Recenze publikace o kraji https://www.uschovna.cz/zasilka/QTNUKPMH58JASX7T-TA3/ od doc.Ševčíka. Vyjde v časopise Stavba:
Nepřehlédnutelná publikace o „místu a regionu“ v práci architekta čili instruktivní nahlédnutí do architektonické agendy Ústeckého kraje
Architektura je velice komplexní obor, často dokonce mnohem více
než si stavebníci i sami architekti myslí. Jisté tušení, které o tom přes narůstající
nikdy nekončící náklady a nezastavitelně rozrůstající plány měli již jinak
všemocní absolutističtí monarchové v osvícenské epoše Evropy XVIII.
století – „stavění je nemoc, stejně jako
alkoholismus“(usoudila Kateřina II., ale stavby v Sankt Petěrburgu nezastavila),
výstavba kolosálního monumentu, který měl petrifikovat monarchii – Versailles, zase fatálně zruinovala státní pokladnu - „po květinovém
koberci se kráčelo do katastrofy“ (H.Taine). V moderní době devatenáctého
a dvacátého století pak architektura podléhala industrialismu a stala se
součástí/silou a indikátorem „útěku do budoucnosti“ (Max Weber) a „oslabeného
domova“, toho světa (severoatlantického civilizačního okruhu), kterému jsme si
navykli říkat Západ. Co je vůdčím
motivem architektury na konci moderny a po selhání aspirací postmoderny na
korektury jejích chyb a idejí? Bude Evropa tentokrát schopna zvládnout své
„úspěchy“? Tedy „tady a dnes“, v naší neklidné době plné rozrůstajících se
nejistot, v prvních desítiletích XXI. století? V době pokračujícího
ekonomického a mocensko-ekonomického vzestupu asijských zemí (Čína se – ze
svého pohledu - konečně vrátila na pozici, kterou fatálně ztrácela od 17.
století), v době narůstající četnosti ekologických krizí a celosvětových
epidemií, nadále nekončícího prestižního stavění, probíhajícího a přitom dosud Evropany
plně nepřiznaného nadcházejícího konce „spotřebních žní“ na scéně Západu?
Usuzuji, že jednu z podstatných odpovědí máme „po
ruce“- vždyť nyní tolik Západem obávané globalizující tendence jsou od počátku provázeny
narůstajícím významem regionalizací všeho druhu! A navíc podstatnou, jakkoli
začínající odpovědˇmáme zde
v Ústeckém kraji doslova „za humny“. Je to v Německu vyslovený a
zdůvodněný nárok/aspirace, kterou má naplňovat nejkomplexnější obor – právě
architektura. Architektura se stává subjektem/nositelem v Evropě tolik
potřebného „terapeutického efektu“!
Aby bylo jasno: proměna prostoru/prostředí/území, krajiny a
místa v domov/vlast, petrifikace identity – to je ve výchozí/konečné
instanci podstatným způsobem „věc“ architektury/urbanismu. Domov bez tváře není
domovem, k domu/domovu patří jednota času a místa obyvatel, všemocný pocit
identity a – perspektivace (respektive vějíř cest k jejímu dosahování). A to
vše je právě „věc, o níž běží“ v úhledné bohatě dokumentované publikaci doc.Ing.arch.
Ondřeje Beneše, Ph.D. z fakulty architektury ČVUT v Praze: „Práce
architektonické agendy Ústeckého kraje 2018-2023“ 1). V úvodu Petr Lešek (místopředseda ČKA) znovu
vydefinovává právě onu „věc, o kterou běží“ (přesněji- předpoklady
k jejímu řešení): pokud se „kraje promění v regiony, tedy pokud se
promění vnímání jejich obyvatel a na místo toho, aby kraj brali jako pouhé
administrativní vymezení, vypěstují si k němu citovou vazbu, pocit ukotvenosti…pak
bude možné nastartovat lokální tvůrčí potenciál.“ V následujících
šesti kapitolách se před čtenářem rozevírají témata a fakticita, děje se tak
věcně, obsažně, ideově nasyceně a doslova výtvarně nesmírně instruktivně (architekt O. Beneš „umí“ vizualizovat
témata). Za kvalitou publikace stojí architektem iniciovaný multidisplinární
tým, zapojení studentů FA ČVUT v Praze (ateliery Plicka-Sedlák, Salzmann, Stempel-Beneš)
a inovativní postupy autora publikace Ondřeje Beneše. Šest kapitol - Ústecký
kraj a jeho obyvatelé (Děčín, Ústí nad Labem, Bílina, Terezín, Louny), Vztah
celku a detailu (infrastrukturní studie Ústí z pohledu kraje, celkové
uchopení Mostecké pánevní oblasti), Metody práce, architektonické soutěže (okolí
jezera Milada,Transformační centrum Ústeckého kraje, lávka přes Labe v Děčíně),
Krajská architektonická agenda, Transformace jako zakládání nové perspektivy
kraje, Reflexe krajské architektonické agendy – nabízí čtenáři dostatečně komplexní a plastický pohled na kraj - z pohledu architekta.
Publikaci působivě uzavírají výše zmíněné „Reflexe
problematiky krajské architektonické agendy“ – doporučuji číst, jsou na konci
publikace, uzavírají ji, ale jsou to silné obsažné a vzájemně se doplňující výpovědi
z různých hodnotových a odborných pozic – krajinářky z FA ČVUT
v Praze, senátora za Děčínsko, architekta-urbanisty FA ČVUT v Praze,
městského architekta Varnsdorfu, krajské zastupitele Mostu a Děčína i
neopominutelného podnikatele-filantropa. Sever, Ústecký kraj má silné osobnosti, které
svému území, krajině a lidem rozumí a kteří umějí to na potřebné politické
scéně vyjádřit a zdůvodnit.
Publikace v neběžném, nicméně výhodně zvoleném formátu pro
přehledně přístupné četné snímky, perspektivní malé i velkoformátové pohledy, nákresy,
mapy, zákresy analytických situací, historická zobrazení krajin a míst, jedinečné
vizualizace architektem O. Benešem vydefinovaných témat atd. a pod. –
zkrátka přes mimořádnou „informační nasycenost“ - je více než „čtivá“.
Díky obsahu a obdivuhodnému grafickému zpracování z dílny Lenky Jasanské se
stala jedinečnou ukázkou nezastupitelných kvalit vysoké knižní kultury, schopné
úspěšně oponovat pokleslé, nicméně agresivní kultuře „vyklikávání informací“ na
webu. Nepochybuji, že faktograficky,
ideově obsažná a výtvarně krásná (vše v barvách, působivé podtisky)
publikace si cestu k čtenářům najde.
1. Ondřej Beneš: Práce architektonické agendy Ústeckého
kraje 2018-2023. Verzone,s.r.o., ISBN 978-80-87971-62-8; srv. od téhož autora
Práce městského architekta v Děčíně 2017-2022. Verzone s.r.o., 2022, ISBN 978-80- 87971°-1
Oldřich Ševčík
Žádné komentáře:
Okomentovat