Téma –
vztah - Ústí – Děčín
Širší
souvislosti Děčína mě začaly více zajímat v okamžiku, kdy jsem
v rámci připravovaného ÚP Děčína narazil na problematiku dopravy – trochu
jsem se pokoušel si v tom udělat pořádek. Nadhled a kompetentní vnímání
souvislostí mi pomohlo dát dohromady setkání s panem Asterem (mj. místopředseda
Krajské hosp. komory) a městským architektem Ústí – panem Charvátem
(třicetiletá zkušenost s Ústím).
Udělal
jsem si tak trochu přehled o Ústí. Zarážející bylo, že v různých oblastech
vlastně neexistuje strategie, která by byla dlouhodobě a s energií
naplňována – ohledně zásadních věcí jako třeba o pozici VTR měl každý zcela
rozdílné informace ….
V kostce
témata – řešili jsme daleko spíš co a jak má a nemá z dlouhodobého
hlediska smysl – jaké jsou limity nebo možnosti:
1)doprava
železniční i vysokorychlostní
2)doprava
silniční
3)Ústí
a chemička
4)bydlení
a řeky
Add 1) pro
všechny zúčastněné bylo překvapením, že i na nejvyšších regionálních,
ministerských atd… úrovních se rozcházejí informace kde by VRT v Ústí měla
stavět…. zda na Západním nádraží pod Větruší, nebo v poli u
Chabařovic.
O
zásadním významu jeho pozice pro strukturu Ústí i následný vliv na celý region
(i DC) netřeba pochybovat.
Add 2) Bylo
překvapením, že z pohledu Ústí (pan Charvát) by propojení silnice podél
Labe z Děčína k dálnici nebylo v Ústí vnímáno jako „zakouření
Ústí“. Představa ústeckého architekta je - určitým způsobem - tunel mezi
Mariánskou skálou a údolím Bíliny.
Téma
struktury dopravy v Ústí odpovídající významu rozvoje oblasti – zdá se –
není zcela ukotveno.
V každém
případě – z pohledu DC (pan Aster) – je ideální stav mít možností
propojení víc - na dálnici spojení nejen takto Ústím, ale i určitým způsobem
směr Jílové .
Add 3) Představa,
že v 21.století jsou jen cca dvě stě padesát - čtyři sta (?) metrů od
místa na náměstí, kde jsme popíjeli kávu, takové technologie, kterou nechtějí
v Evropě ani ve speciálních průmyslových zónách, a je jen někde
v Indii…. a že pokud chlór unikne… dopadne to jako ve filmu
„Tajemství ocelového města“…. je poněkud děsivá…. až tak, že se tento
strach stane běžným předpokladem uvažování…. a znemožńuje racionálně
uvažovat o tom, co to je město….
Chemička
si svou pozici ve městě v průběhu posledních desetiletí vybudovala
postupnou plíživou salámovou metodou (pan Charvát), a nyní by cnejraději, aby
univerzita odešla, ani aby VRT nebyl na Západním nádraží – jeli by ob
kolej (?) od cisteren s chlórem…….
Add 4) k
tomuto bodu jsme se dostali jen okrajově, ale největší síla bydlení v Ústí
jsou patrně jižní svahy končící dole (potenciální společenskou) náplavkou u
Labe a Bíliny. Další silou je pak mj. oblast koncentrovaná Střekovem (velmi
zhruba řečeno).
Určitě
- je to jen náhled. V poslední době do problematiky začínají zasahovat aktivity
re:viz Ústí
https://www.facebook.com/events/268872870286693/
Další náhled tady:
http://ondrejbenes.blogspot.cz/2017/10/usti-biliny-nad-labem.html
Jsou tu zároveň postupné, smysluplné a systematické kroky ze strany vedení Ústí:
http://www.usti-nad-labem.cz/cz/uredni-portal/seznamy-zprav/aktualni-informace/mesto-podporuje-napojeni-vysokorychlostniho-vlaku-letiste.html
A
určitě - bylo by dobré aby se výše uvedené body a jejich řešení staly součástí
běžné denní agendy.
Ilustrační
foto: konverze průmyslových areálu jak ji známe z německého Porůří, Belgie nebo
severu Francie jsou k vidění i u nás - Ostrava. Výsledek spolupráce pana
Světlíka a architekta Pleskota.
Žádné komentáře:
Okomentovat