Doc. ing. arch. Ondřej Beneš, Ph.D., Sochařská 12, 170 00 Praha 7 - Letná, mail@ondrejbenes.cz


čtvrtek 28. listopadu 2019

Konference Politika architektury III


Konference Politika architektury III – aktéři a naplňování (instituce a nástroje)

termín 11.12.2009 13:00 – 18:00
místo: Sál architektů, Staroměstská radnice (4. patro), Staroměstské náměstí 1, 110 00 Praha 1
předběžný program (bude upřesněno):

key speech
Barbara Feller – Rakousko
Sanja Saban – Chorvatsko
příspěvky
Martin Kloda – Getting the Measure Baukultur Geneve, Davoský proces
Josef Smutný – web evropských politik architektury, Helsinki, Bukurešť, Vídeň, Tallin
Petr Lešek, Petr Buryška, Vít Řezáč – vyhodnocení evropských politik pro MMR
Josef Morkus – příprava evropské konference 2022
role ČKA, setkání architektonických komor V4 – rekapitulace
Ondřej Beneš – krajský architekt Ústeckého kraje

OPEN CALL
Letošní, v pořadí třetí konference Politika architektury je zacílena na podporu spolupráce ministerstev, krajů, obcí a odborné veřejnosti na formulování a naplňování strategie vytváření kvalitního vystavěného prostředí.
Evropské země, města a regiony formulují a používají své Politiky architektury  / Baukultur policy jako nástroje k vytváření kvalitního prostředí pro život a zajištění úspěchu v mezinárodní konkurenci. Český dokument Politika architektury a stavební kultury je po pěti letech od přijetí vládou ČR ve stádiu vyhodnocování. Doktorandi FA ČVUT v loňském roce spolupracovali na rešerši evropských politik architektury a zpracování doporučení a závěrů pro MMR. Průběžně sledují mezinárodní konference v evropském kontextu tzv Davoského procesu pro High Quality Baukultur.
Zapojení institucí a odborné veřejnosti do přípravy, naplňování a vyhodnocování politiky architektury je příležitostí k formování společného diskurzu pro vytváření kvalitního vystavěného prostředí v naší zemi. Cílem letošní konference je širší zapojení aktérů do procesu vyhodnocování, naplňování a dalšího směřování Politiky architektury a stavební kultury ČR. Vedle reflexe dosavadních zkušeností chceme podle skandinávského příkladu iniciovat vznik městských a regionálních politik architektury.
Výstupem konference bude sborník, shrnující příspěvky a závěry dosavadních konferencí a formulující doporučení pro chystané vyhodnocení a aktualizaci Politiky architektury a stavební kultury ČR v roce 2020. Konference je součástí přípravy na evropskou konferenci Politiky architektury při českém předsednictví EU v roce 2022.



Název                       
          
Politika architektury: aktéři a naplňování
                                            
3. výzkumná konference doktorského studia 2019

V roce 2015 schválila vláda ČR strategický dokument Politika architektury a stavební kultury České republiky.  Naplnění jednotlivých cílů dokumentu má vést ke kvalitnějšímu vystavěnému prostředí (tedy krajinnému, urbánnímu a architektonickému prostředí), v obecném pojetí k péči, rozvíjení a doplňování našeho historického a kulturního dědictví podle potřeb současných a budoucích generací. V roce 2018 se naše země připojila k Davoské deklaraci s cílem podporovat „High Quality Baukultur“ jako cestu k vytváření kvalitního prostředí pro život a zajištění úspěchu v mezinárodní konkurenci.

Řada evropských zemí formuluje a používá dokumenty věnované politice architektury / Baukultur policy jako účinné nástroje k zvyšování kvality prostředí a staveb, a to jak na národní, tak na regionální úrovni. Ze zahraničních zkušeností víme, že při správně zvolené formě zapojení širší veřejnosti do procesu přípravy a naplňování politiky architektury je možné z „formálního“ dokumentu vytvořit účinný nástroj pro vytváření společné znalostní báze a konsenzu na správě a formování prostředí, ve kterém žijeme. Naplňování cílů Politiky architektury není představitelné bez široké spolupráce řady aktérů.

Letošní, v pořadí třetí konference Politika architektury je zacílena na propojení spolupráce státní správy, politické reprezentace a odborné veřejnosti na poli správy území a vytváření kvalitního vystavěného prostředí. Navazuje na dosavadní setkání zástupců ministerstev (MMR, MK), samospráv (starostové, zástupci Svazu měst a obcí), osobností akademické sféry, ČKA, nadací, městských architektonických spolků. Významným zahraničním hostem minulé konference byl Studijní děkan pro architekturu Technické univerzity ve Vídni profesor Christian Kühn.

Cílem letošního ročníku konference je širší zapojení aktérů do procesu vyhodnocování, naplňování a dalšího směřování Politiky architektury a stavební kultury ČR, shrnutí dosavadní práce a příprava na evropskou konferenci Politiky architektury při českém předsednictví EU v roce 2022. Výstupem konference bude sborník, shrnující příspěvky a závěry dosavadních konferencí a formulující doporučení pro chystané vyhodnocení a aktualizaci Politiky architektury a stavební kultury ČR v roce 2020.

Prosíme o Vaši registraci na konferenci na adrese http://bit.ly/2Qjo7f2zaslání anotace příspěvku a osobního medailonku v případě přihlášení k prezentaci na základě
open call výzvy do 2.12.2019
zaslání Vašeho příspěvku do sborníku v případě Vašeho zájmu o publikaci do 9.12.2019 na moji adresu
Příspěvky a prezentace mohou být v českém nebo anglickém jazyce.
Pokyny pro autory p
říspěvků pro studentskou vědeckou konferenci:
Konference Politika architektury III – aktéři a naplňování (instituce a nástroje)
termín 11.12.2009

Název příspěvku (v jazyce příspěvku):
Název příspěvku (v angličtině, volitelně):

Abstrakt (300500 znaků, v jazyce příspěvku):
Abstrakt (300500 znaků, v angličtině, volitelně):

Klíčová slova (36 klíčových slov, oddělených středníkem; v jazyce příspěvku):
Klíčová slova (36 klíčových slov, oddělených středníkem; v angličtině, volitelně):

Autor/ka (ve formátu Jméno Příjmení, včetně titulů):
Kontakt (e-mail):
Škola (ve formátu Fakulta, Univerzita, Město, Stát), případně jiná instituce:
kolitel/ka (ve formátu Jméno Příjmení, včetně titulů), v případě studentů:

Fotografie

Medailonek autora (v jazyce příspěvku):
Medailonek autora (v angličtině, volitelně):

Fulltext příspěvku (v jazyce příspěvku, v případě publikace):
Fulltext příspěvku (v angličtině, volitelně, v případě publikace):

1.
Obecně k psaní textu

Prosím minimálně o shortlist v rozsahu cca 3 normostrany, tj 5 400 znaků vč. mezer včetně výše uvedených údajů.
To není zas tak moc.
Optimálně výše uvedené údaje + text k příspěvku v rozsahu 7 200, max 12 600 znaků včetně mezer, včetně poznámkového aparátu (4 – 7 normostran).
Texty prosím naformátujte pomocí následujících stylů:

NADPIS :
pro nadpisy všech úrovní

KURZIVA :
pro citáty, které vyznačte uvozovkami a kurzívou; kurzívu použijte rovněž pro názvy časopisů, knih, katalogů atp.

PODTRŽENÍ :
Pro případné zvýraznění v textu

2.
Poznámky
Pokud používáte poznámky pod čarou, vložte do textu číslo mezi lomítka ve formátu /1/
a poznámky připojte na závěr příspěvku (nevkládejte přímo poznámku pod čarou“).
3.
Obrázky a tabulky
Nevkládejte do textu žádné obrázky obrazové soubory (jpg, tiff nebo pdf) posílejte jako samostatné soubory, pojmenované :

Prijmeniautora_01.xxx

Pokud pořizujete obrázky osobně - pak v rozlišení minimálně 300 DPI při šířce alespoň 210 mm, převzaté obrázky zasílejte v co nejlepší možné kvalitě, v které je získáte, ale nikterak je co do rozlišení sami neupravujte/nepřeukládejte.

textu odkazujte na obrázky tímto způsobem /obr. 1/;
na konec článku vlože seznam obrázků dle tohoto vzoru:
/obr. 1/ Název obrázku. (Zdroj:)
Pokud v článku použijete tabulky, popis bude obdobný:
/tab. 1/ Název tabulky. (Zdroj:)

4.
Použitá literatura
Seznam použité literatury na konci článku i odkazy na jednotlivé zdroje v rámci textu upravte v souladu s Harvardským citačním stylem. Použitou literaturu uveďte v abecedním pořadí.
Více o harvardském citačním stylu např. zde: https://libweb.anglia.ac.uk/referencing/harvard.htm

5.
Odevzdání příspěvku a další informace
Sborník vydáme až po konferenci.
/ Fulltext mi prosím zašlete co nejdříve, nejpozději do ... např. prostřednictvím služby uschovna.cz na adresu klodamar@fa.cvut.cz,
a to v 
elektronické (editovatelné) podobě, nejlépe ve formátu MS Word.
/ Obrázky a tabulky budou samostatnou přílohou textu.
/ Zaslané příspěvky budou otištěny ve sborníku a publikovány na webové prezentaci konference na http://kolokvium.fa.cvut.cz
/ Autor dává předložením příspěvku souhlas s publikováním svého příspěvku v tištěné i elektronické formě.
/ Předložením textu příspěvku dává autor souhlas s použitím uvedené e-mailové adresy ve sborníku příspěvků i na webu konference.
/ Autor příspěvku se zaručuje, že text článku je původní, napsaný uvedeným autorem a že nebyl publikován dříve.


Prezentace: k příspěvku si prosím připravte obrazovou prezentaci (ideálně pdf , případně powerpoint, nebo jpg), prezentaci není nutné zasílat spolu s fulltextem příspěvku, stačí ji donést v den konání konference.


V Praze dne 11.11.2019
za organizační výbor konference
Martin Kloda




středa 20. listopadu 2019

Ústí - Střekov

Prezentace, kterou jsem veřejně představil v ústecké Zdaru a před uvedení jsem dostal ústní povolení od přítomného zástupce investora k použití snímků zveřejněných na webu. Poznámka - "Prosazované řešení" - podklad převzat z webu. Jedná se o vizualizace investora  - firma Saller.: 

























Prezentace ve Zdaru byla 21.11. následovaly debaty na FB serveru PRO Ústí, kde jsem vše řešil se střekovským starostou, a dal tam i svou prezentaci. 27.11. ráno jsem ale zjistil, že je jednak odstraněno vlákno debaty, ale hlavně že z FB byly odstraněny nejen odkazy na tuto prezentaci, ale že na FB mám blokovány své stránky krajského architekta - nekdo se mi o to "postaral". Zítra tj.3.12. mám schůzku se zástupcem developera, před ní jsem tento mail poslal jak na střekovskou podatelnu, tak ústeckému primátorovi, paní Fialové a panu Hausenblasovi - v zájmu co největší otevřenosti ve věci:


Krásný podvečer,

Omlouvám se za nevyžádaný mail týkající se akce Lidl na Střekově. Vede mne k tomu snaha o maximální transprenci. Na veřejné prezentaci v paláci Zdar, kam mě pozvala paní poslankyně Fialová jsem měl připravenou prezentaci, kterou jsem tam představil. Tuto prezentaci jsem následně s komentářem umístil jako všechny záležitosti týkající se kraje na svůj krajský FB, a dále jsem to umístil na právě probíhající FB debatu na vláknu PRO Ústí, kde jsem se pokoušel věcně polemizovat s panem střekovským starostou.

Můj důvod proč píši tento mail je ten, že přestože jsem na své webové stránky odkazoval hned po debatě minulý týden, tento týden ve středu ráno mi ze všech FB profilů byly vymazány odkazy mé webové stránky nejen týkající se Střekova, ale i jakékoli jiné odkazy na jakýkoli FB profil z libovolných stránek mého webu: https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/ . Můžete si to libovolně ověřit.

Vzhledem k tomu, že se okamžik tohoto vymazání časově kryje s dobou, kdy z vlákna PRO Ústí byla smazána debata, kterou jsem vedl s váženým panem starostou Střekova – bylo to jeho vlákno - a mohl si ho smazat.


Ještě musím podotknout, že po oficiální části v paláci Zdar, jsme se zástupcem developera – společnosti Saller a kolegou Janem Štefanem šli vedle do mexické restaurace abychom společně probrali možnosti dalšího postupu, ze strany zástupce společnosti jsem na konto své prezentace neslyšel – ani v okamžiku jejího promítání ani v rámci debaty v restauraci za účasti kolegy Štefana z pohledu profesionálního přístupu jedinou výtku.

Dokonce mi zástupce této společnosti navrhl, zda bych do celé věci jako architekt, kterého by si oni najmuli nevstoupil. A dokonce to dopadlo až tak, že si zítra – v úterý v Děčíně předběžně ve dvě hodiny odpoledne na dané téma dáváme schůzku – předběžně kavárna Jordan na Husově náměstí  - kam určitě může přijít kdokoli.

Vzhledem k tomu, že až tento text pověsím na svůj web, nedokážu na něj provést odkaz na svém FB, nutím vás si to přečíst takto v mailu.

Pokud jsem byl osloven oprávněným zastupitelem města, na jehož výzvu jsem provedl prezentaci, tu dal na FB stránky, kde o tom probíhala debata a následně i do debaty aktivně vstupoval s cílem maximálním způsobem rozkrýt problematiku a pomoci najít co nejlepší řešení, měl jsem za to, že nekonám nic, co by bylo jakkoli nezákonného, neprofesionálního nebo neetického. Pokud si to ale někdo myslí, prosím o neprodlenou zpětnou vazbu, za kterou předem děkuji.

Pokud bych měl současné možnosti a postup sumarizovat nabízejí se tři varianty postupu:

a)realizace již do současného okamžiku investorem připraveného.
b)úprava připraveného do podoby více adekvátní potenciálu, místu a lokalitě
c)radikální změna projektové dokumentace tak, aby odpovídala poslední verzi Územního plánu před jeho zrušením v nyní řešené oblasti.  Byl to poslední systematický proces probíhající standardním způsobem na tuto lokalitu (alespoň si to myslím).


Add a)

Add b) o této variantě jsme mluvili se zástupcem investora, kdy nás na debatě v restauraci předběžně zajímalo, zda ze strany investora by byla vůle ke změnám a jak radikální by tyto změny mohly být. Údajně je současný návrh výsledkem osmi(?) let příprav. V podkladech jsem ale nenašel žádné řešení vazeb na rostlou strukturu Střekova, nábřeží, nebo vzhůru Žižkovou ulicí do vlastního historického počátku střekovského osídlení a s tím dnes souvisejících ulic jako Karla IV., nebo Kojetické . Pokud bych tyto adekvátně zpracované úvahy viděl v podkladech, návrh bych rozpoznal, že se adekvátně Střekovem zabývá.

Padala i čísla – přes palec – zda dnes uvažovaný investiční objem cca 100mil je či není násobně překročitelný a zda je či není a za jakých podmínek možné ze strany investora uvažovat s možností umístění funkce bydlení. Už jen z tohoto textu vysvítá, že debata nebyla ve smyslu OUT OUT – že by to v žádném případě nebylo možné. A právě o další fázi takovéhoto uvažování má být i úterní schůzka o jejíž výsledcích si vás budu – opět z důvodů transparentnosti – informovat.

Píši o tom takto otevřeně proto, že tento přístup bude vyžadovat daleko aktivnější přístup jak ze strany města tak městské části. Ano, určitě je škoda, že město němá funkčního městského architekta, ani dosud nebyla ustavena Kancelář architekta města. Jak mě ale po jednání ve zdaru ubezpečil pan primátor, zářiové odmítnutí Janem Hroudou připraveného podkladu se týkalo především formálních nedopracovaností. Ale i kdyby KAM začal pracovat v první třetině příštího roku,  otázky okolo tohoto problému by bylo dobré rozklíčovat dříve. Hlasování v zastupitelstvu města k tomuto bodu – definování funkce ke zrušení územního plánu v této lokalitě o využití území – bude patrně dříve.  

Pokud by měl být realizován tento bod, bylo by dobré nejprve provést adekvátním způsobem analýzu celého Střekova včetně vazeb na své okolí. Na jedno z FB vláken jsem k tomu uváděl jakým způsobem jsem v případě sousedního Děčína šel na přípravu soutěže na lávku pod zámkem. Nejprve jsem prováděl analýzy nábřeží, provázaností s jednotlivými městskými částmi, pak byla vypsána soutěž, kde nyní vítěz začíná projektovat.


Obdobou práci bude nezbytné odpracovat i zde, pokud bychom měli mluvit o profesionálním a pro město ohleduplném přístupu. V případě výše uvedených odkazů, kdy se jedná  o řádově komplexnější problematiku, než zde, se jedná o činnost – včetně soutěže – v řádu roku, dvou.

Jako další příklad jak je nezbytné postupovat ve věcech architektury, urbanismu, neřejného prostoru, bych v Děčíně uvedl např. téma řešení problematiky dopravy, kde si vždy provádím podrobné zápisy. Schůzek se účastní jak zástupci vedení města, univerzity, dopravní policie, památkáři a další. Zde příklady záznamů:


Obdobným způsobem – pokud bychom přistoupili k této variantě řešení – úpravy – bude nezbytné řešit celou přilehlou rozsáhlou lokalitu. Hledat propojení a zapojení peších, cyklistů. Bude nezbytné hledat propojení městské zeleně z a do rostlých struktur města, hledat jakým způsobem zlepšit průchodnost na nábřeží. Bude nezbytné systematicky zjišťovat v jakém stavu je současná obchodní sít a jakým způsobem by bylo možno ji zlepšovat. Ať pomocí systémových opatření, které má v rukou město nebo městská část.

Pro důchodce i rodiny s malými dětmi by určitě bylo lepší, aby kvalitní drobná infrastruktura byla rovnoměrně rozesetá po celé této čtvrti. Představa, že důchodci pro každý nákup sedají do auta a jedou do nákupního centra, které tu vytvoříme je jen těžko uvěřitelná – to už bychom skoro dali za pravdu těm, kdo tvrdí, že k nákupům je možno využít obchodní síť na druhém břehu.

Add c) To je vlastně varianta, se kterou počítal dosavadní území plán před svým zrušením. Pokud jde o variantu umístění bytů – určitě by nešlo jen a pouze o byty v rámci nějakých developerských projektů. I jakýkoli developer do této lokality půjde, pokud si bude vědom jeho potenciálu nejen daného na místě, ale i adekvátního uchopení konkrétní komunitou koncentrovanou v komunální politice. Tento potenciál může totiž být i v aktivním přístupu města při hledání a prosazování určité bytové politiky. To by znamenalo, že město má o svém budoucím směřování nějakou určitou představu, kterou se bude pokoušet prosazovat a do níž patří veškeré úvahy o bydlení – sociálními byty a byty pro mladé počínaje a já nevím čím konče.

V debatách jsem i zmiňoval, že na severu Čech jsou nyní města jako Sokolov, nebo Most, které si dnes uvědomují výhodnost, kterou přináší byty v majetku města. V debatách se s těmito zástupci jsme ale probírali – v rámci restartu – že důvody zbavování se bytů před lety byly ve své době jedinou možností řešení. A k tomu mohu jen dodat, že výhody bytů ve vlastnictví města si uvědomují i takové ultrakonzervativní státy jako je Švýcarsko, kde se u velkých lest uvádí, že třetina jejich bytů je v jeich vlastnictví a města si tam tak mohou už jen jejich nabídkou skladbu obyvatel.

V žádném případě bych ze své strany nechtěl dávat „knížecí rady“ ale – pokud by byl zájem – bych se rád zapojil do hledání co nejlepšího řešení. K tomu mohu jen dodat, že ze svého působení v Děčíně mi problematika není neznámá.

Pokud zájem nebude, svou energii upřu jinam. Jen anonymní „odmazávání“ účastníků diskuse mi říká, že ten zájem tu spíše je.  

Omlouvám se za tuto otevřenost, ale vzhledem k tomu, že jsem do celé akce byl osloven coby „krajský architekt“ – tedy vedoucí pracovní skupiny spravující tuto agendu, i já hledám tu správnou polohu při řešení problematiky jako je tato. Jedním z nejdůležitějších aspektů patrně bude hledání prostoru pro generování smysluplných a všestranně co nejkvalitnějších řešení obzvlášť v těch okamžicích, kdy se vše jeví, že žádné jiné varianty nejsou.

Zároveň by mělo být jasné, že tato agenda nevznikla pro to, aby se přes ni obstarávaly soukromé zakázky, ale proto, aby bylo pro občany kraje možno hledat co nejkvalitnější řešení.


Budu vděčný za jakoukoli zpětnou vazbu.


Děkuji, s úctou

Ondřej Beneš




A na úplný závěr úvaha, kterou se zrealizovat podařilo - jde o Lidl v Praze na "sedmičce" - to co tam mělo být původně bylo vskutku nehezké.

Jak se "dělá město"? I studenti FA ČVUT "vědí". Zde pár odkazů, jak jsme se na Fakultě architektury před pár lety utkali s parcelou obdobně v centru města - tentokráte pražské Letné. Do školy jsem postupně zval všechny zúčastněné – architekty, zástupci městské části, historiky, aktivisty.


Developer si připravil prezentaci, kde je i ukázáno co už v té době měl schváleno v územím řízení. Na Letné se vůči tomu vzedmula obrovská vlna nevole, obdobná té Střekovské: https://stempelbenes.blogspot.com/2016/01/hny-2016.html

Jak je dnes dobré přistoupit k městu jsem si postupně dával na školní web:



A TAKTO STUDENTSKÉ PRÁCE DOPADLY - POKUD SI Z CELÉHO PŘÍSPĚVKU ROZKLIKNETE JEN JEDEN ODKAZ, TAK PROSÍM TENTO :-) , model jsme vystavili i ve Veletržáku:


Laskavý čtenář si pak může sám vygooglit jak vypadal původní návrh a jak se jej zejména díky mimořádně aktivnímu postoji vedení Prahy 7 podařilo upravit.

Objekt se bude otevírat za několik týdnů: https://www.centrumstromovka.cz/ . Vznikl tak blok, který určitě mohl být ještě daleko lepší, ale v porovnání s původním návrhem, který se moc nelišil od toho, co se plánuje na Střekově, je to obrovský posun.


8


pátek 8. listopadu 2019

Most - Repre

Most - vyjádření ve věci Pirátské akce za nepřesouvání knihovny do Repre:

Most
Ještě v první polovině dvacátého století patřil Most mezi nejcennější a nejzachovalejší středověká města u nás. I éra jeho „nového budování“ v šedesátých letech byla provázena tím nejkvalitnějším přístupem. Tou dobou proběhla řada mimořádně kvalitně připravených urbanistických a architektonických soutěží. S další velkou změnou prostorového vnímání priorit spojovanou tentokráte s počátkem devadesátých let, ale k žádné adekvátní proměně urbanistického a architektonického přístupu nedochází. Město v šedesátých letech koncipované pro sto tisíc obyvatel, je navíc dodnes nedokončené, a ani na současných šedesát tisíc obyvatel nebylo adaptováno.
Co je nezbytné? O problémech Mostu nejen otevřeně mluvit, ale postupně hledat řešení. Je třeba zabývat se tématy jako „smršťující se město“, „zahušťování centra“ a dalšími. Při pohledu na právě projednávaný územní plán a jeho „hlavní výkres“ vězící v uvažování někde na počátku devadesátých let minulého století, je jasné, že práce tu čeká více než dost. Nejen veřejné prostory modernistického města totiž vyžadují adekvátní přístupy, které jsou navíc dnes již dobře známy.
V této mnohonásobně nejasné situaci je obtížné podnikat tak výrazné kroky a opatření jako je přesun současné knihovny, nebo hledání nové náplně hlavního kulturního domu celého Mostu – Repre. Repre je mimořádně cenný objekt, který si zasluhuje speciální zacházení, a vyžaduje i kvalitní znovu osazení do celého kontextu centra města. Téma otevřené soutěže na Repre bylo už mnohokráte smeteno ze stolu. Pokud se ale dívám na celkovou částku, která by do jeho obnovy měla být investována, stále mi tato cesta, v porovnání s již proprojektovaným, přijde jako velmi zodpovědná varianta dalšího postupu. A její součástí by v ideálním případě mělo být řešení veřejných prostor celého centra města.
Aktivity občanské společnosti založené na nesouhlasu s přesunem současné knihovny vnímám v tomto ohledu pouze jako jeden z problematických bodů celého Mostu. Je ale určitě možné pokoušet rozplétat celou problematiku aktivním způsobem z této strany.
Moc bych současnému Mostu přál, aby se podařilo navázat na obrovskou energii, která stála v šedesátých letech na jeho počátku. Most potřebuje především dlouhodobou a systematickou práci. Z mnoha stran už vidím změny k lepšímu, jako například ve spolupráci s nadací Karla Komárka, nebo v souvislosti s připravovanými koncepčními kroky týkajícími se celých komplexů měst v rámci projektu Restart.
Důležitější než odborné přístupy jsou pro zlepšení života v jakémkoli městě jeho obyvatelé pečující o své město – pro Most – Mostečané J .
6.11.2019, Ondřej Beneš