Vztah - Děčín - Ústí 02

… už standardně jezdím v úterý ráno vlakem s architektem města Ústí panem Charvátem - a nejraději v jídelním voze (Jirka Žid z re:architektů v tomto ohledu prostě má pravdu - že v jídelním voze je to velmi příjemná cesta....). Naposledy jsme probíraly spodní vody celé podkrušnohorské pánve. Jak se od Chomutova hrnou na východ k Ústí - lomy. S kolegou architektem Beránkem se ústecku věnují už tři desetiletí. Pan Beránek právě zpracovává Územní plán Děčína, společně pak oba nyní zpracovávají Územní plán Mostu.

 Tam - v Mostě - mě mj. zaujal jejich koncept propojit hlavní mosteckou třídu až za silnici k přesunutému kostelu. Byl to také původní záměr - posunout kostel ještě více na západ, aby jím přirozeně ta hlavní mostecká třída se všemi těmi významnými společenskými objekty končila.  Přestože jsme i přesun kostela s kolegou Ševčíkem komentovali v publikaci věnující se architektuře šedesátých let, netušil jsem, že důvod neposunutí kostela ještě kousek na západ byl pragmatický. Prostě výstavba té hlavní komunikace nahoru na Chomutov byla rychlejší.... než k ní kostel dojel, byla hotová a nešla překročit... případné propojení místa s kostelem tramvají tak, aby most přes dálnici byl městotvorný lze vnímat jako něco co už tu mělo být dávno....

Tématem jsou ale i mj. mimořádné náklady ochrany nalezišť ze strany státu, jako i celkový stav a realizace rekultivací – kdy se přístup z let osmdesátých vedoucí až k výsadbám vinic opouští(tedy už dávno opustil) a ze strany ochranářů je – spíše než v současnosti při rekultivacích upatňovaný náhodný přístup – preferovaná tzv. přirozená sukcese….  

Patrně stejně jako se v devadesátých letech zapovídá urbanismus (a to paradoxně Ústí mělo v devadesátých letech jeden z nejlepších Územních plánu u nás - bratři Sedlákové a městský architekt Jiří Jehlík)) tak tento trend patrně šel i do vztahu sídlo X krajina. Tato nezodpovědnost ve vztahu ke krajině u nás dala vzniknout stovkám satelitů, nákupních center na loukách za městem nebo rozlehlým logistickým areálům. Až v posledních letech dochází v této oblasti k zodpovědnějšímu přístupu (v Praze mj. příprava Metropolitního plánu – kdy se v územním plánování nejedná pouze o mozaiku barevných plošek - tedy konečně něco, čím dokážeme navázat na dlouhodobě kultivovaný diskurs  na tzv.geopolitickém západě).

Že si Severní Čechy  za minulého režimu "odpracovávaly" mnohé za zbytek republiky? V době meziválečné to byla nejbohatší oblast Čech a tedy i celého c.k. mocnářství. Čím to bylo způsobeno? Pro německé firmy bylo výhodné zakládat pobočky u nás - mohly tak bezcelně obchodovat se zeměmi, se kterými mělo mocnářství bezcelní smlouvy.... a k tomu je třeba dodat, že počátkem XX.století byla kvalita a opulentnost např.libereckých vil srovnatelná s těmi berlínskými, v Praze si místní patriarchát ve velkém svá sídla obdobné kvality staví až o desetiletí později. Ale zpět - po odsunu Němců (a otázku Benešova referátu v Paříži při zakládání Republiky, že Němců je tu "jen několik set tisíc" nechme stranou....) je tato oblast znovu kolonizována (a Přemysl Otakar problém osídlení Němci ve své době řešil také pro "teď"). Ano - základní problém v této oblasti je "kontinuita", "zakořeněnost", kdy si "dnes" dokážeme absenci tohoto nezbytného předpokladu pro smysluplné ukotvení vysvětlovat různým způsobem.... 

A mimochodem - jedinečným způsobem se změně prostorového vnímání před a "roce 89" v polovině devadesátých let věnuje dnes na pražské AVU pracující Jiří Ševčík. Prostorového vnímání reality věnujícímu se dopadu  změny ekonomických, technologických a strategických priorit, souvislostí.

Dnes by i ústecko potřebovalo svou:

http://www.archiweb.cz/buildings.php?type=36&action=show&id=5140

A to jsem se  ještě nedotkl vztahu technických opatření okolo čerpání podzemní vody z okolí lomů ( a i kdyby v tom byl ročně jen zlomek z panem Charvátem zmińovaných stovek miliard) ke kvalitě vody v jednotlivých již  napuštěných lomech…  což jsou otázky v Evropě běžně řešitelné a řešené…

Jedna z možností, jak k tomu všemu přistoupit je zřízení pozice tzv. krajského architekta ( a s touto myšlenku pro Ústecký kraj přišel Jan Štefan z Děčínského fóra) – pokud tedy neexistují silné lobbistické protitlaky. Šlo by tak i jednodušeji spolupracovat s univerzitami. Na FA ČVUT je Ústav krajinářské architektury, známá je škola v Lednici. Stejně tak by mne zajímaly kontakty a vazby na sousedy. Mám přes pražský IPR (institut plánování hl.m.Prahy) informace, že třeba drážďanská univerzita by ráda s někým v podkrušnohoří spolupracovala, ale údajně se nemá na koho obrátit (s IPRem úspěšně kooperovali ve věci pražského Císařského ostrova – ve věci vztahu sídla a krajiny).

Důležité by ale bylo, aby krajským architektem byla široce respektovaná osobnost. Příprava a sám proces vedoucí k jeho jmenování bude minimálně stejně tak důležitý jak jeho vlastní obsah práce a jeho agenda.

Pro mne je na ústecku velmi zvláštní zjištění, že tam všichni mluví o kapacitách, kolik lidí „ by se tam vešlo“. Jak je "ta krajina monumentální" – ať už se jedná o Děčín, Ústí, nebo celou oblast okolo Mostu… na rozdíl od Prahy – tomu hlubokému zářezu v mírně zvlněné krajině, kde problém s  kapacitami začal už tehdy, kdy jsme se dostali s mohutnou výstavbou právě na ty pláně – nad údolími ….

Určitě – globalizovaný svět podkrušnohorsko nezná – a proto je zvenku nelogický i požadavek Ústí – aby letiště (LVH) bylo i jeho servisem a uvažovaná rychlodráha ze severu od Berlína stavěla přímo na něm. Tedy prostě něco z pohledu Prahy nepochopitelné....

Ústecký kraj se svými sociálními problémy je ale schopen daleko citlivěji vnímat potenciál budoucího rozvoje. Automobilový průmysl jak ho známe nyní -  dříve, nebo později skončí - a pokud již nyní nebudeme velmi aktivně hledat vize a potenciál budoucího rozvoje... raději nedomýšlet....  některé pokusy třeba pak nedopadnou - jako ten o který jsme se s jedním z mých klientů mnoho let pokoušeli - jak zhodnotit několik generací školených špičkových specialistů.....

https://ondrejbenes.blogspot.cz/2015/03/ujp-praha-jadro.html 

Ale Praha může být pro Ústecký kraj inspirativní při zřizování pozice krajského architekta. Městského architekta má v kraji již poměrně mnoho měst – většinou v podružné pozici např. Ústí, Mostě, Chomutově  Zde je dokonce tendence tyto městské architekty držet poněkud stranou od zpracovatelů územních plánů - např.aktuální informace z Mostu. Další města s městskými architekty jako Žatec, Louny, Litoměřice už jsou daleko více svázáni především se Středními Čechami a řeší tak trochu jiné problémy. Postupně se se všemi setkávám. Cca jednou za měsíc v paláci Zdar v Ústí...... 

(ano - tato fotografie není Zdar, ale děčínské Nebíčko...)

Na začátku mi přijdou důležité k řešení právě problémy pánve mezi Krušnými horami a Středohořím. Tedy místo, kde i kdyby chtěli - jsou městští architekti podkrušnohoří válcováni zájmy průmyslu  Všeobecný trend utahování směrem dolů, ale už ani ne benevolence na ekonomickém potravinovém řetězci směrem vzhůru. O společenské  "třaskavosti"  tohoto přístupu netřeba pochybovat ..... 

Nejde pouze o doly, ale podívejme se do centra Ústí na jeho vztah s chemičkami. A – pokud v současnosti je tam architekt města na pozici řadového referenta, jaká existuje pravděpodobnost dosažení pozice architekta krajského, který by měl být široce respektovanou osobností……. i zde je totiž nezbytné velmi citlivě a zodpovědně ladit vztah techniky a matematizované přírodovědy s kulturou, s místem lidského pobytu, ve kterém se cítíme být doma a které máme rádi.

O obdobné kroky se v současnosti pokouší na ostravsku:

https://ostrava.idnes.cz/moravskoslezsky-kraj-architekt-architektura-for-/ostrava-zpravy.aspx?c=A170102_2296033_ostrava-zpravy_jog

Komora má tuto agendu na mušce už dávno:

https://www.cka.cz/cs/pro-verejnou-spravu/program-architektura-kulturni-prostredi-pro-krajske-volby

Ještě je nezbytné upozornit, že agenda spojená s pojmem krajský architekt je na západ od našich hranic dávno běžná - ať už se jedná o Německo, Švýcarsko, nebo Francii.

Přece jen architekti daleko intenzivněji vnímají v rámci kultivace vystavěného prostředí a veřejného prostoru požadavek na komplexnost a neustálé dynamické vyvažování vztahu techniky a kultury. I takto se můžeme pokoušet otevřít přístup, kterým se do řešení veškerých problémů v kraji – a tam bych zahrnul i dnes aktuální problémy vody v krajině - dá vtáhnout nejmladší generace, a může se to vše stát doopravdy TÉMATEM.

Vztah - Děčín - Ústí

Téma – vztah - Ústí – Děčín

Širší souvislosti Děčína mě začaly více zajímat v okamžiku, kdy jsem v rámci připravovaného ÚP Děčína narazil na problematiku dopravy – trochu jsem se pokoušel si v tom udělat pořádek. Nadhled a kompetentní vnímání souvislostí mi pomohlo dát dohromady setkání s panem Asterem (mj. místopředseda Krajské hosp. komory) a městským architektem Ústí – panem Charvátem (třicetiletá zkušenost s Ústím).

Udělal jsem si tak trochu přehled o Ústí. Zarážející bylo, že v různých oblastech vlastně neexistuje strategie, která by byla dlouhodobě a s energií naplňována – ohledně zásadních věcí jako třeba o pozici VTR měl každý zcela rozdílné informace ….  

V kostce témata – řešili jsme daleko spíš co a jak má a nemá z dlouhodobého hlediska smysl – jaké jsou limity nebo možnosti:

1)doprava železniční i vysokorychlostní

2)doprava silniční

3)Ústí a chemička

4)bydlení a řeky  

Add 1) pro všechny zúčastněné bylo překvapením, že i na nejvyšších regionálních, ministerských atd… úrovních se rozcházejí informace kde by VRT v Ústí měla stavět…. zda na Západním nádraží pod Větruší, nebo v poli u Chabařovic. 

O zásadním významu jeho pozice pro strukturu Ústí i následný vliv na celý region (i DC) netřeba pochybovat.

Add 2) Bylo překvapením, že z pohledu Ústí (pan Charvát) by propojení silnice podél Labe z Děčína k dálnici nebylo v Ústí vnímáno jako „zakouření Ústí“. Představa ústeckého architekta je - určitým způsobem - tunel mezi Mariánskou skálou a údolím Bíliny. 

Téma struktury dopravy v Ústí odpovídající významu rozvoje oblasti – zdá se – není zcela ukotveno.

V každém případě – z pohledu DC (pan Aster) – je ideální stav mít možností propojení víc - na dálnici spojení nejen takto Ústím, ale i určitým způsobem směr Jílové .

Add 3) Představa, že v 21.století jsou jen cca dvě stě padesát - čtyři sta (?) metrů od místa na náměstí, kde jsme popíjeli kávu, takové technologie, kterou nechtějí v Evropě ani ve speciálních průmyslových zónách, a je jen někde v Indii…. a že pokud chlór unikne… dopadne to jako ve filmu  „Tajemství ocelového města“…. je poněkud děsivá…. až tak, že se tento strach stane běžným předpokladem uvažování…. a znemožńuje  racionálně uvažovat o tom, co to je město….

Chemička si svou pozici ve městě v průběhu posledních desetiletí vybudovala postupnou plíživou salámovou metodou (pan Charvát), a nyní by cnejraději, aby univerzita odešla, ani aby VRT nebyl na Západním nádraží –  jeli by ob kolej (?) od cisteren s chlórem…….

Add 4) k tomuto bodu jsme se dostali jen okrajově, ale největší síla bydlení v Ústí jsou patrně jižní svahy končící dole (potenciální společenskou) náplavkou u Labe a Bíliny. Další silou je pak mj. oblast koncentrovaná Střekovem (velmi zhruba řečeno).

Určitě - je to jen náhled. V poslední době do problematiky začínají zasahovat aktivity re:viz Ústí

 https://www.facebook.com/events/268872870286693/ 

Další náhled tady:

http://ondrejbenes.blogspot.cz/2017/10/usti-biliny-nad-labem.html

Jsou tu zároveň postupné, smysluplné a systematické kroky ze strany vedení Ústí: 

http://www.usti-nad-labem.cz/cz/uredni-portal/seznamy-zprav/aktualni-informace/mesto-podporuje-napojeni-vysokorychlostniho-vlaku-letiste.html

A určitě - bylo by dobré aby se výše uvedené body a jejich řešení staly součástí běžné denní agendy. 

Ilustrační foto: konverze průmyslových areálu jak ji známe z německého Porůří, Belgie nebo severu Francie jsou k vidění i u nás - Ostrava. Výsledek spolupráce pana Světlíka a architekta Pleskota.

Péče o kulturní prostředí malých měst

Dotazy k tématu Komunální politiky architektury – Péči o kulturní prostředí malých měst

Petr Lešek, 04.07.2017

Doktorantská práce na FA ČVUT

Děčín

A.           TÉMATA

1.            Strategický plán

Má Děčín strategický plán?

Kolikátý je od roku 1989?

Z jakého roku je aktuální verze?

Jakým způsobem byl vybrán jeho zpracovatel?

Jak vznikal? V diskusi se zapojením stakeholderů a veřejnosti? Probíhala k němu participace? Jakým způsobem?

Obsahuje i mapovou část?

Obsahuje, nebo je propojen s plánem investic? Obsahuje strategii městských investic?

Obsahuje mapu majetku obce? Obsahuje strategii správy městského majetku?

Jakým způsobem se věnuje péči o fyzickou stránku města?

Věnuje se vytipování míst pro architektonické soutěže?

Jak je provázán s volebním obdobím?

Jak se sleduje jeho plnění a dochází k aktualizaci?

Jsou nastavené ukazatele pro sledování jeho plnění? Jaké?

Jak je vnímán veřejností?

Jak politiky? Kdo z politiků se mu věnuje?

Jakou úlohu v něm má městských architekt?

2.            Územní plán

Má Děčín územní plán?

Kolikátý je od roku 1989?

Z jakého roku je aktuální verze?

Jakým způsobem byl vybrán jeho zpracovatel?

Jak vznikal? V diskusi se zapojením stakeholderů a veřejnosti? Probíhala k němu participace? Jakým způsobem?

Jak je navázán na strategický plán?

Byly některé lokality ve městě prověřeny územními studiemi? Jakým způsobem byli vybíráni jejich zpracovatelé a jak se výsledky používají? (Jde mi o to co je hotovo)

Obsahuje urbanistickou koncepci města?

Věnuje se vytipování míst pro architektonické soutěže?

Jak se sleduje jeho plnění a dochází k aktualizaci?

Jak je vnímán veřejností? Jak je srozumitelný?

Jak politiky? Kdo z politiků se mu věnuje?

Jakou úlohu v něm má městských architekt?

Jak se věnuje krajině okolo města a spojení města s krajinou?

Je spojen s pozemkovými úpravami? Jakým způsobem?

3.            Správa městského majetku

Má Děčín strategii péče o městský majetek? Kdo jej má na starosti? Jak se aktualizuje? Kdo se mu věnuje z politiků?

Je nějakým způsobem vizualizovaná pro politiky a pro veřejnost?

Jakou úlohu má ve správě městského majetku městský architekt?

Má Děčín mapu nevyužívaných městských pozemků a objektů? Jakou s nimi mají strategii?

Podporují jejich alternativní využívání?

Jsou sledovány náklady na provoz a údržbu městských budov, komunikací, veřejných prostor a provozu MHD? Promítají se výsledky do další práce úřadu?

Máte mapu katastru s vyznačením aktuálního majetku města a státu?

4.            Konkrétní projekty

Jaká jsou specifická témata v Děčíně? Řeka, brownfield, doprava, nemocnice, veřejný prostor, sídliště, krajina,…? Jak se k nim přistupuje? Existují generely např. veřejných prostorů včetně zeleně a napojení do krajiny, dopravy,…? Nebo jiné strategické dokumenty – Manuály? Kdo a jak je vytipovává, jak se diskutují s veřejností a politiky a kdo je řeší a jak je k řešení vybírán? Jaký mají vztah k volebnímu období? Jaká je úloha městského architekta? Jak se v nich řeší investiční a provozní náklady?

5.            Dotace

Jakou má Děčín zkušenost s dotacemi týkajícími se fyzické podoby města? Jaké od roku 1989 získaly a jak je hodnoceno jejich využití? Ovlivňují dotace přípravu projektů? Jaká byla míra zapojení veřejnosti u dotačních projektů? Co byste v Děčíně u dotací uvítali? Jaká je zpětná vazba od poskytovatele dotace a srovnání s jinými projekty z dotací v jiných městech? Jaká je úloha městského architekta?

6.            Výtvarné intervence

Má Děčín zájem o výtvarné intervence ve veřejných budovách a prostoru? Jak k nim přistupují? Jak vybíráte jejich autory?  Co se jim podařilo od roku 1989? Uvažujete o povinném procentu na výtvarné intervence u veřejných zakázek? Jsou výtvarné intervence součástí strategického plánu? Jakou úlohu hraje městský architekt?

7.            Regulace reklamy

Máte nějaký způsob regulace reklamy nebo o něm uvažujete? Jakou úlohu hraje městský architekt?

8.            Veřejné zakázky

Jakým způsobem vybíráte architekty veřejných investic? Jaká používáte kritéria. Jaký máte nejúspěšnější výběr a jaký naopak nejhorší? Existuje zpětná vazba z výběrových řízení a poučení pro příště? Jakou máte znalost architektonických soutěží a názor na ně? Kdo veřejné zakázky organizuje? Jakou úlohu u veřejných zakázek hraje městský architekt?

9.            Městský architekt

Jak stará je pozice městského architekta v Děčíně? Proč jste se pro něj rozhodli? Měli ho před i po roce 1989? Jakým způsobem byli vybíráni? Jak dlouho byli ve funkci? Jakou pozici měli/mají v rámci úřadu? Jaká je/byla náplň jejich práce? Mění se v čase? Jaké jsou pozitivní a negativní zkušenosti s městským architektem? Pracuje jen pro město, nebo pro celou ORP oblast? Je interní nebo externí? Kolik hodin týdně se průměrně práci MA věnuje? Je na dobu určitou nebo neurčitou? Je omezen lety výkonu? Organizuje architektonické soutěže? Věnuje se nebo spolupracuje při participaci? Věnuje se osvětě ohledně fyzického prostředí města – děti, mládež, senioři,…. Koordinuje městské investice, nebo se k nim vyjadřuje? Má přehled o grantech?

10.          Zapojení občanů

Jak probíhá komunikace s občany ve věci péče o fyzické prostředí města a okolí? Specializuje se někdo na mediaci a participaci? Věnuje se jí průběžně, nebo po projektech? Máte vlastní odborníky, nebo si najímáte externí? Vyvíjí se názor na způsob zapojení občanů? Jaké máte zkušenosti s participativním rozpočtem? Máte komunitní koordinátory? Jak je město strukturováno? Má svoje čtvrtě s jasnou neformální reprezentací? Máte spolky? Jaké a jak se zapojují v tématu péče o fyzické prostředí města a krajiny?

11.          Vzdělávání veřejnosti

Jak se věnujete vzdělávání veřejnosti v tématu péče o fyzické prostředí města? Jak je motivujete k zájmu o téma a pocitu spoluodpovědnosti? Jaká je spolupráce s MŠ, ZŠ a SŠ? Jaká se seniorskými organizacemi či zájmovými spolky?

12.          Turismus

Máte strategii turismu? Víte, v jaké situaci se nacházíte – podpora, optimální stav, tlumení. Jak často ji aktualizujete a jak provádíte vyhodnocení? Jaké nástroje používáte?  Kde jste se inspirovali? Informujete občany a debatujete s nimi o stavu turismu a možném vývoji? 

B.            LIDÉ

Kdo se v Děčíně o téma péče o fyzické (kulturní) prostředí města zajímá z politiků, stakeholderů a širší veřejnosti? Koho je možné oslovit s dotazy?

Jaká je kontinuita v Děčíně? Kolik bylo starostů a od kdy do kdy a jaké vládly koalice? Případně další k tématu významné osoby. Je možné zjistit i s jakými rozpočty hospodařili a ideálně kolik vynakládali na městské investice (objekty, prostory) a na provoz městského majetku (objekty, prostory)?

C.            EXTERNÍ VAZBY

Co byste v tématu péče o fyzické (kulturní) prostředí města a krajiny uvítali? Od jiných měst, včetně jejich spolků? Od kraje? Od státních orgánů a organizací? Od profesních spolků – České komory architektů. Od neziskových sdružení? Máte zájem o to, jak podobné věci řeší v jiných městech? Jaké máte doporučení ke sdílení informací?

Jaké máte partnerské obce v zahraničí? Je v Děčíně známo jak tam téma péče o fyzické (kulturní) prostředí města řeší? Jaké zkušenosti odjinud se již u vás přebraly? Jakými cestami je získávají?

Partnerská města Děčína:

Pirna, Německo; Jonava, Litva; Ružomberok, Slovensko; Belchatów, Polsko, Přerov, Česko???

Zdroj Wikipedie

D.           OBECNÉ

Co Vám v otázkách chybělo, nebo naopak přebývalo?