Milada 01

Zápis z jednání na ústeckém PKÚ za účasti jeho ředitele pana Lence a pana Budína z vedení této společnosti ze dne 29.8.2019


Úvod: Takovýchto jednání už bylo mnoho. První proběhly loni, kdy jsem byl přizván k velkým debatám při otevírání otázky jak dále s Miladou – výsledkem je nyní připravovaná soutěž. Minulý semestr toto téma prověřovali i studenti za účasti vedení PKÚ, jako i starostů Chabařovic, Trmic, ale i ústeckého primátora.

Tato schůzka se tak týkala jednak otázek okolo především koordinace dalšího postupu v případě Milady a pak i otázky související s dalším postupem v případě celé pánevní oblasti a zejména hledání a vyvažování co nejlepšího postupu. Zajímala mě především možnost spolupráce a koordinace z pohledu celého kraje.


a) MILADA

b) CELÝ UHELNÝ REGION


add a) MILADA

hlavní téma: Provázanost zadání soutěže na okolí Milady na spoustou dalších dokumentů, jejichž vznik neprovázel tak důležitý požadavek na celkovou kvalitu. Je třeba vytvořit  prostor, ve kterém bude na základě výsledků soutěže možno mluvit o jejich změnách a tím ke ZMĚNĚ UVAŽOVÁNÍ SMĚREM KE KVALITATIVNÍMU, zahrnujícímu celé široké okolí - nejde tu pouze o Miladu, ale řešené území jde až k  Teplicím, Chlumci, k Labi.

v bodech:
-zpočátku vymezit opravdu široké řešené území
-hledat komplexní kvalitní přístup
-při zadávání i hodnocení soutěže do debaty zahrnout maximum subjektů, veřejnost
-výsledky soutěže propsat zpět do relevantních dokumentů
-soutěž by ve všech ohledech měla být pro celou pánevní oblast INICIAČNÍ 

V současnosti běží výběr výběrové řízení, které najde tým, který bude organizovat soutěž na okolí Milady pro PKÚ. Po jeho vybrání bude následovat velmi náročné definování předmětu této soutěže i definování rozsahu řešeného území. PKÚ předpokládá, že vybraný tým jim s tímto vším pomůže. Jisté je, že soutěž nebude možno provést formou soutěžního dialogu, neb PKÚ by tento požadavek musel dát do podmínek výběrového řízení, ale u nás byla soutěž pořádaná tímto způsobem pouze jedna – neměl by se tedy kdo do tohoto řízení přihlásit.

Předběžně se jako ideální jeví soutěž dvoukolová. V prvním kole ideová urbanistická s rozsáhlým řešeným územím, ve druhém kole již přesnější definování rozsahu i funkcí.

V prvním kole by tak řešené území mohlo být velmi obsáhlé. Od Teplic po  Suché, Habří, Trmice, ústí Bíliny do Labe, Chudějov, Libouchec, Chlumec a Krupku. Zhruba takto lze vymezit oblast okolo Milady, kde jsou v krajině desítky jednotlivých vodních ploch dosud bez vazeb, bez hledání propojení s obcemi a sídly. V celém tomto území je třeba hledat „krajinu“ s jejími prostorovými  kvalitami, nejen pouze s parametry technickými – v krajině s uspokojenými jen technickými parametry se žít nedá. Jen vodních ploch je tu spousta - nejedná se pouze o Miladu, ale je tu Kateřina, v.n. Mydlany, Zalužanský rybník, Násada, Školní rybník, Petri, Malý Luční rybník, Velký Luční rybník, Nový rybník, Zámecký rybník, jezero Dělouš, Habrovický rybník. Mluvíme-li tedy o Miladě a jejím rekreačním, nebo pobytovém potenciálu, je nezbytné vidět i desítky těchto drobných vodních ploch, které obdobným způsobem dosud neuspořádaně „plavou“ monumentální podkrušnohorskou krajinou. 

Při ověřování způsobů jak „kotvit“ jezero Milada a hledat a tvořit jeho smysl, jsme se studenty viz. https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2019/08/milada-studenti-fa-cvut.html objevovali strukturu osídlení z doby ještě před těžbou s poukazem, že nyní v území žije pouze zlomek obyvatel. Hlavním cílem bylo z této strany si „osahat“ měřítko lidské krajiny tam, kde je smysl krajin v současnosti do značné míry dáván gigantickými těžebními stroji. Toto měřítko je přes ukončení těžby patrné doteď , stejně tak jako jeho neprovázanost s kvalitou a hodnotami krajiny – v tomto ohledu mě oslovil kolega architekt Petr Janda že už při určování kam půjde hlušina by šlo modelaci krajiny pomoci.

Pokud chceme mluvit o „návratu okolí Milady do života“ měli bychom se vyvarovat ale monotematickým řešením. V takto rozlehlých prázdných plochách, pokud se budeme soustředit pouze na specializované rekreační funkce hrozí, že mimo rekreační sezóny budou prostory mrtvé – i v takových excelentních rekreačních destinacích jako jsou Krkonoše, nebo pro nás adekvátnější příklad - italská alpská - jezera je bydlení zcela nezastupitelné.

Při ohledávání možností napojení Milady na své okolí se studenti zabývali především propojením s Trmcemi – kde se Milada může Bílinou setkat s Labem. Minimálně stejně důležité je propojení severovýchodním koncem Milady přes Předlice Tovární ulici a historické centrum Ústí také až po nábřeží a Labe. To jsou důvody, proč by první kolo ideové soutěže mělo zahrnovat území i podél Bíliny až k Labi.

Určitě se tu budeme potýkat s problematikou Ústí. To nyní čeká na přípravné práce vedoucí k zdání nového územního plánu. Pokud vše půjde dobře, bude nová Kancelář architekta města – kam by tato agenda měla spadat - zřízena někdy počátkem příštího roku. Požadavky ze strany Ústí na toto území ale bude nezbytné definovat ještě dříve. I proto je důležité aby první fáze soutěže byla ideová urbanistická, aby se soutěžící ze svého vlastního pohledu zabývali územím a mohli být i iniciátory debaty. Ze strany Ústí pak patrně půjde o shromáždění všech možných relevantních podkladů i výstupů různých pracovních skupin.

Další – druhé kolo soutěže – by už mohlo být konkrétnější. Řešené území by již bylo menší. Zásadní bude debata před zadáním tohoto druhého kola. Velmi důležité bude přehodnocování všech dosavadně platných dokumentů ZURkou počínaje. Právě soutěž by měla být tou možností, která do území hledáním kvality vnese novou energii. V celém takto vymezeném území nikdy architektonická soutěž ani urbanistická soutěž a patrně ani výběrové řízení, kde by převahou váhových kritérií při výběru vhodného týmu byla kvalita práce doložená portfolii NEBYLA – alespoň si toho nejsem vědom. NELZE tak v území mluvit o tom že by se tam někdy kvalita HLEDALA.

A právě kvalita je něco, co celou oblast může pozvednout, posunout dále. Kvalita ve věci architektury a urbanismu dokáže přinášet souvislosti a řešení – KTERÁ NEJSOU APRIORI PŘED OČIMA, ale jsou to ta řešení, která pokud někdo předloží všichni vnímají jako JEDINÁ MOŽNÁ. Právě takovémuto způsobu uvažování je třeba hledat cestu do života.

Tedy – mimořádně důležité bude jak definování zadání prvního kola, tak kola druhého a hledání jak mnohé v území, co bylo řešeno parciálně, technicistně ale co může být součástí platné legislativy OTEVŘÍT tak, abychom hledali řešení komplexní přinášející nové kvality ve všech ohledech.

Před vyhlášením takto rozsáhlé soutěže by určitě bylo dobré, aby se řešené území prověřilo v konkrétním návrhu, který by problematiku řešil do všech souvislostí – i majetkoprávních ale především technických. K tomu v případě okolí jezera Milada nedošlo. Došlo zatím jen k postupnému uchopování míst studentskými pracemi. Řešené území v nich bylo sice velmi rozsáhlé – Teplice, Trmice, Ústí – ale součástí prací nebylo a ani nemohlo být vyhodnocení z pohledu majetkoprávní problematiky a velmi speciální problematiky technické – ale i tak, jsou to dosud jediné kompletní studie, které území řešili jako krajinu kde žijí a bydlí lidé.  

Počátkem tohoto roku KUUK zadal územní studii okolí Milady formou výběrového řízení. zde odkaz na webové stránky se zadávacími podmínkami krajského úřadu XXX . Z uvedeného vyplývá, že mezi váhovými kritérii nebyla jen a pouze cena. 

Jako zadání měli pouze využití rekreační. Během zpracovávání – mluvil jsem o tom s panem architektem Charvátem, výběrové řízení vyhrál architekt Komrska – se dostali k tomu, že určitá forma bydlení v území jim tam přijde prostě nezbytná. 

Pro doplnění – podklad ZUR, např zde: https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2019/08/zurka.html (doplním ještě v komentáři její hodnocení). 

Termín odevzdání této Územní studie je někdy koncem tohoto roku. Územní studie by následně měla být předpokládám závazným podkladem i pro území, kterého by se měla týkat soutěž na okolí Milady… což by při špatném uchopení mohli negativně ovlivnit kvalitu výstupů z této soutěže.

Co by mi přišlo ale jako mimořádně vhodné – použít tuto Územní studii jako jeden z podkladů chystané soutěže, kde by nahradila kompletní práci zabývající se územím. Je to zároveň podklad z hlediska výše pořizovacích nákladů velmi levný. Ideální by pak bylo, aby se na základě výsledků soutěže na okolí Milady provedla korekce této Územní studie. Určitě lepší by bylo, aby se pozastavilo jejím zřizováním a dokončila se až po vyhlášení výsledků soutěže, ale opět – vzhledem k její pořizovací ceně a obrovským hodnotám, které jsou v území ve hře se varianta s jejím následným přepracováním jeví jako velmi dobré řešení.

PKÚ předpokládá, že pokud vše dobře půjde, výsledky soutěže bychom mohli znát někdy na počátku roku 2021.


add b) CELÝ UHLENÝ REGION

hlavní téma: Je třeba nastolit téma HLEDÁNÍ KOMPLEXNÍ PROSTOROVÉ KVALITY CELÉ PÁNEVNÍ OBLASTI. Nejde jen o technická a technologická řešení, jde tu o hledání komplexní kvality řešení, která by už od začátku měla být uvažována ve variantách NÁVRHŮ SOUTĚŽENÝCH NA KOMPLEXNÍ KVALITU. 

v bodech:
-téma pánevní oblasti přestat vnímat jen jako čistě technický problém
-již nyní otevřít téma její celkové prostorové kvality a začít s jejím prověřováním
-debatu otevřít pro maximum subjektů, adekvátně oslovit veřejnost 
-jako jedno z hlavních témat UPŘEDNOSTŇOVAT KVALITU OTEVÍRAJÍCÍ NOVÉ HORIZONTY, před do současnosti propagovanými kvantitativními požadavky.  

Probírali jsme i zadání studií proveditelnosti na jednotlivá technická  a technologická řešení v souvislosti se zamýšlenou soustavou jezer – elektrárny, přečerpávací zařízení. Termín odevzdání 30.6.2020.

K tomu jsem měl poznámku, že zároveň s touto prací by bylo dobré zadat práci zabývající se vlastními prostorovými hodnotami krajiny, do které jsou tato technická díla vkládána – což se zatím neděje. Něco takového není možné vyvodit ani z platné ZURky, ani z dalších prací. Jde o to, že hodnoty krajiny by nově vzniklými jezery a technickými zařízeními měly být zvyšována, hodnoty především prostorové. 

Cílem není aby technická zařízení „nebyla vidět“ – ta budou vidět vždycky – nevinné stavění dnes neexistuje. Stavět je třeba zodpovědně s vědomím všech souvislostí stejně jako je třeba krotit z počátku protichůdné a neřešitelné problémy. Určitě - pokud přece uděláme šikovnou vizualizaci, laik si ničeho nevšimne. Nám ale i tady musí jít o kvalitu, abychom se nebáli návrhy prezentovat jako nedílnou součást krajiny. Jak toho dosáhnout, právě o definování procesu a postupu se tu pokouším.

Ideální by tak bylo zadat už nyní předběžnou prostorovou koncepční studii celé pánevní oblasti, nejlépe několika týmům – kde by silné zastoupení měli krajinářští architekti. Jejím výstupem by byl například reálný fyzický model (od Chomutova po Duchcov třeba 5metrů dlouhý), kde by bylo možno demonstrovat co s krajinou a jejími hodnotami technologické celky v té které části například jezera provedou. Co je důležité – na rozdíl od rekultivovaných oblastí v Německu u polských hranic, kde se už pozvolna široká rovina otevírá až nahoru k Baltu, zde pod Krušnými horami naproti s Českým středohořím se jedná o velmi přesně definovanou monumentální krajinu s velmi silným a specifickým charakterem. To není místo pro „náhodná technická řešení“. Zde je třeba povahu a charakter krajiny nejprve převést do architektonické řeči abychom s ní mohli adekvátním způsobem pracovat. Abychom i zde od této kultivovanosti mohli začít mluvit o kultuře a k mimořádným výkonům dávné i bezprostřední minulosti přidat dnešní vrstvu.

Důležité je začít se dívat z této strany na komplexní kvalitu, aby technické dílo v krajině krajinu respektovalo, případně završovalo  – proto už nyní je třeba analyzovat, hledat a vytvářet co vlastně se tu má respektovat, dále aby tato technická díla byla i dobrými díly architektonickými (jeden z nejlepších způsobů jak dosáhnout na kvalitní realizaci je na začátku uspořádat architektonickou soutěž) jako příklad jsem uváděl střekovské Masarykovo zdymadlo, které všechny tyto požadavky splňuje – je to parádní architektura. A pak až jako třetí rovinu budeme hledat způsob jako toto všechno prezentovat směrem ven veřejnosti.

I pro tuto třetí rovinu by ve finále byl určitě nejlepší opravdu velký fyzický model – třeba tištěný 3d tiskárnou – kde by moderní laserové systémy ukazovaly minulost, současnost i budoucí varianty rozvoje. Určitě by to pak byl hlavní tahák obdoby pražského informačního centra architektury CAMP http://praha.camp/ , který by v ústeckém kraji bylo dobré pro tyto účely zřídit.

Toto vše ale už dalece překračuje kompetence a pravomoci PKÚ, přestože se dokážeme shodnout, že takto založený přístup by byl velmi smysluplný. Co ale mohu provést je pokusit se podrobněji vydefinovat u tohoto bodu zdání, vypracovat zdůvodnění. Patrně by bylo na kraji aby toto vše inicioval. Pokud to budeme mít pohromadě případným investorem nemusí být zrovna kraj, ale prostředky by případně šlo získat i jinde.

Důležité je, že bychom se takto mohli pokusit otevírat uvažování, které by mohlo vést ke kvalitativně jiným výsledkům.

Mohli bychom se také přes původně technické zadání pokoušet společně vnímat krajinu a její dnešní i budoucí obyvatele. Mohl by to být i iniciační moment pro spolupráci velkých měst a obcí  v rámci celé pánevní aglomerace.  

Na schůzce jsme se dohodli, že cca do týdne připravím v této věci podklad, který by se mohl stát součástí prezentace pro potřeby návštěvy vlády ČR v PKÚ v polovině září – mluvili jsme o cca pěti slajdech.



Zápis dne 30.8.2019 provedl Ondřej Beneš





Doplnění:

Studentské práce k tématu - jsou z nich i převzaty obrázky v příspěvku:  viz:  https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2019/08/milada-studenti-fa-cvut.html 
K celkové problematice pánevní oblasti -  https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2019/10/prezentace-milada-panevni-oblast.html 
Záznam z přejímání zkušeností od sousedů v Liberci - https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2019/08/sasko-braniborsko.html
Celkový pohled na přístup k problematice kraje - https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2019/08/vetruse-01.html

Větruše 01

Dne 23.9. v poledne proběhla na ústecké Větruši první schůzka ve věci seznamování a propojování. 

Pokusil jsem se z toho udělat sumarizační zápis, který mi všichni zúčastnění opřipomínkovali. Tento blog tak i nadále bude mj. i shromaždištěm informací, a pak pokud se okruh zúčastněných bude smysluplně profilovat a rozšiřovat – bude možno si vždy třeba jen prolétnout o co se jedná, jaké je celkové ladění, co je možné očekávat, a daleko rychleji se efektivně zapojit.

Jak nás informoval pan Stich, v současnosti probíhá diskuse na půdě IT KUUK, kde jde o rychlou realizaci webu Smart Region Ústecký kraj (vedoucí Jan Jelínek, Jiří Stich – krajský poradce pro oblast Smart). Pan Stich by za přínos považoval, aby jednou ze sekcí připravovaného webu byla i sekce architektura a urbanismus. Strukturu i obsah - aby byl adekvátní celkovému konceptu stránek - budeme tak patrně řešit společně. 

Zatím kromě tohoto webu používám i FB stránky. Je to kombinace, kterou mám odzkoušenou z Děčína. Viz: https://decinarchitekt.blogspot.com/  a https://www.facebook.com/groups/966713200098420/ . Pokud bychom problematiku architektury, urbanismu veřejného prostoru a krajiny ale dali na oficiální webové portály kraje, byl by to obrovský posun. 

Tedy: 

Setkání 23.8. na Větruši svolal pan Trojna jako první schůzku pro seznámení s "krajským architektem" (vždy bych měl uvádět - vedoucím pracovní skupiny "krajský architekt" - ale jak zjišťuju daleko důležitější, než název funkce bude agenda, kterou bude možné otevírat). Účastníci – pan Trojna – ředitel kanceláře hejtmana, Komárek – Sdružení místních samospráv, Beneš – Krajský architekt, Stich – krajský poradce pro oblast Smart, Večeř – www.kralovska.cz.

Sympatické bylo, že pokud hledáme jak se přiblížit tématu, začínáme jednak s tím, co je dobře uchopitelné – problematika menších obcí a měst a na druhé straně zakládáním vztahů adekvátně dnešním rozvinutým technologiím - tzv."smart". 

Možností jak by "smart" dokázala pomoci ve vztahu k architektuře je mnoho. Sympatické je, že v případě "smart" mluvíme také o její architektuře. Tedy o něčem co má své zákonitosti, strukturu, základy, něčemu slouží a má své aspirace, které jdou daleko nad ryze utilitární zájmy. Důležité z toho, co ve vztahu ke "smart" zaznělo, mi přijdou dva momenty. Jednak propojování lokálních "smart" systémů s těmi krajskými - ve smyslu oboustranně výhodné pružné spolupráce. To abychom se už od počátku pokoušeli překonávat to, co pro kraj vnímáme jako skoro typické -  omezování kooperace pouze na technicky nezbytné, bez přesahu do aktivního hledání společných vizí. A pak druhý moment – v rámci přípravy na využití ploch např. v rámci rekultivačních a resocializačních procesů - získávat, analyzovat a vyhodnocovat všechny možných druhů dat. (z příspěvku pana Sticha).

U sdružení místních samospráv - SMS ČR, resp. SMS Data - je sbírání adekvátních dat obdobně důležité. Je to projekt na sběr nových dat nikým dosud nesledovaných, ale také na začleňování dat dosud "syslených" na jednotlivých resortech (např. i data o sociálních dávkách v jednotlivých oblastech). To ve výsledku znamená pokrytí unikátním souborem dat celého venkova (zde obce do 10 000 obyvatel), "odspodu" aktualizovaným. (Prezentace na KUUK proběhne už 23.9.). Z pohledu architektonické a urbánní kvality půjde i o hustotu služeb a vybavenosti. Opět jde tedy o systematický, mimořádně organizovaný přístup s překlápěním do digitálních výstupů. Součástí aktivit je pak i spolupráce s obcemi při řešení konkrétních problémů, které zejména po právní stránce přesahují možnosti drobných obcí.  (z příspěvku pana Komárka).

S aktivitami www.kralovska.cz jsem se seznámil už dříve a cílem i zde je pomáhat obcím v péči o sebe sama - po všech stránkách, v době nastupujících klimatických změn. Zde se ale hledají a nabízejí už velmi propracovaná, komplexní, praktická řešení. Vše je zároveň zpracováváno jednoduše, přehledně, digitálně.(z příspěvku pan Večeřa).

Přesahy organizátora tohoto setkání do všech možných problémů a problematik kraje, jak v samém úvodu pan Trojna prezentoval, jsou mimořádné. Mohu tak jen považovat za výhodu, že celá právě zakládaná agenda "krajského architekta" bude po organizační, provozní i komunikační stránce spadat právě sem.

Má úvodní prezentace byla krátká a jen jsem zdůraznil, že v otázkách péče o architekturu, urbanismus, veřejný prostor i krajinu se bude vždy jednat o vědomé, otevřené, zodpovědné a především tvůrčí výkony a procesy. 

K tomu všemu několik poznámek:

Určitě má smysl začínat s reflexí rozvoje kraje od menších celků (obce) a systémů, které vnímáme jako nejprogresivnější (smart). Pokud jde o softwarová řešení "smart" pan Stich obsáhle komentoval, jak většina nynějších systémů vznikala izolovaně a oportunisticky a jak nejsou provázané v kompatibilní větší celky. Tudíž jedna ze zásadních úloh konceptu Smart Region je analýza současného stavu, definice stavu budoucího a plán jak v čase vyplnit tento gap tak, aby na konci byl plně propojený a kompatibilní ekosystém regionu. 

U těchto softwarových řešení mě zaujalo jak jsou procesy vznikání a nastavování obdobné architektonickému uvažování. Na rozdíl ale od požadovaných změn prostředí ve kterém žijeme - je nastavování softwarových procesů řádově rychlejší. Může tak ale vzniknout komunikační struktura, která nám při dobrém využití může obrovským způsobem usnadnit práci.  

A teď oslí můstek – v rámci debaty zazněla např. problematičnost vztahu s vedením Brna. Tam bych možná doporučil zkusit kontaktovat Kancelář architekta města – nikdy jsem tam sice  s nikým nejednal, ale případně mohu prověřit. Ten oslí můstek směřuje k otázce jak rozplétat a hledat vztahy k velkým městům v ústecké aglomeraci – která pro iniciaci změny budou té pozitivní energie potřebovat daleko víc. 

 V tomto ohledu pan Stich ještě poznamenal, že jednou z možných úloh velkých měst v ÚK by měl být jakýsi Smart magnetismus aglomerace. V hierarchii ÚK považuje za klíčová bývalá okresní města, která ve spolupráci s KÚÚK přitahují a vtahují do svých "smart" řešení širší okolí. Prstence o poloměrech cca 30 km. I této problematice bychom se měli věnovat v další fázi konceptu a organizovat vše prostřednictvím PS(pracovní skupiny) pana Trojny.

Jak to vypadá v jednotlivých velkých městech regionu? Tento týden jsme měli schůzku u primátora Ústí, a řešili jsme Ústí. Totiž – na jaře letošního roku dal dohromady Martin Hausenblas svou vlastní prac. skupinu, kde se pokoušíme kvalifikovaně rozplétat zejména infrastrukturní problémy ústecké dopravy. Iniciačním momentem byla Martinova motivace udělat v ústí Bíliny trimodální přístav (vodní, železniční, silniční). Vše v souvislosti s oběma zamýšlenými jezy na Labi. Já jsem k tomu nedal jinak, než že pokud, tak to vše budeme řešit s profesionály kompletně (např. na "vodu" máme ústecký Provod, a i ostatním profesím - doprava silniční, železniční, VRT - je věnována adekvátní pozornost). Záměr je vše v Ústí nejprve odpovídajícím způsobem vykřížit a pak následně vše korigovat z pohledu nejdůležitějšího - co to bude dělat s kvalitou města. Ideálně mít tak pět různých variant – s tunely, bez tunelů (nutno podotknout, že vzhledem k minulým způsobům uvažování o ústecké dopravě - tunelů bylo 33km - je třeba především vyčerpat beztunelové možnosti. 

Co je ale důležité – ústecký primátor byl mj. na obou studentských prezentacích zabývajících se Miladou, kdy jsme v závěru s ním i panem Lencem z PKÚ vedli na téma velmi otevřenou debatu. Odkaz na studentské práce zde:

https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2019/08/milada-studenti-fa-cvut.html

Pokud se ještě v Ústí zřídí Kancelář architekta – na přípravě pracuje kolega Jan Hrouda – vše zdá se jde správným směrem. Pověřená zastupitelka paní Fialová je v tomto ohledu správný člověk na správném místě.

Odtud snad pak můžeme očekávat kroky vedoucí k zadání nového územního plánu, který město doopravdy potřebuje.

Tady ještě jeden z velmi sympatických pohledů na toto město: http://harcinik.kvalitne.cz/projekty/usti_koncept.html

A pokud jde o téma otevírání tzv. měkkých řešení, je nezbytné v Ústí zmínit i tuto platformu: https://www.facebook.com/revizeusti/ 

Naopak v druhém zásadním městě kraje - v Mostu jde vše o poznání jinak. Mají tam sice velmi aktivního radního pana Nedvěda – se kterým jsem loni na podzim vedl v Mostě dlouhé debaty právě o výhodách tzv.měkkých dovedností. Je tam sice nově zřízena pracovní skupina pod městských architektem panem Nesládkem, kde je i architektka Jana Kubánková, ale pohled vedení města na problematiku územního rozvoje jsem měl možnost ověřit si loni, když jsem se pokoušel zasáhnout ve prospěch kvality v rámci rekonstrukce objektu Repre. Zde odkazy:

https://ondrejbenes.blogspot.com/2018/02/repre-most.html
https://ondrejbenes.blogspot.com/2018/05/repre-most-02.html

https://ondrejbenes.blogspot.com/2018/07/repre-most-03.html
https://ondrejbenes.blogspot.com/2018/08/repre-most-04.html

Pokud jde o Děčín, asi si mé webové stránky nebudete prohlížet celé, doporučuji třeba jen srozumitelný odkaz k problematice územního plánování. Pokouším se v něm i reflektovat stále všude vnímatelnou nezakořeněnost – řešení přes lokální a sousedské:

 https://decinarchitekt.blogspot.com/2019/04/uzemni-plan-02.html 

Zde ještě odkaz na pozoruhodnou diplomní práci Matěje Čunáta zabývající se zodpovědně otázkami, které trápí celý kraj. Téma je reálné zmenšování měst a jak je možno s tímto fenoménem pracovat:

https://decinarchitekt.blogspot.com/2019/05/decin-2070.html 

Ještě pokud jde o územní plánování, a právě připravovaný nový Stavební zákon, zde přesah do aktivit Martina Klody (můj doktorand), který je zároveň poradce pražského náměstka pro rozvoj Petra Hlaváčka:
https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2019/06/stavebni-pravo-v-roce-2019.html

A ještě - pokud jde o drobné obce, kolega Petr Lešek je má v titulu své zpracovávané disertace a vypracoval i tento elaborát:

https://decinarchitekt.blogspot.com/2017/09/po-prof.html

Zde pro osvěžení několik studentských prací zabývající se Terezínem. Je to sice velmi malá obec, ale je mimořádná a potřebuje specifický přístup:

https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2019/08/terezin-studenti-fa-cvut.html

A zde pak včetně krátké zprávy o zřízení pracovní skupiny „Terezín-vize 2030“. Ta vznikla v červnu letošního roku.

https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2019/08/terezin.html

Zde Louny, kde s Lenkou Sýkorovou stále uvažujeme jak dát do pohybu Muzeum Sýkora, i když v Lounech by pro začátek stačilo, pokud by Galerie Benedikta Rejta fungovla tak jak má:

http://stempelbenes.blogspot.com/search/label/STARÉ%20ZADÁNÍ

Pokud jde o úvodní texty jak vnímat práci "krajského architekta", tak zde text, který vyšel v časopise Ústecké hospodářské komory – TÉMA - loni na podzim:

https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2019/02/krajsky-architekt.html 

A zde text, který v tomto periodiku vychází v tyto okamžiky. Popisuju tam, že zatím byla zřízena pouze "Pracovní skupina Krajský architekt", spadá přímo pod hejtmana a po stránce organizační vše řídí ředitel kanceláře hejtmana pan Trojna. Doplnil bych jen, že jsem podepsal smlouvu o poradenské činnosti na dobu od září do konce letošního roku s maximální výší měsíční úhrady deset tisíc:
https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2019/08/krajsky-architekt-02.html

Pokud jde o „příčné řešení problémů“, tak zde je koncept, který dávám dohromady s libereckou TUL. Je to pro mě jeden ze způsobů jak se v rámci řešení problémů kraje vytrhnout z parciálního způsobu pohledu na věc:

 https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2019/07/vize-severu-sever-vize-nulta-verze.html

K Ústeckému kraji jsem si udělal ještě takovou předběžnou analýzu, jak vlastně celou oblast vnímám, a kde jako jeden ze zásadních problémů vidím stále nedostatečnou identifikaci se s prostředím – aby lidé kteří tu žijí měli pocit, že doopravdy pracují „na svém“ a k tomu patří i  orientace v prostředí – aby lidé dokázali společně pojmenovávat jevy, věci a události v rámci, který je jim znám a který je „pravdivý“. 

 

https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2019/06/ustecky-kraj-pokus-o-uchopeni.html

Pan Komárek k tomu poznamenal, že téma identity je jedno z těch, které je u nich na fakultě profesně řešeno (PřF UK - Katedra demografie a demogeografie). I z jejich pohledu je zásadní hranice bývalých Sudet, odsun obyvatelstva a následné dosídlování. (Slabší) sounáležitost s územím ovlivňuje sociální život v obcích, výsledky voleb aj. Dle jejich studií (PřF UK) obce v Sudetech vykazují velmi malou efektivitu při užívání nástrojů na podporu komunity (v rámci regionálního rozvoje). 

 Tématem Sudet se velmi podrobně letos na jaře věnoval časopis ERA 21: https://www.era21.cz/cs/obsah-casopisu/2019/1/ . Zde podrobně můj příspěvek:

https://decinarchitekt.blogspot.com/2019/03/rozhovor.html .

Tady bych jen jako příklad doplnil zkušenosti z Jetřichovic, kde původní starousedlíci měli pro každý kopec, skálu, skalku, roklinku specifické pojmenování – a vše si takto „přisvojili“. Tato pojmenování se s příchodem českého živlu „nepřekládala“, neb jim chyběl příběh. A právě ten příběh – ty příběhy – jsou něčím, na čem je nezbytné velmi důsledně pracovat.

Velmi náročné nyní bude prověřování realizovatelnosti změny krajiny v pánevní oblasti. V místě vytěžených lomů má vzniknout síť jezer. Palivový kombinát Ústí - PKÚ - vše již velmi dlouho připravuje, ale až v nedávné době dostal pan Lenc jako ředitel PKÚ již v tomto ohledu velmi konkrétní zadání (mám se s ním v této věci setkat snad už příští týden).

Má spolupráce s PKÚ začala už minulý rok, kdy jsem byl účasten sérii jednání jehož tématem bylo jak přistoupit k okolí Milady. PKÚ se dle zákona má zabývat pouze revitalizací - tedy návratem vytěžených lomů do životaschopné krajiny, ale resocializací - tedy návratem do celkového osídlení, návrtem k plnohodnotnému životu by se zabývat neměli. To měly původně dělat obce, na jejichž katastru ten který pozemek leží. K tomu ale nedocházelo a nedochází, a právě PKÚ se jeví jako subjekt, který by si i tuto problematiku měl vzít na svá bedra. Tedy - v rámci těch všech jednání jsme pana Lence přesvědčovali ať do toho jde …

Ještě důležitý závěr z těch jednání - bude nezbytné vyvažovat dva faktory. Jednak razantní a tvrdý postup vedoucí k realizaci. Jedná se o mimořádně složitou problematiku, která bude vyžadovat velmi důrazný "tah na branku". Ale na druhou stranu bude nezbytné velmi široce otevřít tzv.měkká témata - participační procesy, otevřenost, využívání institutu soutěží dle regulí ČKA, hledání po všech stránkách kvalitních a nadčasových řešení. A co je důležité - participaci dělat předem, ne pouze jako doplněk kdy je už všechno rozhodnuto. 

Ještě pro přehlednost - celou pánevní oblast je možno rozdělit do dvou částí - od Ústí po Bílinu, kde již těžební činnost ustala a část mezi Bílinou a Chomutovem (vlastně až po Sokolov), kde se ještě těžit bude, ale kde stále žijí lidé.

Neměli bychom zde ještě opomenout iniciační velkorysý koncept Martina Klody s velkou nadsázkou řešící problematiku pánevní oblasti. Vytváří tu Moře klidu: http://moreklidu.cz/ 

Půjde tu všude o nové vytváření vztahu sídla, obcí a krajiny. O znovunastavování vztahu techniky, technologií (mluví se o vodních, slunečních i větrných elektrárnách). A krajiny, přírody, kultury. Dnes už prostě není možné dávat akcent jen na technické využití. Abychom ale věděli jako hodnotu, jaké hodnoty místa, lokality, krajina mají, je třeba je hledat, definovat. Nejde jen o přírodně cenná území, ale především o prostorové kvality. Prostě oblast pod monumentálními Krušnými horami, kde jak se uvádí Goethe při pohledu na České středohoří "užasl", je mimořádné. Tuto mimořádnost je ale nezbytné opět hledat. 

Jako motto, které je nutné implementovat do hlav všech, zejména těch, co mají moc rozhodovací, by mělo být – já tu jsem , já tu žiju a chci žít, je to můj domov, moje krajina, moje  doma a udělám všechno proto, aby to tu bylo lepší, krásnější, milejší…. já vím, v Mostě asi mají jiný názor, ale pokud to tu činitelé nebudou brát za své, nic se nepohne .. po nás potopa, stejně je to tady hnusný, proč to řešit, kultivovat, zlepšovat … protože pak se budou kultivovat i lidé, budou si věcí vážit, budou hrdí na to, kde žijí.

 

Pokud by se šlo dohodnout – patrně by do toho "měl jít" i kraj - bylo by dobré zadat koncepční hodnotovou studii celé krajiny – celého kraje. Určitě se něco podobného již provádí, ale výstupem by daleko spíš měl být fyzický model – dlouhý alespoň pět metrů – minimálně ve třech variantách, třem týmům. Aby bylo možné se na vše podívat.

Pokud ale KUUK zadal v nedávné době mimořádně důležitou územní studii okolí Milady čistě  na cenu – ta byla cca 350 000,- k velkému podivu mimořádně kvalitní konkurenční tým (www.projektil.cz), měl cenu o milion vyšší. Za těchto podmínek si nedokážu představit, že by KUUK nechal zpracovat zároveň studie tři, kdy dle zadání by se u každé cena pohybovala do milionu.... ano, je to jedna z věcí, kterou se kraj musí naučit. Hledat kvalitu. Pohodlnost zadávání zakázek na cenu, kdy „stejně dobře víme co chceme“ progresivní přístup příliš není.

Že to je drahé? Z hlediska celkových nákladů na stavbu jsou ty pořizovací a realizační pouze několik desítek procent. Největší díl nákladů jsou ty provozní. A pokud budeme mít hned na začátku kvalitní zadání (to je mnohdy to úplně nejdůležitější – a zde je mj. i onen přesah k podkladům "smart" o kterých jsme mluvili) máme napůl vyhráno. 

Pak je důležitý i vlastní kvalitní návrh, který sice může být dražší než pokud ho vypracuje někdo jen nejrychleji a nejlevněji. Ale z hlediska celkových nákladů na stavbu, nebo v našem případě na celkové koncipování krajiny – vše může z pohledu celkové životnosti stavby vyjít řádově levněji.

Tedy – pokud chceme ušetřit, potřebujeme na začátku opravdovou kvalitu.

Určitě nemusí se hned jednat o soutěž dle regulí ČKA - i když ty jsou nejlepší, může jít i o soutěžní dialogy a podobně, mohou být i drobné vyzvané soutěže, nebo mnohdy stačí i jen výběrové řízení, kde je převaha kvalitativních kritérií. Výběrového řízení se pak účastní jiná skladba týmů – kterým jde daleko spíš o věc – a mají pocit že o věc jde i zadavateli.

A ještě k tomu fyzickému modelu kraje – ve finále by bylo dobré třeba ho vytisknout na 3d tiskárně, a laserovým systémem tam ukazovat světelnou animací minulost, současnost a možné varianty budoucího rozvoje kraje. Jsou to prezentační metody, které se zavádějí a v případě celého uhelného regionu by byly velmi adekvátní. Údajně o tomto způsobu prezentace již dnes ICUK uvažuje.

Doslova bychom si pak mohli posvítit i na jednotlivé parciální řešení rekultivací, které by se v tomto laserovém světle ukázalo v kontextu krajiny. V minulosti pokud jde o rekultivace určitě mnoho vykonal pan ing. Štýs, ale jeho přístup práce s rekultivacemi nepokračoval překlopením do dalších kroků jako je řešení vztahu se sídly, hledání celkových hodnot vztahů krajiny-kultury-osídlení.

Už mi při hledání práce s monumentální krajinou podkrušnohoří nabídl pomoc kolega Petr Janda. Teď se v Praze dodělávají jeho náplavky:

https://www.lidovky.cz/lide/prevazuje-pristup-veci-pouze-oprasovat-a-neutratit-moc-penez-mini-tvurce-prazskych-naplavek-janda.A190818_141044_lide_krev?#utm_source=email&utm_medium=text&utm_campaign=lidovky.newsletter.directmail

Co je tu důležité – obdobně jako ta obrovská skla v centru Prahy navazují na všechny možné její kvality, je třeba u monumentality budoucích jezer a celkové krajiny postupovat obdobně – tedy ne že někde něco vznikne „náhodou“, ale vždy se musí jednat o prokomponovaný, kvalitní a zodpovědný „návrh“.

A ještě jednou se vrátím k přidání důvodu, proč má v kraji smysl dělat jednak tzv. příčná setkání o kterých jsme mluvili, ale i spolupracovat se sousedním regionem – libereckým. Tedy - orientace na Prahu je nezbytná, ale hledání kořenů a i vlastní identity, která není jen a pouze technicko-ekonomickým procesem je daleko pomalejší – mluvíme pak o tzv. měkkých postupech a řešeních, které ale na finální kvalitu mohou mít daleko zásadnější vliv. Jak říkáme, že každý problém má dnes buď technické řešení, nebo řešením je změna našeho jednání, toto bude ten druhý případ. 

Ano – technické řešení je rychlé a efektivní, nedá se v něm ale žít a pobývat. Prostředí vytvářené smysluplnými vazbami a vztahy je třeba náročně budovat, dokáže ale vytvářet srozumitelné prostředí se kterým se dokážeme identifikovat, orientovat se v něm …. ono téma kultivování a kultury. 

Pokud je má role teprve v počátcích – mluvíme o „průzkumu bojem“, je obtížné hned chtít maxima, ale vedle zřízení Kanceláře krajského architekta, kde bychom jako inspiraci viděli například pražský IPR http://www.iprpraha.cz/ , stálo by za to zřídit i něco jako obdobu pražského CAMPu. http://praha.camp/  . I z pohledu Liberce (TUL) by zřízení něčeho takového bylo mimořádně důležité – a mohlo by to být i společné.

V podstatě jsme se na našem páteční setkání shodli na tom, že buď Ústecký kraj dokáže jedinečnou příležitost která před ním stojí využít pro přeměnu a vstup do 21. století využít, nebo se zasekne v parciálních projektech bez potenciálu zásadní kvalitativní změny. Budeme tak muset věnovat mimořádnou energii a pozornost rozpracování této myšlenky, aby byla obecně srozumitelná - proč je to důležité vše dělat komplexně a kvalitně, a co je vlastně ve hře. 

Do prostorového modelu krajiny by bylo mimořádně zajímavé promítat i sociálně kulturní problematiku kraje. Nejen podrobné demografické výzkumy, ale především by mělo jít o komplexy informací přibližující kulturní a společenské vazby a vztahy. Cílem by mělo být zpracovat data do srozumitelných příběhů, které by nám měly objasnit souvislosti, které jsou bez předchozích zkušeností s reáliemi ústeckého kraje jen těžko srozumitelné.

Znám ZURku. Okomentování jak jí, tak i dalších strategických dokumentů kraje by mělo být jedním z úkolů. ZURka je zde:

https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2019/08/zurka.html

A ještě pokud jde o Liberec – už asi půl roku tam běží obdobná architektonická skupina na úrovni kraje (je v ní mj. skvělý prof.Suchomel, který mi teď nedávno říkal, že s ohledem na to, co děláme v Ústí to tam museli zřídit taky(!) -  tedy informační vlna z ústeckého kraje byla rychlejší, než pracovní skupina krajského architekta vůbec vznikla).

Liberci je teď nově zřízena Kancelář architekta, kterou vede architekt Janďourek, se kterým určitě je řeč, stejně tak jako určitě bude řeč s kolegou z Karlových Varů -  https://www.karlovyvary.cz/cs/kancelar-architektury-mesta-karlovy-vary-p-o 

Bylo by totiž obrovskou chybou vidět Ústecký kraj pouze v administrativních hranicích. Navíc je důležité rozlišovat pozici kraje na regionální, národní a globální úrovni. Neměli bychom se bát - jak zdůraznil pan Komárek - ani zasazování vizí do středoevropského kontextu.

Ještě k možným zahraničním přesahům – ve věci uhelných regionů je možné využít osobní kontakty na německou IBA, která zejména stojí za rekultivací dolů na hranici s Polskem. Kolega Ivan Němec, který nyní velmi aktivně pracuje v Terezíně zorganizoval před lety velmi inspirativní akci pro Liberec a Liberecký kraj, pro ten Ústecký by to ale bylo daleko víc na místě. Viz zde:

https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2019/08/sasko-braniborsko.html

A ještě k pražskému CAMPu.  Na půdě KUUK jsme mluvili o jeho společné návštěvě, stejně jako i návštěvě IPRu. Mezi pozitiva jak CAMPU, tak IPRu patří mj. i symbióza a spolupráce velkého množství rozdílných profesí. Nejen architektů, urbanistů,  nebo sociálních geografů. Právě v obdobě ústeckého CAMPu by se i běžní lidé mohli dozvědět věci z minulosti, prohlédnout současnou vizi, ztotožnit se s ní a začít ji třeba i nezištně podporovat.  

Předpokládám, že účastníci pátečního oběda by tam určitě šli, bylo by ale dobré aby se účastnil i někdo z kraje …. vše dokážeme domluvit s kolegou Harciníkem, který tam několik let pracoval. 

Předběžně konec října, počátek listopadu ? Určitě bychom mohli jít na kávu i s Petrem Hlaváčkem (náměstek pražského primátora pro rozvoj) – dění na severu Čech ho velmi zajímá – nejen z pohledu trasování VRTky z Prahy na Drážďany.

Zde příspěvek k VRTce z pohledu PřF Uk: http://www.itregep.cz/cs/projekt-nova-mobilita, a zde úvod do problematiky dopravy v kraji z pohledu Děčína: https://decinarchitekt.blogspot.com/2018/10/vztah-usti-nad-labem-decin.html

Pokud jde o další schůzku (na web sem dám ještě texty týkající se kulatých stolů z počátku roku, kde jsem psal i možná jejich složení). Řekl bych ale,  že určitě bude lepší, pokud i další schůzka bude obdobně komorní, a okruh zainteresovaných začneme rozvíjet velmi postupně.

Těším se na příště

zápis 26.9.2019 provedl Ondřej Beneš

poznámka: úvodní obrázek převzat z diplomové práce Matěje Čunáta Děčín 2070 odevzdané na počátku letošního roku.


A na úplný závěr sumář práce, kterou se pokouším dávat do pohybu s datumem  září 2019. 


Kraj – zpráva – Ondřej Beneš – 04/10/2019 - 01


1)příprava zadání a vypracování studie Ústí (ideálně formou soutěže dle ČKA) založené na současných i budoucích infrastrukturních výzvách Ústí (dálnice, VRTka, voda). Cílem je vytvoření kvalitních předpokladů pro smysluplný rozvoj sídel s výbornými prostorovými, pobytovými a krajinářskými kvalitami.


2)příprava zadání a vypracování studie celé pánevní oblasti (ideálně formou soutěže dle ČKA). Hledáme odborně společenský konsenzus, jehož cílem je identifikovat hodnoty v rozsáhlém území a stanovit optimální  formu, do které budeme upravovat rozsáhlá vytěžená a rekultivovaná území tak, abychom zachovali a rozvinuly potenciál území. K této ucelené studii se pak mohou vztahovat další podrobnější studie a projekty. 


3)spolupráce ve věci připravované soutěže na okolí Milady (dle regulí ČKA) s PKÚ. Koordinace mj. s body 1) a 2).


4)příprava konference „vize severu - sever vize“. Ve spolupráci s UJEP, TUL, Libereckým krajem. Mapování minulosti, současnosti a budoucnosti společného postupu.


5)příprava vybudování prezentačního centra architektury, urbanismu, veřejného prostoru a práce s krajinou. Obdoba pražského CAMPu.


6)rozpracovávání tématu „identifikace kraje“ jako jednoho ze stěžejních architektonických problémů.


7)restart – spolupráce – strategický rozvoj měst 


8)revize strategických dokumentů