Terezín 02

Terezín má svého městského architekta. Již několik měsíců jím je Walbert Schmirler. Terezín byl tématem několika jeho semestrálních prací a pak i diplomu. Něco z jeho prací věnujícím se celému městu je zde:

https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2019/08/terezin-studenti-fa-cvut.html

O Terezínu mluvíme v poslední době velmi intenzivně i v souvislosti se současnou uprchlickou  krizí. Pokud Terezín normálně obývalo cca 7 500 obyvatel včetně vojenské osádky, v případě ohrožení i 22 000, tak dnes jich tam bydlí snad ani ne 1 500. Nejenže jsou v Terezíně nevyužívané bloky volající po rekonstrukci, zejména alarmující je stav Žižkových kasáren, v rámci klasicistní blokové parcelace města je tam několik bloků, které by "snesly zastavění". Právě to byla i diplomka Walberta Schmirlera. 

Pokud hledáme pro současné běžence místo, v případě Terezína by jejich dočasné, ale nebyl by problém ani s trvalým, umístění velmi výrazně mohlo přispět ke zvrácení stále velkého stigmatu města, se kterým je díky tragickým událostem druhé světové války spojováno. 

Agentura plánování a rozvoje kraje - předběžné rozvržení služeb pro tzv. čtvrtý pilíř Transformátoru 02

Jak dopadá další postup v přípravě strategického projektu Ústeckého kraje Transformátor? 

Navazuji na příspěvek z konce loňského léta:  

https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2021/08/agentura-planovani-rozvoje-kraje.html

Poté, co se nám od počátku minulého roku podařilo "z nuly na sto" do rozbíhané přípravy strategického projektu Ústeckého kraje začlenit tzv. čtvrtý pilíř "plánování krajiny a osídlení" dochází k jeho postupnému rozpracovávání. 

Důležité bylo dokončení log frame loni koncem léta viz. https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2021/12/logframe-srpen-2021.html 

Posledního asi půlroku jsme pak velmi intenzivně jednali a hledali finální podobu a strukturu tohoto čtvrtého pilíře. Pro mě byly mimořádně důležité zpětné vazby od pana profesora Jehlíka z FA ČVUT, kdy u něj vždy cítím silnou podporu. Jak Ústecký kraj zná, tak si uvědomuje co všechno za prací tam skrývá. Od vyhlášení výsledků soutěže na okolí jezera Milada pak velmi úzce spolupracuji s Tomášem Ctiborem. V průběhu posledních třiceti let patrně nebylo žádného koncepčně architektonického počinu u nás, u kterého by nebyl. Ať už je to zakládání pražského IPRu, KAMu v Karlových Varech, nebo při finálním rozhodování zda "odsunout nebo neodsunout" - řeč je o brněnském nádraží. 

Abychom dokázali od počátku příštího roku dobře vše rozeběhnout - "Transformační služby", pokud projdeme i finálními schvalovacími procesy, budou spuštěny 1.ledna 2023 a potrvají pět let - bude nezbytné, abychom byli "velmi dobře připraveni". V tomto duchu jsem na počátku tohoto roku měl sérii jednání se zástupcem Sevenu, panem Farkačem. Seven, to je provozovatel dolu ČSA i dolu Vršany. A právě na důl ČSA do Fondu spravedlivé transformace připravují projekt "Green mining". Mám vůči němu velkou řadu výhrad, ale jsem si velmi dobře vědom současné situace v oblasti mezi Mostem a Chomutovem, kde žádné strategické koncepty a vize vedoucí do doby "po uhlí" zpracovány tak, aby zohledňovaly všechny souvislosti, které mi tam přijdou důležité, zpracovány nebyly. Těžko pak od soukromého subjektu očekávat, že by je provedl na vlastní náklady. Zhruba takto jsem vedl tyto diskuse. Chápu na druhou stranu "jejich" obavy aby se jim vůbec podařilo vše co by tam rádi a co postupně připravují dotáhnout do konce z hlediska přípravy a následně realizovat. 

Jako jedinou možnost jak vše co nejracionálněji uchopit pak vidím zpracování urbánně ekonomické studie celého kraje. Tímto způsobem by bylo možno se hned od počátku v kraji orientovat způsobem, který je pro "velké hráče" v území prioritní, a stát se tak - možná - jejich partnerem. Že součástí této studie musí být analýza kvalit, hodnot, potenciálů je nasnadě.  

Zároveň se tento podklad stane pro další analýzy a studie v kraji. Tyto následné práce se pak budou jednotlivým částem kraje věnovat podrobněji, vždy "důl po dolu" u těch větších prací a "oblast po oblasti" u těch menších. 

Důležité bude ale nyní podnikat i celou řadu jednání, transformace přece je především o tom "mít dobré informace" a daleko především být se všemi zainteresovanými "správně vyladěn".

S ohledem na aktuální geopolitické události budou požadavky související s "odchodem od uhlí" definovány ještě přesněji, ještě razantněji. Ustupovat není kam.

Brožura připravovaného Transformačního centra Ústeckého kraje

Jedna z prvních prezentací připravovaného Transformačního centra Ústeckého kraje. 

Okolí Krajského úřadu

 

Tato prezentace navazuje na starší prezentaci, kdy to ještě vypadalo, že město Ústí vypíše soutěž na své důležité veřejné prostory v centru. Úvaha byla, že by se s tím okolí Krajského úřadu "svezlo": https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2021/03/priprava-souteze-na-reseni-verejnych.html

Dnes ale už víme, že se v dohledné době v Ústí v centru s veřejným prostorem nic zásadního dít nebude. Začínáme tedy hledat celkový pohled na zapojení pozdně brutalistního objektu úřadu do struktury města sami.

Následuje možný koncept uchopení okolí Krajského úřadu s důrazem na co nejpřirozenější propojení se strukturou města. Brutalistní objekty dnes vnímáme jako velmi výrazné, dokážeme doceňovat jejich hodnoty. Čím ale objekty té doby trpí je necitlivé zapojení především do struktury veřejných prostor. To se týká i objektu Krajského úřadu. V centru města stále působí jako odtažitá pevnost. Koncept uchopení, prezentovaný níže se tak pokouší těmi úplně nejjednoduššími prostředky hledat cestu, jak by mohly vyniknout architektonické kvality domu. Koncept pracuje se stromy v ulicích, zlepšováním prostupnosti, likvidací divných, nebo nevhodnou zelení uzavřených míst.

Speciální využití by si zasloužil předprostor vstupu do Krajského úřadu, kde je nyní předzahrádka restaurace Srdcovka. Pracovně místo nazývám piazettou, protože je to extrémně důležitý veřejný prostor, důležitá křižovatka. Místo by si zasloužilo "vyčistit" a maximálně zjednodušit, zpřehlednit. Dnes tam je zbytek základu po zdemolované lávce před Velkou Hradební, nevhodně umístěné sezení s osvětlením uprostřed, nedostatečně graficky prezentován hlavní vstup do úřadu, a další... Ideálem by bylo, aby se tu podařilo vytvořit jednoduchý kvalitní veřejný prostor s nenápadně umístěným veřejným osvětlením (dnešní nevhodné osvětlení průchodu směrem ke schodišti k náměstí !! ) . Do takto koncipovaného prostoru by pak šlo umísťovat například různé aktuální výtvarné objekty-intervence. Všichni máme ještě v živé paměti instalaci starých náhrobků v ulici před ústeckým muzeem. Tento prostor by na půdě UJEPu mohl mít třeba i svého kurátora, který by zde v koordinaci s vedením kraje vytvářel uměleckými objekty "program". Krajský úřad by se tak svým parterem velmi účinně a pozitivně dokázal dostat do povědomí obyvatel hlavního krajského města.

Nároží „pod vanou“.

Hledání adekvátnosti monumentality nízkého schodiště.

Uvolnění větracích trubek jako plastiky ve veřejném prostoru.

Pohled z Dlouhé ulice. 

Propojení loubí pod úřadem s chodníky podél silnice, výběr kvalitní dlažby, mobiliáře. Kultivar a výšku stromu vybrat s ohledem na celkový charakter místa.

 Stromy umísťovat s ohledem na výhledy z horní terasy, pohled na místo po plastice „srpu a kladiva“.

Východní část Dlouhé ulice.

Jednotný koncept stromů v ulici, městská kamenná dlažba v kombinaci se zelení. 

Průhled loubím pod úřadem od východu.

Využitelný prostor pod terasou může sahat designově výrazným a současným způsobem až k ulici - k chodníku .

Doplnění zelení.

Redukce parkovacích stání,  místo asfaltu dlažba pro pocit rozšíření  pěšího veřejného prostoru.

V závěru loubí pod schody rozšíření vnitřních prostor úřadu o místo s možností intenzivního kontaktu s veřejností.

Nahoře navrhované stromy podél Velké Hradební.

Redukce parkovacích stání, hledání místa pro zeleň – zde místo parkování navržen květinový záhon. 

„Otevření“ parteru úřadu směrem k Velké Hradební.

Velkorysý koncept stromů v ulici doplněný travou, květinovými záhony. 

U stromů vedle spolupráce s městem Ústím bude důležité najít dobrý kultivar, jeho výšku, rytmus umístění, prověřit vedení sítí. 

Pohled do piazzety.

Maximální zjednodušení  - světel, dlažby, detailů (předzahrádka Sdrcovky by zůstala). Zprava by dobíhaly květiny pod stromy před úřadem.

Čárkovaně v ploše piazzety a na fasádě úřadu naznačena místa  využitelná pro vyměnitelné „výtvarné intervence“ ve spolupráci s UJEPem. 

I v ulici před ICUKem by bylo dobré najít místa pro alespoň několik stromů.

A ještě doplňuji dopracování konceptu piazzety po prezentaci radě kraje: