Setkání městských architektů
kraje proběhne počátkem února v paláci Zdar už počtvrté. V mexické
restauraci vaří dobře (fazolová polévka!), jen už sezónní akce žernoseckých vín
skončila…. Naposled přišli pánové z Mostu, Teplic a Ústí. Z Děčína
šéfredaktor děčínských listů, pan Štefan přinesl Podmokelský koláč….
Chomutovský městský architekt se na poslední chvíli omluvil. A pak ještě kolega
architekt Tomáš Veselý, kterého se pokouším nyní v DC zapojit do úprav
bývalé Desty - majitel už dlouho uvažuje o nástavbě - dům na domě. Na příště
jsem pozval i architekty z Roudnice (potvrzeno), Žatce, Kadaně. Litoměřic.
...Ještě bych asi měl pozvat i nového městského architekta Varů – i Vary patří
do "pánevní oblasti" …. možná přijdou i další architekti
z ústeckého s.n.a.j.p.r.u .
Jak jsem tu psal už jinde – do
Ústí jsem se profesně dostal až v okamžiku, když jsem zjistil na čem všem
je Děčín v Ústí závislý ….. vždy si tak jednou za měsíc, dva, pořádám při
zpáteční cestě na jih tato velmi příjemná klubová setkání.
Alespoň jsem se teď něco dozvěděl
o chystané rekonstrukci mosteckého Repre. Architekt – autor stavby z roku 1984
– prý nechtěl soutěž, ale když jsem viděl koncept, který se rozpracovává, bylo
mi z toho smutno… posuďte sami:
Celkový
pohled na centrum obce s bezprostřední vazbou k velkoryse založenému parku...
ten je ale od tohoto centra v podstatě odříznut..... silnicí, parkovišti.....
pro pěší - celé centrum je v docházkové vzdálenosti čtvrti - je vše poněkud
nepřehledné.... je možné se tam cítit bezpečně? je možné se tam přirozeně
setkávat? ..... je to doopravdy dnešní výkladní skříň města? ..... není centrum
především stále velkoryse začatým ale dosud neukončeným konceptem? .... není
centrum koncipováno především pro automobilovou dopravu ?......
Především
na této nadhedové perspektivě současného stavu je patrný rozsah zpevněných
ploch v okolí Repre. Jsou plochy velkorysé velkoměstské prostory se svým
účelem, smyslem a charakterem, nebo jen velkorysá parkoviště se zákazem stání
aut?
Vodní
plocha pod kulturním domem....uklidnění....zrcadlení....právě zde návrh uvažuje
s poněkud nešťastnými doplněními.... daleko adekvátnější by bylo vodní plochu
využít a částečně olemovat jako v přírodě.... stromy ? ....
A pohled
zezadu. Jednoznačně je patrné, že velkorysý urbanistický koncept domů i
veřejných prostor smysluplný je, jen je třeba s ním dál pracovat...…
Velmi dobře před časem přistoupil k možným úpravám jiné ikony – TV věže a hotelu na Ještědu Benjamín Frágner a Výzkumné centrum průmyslového dědictví. Na závěr jejich analýz a průzkumů dospěli k jednomu listu papíru s definováním co je hodnotné, co není, co zaslouží změnit a jaké jsou naopak hodnoty, které je třeba pouze ctít. Mimochodem, když jsem byl na jednání, kde se probírala možnost zapsání této stavby na seznam památek UNESCO, vystoupil kolega Jiří Suchomel a prohlásil, že tou hodnotou je optimismus šedesátých let a vztah stavby s horou…. Zhuštěněji a přesněji to snad ani nejde vyjádřit….
Něco podobného potřebuje právě
mostecké Repre. I když to už nejsou léta šedesátá, ale osmdesátá (jejich
počátek). Tedy doba už výrazně poznamenaná normalizací a ztrátou jakéhokoli
náboje. O to víc tento objekt překvapí. Je totiž jasný, přesný, velmi
koncentrovaný.
Těch několik objemů ze kterých se skládá je velmi pečlivě ve svém výrazu vyváženo. Nižší objemy s hlubokou plasticitou fasády – lodžiemi, největší objem naopak hladký a strohý. K tomu vražený klín sálu zakončený jemným obloučkem – a všemu vévodící koruna dnes už krásně měděnkou pokryté koule. Celá kompozice je podtrhnutá částečnou levitací – jako bychom si měli uvědomit nesamozřejmost vztahu k zemi s konturou velkorysé vodní plochy, jakoby náš už upozorňující na fakt, že lomy v budoucnu budou zatopené a že už dnes bychom měli vše do čeho se pustíme dělat kvalitně, zodpovědně a s ohledem na budoucnost….. takovéto uvažování není samozřejmé ani dnes….
Do budovy Repre je koncentrováno
příliš mnoho aby bylo příliš jednoduché odebráním nějakého podstatného prvku
deklarovat pro dnešek daleko přijatelnější jednoduchost…..
Čím ale tento objekt strádá
nejvíc je koncept řetězce okolních veřejných prostor. Je možné se na nich cítit
„jako doma“? Jsou přirozeným těžištěm města? Připadá mi, že Most, daleko
víc než Děčín, nebo Ústí, potřebuje vyřešit smysluplnou strukturu právě
veřejných prostor – navázání na strukturu městských parků. To už je jednoznačně
téma na soutěž..... Že už ji – strukturu - má? To by ale ta koncepční studie
Repre nemohla dopadnout tak jak dopadla….
(....... centrum Mostu ale nedá spát už ani
studentům: https://www.fa.cvut.cz/Cz/ArchivPraci/5939d7ddd6de843f5a06e1fd
)
Určitě pro Repre by byla
architektonická soutěž. Tu, jak bylo deklarováno autor stavby nechtěl…. možná
se obával toho, že se na jeho domě někdo „vyřádí“…. snad… vyřádit se je ale
potřeba tak, aby bylo vypíchnuto, podpořeno a zachováno to nejcennější, co na
tomto domě je – hodnoty, které z něj odečítáme dodnes.
V závěru jsem mosteckým městským architektem byl vyzván, jestli bych se nechtěl podílet na korekcích návrhu a být něčím jako externím konzultantem....řekl jsem ano... uvidíme kam spolupráce dospěje...
Pokud jde o příklady tzv. dobré praxe - pokud jde o rekonstrukce - velmi dobře dopadla například pražská Kotva:
http://www.archiweb.cz/buildings.php?&action=show&id=1107
A že se sídlišti umíme pracovat i u nás dosvědčuje tento českobudějovický přístup:
http://www.archiweb.cz/buildings.php?type=&action=show&id=4725
Práci se sídlišti je už dlouhodobě venována velká pozornost:
http://www.sidlistejakdal.cz/
...většinou vychází z porozumění jeho sociálního étosu a nesnaží se radikálně
"převychovat"... mnoho prosto vychází ze sociologie, kde
mimořádnou práci v minulosti vykonal jeden z našich nejlepších sociologů Jiří
Musil:
http://stempelbenes.blogspot.cz/2015/04/jiri-musil.html
A jaké jsou příklady ze světa?
https://www.archdaily.com/886026/shenzhen-talent-park-aube
https://www.archdaily.com/884956/park-n-play-jaja-architects
https://www.archdaily.com/883201/zaryadye-park-diller-scofidio-plus-renfro
https://www.archdaily.com/880213/kings-garden-pavilion-krupinski-krupinska-arkitekter
https://www.archdaily.com/876449/mountain-lake-park-playground-bohlin-cywinski-jackson
https://www.archdaily.com/870494/chaussons-garden-ateliers-2-3-4
https://www.archdaily.com/868946/ciudadela-29-de-julio-park-el-equipo-mazzanti-plus-aev-arquitectos
https://www.archdaily.com/867368/arjuzanx-natural-reserve-inca-architects-plus-alep-landscape
https://www.archdaily.com/806630/luiz-paulo-conde-waterfront-promenade-b-plus-abr-backheuser-e-riera-arquitetura
https://www.archdaily.com/803228/cultuurpark-westergasfabriek-gustafson-porter-plus-bowman
https://www.archdaily.com/796563/park-in-jurbarkas-ararte
https://www.archdaily.com/794810/padre-renato-poblete-river-park-boza-arquitectos
https://www.archdaily.com/793523/sydney-park-water-re-use-project-turf-design-studio-plus-environmental-partnership-alluvium-turpin-plus-crawford-dragonfly-and-partridge
https://www.archdaily.com/770488/the-luchtsingel-zus
A jako závěrečný příklad - jak dnes může vypadat památník....
https://www.archdaily.com/869284/irish-hunger-memorial-1100-architect
Pro
doplnění - poloha původního Mostu a původní struktura osídlení v krajině...
A
současný stav - lomy se postupně zatopují. Pokud původní polohy měst, sídel byl
výsledkem tisíciletého postupného vývoje, dnes musíme tento vztah velmi
náročně, velmi jemně i velmi zodpovědně konstituovat, vytvářet. Nejde tu jen a
pouze o rekultivace a naplňování lomů vodou. Je třeba znovuvytvářet obce a
sídla jako místa smysluplného lidského pobytu. Vztah sídla s krajinou je třeba
neustále hledat a vytvářet...
pps. pokud by někoho podrobně zajímalo se se odehrávalo těsně před tím, než
bylo Repre postaveno - tedy konec padesátých až sedmdesátá - pak třeba
zde: https://www.kosmas.cz/knihy/144497/architektura-60.-let/
Žádné komentáře:
Okomentovat