Přestože se k této studii stále odkazuji, sem na blog jsem její finální podobu z roku 2020 ještě nedal. Jedná se o pokus o pilotní a srozumitelné uchopení problematiky vztahu infrastruktury (dopravy silniční, železniční, lodní) a krajiny (zejména jejích prostorových kvalit)
Tedy zde:
https://rskuk.cz/files/Uhelne-regiony/Studie_verze-1.10.2020_opti.pdf
Studii na začátku inicioval zejména Martin Hausenblas. Tedy, chtěl studii trimodálního přístavu v ústí Bíliny v Ústí. To že by v ústí Bíliny bylo říční překladiště. Dali jsme dohromady pracovní skupinu, kde jsme začali rozplétat problémy jednotlivých infrastruktur. Já k tomu říkal, že až je alespoň trochu obsáhneme, začneme je ladit mezi sebou a pak to celé vložíme do města a budeme se dívat co to s městem dělá. No a pokud to s městem bude dělat jen něco opravdu hodně dobrého, tedy celou infrastrukturu asi tak dvacetkrát předěláme, můžeme začít mluvit o tom, že máme zadání.
Výsledky práce této pracovní skupiny jsme přednesli tehdejšímu, současnému panu primátorovi. Práci pracovní skupiny jsme chtěli aby pokračovala na úrovni ústeckého magistrátu. To se ale nepodařilo.
V té době jsme ale s Martinem byli oba na kraji členy pracovní skupiny věnující se otázkám krajiny po těžbě, fungovala pod vedením tehdejšího náměstka hejtmana pana Kliky (ČSSD). Tam se nám prostředky na její vypracování podařilo získat. Dostali jsme necelý milion korun.
Dopracoval jsem tedy zadání, hledal tým, který by to celé zvládnul a zároveň jsme organizovali výběrové řízení, aby příprava měla veškeré náležitosti. Podařilo se. Našli jsme Martina Hejného, který si během velmi krátké doby ustavil tým, na čemž jsem také spolupracoval. V ten okamžik jsem si už myslel, že vše budu jen z povzdálí sledovat. Vzhledem k tomu ale, že se jednalo o poměrně neobvyklou studii, s jejímž zaměřením ani nikdo z týmu neměl reálné zkušenosti, celého toho půl roku, co jsme na ní pracovali jsem fungoval jako její kouč.
V této práci jde především o získání a zobrazení maxima dostupných informací, jejich strukturování a učinění srozumitelnými. V závěru jsou pak i návrhy, doporučení a další postupy, ale základ je analytické zpracování dat v oblastech týkajících se krajiny a infrastruktury.
Během práce jsme zjistili, že krajina a celkový přechod do "doby pouhelné" se zásadním způsobem řídí myšlenkovými vzorci šedesátých let. V žádném podkladu jsme nenašli jedinou perspektivu, vizualizaci, panorama která by s úžasným prostředím pod Krušnými horami pracovala jinak než jak bylo běžné v době redukce uhlí na kilojauly. Pochopili jsme, že úvahy o krajině a osídlení jsou tak inženýrsky redukovány na to úplně nezbytné, že bude třeba vykonat spoustu práce. Prvním krokem měla být tato studie. Nadhledové perspektivy byly srozumitelné, otevíraly jiný způsob uvažování o regionu.
Mohli jsme začít mluvit o místu, kde by bylo příjemné žít, které by mohlo opět mít mimořádné komplexní prostorové kvality vhodné k dlouhodobé kultivaci, kde budeme opět citlivě hledat smysluplné a dlouhodobě udržitelné využití.
Žádné komentáře:
Okomentovat