Souborná informace k pokusu o uchopení "příběhu kraje"

 

A) Nejprve krátká verze:

Zde úvodní studie otevírající problematiku vztahu infrastruktury (silniční, železniční, vodní) a krajiny (úvod do problematiky prostoru a hodnot):

https://rskuk.cz/files/Uhelne-regiony/Studie_verze-1.10.2020_opti.pdf

Na základě této práce mě vyzval 7en pro uchopení práce na okolí Dolu ČSA:

https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2020/12/mezi-mostem-chomutovem.html

Tuto práci jsme nakonec nedělali, ale podařilo se řešenou problematiku rozvinout na celý kraj a pak hlavně přenést na krajskou samosprávu: 

https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2021/03/transformace-02.html

Úvodní komplexní dokument vznikajícího Transformačního centra Ústeckého kraje, kam se krajská architektonická agenda zařadila do vzniklého čtvrtého pilíře věnujícího se "plánování krajiny a osídlení" je zde:

https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2022/04/brozura-pripravovaneho-transformacniho.html  

A zde pak zhuštěná informace, cože ten čtvrtý pilíř věnující se "plánování krajiny a osídlení" vlastně má dělat : 

https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2022/08/prezentace-sluzeb-transformacniho.html

B) A zde pak dlouhá verze:

Příběh: mluvili jsme o obrozencích, jak nemohli České středohoří nazvat Českým rájem, neb tam žili Němci, a tak Český ráj musel posunout do oblasti kde je Kost a Trosky. Ještě v devatenáctém století obrozenci (z pohledu „rozvinutých řepařských oblastí“ a hlavně rozvinutého severu Čech) hledali „co“ s jižními Čechami a jižní Moravou - tak alespoň ty kroje… dnes „hledáme příběh“ naopak pro sever Čech. Tento příběh bude muset splňoval řadu podmínek. Zde pro úvod: Bude vycházet z urbánně-ekonomické analýzy - příběh tak bude naplňovat dlouhodobou udržitelnost regionu prostřednictvím aktivit, práce a životů lidí, kteří zde budou žít a bydlet. Bude vytvářet pocit domova a komunity, pospolitosti. Příběh bude proaktivní ve vztahu k probíhajícím i nastupujícím krizím, kterých jsme nebo budeme účastníky. Příběh bude cestou jak zhodnocovat současné hodnoty krajiny a osídlení, komplexního vystavěného prostředí, a bude vytvářet hodnoty nové.

A vzhledem k tomu, že jsem před cca pěti lety vstoupil do Ústeckého kraje „úplně odjinud“, svůj odstup od problematiky můžu velmi dobře dokumentovat. Nejprve grafická část z mého konkurzu na městského architekta Děčína:

https://decinarchitekt.blogspot.com/2017/04/blog-post.html 

Na závěr svého působení jsme k tomu uspořádali publikaci, kde je vše podstatné. Dávám to sem proto, že zde používané metody jsem se pak pokoušel rozvinout k uchopení celého kraje. Jde zejména o to, že coby městský architekt člověk nemá nikdy žádnou „páku“ jak své vize realizovat, než znalostí kontextu a problematiky, ekonomických souvislostí, komunikací, otevřeností, argumenty:

https://decinarchitekt.blogspot.com/2022/09/prace-mestskeho-architekta-v-decine.html

Během svých cest z Prahy do Děčína jsem si v Ústí, v paláci Zdar asi rok dával schůzky s městskými architekty kraje. Psal jsem z toho zápisy, které jsem také dával na blog, kde je najdete. Za všechny alespoň tento odkaz:

https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2019/02/krajsky-architekt.html

Ve Zdaru jsem se přes městského architekta Mostu, pana Nesládka, dostal k rekonstrukci mosteckého kulturního domu Repre. I tuto práci jsem dal na blog. Jsou tam odkazy i na další prezentace (toto byla má první zkušenost se západní částí Mostecké pánve):

https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2020/03/repre-most.html

Během toho se nám s panem Janem Štefanem z Děčínského fóra podařila série schůzek s tehdejším vedením kraje. Pan Štefan, je sice občanský aktivista, ale díky své profesi špičkového krajského  kriminalisty se s mnohými znal. Bylo to v době, kdy na kraj „chodili mnozí“ – senátor Linhart, Martin Hausenblas – a přesvědčovali tehdejší vedení kraje, že „věci“ okolo těžby už není možné dělat tak, jak bylo do té doby obvyklé (kraji vládla KSČM, SPD, ČSSD). Podařilo se tak prosadit zřízení pracovní skupiny „krajský architekt“, kde jsem nakonec pracoval pouze já, neboť slíbené minimální ohodnocení jsem dostal pouze já:

https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2019/08/krajsky-architekt-02.html

Důležitá byla v té době spolupráce na přípravě soutěže na okolí Milady. Původně PKÚ vypsal studentskou soutěž na nábřeží s první cenou 20 000,-. Vzedmula se bouře, PKÚ díky veden tehdejšího ředitele Lence vše otevřel a pořádal řadu jednání, workshopů, kam chodil každý kdo mohl něčím podstatným přispět. Ze všeho vyšlo, že je to pouze PKÚ, kdo tehdy mohl zorganizovat celkové uchopení okolí jezera vedoucí k resocializaci, přestože to dle zákona není jeho povinnost. Mám k tomu několik textů zde: https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2019/08/zapis-z-na-usteckem-pku-za-ucasti-pana.html

Na FA ČVUT jsme zadali široké území studentům a nakonec řešené území od Teplic po Ústí a mezi oběma pohořími. Na prezentaci v ústeckém Node byly zástupci všech okolních samospráv včetně primátora Ústí. Poprvé všichni na sériích vizualizací viděli jak konkrétně budoucnost okolí Milady může vypadat: https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2019/08/milada-studenti-fa-cvut.html

Tento rozsah řešeného území se mi podařilo následně prosadit i do soutěže na okolí Milady:

https://www.cka.cz/souteze/databaze/jezero-milada

nebo: https://vizemilada.cz/

Související problémy okolo vztahu současné praxe územního plánování a tím, co v kraji potřebujeme  - problematika „transformační“ – jsme řešili jak na půdě krajského úřadu, tak jsme část z toho publikovali v Bulletinu ČKA:

https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2020/03/zur-milada.html

https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2020/05/regionalni-plan.html

Zároveň jsme v té době s Martinem Hausenblasem, místním filantropem, začali zpracovávat jeho požadavek na zpracování studie trimodálního přístavu v Ústí – říční překladiště v ústí Bíliny. Ustavili jsme pracovní skupinu, kde bylo mým cílem připravit zadání tak, že bychom nejprve řešili každou infrastrukturu zvlášť, pak společně a pak bychom modelovali co to udělá s městem, přičemž právě kvality města měly být hodnotícím kritériem, zda je přístup v pořádku. V rozpracované podobě se nám pak ale toto zadání nepodařilo prosadit na půdě ústeckého magistrátu, ale byli jsme úspěšní na půdě krajského úřadu, kde jsme s Martinem byli členy pracovní skupiny „uhelná platforma“. Zadání jsem tak rozšířil na celý kraj a prioritně řešil vztah infrastruktury a kvalit prostoru a krajiny celého kraje. Téma prostorovým kvalit a vůbec otázky jak k regionu přistupovat adekvátně počátku 21 století nikde řešeny nebyly. Součástí práce tak byla i analýzy dostupných podkladů. V závěru jsou doporučení co a jak by bylo dobré. Pokud jde o krajinu a její prostorové kvality jednalo se daleko spíš o úvodní studii:

https://rskuk.cz/files/Uhelne-regiony/Studie_verze-1.10.2020_opti.pdf

Na základě této studie mě oslovily 7en, kteří začali připravovat svůj projekt na okolí Dolu ČSA, který nakonec dospěl do podoby strategického projektu Green mining. Dali jsme tenkrát v minimálním čase dohromady tým, vytvořil zadání a koncept přístupu. Nakonec jsme se s nimi ale nedohodli (náš přístup byl pro ně příliš drahý a kompletní):  https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2020/12/mezi-mostem-chomutovem.html

Mě to ale pomohlo se v problematice reálněji a konkrétněji zorientovat, a postupně jsem i na základě velké řady zpětných vazeb a konzultací zpracovávat přístup ke všem dolům. https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2021/03/transformace-02.html

To už je doba, kdy jsme problematiku začali řešit s Lubošem Parohou. Po posledních krajských komunálních volbách, kdy se začal připravovat strategických projekt, který by „se dal“ do fondu spravedlivé transformace se celou problematiku „krajiny a osídlení“ podařilo přesunout a rozpracovávat tam. Postupnými kroky se tak ustavily dnes aktuální čtyři pilíře, včetně toho čtvrtého,  kterému se věnujeme. Zde jedna z úvodních kompletních prezentací Transformačního centra:

 https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2022/04/brozura-pripravovaneho-transformacniho.html

K Transformačnímu centru jsme pod vedení Luboše Parohy zpracovali Log frame:

https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2021/12/logframe-srpen-2021.html

V minimální době jsme v Ústí našli a zkoncipovali využití bývalé školy na objekt Transformačního centra. https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2021/04/transformator-01.html  

Na krajském úřadu se podařilo prosadit zadání formou soutěže dle regulí ČKA:

https://www.cka.cz/souteze/databaze/transformacni-centrum-usteckeho-kraje   

Zhruba do tohoto okamžiku jsem dával mnohé na blog, včetně předběžného rozvrhu práce čtvrtého pilíře:

https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2021/08/agentura-planovani-rozvoje-kraje.html

https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2022/08/prezentace-sluzeb-transformacniho.html 

Další podklady, jsou daleko spíše interní.

Důležitá je spolupráce se studenty. Většina je na blogu.

Nejprve Matěj Čunát a jeho Děčín jako smršťující se město – jak jsme mluvili o tom, že je třeba uchopit problematiku celého regionu jako smršťujícího se (s variantními scénáři):

https://decinarchitekt.blogspot.com/2019/05/decin-2070.html

Studentům jsme s kolegou Stemplem na FA ČVUT zadali Most (ještě bez akcentu na celé město na výše zmíněné smršťování, ale se zahušťováním centra):

https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2021/07/studenti-fa-cvut-v-praze-most.html

Pak i Bílinu. Tu jsme většinou řešili většinou celou jako „smrštující se“: https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2022/02/studenti-fa-cvut-v-praze-bilina.html

Zde skvělé práce od kolegyně architektky Šindlerové z ČZU:

https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2021/07/studenti-mezi-chomutovem-teplicemi-01.html

https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2021/07/studenti-mezi-chomutovem-teplicemi-01_14.html

Zde studentská práce na Důl ČSA:

https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2021/02/bakalarske-prace-emilie-razove-venujici.html

Dolům se věnuje na FA ČVUT i Klára Salzmann (předsedkyně poroty na Miladu). Ty ještě na blogu nemám, ale snadno si je vygooglíte.

Je zde ještě možno doplnit Terezín. Tam se tématu nejprve u nás na FA ČVUT a pak samostatně věnuje Walbert Schmirler. Možná ještě je ve vstupu ICUKu k tomu výstava. Nyní je městským architektem Terezína a pracuje na ICUKu. Zde se skvěle podařilo jeho prioritní zájem během studia překlopit do reálné práce po škole.

Důležité ještě je, že jsem si „pro sever“ ustavil tři doktorandy, se kterými řešíme – urbanismus, energetiku, krajinu a majetek. Koučuje nás Tomáš Ctibor, kterého problematika mimořádné zajímá. Hledáme způsoby jak jejich práce propojit s potřebami TCÚK. Tato „platforma“ je po akademické stránce otevřená.

Pokud jde o reflexe směrem ven. Zde alespoň obsáhlý rozhovor v časopise Stavba:  

https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2022/12/rozhovor-stavba-122022.html  

Nebo starší v Deníku:

https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2020/12/rozhovor-v-deniku-14122020.html

 

18 ekomiliard

Doplňuji sem informaci o "programu 18 Ekomiliard" (zpracoval Vladimír Arnošt):

- Jedná se o program určený na odstraňování ekologických škod z doby před privatizací těžebních společností - specificky v Ústeckém a Karlovarském kraji. 

- Směrnice meziresortní komise vymezila zde https://www.kr-ustecky.cz/assets/File.ashx?id_org=450018&id_dokumenty=1756379 dotčené obce v Ústeckém kraji

a zde https://www.kr-ustecky.cz/assets/File.ashx?id_org=450018&id_dokumenty=1756375 dotčené obce v Karlovarském kraji. 

- Další podrobnosti ke zmíněné směrnici včetně jejího plného novelizovaného znění zde: https://www.kr-ustecky.cz/smernice-meziresortni-komise/d-1651224

práce na odstranění ekologických škod - je směrnicí chápána jako revitalizace krajiny spočívající v tvorbě a obnově: 

lesních porostů, zemědělských pozemků, vodních složek krajiny, krajinné zeleně, biokoridorů a biocenter, 

území pro účely využití volného času, ekologicky a přírodovědně orientovaných území, stavebních pozemků

= Toto vše jsou UZNATELNÉ NÁKLADY.

žadatel = dotčená obec, kraj nebo těžební společnost

předkladatel = kraj nebo těžební společnost (v případě, kdy je žadatelem obec, je předkladatelem kraj)

pozn. geneze celého programu: 

1. v roce 2002 vzniká původní koncepce programu a je vyčleněno celkem 15 miliard Kč. 

2. v roce 2017 je původní částka navýšena o + 3 miliardy Kč na celkových 18 miliard Kč. 

pozn. Hlavním cílem je investovat do REVITALIZACE krajiny. 

Program je tak poměrně jasně vymezený a zejména od r. 2019 se dbá na to, aby se skutečně jednalo výhradně o "likvidaci starých ekologických zátěží".

Žadatel tedy musí splňovat 2 podmínky: musí být vymezený jako "dotčený" a musí vyargumentovat, že žádá o finance na likvidaci ekologických zátěží z doby před privatizací. 

Zde odkaz na důležitý a dobře aktualizovaný PŮVODNÍ WEB: http://www.15miliard.cz/index.php

pozn. Zatím bylo z programu vyčerpáno cca 14 miliard Kč; další již schválené projekty jsou za dalších cca 750 milionů Kč a další projekty čekající na schválení jsou již nyní za více než 7 miliard Kč.

odkaz na podrobnější tabulky zde: http://www.15miliard.cz/projekty_prehled.php

Infrastrukturní studie Ústí z pohledu kraje

Přestože se k této studii stále odkazuji, sem na blog jsem její finální podobu z roku 2020 ještě nedal. Jedná se o pokus o pilotní a srozumitelné uchopení problematiky vztahu infrastruktury (dopravy silniční, železniční, lodní) a krajiny (zejména jejích prostorových kvalit)

Tedy zde:

 https://rskuk.cz/files/Uhelne-regiony/Studie_verze-1.10.2020_opti.pdf  

Studii na začátku inicioval zejména Martin Hausenblas. Tedy, chtěl studii trimodálního přístavu v ústí Bíliny v Ústí. To že by v ústí Bíliny bylo říční překladiště. Dali jsme dohromady pracovní skupinu, kde jsme začali rozplétat problémy jednotlivých infrastruktur. Já k tomu říkal, že až je alespoň trochu obsáhneme, začneme je ladit mezi sebou a pak to celé vložíme do města a budeme se dívat co to s městem dělá. No a pokud to s městem bude dělat jen něco opravdu hodně dobrého, tedy celou infrastrukturu asi tak dvacetkrát předěláme, můžeme začít mluvit o tom, že máme zadání.

Výsledky práce této pracovní skupiny jsme přednesli tehdejšímu, současnému panu primátorovi. Práci pracovní skupiny jsme chtěli aby pokračovala na úrovni ústeckého magistrátu. To se ale nepodařilo. 

V té době jsme ale s Martinem byli oba na kraji členy pracovní skupiny věnující se otázkám krajiny po těžbě, fungovala pod vedením tehdejšího náměstka hejtmana pana Kliky (ČSSD). Tam se nám prostředky na její vypracování podařilo získat. Dostali jsme necelý milion korun. 

Dopracoval jsem tedy zadání, hledal tým, který by to celé zvládnul a zároveň jsme organizovali výběrové řízení, aby příprava měla veškeré náležitosti. Podařilo se. Našli jsme Martina Hejného, který si během velmi krátké doby ustavil tým, na čemž jsem také spolupracoval. V ten okamžik jsem si už myslel, že vše budu jen z povzdálí sledovat. Vzhledem k tomu ale, že se jednalo o poměrně neobvyklou studii, s jejímž zaměřením ani nikdo z týmu neměl reálné zkušenosti, celého toho půl roku, co jsme na ní pracovali jsem fungoval jako její kouč. 

V této práci jde především o získání a zobrazení maxima dostupných informací, jejich strukturování a učinění srozumitelnými. V závěru jsou pak i návrhy, doporučení a další postupy, ale základ je analytické zpracování dat v oblastech týkajících se krajiny a infrastruktury. 

Během práce jsme zjistili, že krajina a celkový přechod do "doby pouhelné" se zásadním způsobem řídí myšlenkovými vzorci šedesátých let. V žádném podkladu jsme nenašli jedinou perspektivu, vizualizaci, panorama která by s úžasným prostředím pod Krušnými horami pracovala jinak než jak bylo běžné v době redukce uhlí na kilojauly. Pochopili jsme, že úvahy o krajině a osídlení jsou tak inženýrsky redukovány na to úplně nezbytné, že bude třeba vykonat spoustu práce. Prvním krokem měla být tato studie. Nadhledové perspektivy byly srozumitelné, otevíraly jiný způsob uvažování o regionu. 

Mohli jsme začít mluvit o místu, kde by bylo příjemné žít, které by mohlo opět mít mimořádné komplexní prostorové kvality vhodné k dlouhodobé kultivaci, kde budeme opět citlivě hledat smysluplné a dlouhodobě udržitelné využití.