Čtvrté
setkání ve Zdaru. Už mi přijde, že se tam pomalu nevejdeme. Objednal jsem deset
míst a bylo nás tam asi šestnáct. Ani jsem se všemi pořádně nemluvil....
Ústí, Most, Teplice, Chomutov, Kadaň, Roudnice...
Patrně
poprvé se tu u jednoho stolu setkal zpracovatel nového územního plánu Mostu -
pan Charvát (ÚP Mostu zpracovává společně s panem Karlem Beránkem, který je
zároveň zpracovatelem ÚP Děčína), s mosteckými o rozvoj se zajímajícími
aktivisty - panem Trčkou a architektkou Janou Kubánkovou která stojí třeba za
tímto
https://issuu.com/gertruda/docs/kubankovajana_portfolio
nebo
tímto:
http://www.nadechnuti.cz/prezentace.html
A ještě
několik podnětných odkazů k pánevní oblasti od architekta Martina Pospíšila
(kolega městského architekta Charváta na ústeckém magistrátu):
http://etopia.cz/praxe/
nebo:
http://etopia.cz/category/projekty/objevovani-projekty/
Co se
podařilo od minule? Mostecké Repre - jeho právě začínající projektová příprava
rekonstrukce - bohužel bez soutěže - bude alespoň korigována. Projekt i studii
bude dělat kancelář Artech, která realizovala například chomutovský aquapark
http://www.artech.cz/ . Budeme se pokoušet (mostecký architekt Nesládek mě na
mosteckém magistrátu prosadil coby experta) aktivním způsobme vstupovat do
procesu přípravy. Je to v současnosti jediný způsob jak je s touto jedinečnou
stavbou možno dosáhnout - pokud jde koncept - alespoň nějakého přijatelného výsledku.
Setkání
jsme otevřeli i pro "nepánevní" - zatím tu byl architekt Roudnice -
Honza Drahozal. A zdá se. že budu muset oslovit někoho z IPRu, protože Roudnice
stejně jako Louny, nebo Žatec daleko spíš navazuje na problémy středočeského
kraje. Jak jsme poznamenali hned na začátku - každý na severu má tendenci si
hlídat jen to svoje..... a i to je důvod, proč se pokoušíme prosadit institut
krajského architekta - především z důvodu osobní zodpovědnosti.
Stále
nedoceňuju a pokouším se hledat iniciační motivy k práci v místech, které jsou
stále sociálně neukotvené. Jak říkají historikové - právě sever byl ve
třicátých letech, v době krize, rozbuškou pro odtržení Sudet. Na většinou
drobnou, velmi produktivní výrobu, dopadl globální krach velmi silně.
Následující podtlak zájmu dokázal nasát velmi radikální zkratkovitá
řešení.
Vyrovnávání
se s průmyslovou výstavbou šedesátých, ale zejména sedmdesátých a osmdesátých
let bylo jedno z témat prací našich studentů minulý semestr. Tedy - dělali jsme
především proluky mezi Masarykovým náměstím a Dlouho jízdou. Zde je příklad
práce studentky, která montovanou, panelovou technologii použila u svého domu
přímo na hlavním děčínském - Masarykově náměstí.
více zde:
https://decinarchitekt.blogspot.cz/2018/01/studentske-prace-proluky-praveho-brehu.html
V Děčíně
se od března začne s první etapou úprav veřejného prostoru Podmokel. Zarazilo
mě, jaké jsou názory laické veřejnosti nad správností těchto úprav. Vyskytují
se obavy ze "zabetonování", že tam nebude zeleň atd... Přitom návrh
re:architektů je tak lapidární že snad nelze ani víc pro město - pro živé město
- udělat. V centru na Husově náměstí dlažba (viz. vizualizace), před
nádražím spousta stromů, do ulic na správných místech aleje - ale hlavně, všude
kvalitní práce s kamenem na chodnících, dlažbách, solidní mobiliář.
Uvědomil
jsem si, jak je stále problematické obnovovat smysl historických těžišť území -
je to vždy výkon. V Děčíně například komplikovaný těsně u Podmokel stojícím
nákupním areálem Pivovar. Ten maximálně využívajícím historický objekt, ale
vytvářející ve výsledku standardní do sebe zahleděné obchodní centrum -
které na nás má působit jako rostlé město.... ale rostlým městem -
výsledkem složitých a komplikovaných sociálních procesů - není .... v
kontrastu s takovýmto celkovým pojetím jsou problémy Podmokel řešitelné daleko
obtížněji ....
Na severu
se v souvislosti s demografickým vývojem občas v žertu mluví o "bourání
paneláků". Je to reálné? Už v devadesátých letech jsem s Martinem Rajnišem
pracoval na tzv.Generelu Vltavy:
http://ondrejbenes.blogspot.cz/2015/03/blog-post_56.html
kde
hlavní ideou bylo všechny lidi ze sídlišť ubytovat dole u Vltavy - a sídliště
zbourat... Je klidně možné, že k tomu někdy dojde, ale ne direktivně, nýbrž
cestou postupného přehodnocování jednoho každého sídliště (a těch výstav a
publikací už bylo doopravdy mnoho), jednoho každého domu.
Prvním
krokem musí být vždy vždy aktivní péče o kvalitu veřejných prostor,
společenského života - jak se o to nyní pokouší například v Mostě.
https://www.facebook.com/events/134042260724217/
nebo:
https://www.facebook.com/mojemestomojemisto/
Tématem
dalších setkání ve Zdaru ale bude asi i hledání spolupráce s CHKO - jak
Labských pískovců, tak s Českým středohořím. Už za mnou na úřadě v Děčíně
s jedním konkrétním případem byli. Půjde o to, jak pomoci při posuzování nové
výstavby v citlivých místech, jak definovat hodnoty, které má smysl sledovat,
aniž bychom se uchylovali k deskriptivním předpisům a technickým parametrům.
Otázka je jestli by mělo smysl něco jako architektonická rada - o ni se nyní
pokouší kolegové Pepa Smutný s Martinem Klodou v Liberci - s inspirací v
německojazyčném prostředí Salzburku, Linze.
Zatím v
CHKO žádný enormní tlak na novou výstavbu (až na dopravní stavby) není, ale co
až turisté ve větším měřítku objeví fantastický rekreační potenciál zdejší
krajiny?
p.s. domácí klobásky pana Štefana
ze skopce z vlastního domácího chovu byly - jak jsme se shodli - zcela
znamenité.... :-) 7
A odkazy na zápisy z předchozích setkání ve Zdaru:
http://decinarchitekt.blogspot.cz/2017/10/tema-vztah-usti-decin.html
http://decinarchitekt.blogspot.cz/2017/12/tema-vztah-usti-decin-02.html
http://decinarchitekt.blogspot.cz/2017/12/tema-vztah-usti-decin-03.html
Žádné komentáře:
Okomentovat