Vysokorychlostní tratě u nás a s nimi související
nezbytnost hledání adekvátních strategických přístupů v jejich prosazování
Krizové jevy, kterými si v pozdně moderní době
procházíme, mohu být zdravým podnětem k adaptaci, přizpůsobení, celkové
proměně. Kvalita a pružnost moderní společnosti se většinou vyhodnocuje právě podle
toho, jak rychle a bezbolestně jsou takovéto úpravy možné. Jako podnět
k adaptaci je tak třeba chápat neustále se zvyšující ceny energií, od
počátku dvacátého století ohlašovaný „nástup Asie“, nebo probíhající změny
klimatu. Takto matematicky počitatelné aspekty proměny dnešního světa doprovází,
jsou jejích nedílnou součástí, změny sociální, kulturní.
Strategické projekty
Pro euroamerický kulturně civilizační okruh je pro vyrovnávání
se krizovým jevům charakteristická nezbytnost otevřenosti, kritického uvažování,
náročně budovaného společenského konsenzu. Autoritářské zkratky, jak je v úspěšnosti
skokových progresí známe snad ve všech oborech z Číny, zde nemají místo.
Jeden z mimořádně tvrdých nárazů, kterému jsme se v poměrně
nedávné době museli přizpůsobit, souvisel počátkem sedmdesátých let
s „ropným šokem“, tzv. dnem Kuvajtu. Došlo ke skokovému zdražení energií. Z pohledu
„běžného života“ do té doby přirozený společenský pokrok, nastartovaný s obnovou
světa po druhé světové válce, přestal být samozřejmý. Teoretici architektury
(M.Hays) mluví o tom, že od té doby bylo najednou realitu nutno daleko
náročněji a komplikovaněji konstruovat, projektovat, prověřovat. V českém
prostředí bylo vyrovnávání se s cenami energií ztlumeno, odloženo díky
fungování tehdejšího společenství socialistického bloku – RVHP (Radě vzájemné
hospodářské pomoci). Dnešní skokové změny jsou s těmi z počátku
šedesátých let neporovnatelně větší.
Prověřování našeho strategického uvažování přípravou
infrastruktury vysokorychlostních tratí
V českém prostředí se dnes centrálně řízené koncepty
prosazují obtížně. Vyspělá společnost dává signály, které ji, pokud jsou
správně zpracovány, dokáží obohatit ve všech rovinách jejího rozvoje. Stali
jsme se standardní demokracií, kde je vždy třeba obratné komunikace
s veřejností, učíme se participaci, hledáme a vytváříme konsenzus.
Pro české prostředí představuje propojením s okolními
státy systémem vysokorychlostních tratí klíčový projekt. Ze strategického
pohledu nejde pouze o dopravní upgrade řešící přetíženost evropských leteckých
linek. Souvisejícím úkolem by pro nás mělo být zhodnocení naší centrální polohy
v Evropě – tedy nejen doprava a energetická vedení v liniích kolejí. Ptáme
se, co by měla správná strategie, která by se měla stát podstatným úběžníkem
našeho směřování, splňovat aby odolala neustále se proměnujícím hodnotovým
horizontům?
Koncept práce s územím
Limity atypické, strategicky transformační práce s územím
jsme do všech důsledků nahlédli na severu Čech při rozvrhování kompletního
odchodu od uhlí na rozloze přes tisíc kilometrů čtverečních před několika lety.
Autor článku byl v té době vedoucí oficiální pracovní skupiny krajského
architekta ústeckého kraje. Viz publikace O.Beneš: Práce pro Ústecký kraj.
Architektura, urbanismus, krajina. Verzone 2024. ISBN 978-80-87971-62-8
V Ústeckém kraji při přípravě dlouho očekáváného
začlenování posttěžebních území okolí jezera Milada do struktury krajiny a
osídlení v jeden okamžik krajský odbor Územního plánování zadával dle
stavebního zákona územní studii krajiny (vysoutěženou jako veřejnou zakázku) a zároveň
jsme pod patronací PKÚ (Palivového kombinátu Ústí) připravovali mezinárodní
soutěž dle regulí ČKA. Na jedné straně tedy standardní administrativní postup
věnovaný bezprostřednímu okolí jezera, na druhé straně využití mezinárodních
zkušeností špičkových týmů hledající nejprve začlenění jezera a jeho okolí do
celkových souvislostí kraje. Tedy práci s transformačním územím adekvátně
počátku jednadvacátého století. Matěj Čunáta v květnu roku 2020
v Bulletinu ČKA popsal přístup k problematice územních problémů
velkých měřítek na základě zkušeností především z Belgie a Holandska.
Problematice ZUR, územního plánování a možnostem ve vztahu k jezeru Milada
jsme se věnovali v roce 2020 také na stránkách Bulletinu ČKA.
Přístup k budoucnosti jezera Milada upoutal celospolečenskou
pozornost. Vlastní jezero má rozměry cca 3,5 x 0,8 km a širší řešené území, které
se v rámci soutěže podařilo prosadit, mělo rozlohu několika stovek
kilometrů čtverečních. Vítězný tým na svém návrhu dále pracuje.
Strategická rozhodnutí ať odchodu od uhlí, nebo plánování evropské
infrastruktury je v kompetenci centrálního plánování. Pojmenovávání konkrétních
problémů žitého světa v daných lokalitách a hledání řešení, konkrétních
adaptačních opatření, je na jednotlivých samosprávách. Očekávat profesionální
vhled na realizaci VRT od jednotlivých obcí Podřipska ale prostě nejde. Zásady
územního rozvoje (ZUR) nebo územní plány zde pro ně nejsou víc než definicí okrajových
podmínek. Problémy žitého světa a prostředí je třeba nejdříve umět uchopit a
rozpoznat, aby s nimi vůbec mohlo být
pracováno, aby mohly být rozvíjeny. Pokud pod Krušnými horami
posttěžební problematiku má řešit TCÚK (Transformační centrum Ústeckého kraje),
města mají své Kanceláře architekta, obecní a městské architekty, obce podél
VRT se na Podřipsku spojily do sdružení (viz web) a začaly hledat také adekvátně
proaktivní přístup.
Vysokorychlostní trat v oblasti Podřipska
O VRT severně od Prahy, směrem na Dráždany, se dlouhodobě
uvažuje jako o úseku, který by mohl být realizován mezi prvními. Obce Podřipska
se s ohledem na svou negativní zkušenost při přípravě jiné liniové stavby,
dálnice D8, mohli rovnou obracet na právníky. Problematický tam není pouze
úsek, kde D8 prochází Středohořím, ale i její průchod okolo ikonické hory Říp.
Obce na Podřipsku nejprve oslovili Kláru Salzmann, která
byla předsedkyní poroty soutěže na okolí jezera Milada, koncepčně a ve velkých
měřítcích uvažující krajinářku. Ta oslovila mne a postupně jsme začali dávat
dohromady odborný tým. Shodou okolností jsme právě v té době řešili související
problémy navazující na soutěž na území okolo Milady, regionálního plánování, nebo
celkovou problematiku Ústeckého kraje.
I díky přebírání zkušeností s regionálním plánováním
v Belgii a Holandsku (viz.výše zminovaný text v Bulletinu), se nám
podařilo se na Podřipsku nejprve soustředit na obsah a komplexní cíle, kterých
jsme chtěli dosáhnout. Neskončili jsme tak hned na začátku, že je to celé
příliš komplikované a že to nejde. Vytvořili jsme tým, kde jsme zpracovali
zadání. Úvod - krajina pro vysokorychlostní trať napsala doc.ing.arch
Milena Hauserová, CSc, typologie řešeného území a přírodovědný přístup RNDr.
Jiří Sádlo, CSc., krajinu Ing. Klára Salzmann, Ph.D. a Ing. Mgr. Eva
Jeníková, vodu Ing. Vít Rous, urbanismus Ing. arch. Veronika
Šindlerová, Ph.D., socioekonomické přínosy a rizika(Ing. arch. Vít Řezáč, dopravu
Ing. Milan Ptáček, participaci Ing. Tomáš Rákos. Zadání se nám podařilo
koncentrovat do čitelných dvaceti stránek (je k dispozici na https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2022/03/jak-na-vrt-02.html).
V úvodním textu jsem ještě srozumitelně popsal problémy, které
v krajině a území, kudy má infrastrukturní liniová stavba VRT vést. Na
jedné straně totiž máme precizní technické plánování VRT, s velmi jasně
definovanými technickými zákonitostmi, ale na straně druhé nemáme obdobně
kvalitně a precizně analyzované a definované území, osídlení, jejich hodnoty a
potenciály. Kvalita přístupu projekce VRT neodpovídá kvalitě přístupu ke
krajinně a osídlení, kterým má být infrastruktura VRT servisem. Naším hlavním
cílem bylo v zadání podrobně strukturovat a popsat co a jak je třeba
v území řešit. To vše abychom hodnoty území, které mají být
infrastrukturou obsluhovány, mohli dlouhodobě rozvíjet.
S naším zadáním jsme měli úspěch i na ministerstvu
dopravy. Před dvěma lety poskytlo středočeskému kraji na realizaci plánu podle
námi koncipovaného zadání deset milionů. Investice do realizace proaktivního
přístupu.
Participace
Nedílnou součástí celého procesu je cíleně designovaná participace.
Už od samého začátku jsme pro tuto činnost získali Tomáše Rákose. Sdružení
Koridor D8 na participaci, realizovanou i zcela po vlastní ose, získalo prostředky
z Norských fondů. Došlo tak i k mezinárodnímu sdílení zkušeností. Participace
není chápána jako následné implementování již technicky hotového, ale je to
proces, který musí přípravu VRT doprovázet od samého počátku, který posiluje
zodpovědnost a samostatnost samospráv. Rozvíjeli jsme i úvahy ve spolupráci
s IPRem zřídit nejen pro potřeby VRT samostatnou participační jednotku na
půdě středočeské samosprávy.
Další postup obcí Podřipska
Pro regionální(krajinný) plán Podřipska v rozsahu území
cca 35 x 35 kilometrů se podařilo získat prostředky, není stále vyhráno. Náš
přístup je z pohledu standardních procesů tak atypický, že bylo vždy nutno
vše podrobně a důsledně připravit, aby bylo vůbec co úředně administrovat.
Námi koncipované zadání krajinného plánu požadovalo
v souvislosti s VRT řešit rozlehlé území v několika měřítcích. Aby
podklad měl v území adekvátní relevanci, byl tzv. neopominutelným, nejprve
jsme vše připravili jako zadání územní studie krajiny. Naše požadavky se však
do standardů takto koncipovaného podkladu nevešly. Ve spolupráci s odborem
územního plánování se nakonec podařilo sepsat zadání až na druhý pokus. Vyloučili
jsme nejmenší měřítko v těsné vazbě na VRT. To by si nechaly zpracovat
obce samostatně. Pro Mnetěš pod Řípem takovýto podklad s koncepty krajinných
terénních úprav již zpracovalo studio Taktiky.
Od samého počátku je činnost Koridoru D8 Podřipsko motivována
požadavky drobných samospráv. Samospráv, kterým vadili zavedené jednostranné postupy
a které hledali metody srovnatelné s těmi, které vnímáme jako zavedenou
praxi na západ od našich hranic. Mimořádné úsilí a hybatelem ze strany stránkách
je Martin Klečka, předseda sdružení Koridoru D8, občan Mnetěše. Sdružení
v tento okamžik zastřešuje více než třicet pět obcí.
Ani s takto motivovanými sdruženými samosprávami to
není vždy úplně jednoduché, stále ověřují jestli cesta zvolená před několika
lety stále vede směrem, který je pro ně vhodný.
Expertní činnost, vždy hradily obce. V současnosti jsme
ve fázi spolupráce na přípravě výběrového řízení na zpracovatele územní studie.
Pro potřeby samospráv zpracováváme podklad, kde po jednotlivých ucelených
lokalitách, klastech, zahrnujících vždy jen malý kus krajiny s několika obcemi
podél VRT. Podrobně popisujeme slabé a silné stránky krajiny, potenciály i
metody a způsoby, které by bylo vhodné pro kvalitní začlenění VRT do krajiny
prověřit. To vše textem, grafikou, zákresy, vizualizacemi. Podklad bude
k dispozici na webu sdružení Koridoru D8 (www.koridord8.cz) a pomůže obcím ve všech
fázích přípravy VRT i s jejich rozvojem. To vše proaktivně, metodicky,
zodpovědně. Dokumentací EIA počínaje, vlastní technickou dokumentaci liniové
stavby konče.
Závěr
Celkovým přístupem kombinujícím regionální plánování
s široce a profesionálně designovanou participací vyvažujeme a doplnujeme pragmaticky
projektovanou trasu VRT. Pokoušíme se vytvářit metodu umožnující prosazovat
důležité projekty adekvátně dnešním strategickým potřebám a požadavkům.
