Krajský architekt 02

Krajský architekt 02

Krajský architekt

Dne 5. 6. 2019 na půdě KÚÚK vznikla pracovní skupina „Krajský architekt“. V příslušném usnesení č. 016/70R/2019 čteme: „Rada Ústeckého kraje po projednání bere na vědomí: vznik pracovní skupiny, poradního orgánu hejtmana Ústeckého kraje, zřízené pro oblast komplexního rozvoje kraje, zejména pro koordinaci v oblasti kvality architektury, urbanismu a veřejného prostoru a práce městských a obecních architektů na území Ústeckého kraje.“

Co to znamená? Současní vedoucí představitelé kraje si velmi dobře uvědomují závažnost problémů a výzev, před kterými stojí. Vznik pracovní skupiny „Krajský architekt“ se dá chápat i jako první krok, který by měl vést ke zřízení vlastní samostatné agendy krajského architekta. Instituce, kterou dosud u nás žádný kraj nemá, ale právě Ústecký je v očích odborné veřejnosti (FA ČVUT, ČKA) ten, který by ji potřeboval nejvíce. Jedná se o agendu srovnatelnou s pražským IPRem nebo Kanceláří architekta města Brno.

Jaké jsou tedy témata, které již tzv. běží?

a) Probíhá spolupráce s PKÚ (Palivový kombinát ústí), který má na starosti rekultivaci lomů po těžbě. Započala loni sérií schůzek a jednání týkajících se otázek jejich kompletního zapojování zpět do života. K tomu je třeba připomenout, že na rozdíl od Německa u nás měli mít tzv.resocializaci (zapojení rekultivovaného území do sídelní struktury) na starost konkrétní obce, na jejichž katastru ten který pozemek stojí. Tento přístup se posledních patnáct let projevil jako zcela nefunkční. Debaty loňského roku byly vedeny právě o tom, že jiná možnost než aby si i tuto činnost vzal „pod svá křídla“ PKÚ v daný čas není. Jako jeden z výstupů se dá chápat nynější příprava soutěže na okolí jezera Milada. Na straně Ústeckého kraje by je pak jako ideální partner jevil právě „krajský architekt“.

Důležité bude v první fázi široké otevření problému. Prověřování z hlediska kvality s Miladou zasluhuje rozsáhlé území od Teplic po Trmice, Labe a Kozí dráhu na severu. Předběžně jsme jako nejvýhodnější vyhodnotili dvoukolovou soutěž – první kolo ideová urbanisticko-krajinářská ve výše uvedeném rozsahu a až druhé kolo s konkrétní specifikací okolí jezera. Mimořádně důležité bude řešení vazeb a vztahů na Trmice, tak přes Předlice, Tovární ulici až k ústí Bíliny do Labe. Problém Milady je především problémem kvalitního propojení s Ústím, což na straně Ústí bude vyžadovat mnoho koncepčních návazných kroků.

b) Setkávání městských architektů Ústeckého kraje. To mi v minulosti umožnilo nahlédnout do konkrétní problematiky. Dostal jsem se tak k mosteckému Repre. U něj jsem nejprve řešil jeho hodnoty, pak jsem analyzoval zpracovávaný návrh (vzniklý na základě soutěže na cenu), až jsem řešil celý modernistický Most -  jako nedokončený modernistický projekt pro sto tisíc obyvatel, který dosud nebyl ani dokončen. Nebyl ale ani po roce 89 se změnou prostorového chápání celé oblasti dosud s použitím současných znalostí a zkušeností koncepčně adaptován na současných šedesát tisíc obyvatel.  Ještě bych doplnil, že Most byl v šedesátých letech realizován na základě mimořádně kvalitních urbanistických, architektonických soutěží. I v současnosti je třeba do Mostu vstoupit s obdobnou razancí. Podrobněji viz např. i podrobné zápisy na webových stránkách architekturakrajeustecka.blogspot.com.

c) Spolupráce se studenty. Na půdě Fakulty architektury ČVUT v atelieru Stempel-Beneš, jsme již zpracovávali zadání v Děčíně (proluky pravého břehu, Starokatolický kostel a jeho okolí). Matěj Čunát z liberecké TUL absolvoval letos na jaře studium oceňovanou diplomovou prací „Děčín 2070“, podrobně se zabývající Děčínem jako „smršťujícím se městem“ (více viz: decinarchitekt.blogspot.com). V Terezíně jsme řešili jak celek, tak jednotlivé barokní bloky, v Lounech již mnoho let prověřujeme muzeum Zdeňka Sýkory.

Okolí Milady jsme řešili i s ateliery Plicka-Sedlák a krajinářským atelierem paní architektky Fingerové. Jednalo se o rozsáhlé území mezi Teplicemi, Ústím, Trmicemi. Pro tyto práce si studenti jako výchozí stav do současné devastované krajiny promítali původní velmi intenzivní strukturu osídlení před těžbou, hledali především adekvátní měřítko i využití (tedy nejen protěžovanou rekreaci, ale navrhovali i nezbytné nové stálé osídlení). U okolí Milady finální prezentace proběhla za účasti ústeckého primátora i ředitele a vedení PKÚ v ústeckém CENTRAL NODE. 

Studenti sice vždy v první řadě řeší akademické a pedagogické problémy, ale v rámci svých zadání dokáží otevírat nové horizonty, zapojit do debat širokou odbornou i laickou veřejnost.

d) Probíhá spolupráce s libereckou TUL. Vedle FA ČVUT hodláme zapojit i libereckou TUL a její Fakultu umění a architektury. Jednání s jejím novým děkanem jsou v tomto ohledu mimořádně vstřícná. Toho, že oba kraje mají mnoho společného, bychom rádi využili k pořádání společných konferencí týkajících se minulosti, současnosti ale především budoucnosti regionu ve vztahu k architektuře, urbanismu, veřejnému prostoru, krajině. Pracovní název je zatím „VIZE SEVERU, SEVER VIZE“. Součástí by mělo být i zapojení partnerských univerzit za hranicemi. Je navazována spolupráce s UJEPem.

A co máme v plánu v nejbližší době?

a) Měli bychom vypracovat celkovou studii charakterizující potenciál činnosti a působení. Tímto podkladem bychom si podrobněji měli ověřit, jaké mohou být cíle a požadavky na „Krajského architekta“ kladené, i v jakých časových horizontech mohou být plněny. Hlavní akcent bude kladen na problematiku uhelných regionů.

b) Prověřování strategických dokumentů. I toto bude jeden z prvních úkolů – zprostředkovávání zpětné vazby na již odpracované. Zásadní bude změna uvažování s požadavkem na prosazování kvality. S tím souvisí i generování různých způsobů přístupů k problematice. Otevírání tématu soutěží a soutěžení v měřítcích, které u nás nejsou obvyklé, ale na západ od našich hranic běžné. Pokud se nyní zadává posuzování technické proveditelnosti soustavy jezer a jejich energetického využití, je zároveň nezbytné ve variantách řešit téma prostorových kvalit celé této velkolepé krajiny mezi Krušnými horami a Středohořím.

Základním parametrem hodnocení pak musí být požadavek na komplexnost, smysl, kvalita. Musíme se vzdát hodnocení jen z náhledu parciálních technických a technologických kvalit. Velkou roli tu bude hrát posilování takových momentů jako je identifikace s místem, ve kterém žijeme, nebo orientace v něm – téma zakořenění.  

c) Komunikace s veřejností, rozsáhlé participační procesy. I toto bude mimořádně důležité pro zajišťování zpětných vazeb. Prostřednictvím webu, FB, besed, přednášek (v Děčíně, kde jsem druhým rokem městským architektem, se mi tato otevřenost velmi osvědčila).

Ideálním cílem pro komunikaci by bylo založení obdoby pražského CAMPu. Pokud by výsledkem prověřování prostorových kvalit pánevní oblasti byl mnohametrový 3d model, mohl by být základem takovéto instituce. Obzvlášť pokud by byl opatřen laserovou promítací technikou umožňující simulaci jak dějin oblasti, tak variant rozvoje. Edukace v oblasti architektury by tak mohla mít svou základnu a mohla by probíhat už od předškolního věku. 

Ke spolupráci v pracovní skupině jsem vyzval kolegy Tomáše Veselého a Jana Harciníka. Vedle Jana Štefana z Děčínského fóra, který od začátku stojí za všemi jednáními na půdě kraje a poprvé agendu před dvěma lety představil na zastupitelstvu kraje, se okruh spolupracovníků pomalu rozšiřuje.

Dalším krokem po současném ustavujícím období, které může trvat několik měsíců stejně jako let, by mělo být zavedení kompletní agendy „Krajského architekta“. Určitě by bylo dobré, aby se téma stalo součástí programů stran a hnutí před krajskými volbami příští rok.  Z dnešní poradenské role s náklady deseti tisíc korun měsíčně by měla do budoucna vzniknout samostatná kancelář.

Ústecký kraj by spolu s Ostravským a Karlovarským měl být cílem nejen politického zájmu, ale i konkrétní pomoci ze strany Evropské unie v jejím novém volebním období. Řeč je o prostředcích v řádech desítek miliard korun. I proto je důležité využít všech možností při specifikování hlavních potřeb kraje, stanovování vizí rozvoje, aby získané prostředky byly co nejlépe, nejkvalitněji investovány.

Úplně na závěr je třeba, především stávajícímu úřednickému aparátu, ještě jednu zdůraznit, že v rámci agendy „Krajského architekta“ není cílem něco zbytečně komplikovat, zesložiťovat a zdražovat. Jednou z hlavních priorit je právě efektivita vkládaných investic cestou kvalitní a důsledné koncepční přípravy. Před námi je otevírání palčivých, léta neřešených témat. Půjde o postupné rozklíčovávání mimořádně složitých a z pohledu celkové kvality vystavěného prostředí stále obtížně řešitelných problémů.

Pro více informací odkazuji na pro potřeby pracovní skupiny zřízených stránek architekturakrajeustecka.blogspot.com.



Ondřej Beneš 18.10.2019

Pro více informací doporučuji jak stránky ČKA www.cka.cz, tak pro potřeby pracovní skupiny zřízených stránek architekturakrajeustecka.blogspot.com.

poznámka:
Varianta tohoto textu právě vychází v časopisu Hospodářské komory Ústeckého kraje - TÉMA