale panoramata, zákresy do fotek, vizualizace, nadhledové axonometrie a perspektivy.  A zde je právě ona mezera, zde toho opravdu mnoho odpracováno není. Je to ale něco, co pro další postup rozvoje kraje považují za zcela zásadní. 

Pokud jde o úvahu, že ekologie a obnova krajiny nemá vztah k zaměstnanosti, obávám se, že to tak zcela nebude. Důležité je zejména změnit způsob uvažování tak, abychom se v regionu mohli spolehnout na to, že dlouhodobě neřešené problémy, které vznikly s centrálně plánovanou ekonomikou a jejichž posun k obecně vnímanému pozitivnímu stavu se podařil ve "svobodné společnosti" jen částečně, tedy že se budeme moci spolehnout na to, že už probíhají procesy vedoucí ke komplexní nápravě dlouhodobě vytěsňované reality.  

V průběhu minulých dnů jsme se s několika kolegy dohodli (paní Salzmann, proděkan FA ČVUT a dalšími), že se nejprve téma pokusíme lépe uchopit a po všech stránkách definovat nejprve v užším kroužku, a že by bylo dobré následně během měsíce, dvou k tématu uspořádat širší debatu, formou videokonference,. Velmi důležité bude mj. vydefinování vazeb prací studentských a akademických od reálných potřeb a požadavků s cílem nesměšování zavedené praxe s požadavky na komplexní kvalitní řešení. Pohledy, které mohou v prvních okamžicích působit jen jako tzv. akademické, mohou být právě těmi, které budou určovat směr poznání. Zásadní bude i hledání způsobů jak odpovídajícím způsobem zapojit důležité aktéry, vlastníky a stakeholdery. Tedy jak jim otevírat adekvátní pole jejich působnosti, které by bylo v souladu se vším výše uvedeným.

Těším se na spolupráci,

Krásný podvečer,

Ondřej Beneš