WISH LIST – ARCHITEKT - 03
Třetí wish
list po zpracování „infrastrukturní studie Ústí z pohledu kraje“. Tato
studie mi umožnila jednak lépe analyzovat dostupné podklady a pak provést i
jasnější závěry.
1) Požadavky na projekční přípravu. Mluvíme o zásadních změnách pánevní
oblasti a krajiny, ale nejsou tu zpracovány základní podklady. Jde zejména o
požadavek na doplnění Územních studií krajiny všech
částí pánevní oblasti, prověření a aktualizaci těch již vydaných, zajištění
jejich závaznosti (požadavek na územní studii krajiny se týká i šluknovska). Je
nezbytné vytvořit celkovou koncepci a strategii kraje jak jeho hodnoty a
potenciály do budoucna chránit, jak problémy synergicky a mezirezortně řešit
(adaptace na klimatické změny, boj se suchem, zvýšení ochrany půdního fondu,
atd.).
2) Požadavky na komplexní studie související
s dopravní infrastrukturou. Spolu
s řešením trasování VRT(vysokorychlostní trať) je nezbytné v lokalitě
mezi Řípem a Litoměřicemi řešit jak problematiku jejího začlenění do krajiny
(nejen pouze reaktivně v rámci procesů SEA a EIA). Součástí týmů
projektujících dopravní infrastrukturu musí vedle inženýrů být i architekti,
urbanisté, krajinářští architekti, ale i obecní a městští architekti
z území, kudy ta která infrastruktura prochází. Do studie je nezbytné zahrnout
i téma rozvoje trojměstí Terezín-Lovosice-Litoměřice. Součástí řešení by měla
být i problematika zkvalitnění silničního spojení z D8 směrem přes
Litoměřice na Liberec jako mimořádně důležitého východozápadního propojení
kraje. Prověření by si pro Terezín zasloužila i obnova (železničního)spojení
z Bohušovického nádraží.
Obdobně je nezbytné přistupovat
k návrhu trasování VRT v úseku mezi Ústím a Krušnými horami. I tam by
součástí řešeného problému mělo být mj. řešení propojení Krušnýchhor
s jezerem Milada, respekt k místním hodnotám (historické bojiště,
vazba na památku UNESCO), atd.
Zásadní je požadavek na prověření
umístění nového silničního mostu v Děčíně, jako součást páteřní
východozápadní komunikační osy kraje.
Obdobné je to s řešením páteřní
dopravy v Ústí (otázka tunelů), vztah průtahové k místně obslužné
dopravě. Součástí řešení nového terminálu VRT v Ústí musí být kompletní
studie jeh provázání s městem, s ostatními druhy dopravy,
s propojením zelenou a modrou infrastruktury podél Bíliny.
V „infrast.studii“ jsme otevřeli
dveře ke společnému hledání řešení výše zmíněné problematiky.
3) Požadavky týkající se identity kraje. V souvislosti s „odchodem od uhlí“ se bude
nezbytné zabývat i tématy identifikace obyvatel s prostředím, tématy
společenskými a kulturními. Navrhuji, abychom iniciovali odkup mosteckého objektu
Repre, uspořádání kvalitní soutěže, řešící zároveň koncept celého mosteckého
centra. Cílem by bylo najít vhodné funkční využití, zhodnocení mimořádně
kvalitní architektury a urbanismu místa. To vše pro posílení identity západní
části ústeckého kraje. V současnosti připravovaná rekonstrukce tohoto domu
cestou k vytvoření ikony mostecka a chomutovska není. Potenciál Repre je
mimořádný.
Obdobně by bylo vhodné v Chomutově
podpořit rekonstrukci bývalého plaveckého bazénu v centru města
s rozlehlým parkem na komplexní kulturní centrum.
V Lounech by bylo dobré
podpořit výstavbu Muzea Sýkora. Zdeněk Sýkora je jeden z nejvýznamnějších
našich umělců přelomu století, jeho proslulost je bez nadsázky světová. To je
důvod zařazení této iniciativy sem. Současné lounské galerie aspiraci na toto
muzeum nesplňují, Louny by ale šlo chápat a rozvíjet jako umělecké centrum – už
jím je.
Měli bychom se zasadit o zprovoznění
vyhlídky na vysílači na Bukové hoře (Humboldtova vyhlídka), a vybudovat tam
adekvátní zázemí. V případě, že by z technických důvodů využití
současné stavby nebylo možné, měli bychom hledat (prostřednictvím soutěže) variantní
řešení záměru.
U již připravovaného projektu
v místě bývalého žateckého letiště bychom se měli ještě pokusit hledat
smysluplné propojení s krajinou, turistickými a cyklo stezkami a cíly.
Mohl yb to být pozitivní signál jak pracovat s novými průmyslovými a
technologickými zónami – hledat jak je začleňovat do struktury krajiny a
přírody - akcent na šedozelenomodrou infrastrukturu. Realizovat ukázkové
příklady práce se zelení a vodu v nastupující „době sucha“ a podobně.
4) Podpora současného přístupu k bydlení. Jako absolutně nezbytné mi přijde aktivní podpora
bydlení obzvlášť pro mladé lidi, rodiny s dětmi. Měli bychom podporovat a
vytvářet prostředí pro možnosti nejrůznějších forem společného bydlení, komunitního
bydlení, nájemného bydlení. Známe to nyní především z Německa a Rakouska.
Může se jednat i o budování bytového fondu nájemného bydlení. Byl by to
jednoznačný signál - podpory rodin s dětmi.
Tomu by předcházela velmi náročná vyhledávací
fáze, analýza dosavadního přístupu. Může to dopadnout tak, že budeme bourat
vybydlené domy a sídliště, a hned tam budeme stavět kvalitní domy. Kvalitní
nejen architektonicky, ale zejména z pohledu urbanistického,
z hlediska konceptu veřejných prostor.
Touto cestou se nyní pokoušíme jít
v rámci konverze čtyř barokních bloků v Terezíně.
5) Podpora
komplexní agendy. Mohli
bychom městům, která nemají městské, nebo obecní architekty zabezpečit finance
na jejich zřízení a provoz. Podporu by si tyto instituce zasloužili i ve
velkých městech jako je Most, Chomutov, Teplice, Ústí… měli bychom se
pokusit najít adekvátní způsob podpory.
Uhelná platforma by měla podpořit
připravovanou soutěž na okolí Mosteckého jezera, srovnatelnou s právě
probíhající soutěží na okolí jezera Milada. Měla by podpořit hledání nejlepších
řešení formou otevřených soutěží – v případě architektury, urbanismu,
krajiny a veřejného prostoru dle regulí České komory architektů.
Z již uváděného bych ještě
jednou zdůraznil potřebu zřízení Centra architektury, urbanismu a krajiny kraje
s edukativní a přednáškovou činností, s velkým modelem kraje. Doplnil
bych i požadavek na zřízení příspěvkové organizace adekvátní pražského
Institutu plánování a rozvoje, zde ale na krajské úrovni. Tyto instituce tu
v minulosti byli a dnes chybí. Právě pomocí těchto nástrojů by do budoucna
bylo možné daleko lépe korigovat a koordinovat vize i konkrétní kroky do
budoucna.
1/9/2020
Ondřej Beneš
Žádné komentáře:
Okomentovat