Koncept práce architekta 03

 

Ondřej Beneš (+420 777 819 788, mail@ondrejbenes.cz) 7.2.2021

03

 

Témata:

1."Institut plánování a rozvoje ÚK"

1a) přípravné kroky (měkké)

1b) realizační kroky (tvrdé)

1c) časový harmonogram

 

2."Srp a kladivo na KÚ ÚK"

2a) vlastní symboly na fasádě

2b) veřejné prostory - širší vztahy

2c) vnitřní veřejné prostory na KÚÚK

 

Add 1. "Institut plánování a rozvoje ÚK"

1a) Přípravné kroky (měkké).  Popis přípravných kroků jsem už prezentoval řadu. Mnohé jsou na webu. Zatím poslední jsem ještě před loňskými volbami pro novou reprezentaci kraje sestavil takto: https://www.yumpu.com/cs/document/view/64711886/krajsky-architekt-o-moznostech-jeho-prace-pro-ustecky-kraj

1a1) Definování zadání. Pro současné potřeby by zadání pro IPRÚK tak, aby mohlo být akceptováno radou kraje, mohlo znít například takto:

„Problémy a výzvy, před kterými Ústecký kraj stojí jsou tak velké a mimořádné, že je není možné řešit dosavadním způsobem uvažování, který je v kraji silně spojen s extenzivní těžbou nerostů a těžkým průmyslem. Kraj musí využít nadcházející „odchod od uhlí“ ke své celkové proměně aby bezpečně dokázal odolávat výzvám, které na nás v 21. století čekají.

Ve vyspělých zemích se obdobné procesy neobejdou bez koncepčního a strategického pohledu kultivovaného multidisciplinárními obory s průsečíky v urbanismu, architektuře, veřejném prostoru a celkové péči o krajinu. Instituce, která by tyto nároky splňovala, dosud v Ústeckém kraji není.

Rada kraje se rozhodla otevřít cestu vedoucí k ustavení odpovídající organizace s vědomím, že na krajské úrovni u nás dosud zřízena nikde není. Lze ji najít zatím jen u velkých měst: Praha – Institut plánování a rozvoje, Brno – Kancelář architektury města, Ostrava – Městský ateliér prostorového plánování a architektur, obdobně Karlovy Vary, Liberec. Tyto architektonické organizace budou z hlediska náplně, rozsahu činnosti i zaměření sloužit pro Ústecký kraj jako výchozí.

Definování náplně práce a umístění v samosprávné struktuře kraje bude náplní řady jednání a setkání jak s odbornou, tak laickou veřejností “.  

1a2) Aktivace – ozvučná deska. Otevírání problematiky směrem k laické i odborné veřejnosti. Místo ICUK. Důležitý je tzv. gestor – z vedení kraje ten, kdo nad tím převezme záštitu – zde jednoznačně pan náměstek Řehák a pan radní Kučera. Tam otevřené probírání problematiky IPRÚKu v ještě živém stavu, aby měli všichni pocit, že se tu zakládá něco na dobu delší než jen „jedno volební období“. Jeden z hlavních důvodů je nastavení způsobu jakým způsobem kraj chce problematiku řešit. Složení – stejné jako v pátek, doplněné o významné osobnosti se zkušeností s tématem (Tomáš Ctibor, Petr Hlaváček, Honza Jehlík, Klára Salzman, Martin Kloda, Petr Lešek, Tomáš Veselý, Honza Harciník, Jirka Plos, Osamu Okamura, Janďourek, Kropp, Klokočka, ..). Důležité by bylo, že by se mohli účastnit z kraje libovolní zastupitelé, úředníci, vedoucí odborů. Aby si to všichni mohli trochu osahat.

K tématu městští architekti – pozvat všechny z kraje. Zvažoval bych pozvat tzv. pověřené zastupitele mající na starost územní plány, plus městské architekty z okolí – Liberec, Vary. Určitě z České komory architektů alespoň Petra Leška a spoustu dalších. Jedno z témat by byly soutěže, pozice architektů v jednotlivých městech. Cílem by mělo být v městech a obcích podpořit zájem o tuto agendu, podpora zodpovědnosti samospráv o svou vlastní vizi, budoucnost atd..

Aktivace univerzit – UJEP (s mnoha pedagogy již spolupracujeme), FA ČVUT (zadání v kraji kromě našeho atelieru Stempel-Beneš měl Plicka, Trevisan, s Klárou Salzman na přespříští semestr připravujeme krajinářské zadání velkých měřítek, a další), KU (prof. Frouz – jsme v kontaktu), Mendel (s děkankou z Lednice jsme předběžně domluveni na spolupráci), Liberec (s tamním akademickým sborem jsem průběžně u této problematiky v kontaktu). Důležité bude navazování přeshraniční spolupráce – minimálně drážďanské škola architekury.

1a3)definování konkrétních úkolů k řešení. Důležité bude předběžné definování konkrétních zadání k řešení, které nebude možno příliš odkládat. Například - jestli mám dobré informace, právě probíhá vybírání a selekce projektů tzv. fiší, u kterých se bude žádat o dotace z EU. Vše již „jede“ a uvažované první termíny čerpání jsou snad jen za pár let. Určitě – bude to delší časové období, ale je třeba začít s přípravou smysluplných projektů co nejdřív. Jde vše jen přes lokální restart(?), jak to kontroluje kraj ? Určitě by mělo smysl se do všeho vložit.

Velmi důležitá bude i spolupráce s Uhelnou platformou kraje. Ta má jako jeden z úkolů právě definici projektů. Abychom nebyli hned utaháni velmi dobře formálně připravenými technickými projekty (soláry, atd… ) bylo by dobré hned od začátku se všeho aktivně ujmout – jako přípravu pro práci v Uhelné platformě.  

Co konkrétně ? Loni na podzim jsme připravili zadání i tým na oblast od Mostu po Chomutov.

https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2020/12/mezi-mostem-chomutovem.html

Ať by tuto práci vykonával kdokoli, je nezbytné ji vykonat pokud možno co brzo. Stejně tak by kraj měl nechat zadat zpracování celého území západní části Mostecké pánve od Kadaně až po Teplice (Lomy Nástup, ČSA, Vršany, Bílina). Už teď se cca orientujeme v perspektivách jednotlivých lomů (info zdroj L.Paroha) Nástup – nejméně problémů, těžba tu asi bude probíhat nejdéle. Místo, kde by bylo dobré zachovat kontinuitu „znalosti“ těžby. Nepříliš kvalitní uhlí – výhodné pro elektrárny. Možno i zvažovat místa pro využití technické (energetické). ČSA a Vršany – ČSA bude uzavřen nejdříve, ale pokud v horizontu příštích desetiletí a dále bude třeba uhlí, tento lom se patrně otevře znovu jako první. S celou oblastí mezi Chomutovem, Mostem a Bílinu je třeba pracovat jako mimořádnou pokud jde o perspektivu osídlení – je tu mimořádně důležité začít pracovat se samosprávami, rzantně otevírat participační procesy. Města by se měla propojovat, zároveň bude důležité prověřovat perspektivy jednotlivých lokalit ve světle úbytku obyvatel. Bude nezbytné definovat kvalitu osídlení a rozvoje jinak než bezbřehou expanzí. Bude tu mimořádný požadavek na celkový layout území – rozvržení kde je osídlení vhodné, kde by naopak nemělo být nikdy a kde by měl být maximální akcent na krajinu a přírodu. Bílina – obdobně jako předchozí dva lomy.

 

Ideální by bylo nechat zpracovat kompletní studii celé oblasti. Pokud náročnost jen dolu ČSA byla pod 2mil. včetně DPH, zahrnuli-li bychom všechny čtyři doly (včetně výsypek) dostali bychom se k částce za práci v ceně okolo 6-8 mil.(ještě k prověření). Práce by měla mít atributy tzv. regionálního plánování pro potřeby samosprávy – jak jsme se o to pokoušeli v „Infrastrukturní studii Ústí z pohledu kraje“ viz. např: https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2020/05/regionalni-plan.html

 

Zadání a realizace této práce je akutní – bez ní kraj nemá stanoveny možnosti a limity práce s územím, nezná jeho hodnoty a prostorové kvality. Připravit a zadat by to bylo dobré v režii kraje, aby i na Uhelné platformě kraj mohl s něčeho vycházet. Odhad termínů - příprava zadání plus zadání nějakou formou výběrového řízení 3-4 měsíce, vlastní práce na studii cca 6 měsíců včetně prezentace mezivýstupů (alespoň dvou). V ideálním případě by výsledky mohly být během podzimu – tyto výsledky by byly průběžně konfrontovány na Uhelné platformě i by jimi byli konfrontovány projekty, na které kraj žádá peníze z EU. Vzhledem k tomu, že krajský IPRÚK v nejlepším případě a nejracionálnější podobě může začít pracovat až od konce léta, tuto práci bych měl tendenci rozeběhnout dříve.

Mezi další práce bych řadil ty, ke kterým jsme se dopracovali že je dobré je zpracovat v této práci: https://www.yumpu.com/cs/document/view/64712927/infrastrukturni-problematika-usti-nad-labem-a-jeho-okoli-z-pohledu-potreb-usteckeho-kraje . Mezi nejdůležitější lze řadit např. oblast od Řípu po Středohoří, kde se plánuje inženýrská stavba VRT. Je tam toho třeba řešit a koordinovat daleko více – propojení Litoměřic, Lovosic, Terezína, silniční spojení D8-Česká Lípa… hodnoty krajiny. Od Ústí po Středohoří bude potřeba něco podobného. Tam se budeme moci opřít o spolupráci s Ústím a M.Hausenblasem, který na to bude tlačit.

Ještě je třeba připomenout, že pokud jde o rychlostní železnice, kraj by měl protěžovat zejména trasu na Most, kde se její realizací propojení s Prahou zlepší řádově. Ale i zde prosazovat komplexní pohled na projektovou přípravu, tedy nejen že se jedná o inženýrské dílo.

Důležité by mi také přišlo korigovat krajské projekty, které jsou chápány jako „pilotní“. Jako např. společenské centrum se sálem v žateckém trianglu. Jako varianta pro společenské centrum kraje se nabízí děčínské východní nádraží, které se nyní připravuje, nebo možná daleko spíš mostecké Repre.

1b)realizační kroky (tvrdé)

1b1) Vlastní definování problematiky na půdě KUUK - politické. Paralelně s otevíráním problematiky směrem ven musí probíhat i vlastní definování zadání, debaty na úrovni samosprávné reprezentace kraje, příprava statusu, příprava pozice ve struktuře kraje, úřadu, atd. Tato práce bude zásadní. Součástí bude i definování požadovaného finančního objemu činnosti kanceláře na rok.

1b2) Definování ve vztahu k ostatním odborům a strukturám. Vymezení vztahu k jednotlivým odborům na KUUKu. Zejména Odboru strategickému, a Odboru územního plánování a Odboru regionálního rozvoje.

Ze své podstaty by činnost IPRÚKu měla být nejblíže asi Odboru strategickému, který je v „rukou“ samosprávy. Bude nezbytné prověřit jejich vyvažování – IPRÚK by mohl být jejich produktivním doplňkem – přípravným a projektovým.

Odbor územního plánování a stavebního řádu jde tak trochu „mimo“ – vzhledem k tomu, že je to přenesená činnost státní správy. Bude ale nezbytné s nimi vyjednat např. další postup pokud půjde o prosazování výsledků soutěže na Miladu i u standardní agendy např. zadávání územních studií (viz např. právě na Miladu). Pokud se v bodě posilování zodpovědnosti samospráv nový stavební zákon nezmění (nevypadá to tak), bude nezbytné s tímto odborem najít a vyjednat zlepšení těch částí jejich agendy, které bude chtít samospráva řešit řádově lépe – např. aby veřejné projednávání nebylo formální, ale aby mělo i obsah a smysl.

Nastavení spolupráce se samosprávami – obcemi a městy. Tam bych měl tendenci aktivovat především městské architekty, zastupitele pověřené územním plánem, případně náměstky pro rozvoj.

Nastavování spolupráce s ministerstvy – zejména MMR, MPO. Jaké jsou „na pořadu dne“ strategické dokumenty, které krajská samospráva nechce, aby byly jen „úředně šuplíkové“, ale aby byli dokumentem životaschopným.

Ještě jednou restart. Definování spolupráce s důležitými stakeholdery kraje (doly a fabrikami) – ve smyslu ujištění, že pokud bude kraj „dobře vědět co chce“, bude hřiště pro jejich činnost (i po těžbě) jasné a srozumitelné.

1c) časový harmonogram (orientační)

12.2.2021 termín sepsání podnětů

24.2.2021 projednání zadání a rámcového postupu na radě kraje

Činnost přípravné fáze zahrnující definování předmětu činnosti směrem dovnitř – představitelům krajské samosprávy (tvrdá), otevření problematiky na kraji směrem ven k veřejnosti (měkká) – ozvučnou deskou, aktivace samospráv, městských architektů – celkem odhad 3-5 měsíců.

Podrobné sepisování stanov, definování pozice ve struktuře kraje a úřadu, projednávání možností kraje, financování – 3-5 měsíců (poběží souběžně s předchozím bodem).

24.6.2021 odsouhlasení radou kraje pozice, kompetencí, financí (pro představu - v prvním roce je třeba počítat alespoň s 5-10mil) struktury IPRÚKu.

24.6.2021 buď k tomuto termínu „jmenování“ výchozího pracovního týmu IPRÚKu, nebo daleko raději vyhlášení výběrového řízení, které by trvalo alespoň tři (?) měsíce. Struktura bude s největší pravděpodobností velmi podobná té, co mají kanceláře architektury města. Viz např. str. 72 : https://www.yumpu.com/cs/document/read/64711886/krajsky-architekt-o-moznostech-jeho-prace-pro-ustecky-kraj

1.10.2021 idealizovaný počátek práce ústeckého IPRÚKu.

 

2. "Srp a kladivo na KÚ ÚK"

2a) vlastní symboly na fasádě. Přece jen bych doporučoval řešit formou architektonicko-výtvarné soutěže. Je to drobné a mediálně srozumitelné – proto bych výběr nejlepšího řešení maximálně otevřel. V zadání by bylo – hledáme adekvátní řešení plochy na objektu Krajského úřadu v místech, kde je nyní srp a kladivo. Nepředepisoval bych, že se srp a kladivo „musí“ odstranit, ale že návrh musí prezentovat úřad jako „demokratickou, otevřenou, progresivní… instituci“, že má reprezentovat změny, které na kraj v souvislosti s odchodem od uhlí čekají.

V podkladech by byly velmi přesné technické specifikace jak kamenné stěny, kotvení, tak statiky. Návrh by měl obsahovat detailní technické řešení včetně odhadu realizačních nákladů tak, aby šel následně snadno realizovat.

Odhad časový – příprava podkladů a zadání, přesné definování formy soutěže, minimálně jedna veřejná debata k problému (ideálně v ICUKu a on line, kde by byl někdo z UJEPU-prof.Hrubá, Krsek z Ústí, někdo přes realizace sedmdesátek – kolega prof.Vorlík) – jeden až dva měsíce. Vlastní zpracování návrhů – dva měsíce. Vyhodnocení návrhů, schválení výsledků radou kraje, zveřejnění – jeden měsíc. Realizovat by se to mohlo začít od konce léta.

K prověření by bylo, zda by soutěž musela jít přes ČKA, s organizací bych se obrátil např. na profesionály zabývajícími se soutěžemi -  MOBA – Igor Kovačevič https://www.moba.name/team.php (případně jiné adekvátní týmy - CBA, MA Loun Radek Janoušek atd. – kolega architekt Kasl z ČKA by asi neuvedl nikoho jiného).

Pokud by to byla soutěž, dal bych ceny – 45 000, 30 000, 15 000. Soutěž by to byla do té míry malá, že by si ji KUUK mohl organizovat i vlastními silami – a jen pod dohledem Kovačeviče, nebo Janouška viz výše.

I zde by šla zadat souběžná studie jen několika vybraným subjektům se skicovným např. 25 000. Termíny by byly stejné. Jen bych měl doopravdy tendenci tuto drobnou věc vzhledem k mimořádnosti společenského přesahu maximálně otevřít !!! 

2b) veřejné prostory širší vztahy. Viz samostatný podklad (pošlu během týdne). Určitě je to nutno založit šířeji, než jen řešit vstup do úřadu. Důležitá bude spolupráce s městem Ústí. Tady bych se už spíš přikláněl k zadáním několika špičkovým arch. kancelářím metodou tzv. souběžné studie.

V prvním kroku vidím jako nezbytné celé to otevřít debatami o veřejném prostoru v ICUKu, důležitá bude participace, nastolování vztahu kraje a města atd… z těchto debat a jednání by také měla vyjít finanční náročnost celkového řešení. Z mého pohledu se bude jednat o řešení celého bloku KUUK až po objekt kde je ICUK včetně přilehlých ulic. Půjde o prověření možnosti vkládání uličních stromořadí – problematika sítí a hledání celkového konceptu veřejných prostor v centru Ústí. Řešení zpevněných ploch – zda ponechat nebo radikálně přeřešit, jak piazetta u vstupu, jak dole pod rampou u bufetu atd… Řešení a invenční přístup k mobiliáři – piazetta, otázky pobytovosti u brutalistního baráku, práce s vizuálními symboly kraje, koordinace s probíhající(?) rekonstrukcí obvodového pláště domu, prověření osvětlení (v podchodu před vstupem jsou lampy a jejich použití podivné), práce s mobiliářem a drobnou zelení, práce s prapodivnými rohy a zákoutími bude vyžadovat velmi aktivní spolupráci s majiteli, jejich provozními schématy atd.. Bude nezbytné předběžně stanovit náklady celkové, protože by se výsledky soutěže realizovaly po částech. Dle výše uvedeného a náročnosti se celková cena realizace může pohybovat od 10 – 20mil (pokud by se komplet měnily povrchy i více). Cena úprav piazetty, drobných úprav parteru, zeleně, mobiliáře pak cca 2-6mil.

Jak vybrat ty tři až čtyři týmy? Elegantním řešením by bylo vzít je ze soutěže na náměstí bratří Jandusů, zadání srovnatelné s tím co chceme okolo KUUKu, kde probíhá dvoukolová soutěž dle regulí ČKA. Jsem předsedou poroty, soutěž organizuje právě MOBA a Igor Kovačevič. Dorazilo 25 portfolií, vždy s uvedením týmu. Doplnil bych to o ústecký atelier 3+1.

Prověřování procesu a termínů a cen obdobně jako u předchozího bodu. Můj předběžný předpoklad – příprava zadání, koordinace a debaty tři měsíce, návrh tři měsíce, měsíc na vyhodnocení, měsíc rezerva. Celkem minimálně půl roku. Odhad honorářů – předběžně á 70 000,- plus cena za organizaci pokud by to bylo vedeno externě – odhad 50 000,- plus zpracování podkladů – existují zaměření (?). Celkem odhad 0,4mil. (až dokončím podrobnější podklad pošlu Kovačevičovi ke korekci), na část nákladů za soutěž by mohli přispět další subjekty, které se v širším řešeném území nacházejí – např. město Ústí. Součástí řešení by měl být i vypoložkovaný výkaz nákladů.  

Cena a rozsah soutěže by se finalizoval po prověření technického stavu území, prioritách jednotlivých aktérů, veřejných debatách a požadavků na koordinaci zejména s městem Ústí.

2c) vnitřní veřejné prostory na KÚÚK. Je propojen s předchozím bodem. Nevím, jestli s ním zadat zároveň, nebo zadat samostatně. Přijde mi ale, že vlastní příprava bude trvat déle – bude třeba víc prověřit možnosti a fungování vlastního úřadu - měl bych tendenci prověřit využití přízemí KUUKu – zejména podatelnu, budník vrátnice a pak i výlohy a co je za nimi když vystoupáme od náměstí schodištěm vzůhu, tak v podchodu po levé straně. Právě tam by mohl být „výkladní skříň“ úřadu  - u vstupu, ve vazbě na uvažovanou piazettu. Pokud by do budoucna mohl mít úřad svůj CAMP, zde by bylo ideální místo pro protoCAMP. Pro ten finální jsem si úvodní úvahu udělal zde: https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2020/01/prezentacni-centrum-usteckeho-kraje.html

 

Vlastní prostory po vstupu do úřadu jsou příliš zabarikádované a zasloužili by si zjednodušit a otevřít. Dtto předprostor do jednacího sálu. Je tu třeba najít řešení kompenzující nízký strop, málo světla díky mimořádně hluboké dispozici (použití zrcadla na stropě ?). Tmavošedé sloupy a přemíra různorodých výstavních panelů tomu také nepřispějí. Otevření předsálí směrem k městu kuřárnou – zde to buď otevřít, nebo celý tento apendix také radikálně přeřešit.

Má tu někde být zakrytá Zoubkova plastika se symboly srpu a kladiva – podklady jsem k tomu zatím nenašel. Začlenit do interiéru, otevřít, řešit podobně jako srp a kladivo na fasádě úřadu?

Skicovné bych tu při zadání třem subjektům předběžně viděl na á 30 000,-. Ale jak uvádím i u jiných bodů – je to ještě k prověření zejména s ohledem k dosud těžko uchopitelnému rozsahu.

Koncept práce - 02

 

Ondřej Beneš (+420 777 819 788, mail@ondrejbenes.cz) 17.1.2021

Práce agendy pracovní skupiny „Krajský architekt“ 02

 

A)Témata:

A1) srp a kladivo na KUUKu

A2) Uhelná platforma, peníze z EU na spravedlivou transformaci, zelenou energii atd.

A3) Repre

A4) možnosti práce na kraji

 

addA1)doporučoval bych řešit formou architektonicko-výtvarné soutěže (minimálně se studenty UJEPu). V zadání by bylo – hledáme adekvátní řešení plochy na objektu Krajského úřadu v místech, kde je nyní srp a kladivo. Nepředepisoval bych, že se srp a kladivo „musí“ odstranit, ale že návrh musí prezentovat úřad jako „demokratickou, otevřenou, progresivní… instituci“, že má reprezentovat změny, které na kraj v souvislosti s odchodem od uhlí čekají.

V podkladech by byly velmi přesné technické specifikace jak kamenné stěny, kotvení, tak statiky. Návrh by měl obsahovat detailní technické řešení včetně odhadu realizačních nákladů tak, aby vítězný návrh šel následně snadno realizovat.

Pokud cca takto, přeptal bych se kolegů, co dělají soutěže, jaká forma by byla nejvhodnější, kolik by bylo třeba času, kolik by soutěž stála (můj odhad je cca pět měsíců, náklady okolo sta tisíc).

Pan Trojna (po dohodě s panem hejtmanem) mě pověřil přípravnými kroky vedoucími ke změně okolí úřadu, ale i prostoru před sálem. Prezentaci včetně tzv. příkladů dobré praxe předložím do konce února. Shrnu tam i „srp a kladivo“. S panem Trojnou jsme se domlouvali, že pak bychom to začali řešit společně s ICUKem.

AddA2)Uhelná platforma by na kraji mohla být „motorem“ transformace (zástupci těžařů a firem jsou tam nezbytí, aby platformu neobcházeli. Silné zastoupení z kraje musí mít UJEP, ICUK, Hospodářská komora. Z hlediska personálního složení by tam neměl chybět Hausenblas).

Přestože vím, že to nepůjde, bylo by velmi výhodné, pokud by se do ní kraji podařilo nominovat i zahraniční experty (dokázali bychom najít někoho se zkušenostmi z německé IBA, případně alespoň informovaného M.Klodu), někoho z ostravska (minimálně z ostravska pocházejícího a v Bruselu léta působícího pana Firlu), někoho z Prahy ideálně třeba CIIRC (s výběrem by pomohl Hausenblas), nebo z ČVUTu. Velmi bych doporučoval přes krajinu šéfku poroty na Miladu – koncepčně uvažující Kláru Salzman.

Z hlediska přístupu by pro kraj bylo výhodně vytvořit silné zázemí. Pokud by v první fázi do kraje přišlo cca 10-12 mld., velkou část z toho by bylo dobré dát na projektovou přípravu. Pokusem bylo naše „vlámání se“ do území mezi Mostem a Chomutovem loni na podzim přes 7en. Je nezbytné zpracovat první – analyticko-koncepční fázi. Nejlépe přes kraj. „Výkop“ k tématu: https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2020/12/mezi-mostem-chomutovem.html

Stejně by z pohledu kraje bylo dobré přistoupit i k dalším oblastem -  k dolu Nástup-Tušimice i Dolu Bílina. Vše co nejdříve. Vstupy do problematiky dokáži zpracovat. Úvod zde: https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2021/03/transformace-02.html  

Add3) Repre – špičková mostecká stavba, které se dlouhodobě věnuji. Je v majetku města Most. Plánovaná rekonstrukce je z hlediska jejích hodnot devastační (celková odhadovaná investice 1mld). Martin Trčka z Mostu provede poslední pokus jak proces zvrátit – navrhne přeměnu objektu do centra architektury oblasti, možná kraje. Rád by tam viděl Kancelář architektury kraje (krajský IPR). Já bych tam nejraději krajský CAMP, společně s Kanceláří architekta Mostu. Pokud by v kraji vznikl IPR, přijde mi pořád lepší v Ústí. Je to k debatě, která je nyní předčasná. Důležité by ale bylo dát na Repre i z pohledu kraje akcent, a jednat o tom. M.Trčka se pokusí vyvolat jednání mosteckého primátora (po petici za nepřesouvání knihovny do Repre údajně víc naslouchá), hejtmana, Vás, pana Kučery.

Add4) K mému statutu a další práci pro kraj. Pokusil jsem se vydefinovat možnosti:

a)nejjednodušší by bylo prodloužení smlouvy, co mám a co skončila loni v prosinci. Tj. na „pracovní skupinu krajský architekt“, kde mám ale smlouvu jen já. Minulý rok to bylo á 30 000 měsíčně. Vše by běželo jak dotěď. „Členy“ této „volné“ skupiny je několik desítek lidí napříč krajem, se kterými problematiku vždy aktivně probírám: zejména Mirek Koranda, Martin Trčka, Martin Hausenblas, Saša Vanžura, Luboš Paroha, architekti Honza Hrouda, Petr Lešek, Martin Kloda, Honza Čunát, Martin Hajný, Klára Salzman, Honza Jehlík, Ivan Plicka, Petr Velička, Petra Hlaváčka (náměstek pražského primátora) informuju občasně. Pak pomalu i Martin Mata a spousta dalších.

Určitě by bylo dobré definovat tuto pracovní skupinu jako stálou a dát jí i pravidla. Třeba šest až deset členů a schůzky každý měsíc na ICUKu.

Pracovní skupina krajský architekt (formálně zrušena nebyla) pracuje na základě Usnesení č. 016/70R/2019 ze dne 5.6.2019: ve znění: 4.12 Pracovní skupina „Krajský architekt". Rada Ústeckého kraje po projednání bere na vědomí: vznik pracovní skupiny, poradního orgánu hejtmana Ústeckého kraje (pozn. Nebo náměstka pro rozvoj), zřízené pro oblast komplexního rozvoje kraje, zejména pro koordinaci v oblasti kvality architektury, urbanismu a veřejného prostoru a práce městských a obecních architektů na území Ústeckého kraje.

b)povýšení dosavadního statutu – přesněji definovat současné „plavání v lavině“.  Tedy předchozí usnesení doplnit něčím jako: Rada Ústeckého kraje do okamžiku zřízení samostatné Kanceláře krajského architekta pověřuje Ondřeje Beneše prací na „agendě krajského architekta v Ústeckém kraji“ s pověřením dočasného výkonu funkce krajského architekta s cílem zejména hledat a stanovovat standardy této práce tak, aby mohlo dojít ke zřízení samostatné agendy této práce viz dále varianta finální A) nebo B).  TOTO BYCH PREFEROVAL.

c)uspořádání výběrového řízení na pozici krajského architekta jako analogii městského architekta. K tomu je budˇ zapotřebí alespoň rok času - je na tom ještě spousta práce, nebo se to „zkusí“. Tam bych pak byl ve schizofrenní situaci. O všem vím nejvíce asi já, měl bych tedy připravovat podmínky a pracovat na tom, ale velmi rád bych se konkursu účastnil, tedy bych na druhou stranu s přípravou neměl mít vůbec nic společného.

Výběrko by mi přišlo dobré v jednom člověku alespoň  na 80 – 100 hodin měsíčně. Z hlediska hodinového ohodnocení je pro srovnání standard 800,- (nový městský architekt v Lounech s nástupem od 1.1.2021). Tedy min  64 000,- až 80 000,-.

varianta finální A)zřízení samostatného odboru na magistrátu. Obdobně mají KAM v Liberci. Z Liberce se dokážu s lidmi domluvit co a jak okolo toho. Po právní stránce bych oslovil Jirku Plose – bývalý dlouholetý sekretář ČKA, a kamarády co tam dali do pohybu Radu architektů (Martin Kloda a Pepa Smutný).

varianta finální B) zřízení příspěvkové organizace kraje (obdobně funguje KAM ve Varech). Po přípravné stránce opět přes Plose, Klodu. V obou případech bych do toho zapojil i Petra Hlaváčka a lidi z IPRu okolo něj.

Jen samotná analýza jak dál postupovat – připravit to – zabere alespoň  rok. Zároveň by bylo dobré do debat zapojit samosprávy a širší veřejnost. Panu Řehákovi jsem už navrhoval formu tzv. Ozvučné desky. Začal s tím v Praze Hudeček. Ozvučná deska je široké diskuzní fórum, které nehledá řešení, ale pojmenovává témata. "gestor" (optimálně primátor, případně náměstek pro územní rozvoj) jí používá pro získání zpětné vazby.

Koncept práce - jak dál 01

 

Ondřej Beneš (+420 777 819 788, mail@ondrejbenes.cz) 23.12.2020

Koncept práce agendy pracovní skupiny „Krajský architekt“ (podklad pro krajského náměstka pro rozvoj).

Úvodem. Mám za sebou víc než rok práce ve vedení  pracovní skupiny „krajský architekt“ (tato skupina byla radou kraje odsouhlasena v červnu 2019). Práce této skupiny se zúžila pouze na práci mou, neboť zpočátku přislíbené finanční kompenzace ostatních členů nebyly realizovány (hodinová sazba se uvažovala min.500kč). Pro mne byla od září do prosince roku 2019 tato služba honorovaná 10 000,- , od února do prosince 2020 30 000,- měsíčně na základě výkazu odvedené práce.

A)Koncept práce do budoucna:

A1) spolupráce s politickým vedením a úřadem

A2) organizační struktura pracovní skupiny

 

B) Konkrétní úkoly:

B1) „Infrastrukturní studie Ústí z pohledu kraje“.

B2) soutěž Milada

B3) lomy ČSA a Vršany

B4) spolupráce se studenty a akademickým prostředím

B5) příprava kanceláře kraje

B6) práce mimo kraj

 

addA1)spolupráce s politickým vedením a úřadem. Minimální náplní práce by měly být analýzy a podklady pro radu kraje. Prioritně bych měl být vnímán jako poradce. Stejně tak by náplní mé práce měla být spolupráce se všemi odbory magistrátu, úředníky, radními. Standardní reakční doba cca dva týdny. (většina činnost bude vycházet z mé vlastní iniciativy.)

AddA2)organizační struktura pracovní skupiny. 

Ideální stav: 

a) expertní skupina Rada architektů. To by byla expertní poradní skupina hejtmana nebo náměstka pro územní rozvoj, která by vydávala konkrétní odborná a politicky nezávislá doporučení ke konkrétním důležitým projektům, členové Gestaltungbeirat nemají být aktivní v místě působení, optimální je účast zahraničních členů. (např. lidé z FA ČVUT, VUT Brno, FUA Liberec  - prof. J.Jehlík, L.Burgerová z P7, M.Kloda, atd..). Bylo by jich asi šest a mohli by se měnit, setkání jednou za jeden až dva měsíce. Přístup by na jednání měli úředníci, radní, zastupitelé. Tuto skupinu by doplňovala b) pracovní skupina krajský architekt. Ta by byla zárodkem výkonné odborné instituce samosprávy kraje, procesující konkrétní úkoly a projekty. Postupně by se přetavila v Kancelář krajské architektury (což ale může trvat léta).

Důležitým doplňkem by byla Ozvučná deska. To je široké diskuzní fórum, které nehledá řešení, ale pojmenovává témata. "gestor" (optimálně hejtman, případně náměstek pro územní rozvoj) jí používá pro získání zpětných vazeb.

Ozvučnou deskou začala iniciace procesů vedoucí v Praze k ustanovení IPRu. Byla by to otevřená setkávací platforma – např na ICUKu.

Témata ke zpracování Ozvučnou deskou - např 1)samospráva – k čemu obecní, městští architekti, zkušenosti se soutěžením a hledání kvality 2)stakeholdeři, development – důležití hráči z dolů -  otevření jejich vnímání pohledu na architekturu a co by od kraje potřebovali. 3)aktivisté, akademická sféra – co oni by potřebovali a očekávali od architektury atd….

AddB1) „Infrastrukturní studie Ústí z pohledu kraje“. Konkrétní práce, v rámci níž jsme si udělali představu o stavu práce s krajinou, kolik chybí územních studií krajiny, že kraj nemá koncept práce s krajinou atd..

V závěru jsou doporučení, na kterých má smysl dále pracovat.

AddB2)soutěž Milada. V porotě bude politický reprezentant za kraj. Já budu náhradník. Budu účasten všeho bez hlasovacího práva.

AddB3)lomy ČSA a Vršany. Úvodní konkrétní práce v pánevní oblasti, které bych se dál rád věnoval. 

Stručný záznam z minulého roku - po zpočátku slibně se rozvíjející spolupráci (pracoval jsem zadarmo) 7en našel levnějšího zpracovatele - firmu ON plan. Ta ač se zabývá arch. soutěžemi (organizují nyní soutěž na Miladu) nabídla mou práci za zlomek ceny a já za těch podmínek nedokázal být jejich subdodavatelem. Práce mého týmu měla hodnotu okolo 2mil (včetně DPH). Přímo řešené území je 40km2, širší řešené území, které je třeba přehodnotit odhadujeme  na cca 400km2, uvažované  investice budou v řádu desítek mld (rekultivace, hydrické rekultivace, infrastruktura, generování aglomerace Chomutov-Most). Je třeba vytvořit kompletní layout území.

Tuto práci jsem přetavil v hledání konceptu přístupu pro celou pánevní oblast. 

AddB4)spolupráce se studenty a akademickým prostředím.  Studentům na FA ČVUT zadávám témata v kraji už dlouho. Okolí Milady (od Teplic po Ústí), Terezín, Muzeum Sýkora v Lounech, Děčín. Navázal jsem spolupráci se studenty PF UK (prof.Frouz), s děkankou školy Mendelu v Lednici, s vedením FUA v Liberci. (samozřejmě i s UJEPem).

Dal jsem dohromady akademickou platformu českých škol, kde se budeme postupně a systematicky věnovat Mostecké pánevní oblasti.

AddB5)příprava kanceláře kraje. Připravit organizační strukturu, hledat pozici ve struktuře úřadu, definovat náplň práce, atd.

AddB6) práce mimo kraj.  Účast na konferencích.

Plus další konkrétní úkoly, které budou postupně přicházet. Půjde o rozpracovávání problematiky – např. bydlení, sídliště, vizuální smog, smršťující se města, sociální výstavba.

Prezentace - kraj, Milada a pánevní oblast

Prezentace, kterou jsem v září připravil pro PKÚ, pak ji využil na jednání restartu v Mostě na Hněvíně, a naposledy na půdě rezidence pražského primátora při setkání představitelů velkých měst a jejich kanceláří městských architektů (Praha IPR, Ostrava MAPPA, Liberec KAML, Plzeň, Brno, FA ČVUT...). Pokaždé jsem ji ale upravil a doplnil.

Zde je to celé na videu z přednášky v Chomutově v kanceláři pana senátora Rabase

https://www.youtube.com/watch?v=M5y1RN-L6lA&feature=youtu.be&fbclid=IwAR0NHCWAF5FfJAonozH2Jdr7ZFgBH8hxK50LaPuThaw8Qcyzlxl8RaDPjBE

Restart a Hněvín 11.10.2019

Sumář příspěvku na jednání restartu v Mostě dne 11.10.2019 na Hněvíně:

Jak lze v krátkosti přiblížit můj příspěvek? Je skvělé, že se odehrává spousta projektů a zlepšení, že se daří „čerpat“. Víme ale, máme kompletní představu o tom, jakou vlastně krajinu, jaké nové osídlení mezi Krušnými horami a Středohořím vytváříme? Není pojem „rekreace“, nebo „energetické využití“ pouze zaklínadlem, který nemá relevantním způsobem prověřený obsah? Nejedná se náhodou pouze o jednotlivá technologická a technická řešení, kdy „jsme vůbec rádi, že se něco děje“? Není to málo?

V šedesátých letech byla této oblasti věnována mimořádná kompletní pozornost – tedy nejen peníze. Nový Most vznikl na základě mimořádně kvalitně vedených urbanistických a architektonických soutěží, přesun mosteckého kostela byla doslova světovou událostí.

Ani dnes bychom se neměli spokojit „pouze“ s technicky adekvátními řešeními – to je málo. Do jedinečné monumentální krajiny „pánevní oblasti“ je nezbytné vložit další kompletní vrstvu, která přehodnotí všechny předchozí. Tedy nejen fatalisticky očekávat, že pokud tam vložíme dostatek financí, že nám „něco“ vyjde! Pojem „přirozeného společenského pokroku“ mizí ze slovníku rozvoje města a revitalizací na geopolitickém Západě už od počátku sedmdesátých let. Vše je třeba vymýšlet, promýšlet, koncipovat, komponovat, ale především velmi zodpovědně TVOŘIT.

I dnes je nezbytné se naučit, že hledání KVALITNÍCH PŘÍSTUPŮ dá hodně práce, ale to úsilí se vyplácí – jak můžeme vidět třeba u sousedů v Lužici. I tam se od začátku jednalo o široce koncipovaný urbanisticko-krajinářsky-architektonický PROCES. V něm je místo i pro různé formy soutěží s cílem generovat a nacházet jen ta kvalitativně (nejen technicky) mimořádně kvalitní řešení. Pro srovnání – kolik mezinárodních soutěží (urbanismus, krajina, architektura)  bylo v celé pánevní oblasti vypsáno v průběhu posledních třiceti let? Také si na žádnou nemůžete vzpomenout?

Přístup k pánevní oblasti jsem si loni testoval v městě Most, který chápu jako jakýsi koncentrát veškerých pánevních problémů. Byl jsem tam městem přizván do procesu vedoucímu k rekonstrukci a změně užívání kulturního domu Repre. Ani tam za posledních třicet let nedošlo k adekvátnímu reflektování prostorových a společenských změn. Nedokončené stotisícové město má nyní pouze šedesát tisíc obyvatel. To by přece chtělo znovu promyslet jak celé centrum, tak i páteřní osy jeho společenského rozvoje –  nejen „Budovatelku“, ale především propojování s krajinou formou parků (Benedikt a od něj vedoucí jedna z nejdůležitějších os do centra!). Zasazovat do tohoto neladu, bez otevření celkové problematiky, bez zapojování dnešních pohledů na zahušťování centra takový monumentální solitér jakým Repre bezesporu je, je prakticky nemožné.

Jako Most, i celá pánevní oblast potřebuje velmi aktivně hledat a rozvíjet své kvality způsobem adekvátním dnešnímu stavu i výzvám, které před námi stojí. Je nezbytné si vždy uvědomovat, že jakékoli technické, technologické řešení, projekt, nebo dotace není cílem, ale vždy jen prostředkem k dosažení po všech stránkách KOMPLEXNÍ KVALITY – obdobně jako naše životy, které jsou  komplexní, složité, bohaté. K tomu se dá jen dodat, že s tímto přístupem má celá pánevní oblast z nepříliš vzdálené minulosti mimořádně dobrou zkušenost.       

Větruše 01

Dne 23.9. v poledne proběhla na ústecké Větruši první schůzka ve věci seznamování a propojování. 

Pokusil jsem se z toho udělat sumarizační zápis, který mi všichni zúčastnění opřipomínkovali. Tento blog tak i nadále bude mj. i shromaždištěm informací, a pak pokud se okruh zúčastněných bude smysluplně profilovat a rozšiřovat – bude možno si vždy třeba jen prolétnout o co se jedná, jaké je celkové ladění, co je možné očekávat, a daleko rychleji se efektivně zapojit.

Jak nás informoval pan Stich, v současnosti probíhá diskuse na půdě IT KUUK, kde jde o rychlou realizaci webu Smart Region Ústecký kraj (vedoucí Jan Jelínek, Jiří Stich – krajský poradce pro oblast Smart). Pan Stich by za přínos považoval, aby jednou ze sekcí připravovaného webu byla i sekce architektura a urbanismus. Strukturu i obsah - aby byl adekvátní celkovému konceptu stránek - budeme tak patrně řešit společně. 

Zatím kromě tohoto webu používám i FB stránky. Je to kombinace, kterou mám odzkoušenou z Děčína. Viz: https://decinarchitekt.blogspot.com/  a https://www.facebook.com/groups/966713200098420/ . Pokud bychom problematiku architektury, urbanismu veřejného prostoru a krajiny ale dali na oficiální webové portály kraje, byl by to obrovský posun. 

Tedy: 

Setkání 23.8. na Větruši svolal pan Trojna jako první schůzku pro seznámení s "krajským architektem" (vždy bych měl uvádět - vedoucím pracovní skupiny "krajský architekt" - ale jak zjišťuju daleko důležitější, než název funkce bude agenda, kterou bude možné otevírat). Účastníci – pan Trojna – ředitel kanceláře hejtmana, Komárek – Sdružení místních samospráv, Beneš – Krajský architekt, Stich – krajský poradce pro oblast Smart, Večeř – www.kralovska.cz.

Sympatické bylo, že pokud hledáme jak se přiblížit tématu, začínáme jednak s tím, co je dobře uchopitelné – problematika menších obcí a měst a na druhé straně zakládáním vztahů adekvátně dnešním rozvinutým technologiím - tzv."smart". 

Možností jak by "smart" dokázala pomoci ve vztahu k architektuře je mnoho. Sympatické je, že v případě "smart" mluvíme také o její architektuře. Tedy o něčem co má své zákonitosti, strukturu, základy, něčemu slouží a má své aspirace, které jdou daleko nad ryze utilitární zájmy. Důležité z toho, co ve vztahu ke "smart" zaznělo, mi přijdou dva momenty. Jednak propojování lokálních "smart" systémů s těmi krajskými - ve smyslu oboustranně výhodné pružné spolupráce. To abychom se už od počátku pokoušeli překonávat to, co pro kraj vnímáme jako skoro typické -  omezování kooperace pouze na technicky nezbytné, bez přesahu do aktivního hledání společných vizí. A pak druhý moment – v rámci přípravy na využití ploch např. v rámci rekultivačních a resocializačních procesů - získávat, analyzovat a vyhodnocovat všechny možných druhů dat. (z příspěvku pana Sticha).

U sdružení místních samospráv - SMS ČR, resp. SMS Data - je sbírání adekvátních dat obdobně důležité. Je to projekt na sběr nových dat nikým dosud nesledovaných, ale také na začleňování dat dosud "syslených" na jednotlivých resortech (např. i data o sociálních dávkách v jednotlivých oblastech). To ve výsledku znamená pokrytí unikátním souborem dat celého venkova (zde obce do 10 000 obyvatel), "odspodu" aktualizovaným. (Prezentace na KUUK proběhne už 23.9.). Z pohledu architektonické a urbánní kvality půjde i o hustotu služeb a vybavenosti. Opět jde tedy o systematický, mimořádně organizovaný přístup s překlápěním do digitálních výstupů. Součástí aktivit je pak i spolupráce s obcemi při řešení konkrétních problémů, které zejména po právní stránce přesahují možnosti drobných obcí.  (z příspěvku pana Komárka).

S aktivitami www.kralovska.cz jsem se seznámil už dříve a cílem i zde je pomáhat obcím v péči o sebe sama - po všech stránkách, v době nastupujících klimatických změn. Zde se ale hledají a nabízejí už velmi propracovaná, komplexní, praktická řešení. Vše je zároveň zpracováváno jednoduše, přehledně, digitálně.(z příspěvku pan Večeřa).

Přesahy organizátora tohoto setkání do všech možných problémů a problematik kraje, jak v samém úvodu pan Trojna prezentoval, jsou mimořádné. Mohu tak jen považovat za výhodu, že celá právě zakládaná agenda "krajského architekta" bude po organizační, provozní i komunikační stránce spadat právě sem.

Má úvodní prezentace byla krátká a jen jsem zdůraznil, že v otázkách péče o architekturu, urbanismus, veřejný prostor i krajinu se bude vždy jednat o vědomé, otevřené, zodpovědné a především tvůrčí výkony a procesy. 

K tomu všemu několik poznámek:

Určitě má smysl začínat s reflexí rozvoje kraje od menších celků (obce) a systémů, které vnímáme jako nejprogresivnější (smart). Pokud jde o softwarová řešení "smart" pan Stich obsáhle komentoval, jak většina nynějších systémů vznikala izolovaně a oportunisticky a jak nejsou provázané v kompatibilní větší celky. Tudíž jedna ze zásadních úloh konceptu Smart Region je analýza současného stavu, definice stavu budoucího a plán jak v čase vyplnit tento gap tak, aby na konci byl plně propojený a kompatibilní ekosystém regionu. 

U těchto softwarových řešení mě zaujalo jak jsou procesy vznikání a nastavování obdobné architektonickému uvažování. Na rozdíl ale od požadovaných změn prostředí ve kterém žijeme - je nastavování softwarových procesů řádově rychlejší. Může tak ale vzniknout komunikační struktura, která nám při dobrém využití může obrovským způsobem usnadnit práci.  

A teď oslí můstek – v rámci debaty zazněla např. problematičnost vztahu s vedením Brna. Tam bych možná doporučil zkusit kontaktovat Kancelář architekta města – nikdy jsem tam sice  s nikým nejednal, ale případně mohu prověřit. Ten oslí můstek směřuje k otázce jak rozplétat a hledat vztahy k velkým městům v ústecké aglomeraci – která pro iniciaci změny budou té pozitivní energie potřebovat daleko víc. 

 V tomto ohledu pan Stich ještě poznamenal, že jednou z možných úloh velkých měst v ÚK by měl být jakýsi Smart magnetismus aglomerace. V hierarchii ÚK považuje za klíčová bývalá okresní města, která ve spolupráci s KÚÚK přitahují a vtahují do svých "smart" řešení širší okolí. Prstence o poloměrech cca 30 km. I této problematice bychom se měli věnovat v další fázi konceptu a organizovat vše prostřednictvím PS(pracovní skupiny) pana Trojny.

Jak to vypadá v jednotlivých velkých městech regionu? Tento týden jsme měli schůzku u primátora Ústí, a řešili jsme Ústí. Totiž – na jaře letošního roku dal dohromady Martin Hausenblas svou vlastní prac. skupinu, kde se pokoušíme kvalifikovaně rozplétat zejména infrastrukturní problémy ústecké dopravy. Iniciačním momentem byla Martinova motivace udělat v ústí Bíliny trimodální přístav (vodní, železniční, silniční). Vše v souvislosti s oběma zamýšlenými jezy na Labi. Já jsem k tomu nedal jinak, než že pokud, tak to vše budeme řešit s profesionály kompletně (např. na "vodu" máme ústecký Provod, a i ostatním profesím - doprava silniční, železniční, VRT - je věnována adekvátní pozornost). Záměr je vše v Ústí nejprve odpovídajícím způsobem vykřížit a pak následně vše korigovat z pohledu nejdůležitějšího - co to bude dělat s kvalitou města. Ideálně mít tak pět různých variant – s tunely, bez tunelů (nutno podotknout, že vzhledem k minulým způsobům uvažování o ústecké dopravě - tunelů bylo 33km - je třeba především vyčerpat beztunelové možnosti. 

Co je ale důležité – ústecký primátor byl mj. na obou studentských prezentacích zabývajících se Miladou, kdy jsme v závěru s ním i panem Lencem z PKÚ vedli na téma velmi otevřenou debatu. Odkaz na studentské práce zde:

https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2019/08/milada-studenti-fa-cvut.html

Pokud se ještě v Ústí zřídí Kancelář architekta – na přípravě pracuje kolega Jan Hrouda – vše zdá se jde správným směrem. Pověřená zastupitelka paní Fialová je v tomto ohledu správný člověk na správném místě.

Odtud snad pak můžeme očekávat kroky vedoucí k zadání nového územního plánu, který město doopravdy potřebuje.

Tady ještě jeden z velmi sympatických pohledů na toto město: http://harcinik.kvalitne.cz/projekty/usti_koncept.html

A pokud jde o téma otevírání tzv. měkkých řešení, je nezbytné v Ústí zmínit i tuto platformu: https://www.facebook.com/revizeusti/ 

Naopak v druhém zásadním městě kraje - v Mostu jde vše o poznání jinak. Mají tam sice velmi aktivního radního pana Nedvěda – se kterým jsem loni na podzim vedl v Mostě dlouhé debaty právě o výhodách tzv.měkkých dovedností. Je tam sice nově zřízena pracovní skupina pod městských architektem panem Nesládkem, kde je i architektka Jana Kubánková, ale pohled vedení města na problematiku územního rozvoje jsem měl možnost ověřit si loni, když jsem se pokoušel zasáhnout ve prospěch kvality v rámci rekonstrukce objektu Repre. Zde odkazy:

https://ondrejbenes.blogspot.com/2018/02/repre-most.html
https://ondrejbenes.blogspot.com/2018/05/repre-most-02.html

https://ondrejbenes.blogspot.com/2018/07/repre-most-03.html
https://ondrejbenes.blogspot.com/2018/08/repre-most-04.html

Pokud jde o Děčín, asi si mé webové stránky nebudete prohlížet celé, doporučuji třeba jen srozumitelný odkaz k problematice územního plánování. Pokouším se v něm i reflektovat stále všude vnímatelnou nezakořeněnost – řešení přes lokální a sousedské:

 https://decinarchitekt.blogspot.com/2019/04/uzemni-plan-02.html 

Zde ještě odkaz na pozoruhodnou diplomní práci Matěje Čunáta zabývající se zodpovědně otázkami, které trápí celý kraj. Téma je reálné zmenšování měst a jak je možno s tímto fenoménem pracovat:

https://decinarchitekt.blogspot.com/2019/05/decin-2070.html 

Ještě pokud jde o územní plánování, a právě připravovaný nový Stavební zákon, zde přesah do aktivit Martina Klody (můj doktorand), který je zároveň poradce pražského náměstka pro rozvoj Petra Hlaváčka:
https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2019/06/stavebni-pravo-v-roce-2019.html

A ještě - pokud jde o drobné obce, kolega Petr Lešek je má v titulu své zpracovávané disertace a vypracoval i tento elaborát:

https://decinarchitekt.blogspot.com/2017/09/po-prof.html

Zde pro osvěžení několik studentských prací zabývající se Terezínem. Je to sice velmi malá obec, ale je mimořádná a potřebuje specifický přístup:

https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2019/08/terezin-studenti-fa-cvut.html

A zde pak včetně krátké zprávy o zřízení pracovní skupiny „Terezín-vize 2030“. Ta vznikla v červnu letošního roku.

https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2019/08/terezin.html

Zde Louny, kde s Lenkou Sýkorovou stále uvažujeme jak dát do pohybu Muzeum Sýkora, i když v Lounech by pro začátek stačilo, pokud by Galerie Benedikta Rejta fungovla tak jak má:

http://stempelbenes.blogspot.com/search/label/STARÉ%20ZADÁNÍ

Pokud jde o úvodní texty jak vnímat práci "krajského architekta", tak zde text, který vyšel v časopise Ústecké hospodářské komory – TÉMA - loni na podzim:

https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2019/02/krajsky-architekt.html 

A zde text, který v tomto periodiku vychází v tyto okamžiky. Popisuju tam, že zatím byla zřízena pouze "Pracovní skupina Krajský architekt", spadá přímo pod hejtmana a po stránce organizační vše řídí ředitel kanceláře hejtmana pan Trojna. Doplnil bych jen, že jsem podepsal smlouvu o poradenské činnosti na dobu od září do konce letošního roku s maximální výší měsíční úhrady deset tisíc:
https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2019/08/krajsky-architekt-02.html

Pokud jde o „příčné řešení problémů“, tak zde je koncept, který dávám dohromady s libereckou TUL. Je to pro mě jeden ze způsobů jak se v rámci řešení problémů kraje vytrhnout z parciálního způsobu pohledu na věc:

 https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2019/07/vize-severu-sever-vize-nulta-verze.html

K Ústeckému kraji jsem si udělal ještě takovou předběžnou analýzu, jak vlastně celou oblast vnímám, a kde jako jeden ze zásadních problémů vidím stále nedostatečnou identifikaci se s prostředím – aby lidé kteří tu žijí měli pocit, že doopravdy pracují „na svém“ a k tomu patří i  orientace v prostředí – aby lidé dokázali společně pojmenovávat jevy, věci a události v rámci, který je jim znám a který je „pravdivý“. 

 

https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2019/06/ustecky-kraj-pokus-o-uchopeni.html

Pan Komárek k tomu poznamenal, že téma identity je jedno z těch, které je u nich na fakultě profesně řešeno (PřF UK - Katedra demografie a demogeografie). I z jejich pohledu je zásadní hranice bývalých Sudet, odsun obyvatelstva a následné dosídlování. (Slabší) sounáležitost s územím ovlivňuje sociální život v obcích, výsledky voleb aj. Dle jejich studií (PřF UK) obce v Sudetech vykazují velmi malou efektivitu při užívání nástrojů na podporu komunity (v rámci regionálního rozvoje). 

 Tématem Sudet se velmi podrobně letos na jaře věnoval časopis ERA 21: https://www.era21.cz/cs/obsah-casopisu/2019/1/ . Zde podrobně můj příspěvek:

https://decinarchitekt.blogspot.com/2019/03/rozhovor.html .

Tady bych jen jako příklad doplnil zkušenosti z Jetřichovic, kde původní starousedlíci měli pro každý kopec, skálu, skalku, roklinku specifické pojmenování – a vše si takto „přisvojili“. Tato pojmenování se s příchodem českého živlu „nepřekládala“, neb jim chyběl příběh. A právě ten příběh – ty příběhy – jsou něčím, na čem je nezbytné velmi důsledně pracovat.

Velmi náročné nyní bude prověřování realizovatelnosti změny krajiny v pánevní oblasti. V místě vytěžených lomů má vzniknout síť jezer. Palivový kombinát Ústí - PKÚ - vše již velmi dlouho připravuje, ale až v nedávné době dostal pan Lenc jako ředitel PKÚ již v tomto ohledu velmi konkrétní zadání (mám se s ním v této věci setkat snad už příští týden).

Má spolupráce s PKÚ začala už minulý rok, kdy jsem byl účasten sérii jednání jehož tématem bylo jak přistoupit k okolí Milady. PKÚ se dle zákona má zabývat pouze revitalizací - tedy návratem vytěžených lomů do životaschopné krajiny, ale resocializací - tedy návratem do celkového osídlení, návrtem k plnohodnotnému životu by se zabývat neměli. To měly původně dělat obce, na jejichž katastru ten který pozemek leží. K tomu ale nedocházelo a nedochází, a právě PKÚ se jeví jako subjekt, který by si i tuto problematiku měl vzít na svá bedra. Tedy - v rámci těch všech jednání jsme pana Lence přesvědčovali ať do toho jde …

Ještě důležitý závěr z těch jednání - bude nezbytné vyvažovat dva faktory. Jednak razantní a tvrdý postup vedoucí k realizaci. Jedná se o mimořádně složitou problematiku, která bude vyžadovat velmi důrazný "tah na branku". Ale na druhou stranu bude nezbytné velmi široce otevřít tzv.měkká témata - participační procesy, otevřenost, využívání institutu soutěží dle regulí ČKA, hledání po všech stránkách kvalitních a nadčasových řešení. A co je důležité - participaci dělat předem, ne pouze jako doplněk kdy je už všechno rozhodnuto. 

Ještě pro přehlednost - celou pánevní oblast je možno rozdělit do dvou částí - od Ústí po Bílinu, kde již těžební činnost ustala a část mezi Bílinou a Chomutovem (vlastně až po Sokolov), kde se ještě těžit bude, ale kde stále žijí lidé.

Neměli bychom zde ještě opomenout iniciační velkorysý koncept Martina Klody s velkou nadsázkou řešící problematiku pánevní oblasti. Vytváří tu Moře klidu: http://moreklidu.cz/ 

Půjde tu všude o nové vytváření vztahu sídla, obcí a krajiny. O znovunastavování vztahu techniky, technologií (mluví se o vodních, slunečních i větrných elektrárnách). A krajiny, přírody, kultury. Dnes už prostě není možné dávat akcent jen na technické využití. Abychom ale věděli jako hodnotu, jaké hodnoty místa, lokality, krajina mají, je třeba je hledat, definovat. Nejde jen o přírodně cenná území, ale především o prostorové kvality. Prostě oblast pod monumentálními Krušnými horami, kde jak se uvádí Goethe při pohledu na České středohoří "užasl", je mimořádné. Tuto mimořádnost je ale nezbytné opět hledat. 

Jako motto, které je nutné implementovat do hlav všech, zejména těch, co mají moc rozhodovací, by mělo být – já tu jsem , já tu žiju a chci žít, je to můj domov, moje krajina, moje  doma a udělám všechno proto, aby to tu bylo lepší, krásnější, milejší…. já vím, v Mostě asi mají jiný názor, ale pokud to tu činitelé nebudou brát za své, nic se nepohne .. po nás potopa, stejně je to tady hnusný, proč to řešit, kultivovat, zlepšovat … protože pak se budou kultivovat i lidé, budou si věcí vážit, budou hrdí na to, kde žijí.

 

Pokud by se šlo dohodnout – patrně by do toho "měl jít" i kraj - bylo by dobré zadat koncepční hodnotovou studii celé krajiny – celého kraje. Určitě se něco podobného již provádí, ale výstupem by daleko spíš měl být fyzický model – dlouhý alespoň pět metrů – minimálně ve třech variantách, třem týmům. Aby bylo možné se na vše podívat.

Pokud ale KUUK zadal v nedávné době mimořádně důležitou územní studii okolí Milady čistě  na cenu – ta byla cca 350 000,- k velkému podivu mimořádně kvalitní konkurenční tým (www.projektil.cz), měl cenu o milion vyšší. Za těchto podmínek si nedokážu představit, že by KUUK nechal zpracovat zároveň studie tři, kdy dle zadání by se u každé cena pohybovala do milionu.... ano, je to jedna z věcí, kterou se kraj musí naučit. Hledat kvalitu. Pohodlnost zadávání zakázek na cenu, kdy „stejně dobře víme co chceme“ progresivní přístup příliš není.

Že to je drahé? Z hlediska celkových nákladů na stavbu jsou ty pořizovací a realizační pouze několik desítek procent. Největší díl nákladů jsou ty provozní. A pokud budeme mít hned na začátku kvalitní zadání (to je mnohdy to úplně nejdůležitější – a zde je mj. i onen přesah k podkladům "smart" o kterých jsme mluvili) máme napůl vyhráno. 

Pak je důležitý i vlastní kvalitní návrh, který sice může být dražší než pokud ho vypracuje někdo jen nejrychleji a nejlevněji. Ale z hlediska celkových nákladů na stavbu, nebo v našem případě na celkové koncipování krajiny – vše může z pohledu celkové životnosti stavby vyjít řádově levněji.

Tedy – pokud chceme ušetřit, potřebujeme na začátku opravdovou kvalitu.

Určitě nemusí se hned jednat o soutěž dle regulí ČKA - i když ty jsou nejlepší, může jít i o soutěžní dialogy a podobně, mohou být i drobné vyzvané soutěže, nebo mnohdy stačí i jen výběrové řízení, kde je převaha kvalitativních kritérií. Výběrového řízení se pak účastní jiná skladba týmů – kterým jde daleko spíš o věc – a mají pocit že o věc jde i zadavateli.

A ještě k tomu fyzickému modelu kraje – ve finále by bylo dobré třeba ho vytisknout na 3d tiskárně, a laserovým systémem tam ukazovat světelnou animací minulost, současnost a možné varianty budoucího rozvoje kraje. Jsou to prezentační metody, které se zavádějí a v případě celého uhelného regionu by byly velmi adekvátní. Údajně o tomto způsobu prezentace již dnes ICUK uvažuje.

Doslova bychom si pak mohli posvítit i na jednotlivé parciální řešení rekultivací, které by se v tomto laserovém světle ukázalo v kontextu krajiny. V minulosti pokud jde o rekultivace určitě mnoho vykonal pan ing. Štýs, ale jeho přístup práce s rekultivacemi nepokračoval překlopením do dalších kroků jako je řešení vztahu se sídly, hledání celkových hodnot vztahů krajiny-kultury-osídlení.

Už mi při hledání práce s monumentální krajinou podkrušnohoří nabídl pomoc kolega Petr Janda. Teď se v Praze dodělávají jeho náplavky:

https://www.lidovky.cz/lide/prevazuje-pristup-veci-pouze-oprasovat-a-neutratit-moc-penez-mini-tvurce-prazskych-naplavek-janda.A190818_141044_lide_krev?#utm_source=email&utm_medium=text&utm_campaign=lidovky.newsletter.directmail

Co je tu důležité – obdobně jako ta obrovská skla v centru Prahy navazují na všechny možné její kvality, je třeba u monumentality budoucích jezer a celkové krajiny postupovat obdobně – tedy ne že někde něco vznikne „náhodou“, ale vždy se musí jednat o prokomponovaný, kvalitní a zodpovědný „návrh“.

A ještě jednou se vrátím k přidání důvodu, proč má v kraji smysl dělat jednak tzv. příčná setkání o kterých jsme mluvili, ale i spolupracovat se sousedním regionem – libereckým. Tedy - orientace na Prahu je nezbytná, ale hledání kořenů a i vlastní identity, která není jen a pouze technicko-ekonomickým procesem je daleko pomalejší – mluvíme pak o tzv. měkkých postupech a řešeních, které ale na finální kvalitu mohou mít daleko zásadnější vliv. Jak říkáme, že každý problém má dnes buď technické řešení, nebo řešením je změna našeho jednání, toto bude ten druhý případ. 

Ano – technické řešení je rychlé a efektivní, nedá se v něm ale žít a pobývat. Prostředí vytvářené smysluplnými vazbami a vztahy je třeba náročně budovat, dokáže ale vytvářet srozumitelné prostředí se kterým se dokážeme identifikovat, orientovat se v něm …. ono téma kultivování a kultury. 

Pokud je má role teprve v počátcích – mluvíme o „průzkumu bojem“, je obtížné hned chtít maxima, ale vedle zřízení Kanceláře krajského architekta, kde bychom jako inspiraci viděli například pražský IPR http://www.iprpraha.cz/ , stálo by za to zřídit i něco jako obdobu pražského CAMPu. http://praha.camp/  . I z pohledu Liberce (TUL) by zřízení něčeho takového bylo mimořádně důležité – a mohlo by to být i společné.

V podstatě jsme se na našem páteční setkání shodli na tom, že buď Ústecký kraj dokáže jedinečnou příležitost která před ním stojí využít pro přeměnu a vstup do 21. století využít, nebo se zasekne v parciálních projektech bez potenciálu zásadní kvalitativní změny. Budeme tak muset věnovat mimořádnou energii a pozornost rozpracování této myšlenky, aby byla obecně srozumitelná - proč je to důležité vše dělat komplexně a kvalitně, a co je vlastně ve hře. 

Do prostorového modelu krajiny by bylo mimořádně zajímavé promítat i sociálně kulturní problematiku kraje. Nejen podrobné demografické výzkumy, ale především by mělo jít o komplexy informací přibližující kulturní a společenské vazby a vztahy. Cílem by mělo být zpracovat data do srozumitelných příběhů, které by nám měly objasnit souvislosti, které jsou bez předchozích zkušeností s reáliemi ústeckého kraje jen těžko srozumitelné.

Znám ZURku. Okomentování jak jí, tak i dalších strategických dokumentů kraje by mělo být jedním z úkolů. ZURka je zde:

https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2019/08/zurka.html

A ještě pokud jde o Liberec – už asi půl roku tam běží obdobná architektonická skupina na úrovni kraje (je v ní mj. skvělý prof.Suchomel, který mi teď nedávno říkal, že s ohledem na to, co děláme v Ústí to tam museli zřídit taky(!) -  tedy informační vlna z ústeckého kraje byla rychlejší, než pracovní skupina krajského architekta vůbec vznikla).

Liberci je teď nově zřízena Kancelář architekta, kterou vede architekt Janďourek, se kterým určitě je řeč, stejně tak jako určitě bude řeč s kolegou z Karlových Varů -  https://www.karlovyvary.cz/cs/kancelar-architektury-mesta-karlovy-vary-p-o 

Bylo by totiž obrovskou chybou vidět Ústecký kraj pouze v administrativních hranicích. Navíc je důležité rozlišovat pozici kraje na regionální, národní a globální úrovni. Neměli bychom se bát - jak zdůraznil pan Komárek - ani zasazování vizí do středoevropského kontextu.

Ještě k možným zahraničním přesahům – ve věci uhelných regionů je možné využít osobní kontakty na německou IBA, která zejména stojí za rekultivací dolů na hranici s Polskem. Kolega Ivan Němec, který nyní velmi aktivně pracuje v Terezíně zorganizoval před lety velmi inspirativní akci pro Liberec a Liberecký kraj, pro ten Ústecký by to ale bylo daleko víc na místě. Viz zde:

https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2019/08/sasko-braniborsko.html

A ještě k pražskému CAMPu.  Na půdě KUUK jsme mluvili o jeho společné návštěvě, stejně jako i návštěvě IPRu. Mezi pozitiva jak CAMPU, tak IPRu patří mj. i symbióza a spolupráce velkého množství rozdílných profesí. Nejen architektů, urbanistů,  nebo sociálních geografů. Právě v obdobě ústeckého CAMPu by se i běžní lidé mohli dozvědět věci z minulosti, prohlédnout současnou vizi, ztotožnit se s ní a začít ji třeba i nezištně podporovat.  

Předpokládám, že účastníci pátečního oběda by tam určitě šli, bylo by ale dobré aby se účastnil i někdo z kraje …. vše dokážeme domluvit s kolegou Harciníkem, který tam několik let pracoval. 

Předběžně konec října, počátek listopadu ? Určitě bychom mohli jít na kávu i s Petrem Hlaváčkem (náměstek pražského primátora pro rozvoj) – dění na severu Čech ho velmi zajímá – nejen z pohledu trasování VRTky z Prahy na Drážďany.

Zde příspěvek k VRTce z pohledu PřF Uk: http://www.itregep.cz/cs/projekt-nova-mobilita, a zde úvod do problematiky dopravy v kraji z pohledu Děčína: https://decinarchitekt.blogspot.com/2018/10/vztah-usti-nad-labem-decin.html

Pokud jde o další schůzku (na web sem dám ještě texty týkající se kulatých stolů z počátku roku, kde jsem psal i možná jejich složení). Řekl bych ale,  že určitě bude lepší, pokud i další schůzka bude obdobně komorní, a okruh zainteresovaných začneme rozvíjet velmi postupně.

Těším se na příště

zápis 26.9.2019 provedl Ondřej Beneš

poznámka: úvodní obrázek převzat z diplomové práce Matěje Čunáta Děčín 2070 odevzdané na počátku letošního roku.


A na úplný závěr sumář práce, kterou se pokouším dávat do pohybu s datumem  září 2019. 


Kraj – zpráva – Ondřej Beneš – 04/10/2019 - 01


1)příprava zadání a vypracování studie Ústí (ideálně formou soutěže dle ČKA) založené na současných i budoucích infrastrukturních výzvách Ústí (dálnice, VRTka, voda). Cílem je vytvoření kvalitních předpokladů pro smysluplný rozvoj sídel s výbornými prostorovými, pobytovými a krajinářskými kvalitami.


2)příprava zadání a vypracování studie celé pánevní oblasti (ideálně formou soutěže dle ČKA). Hledáme odborně společenský konsenzus, jehož cílem je identifikovat hodnoty v rozsáhlém území a stanovit optimální  formu, do které budeme upravovat rozsáhlá vytěžená a rekultivovaná území tak, abychom zachovali a rozvinuly potenciál území. K této ucelené studii se pak mohou vztahovat další podrobnější studie a projekty. 


3)spolupráce ve věci připravované soutěže na okolí Milady (dle regulí ČKA) s PKÚ. Koordinace mj. s body 1) a 2).


4)příprava konference „vize severu - sever vize“. Ve spolupráci s UJEP, TUL, Libereckým krajem. Mapování minulosti, současnosti a budoucnosti společného postupu.


5)příprava vybudování prezentačního centra architektury, urbanismu, veřejného prostoru a práce s krajinou. Obdoba pražského CAMPu.


6)rozpracovávání tématu „identifikace kraje“ jako jednoho ze stěžejních architektonických problémů.


7)restart – spolupráce – strategický rozvoj měst 


8)revize strategických dokumentů