07/2018
OBSAH:
1) PŘEDMLUVA
2) ÚVOD
3) ÚSTÍ NAD LABEM
4) DĚČÍN
5) ČEHO SE OBÁVAT
6) DALŠÍ MOŽNOSTI SPOLUPRÁCE SEVERU
7) GRAFICKÉ PŘÍLOHY
KONKRÉTNÍ ŘEŠENÍ
2) ÚVOD
3) ÚSTÍ NAD LABEM
4) DĚČÍN
5) ČEHO SE OBÁVAT
6) DALŠÍ MOŽNOSTI SPOLUPRÁCE SEVERU
7) GRAFICKÉ PŘÍLOHY
KONKRÉTNÍ ŘEŠENÍ
1) PŘEDMLUVA
(Použit text z přednášky - Ondřej Beneš, Oldřich Ševčík: „Architektura,
urbanismus a automobilismus“ čili polemika s jednoduchými řešeními. Celý
text zde: http://stempelbenes.blogspot.com/2015/10/architektura-urbanismus-automobilismus.html
)
Francouzská spisovatelka G. Sandová napsala, že lidi lze dělit podle toho,
zda touží žít v chalupě nebo v paláci, filosof G. Bachelard ji
upřesnil, „každý z nás má své chvíle touhy po chalupě a po paláci“.
S auty je to stejné, máme chvíle, kdy toužíme po terénním voze, který
všude projede a máme chvíle, kdy zatoužíme usednout za volant posledního
modelu sportovního Porsche a ujíždět třeba po panamerické dálnici – kdyby
Porsche i dokonalá dálnice byly po ruce. Architektura i automobily dokáží
uspokojovat široké spektrum našich potřeb/aspirací. Můžeme jezdit „městskou
hromadnou dopravou“ i osobním vozem, můžeme bydlet v bytě na panelákovém
sídlišti i v rodinném domě. Do architektury i automobilismu je
„vepsán“ jak individualismus moderní doby, tak jeho protiváha
– různé formy kolektivismu. A možná i něco podstatnějšího: jak na
jedné straně potřeba identifikace s místem, touha po útočišti, po
bezpečí a nalézání jistot v „zakotvení v místě a čase“, tak na
druné straně i ona úžasná pohyblivost člověka moderní doby.
Mimořádná kvalita zapojení a respektování krajiny už
meziválečné německé dálniční síti
V českém prostředí jde v lepším případě stále pouze o mimořádně kvalitní inženýrské dílo vnímané jako tvrdá intervence do krajiny.
Letiště z poválečné doby rozmachu letectví (NY
JFK)
Dnešní symbol mobility, který už lidské měřítko
postrádá . V okamžiku vplutí obřích osobních lodí do benátské laguny je
tento kontrast ještě výraznější.
Relace „chodec – město -
automobilismus“ činí změny v životním stylu vázané na proměny komunikace (
webová síť, internet) víc než happening, který se vysměje a na velmi omezenou
dobu „zatočí“ s neúnosnou dopravní frekvencí. Řečeno metaforou:
Místo malé nahodilé lodičky zamíří do přístavu celý obří tanker
civilizace. V současnosti, ve velmi, velmi pozdní moderně, probíhá
vyrovnávání role místa, území a domova, Je provázeno jak minimalizací významu
místa a domova, tak minimalizací významu distance, vytvářením nových pojítek
netradičních komunit (internetová komunikace, sociální sítě na webu), tak
hledáním a znovunalézáním respektu k místu, území a domovu.
Člověk „informačního věku“ žije stále intenzivněji ve svých externalitách –
v notebooku a na webových sítích, které jsou kdykoli k dispozici,
jakoby doznalo přísloví „omnia mea mecum porto“ nového naplnění.
2) ÚVOD
Přes podrobnou analýzu problematiky jedné obce (Děčín) je možné se postupně
propracovat i k jeho okolí, regionu. Iniciačním momentem tu pro mne bylo
zveřejnění připravovaného územního plánu Děčína otevírající v jasnějším světle
problematiku dopravy. Základní informace jsem pak získal mj. i od městského
architekta Ústí pana Charváta, který se v oblasti pohybuje už několik
desetiletí. Ostré a jedinečné kontury problematiky pak vnáší pohled Martina
Hausenblase.
Téma dopravy – především tranzitní - se prostřednictvím různých skupin
stává tu menším, tu větším důvodem k nátlakovým aktivitám. Dlouhodobě je tu
koncipováno východo-západní propojení celé oblasti Liberec-Karlovy Vary. Sever
Čech je však ve svých požadavcích a aspiracích značně roztříštěný – jakoby
města nebyla schopna spolu komunikovat, doplňovat se i podporovat.
To vše jsem si ověřoval na setkáních městských architektů, které jsem
organizoval. I zde se projevuje, že téma osobně zodpovědné osoby – tzv.
krajského architekta – je velmi důležité. Celý sever Čech je zvyklý řešit své
problémy v lepším případě utilitárně technokraticky.
Zde nás bude zajímat především vztah Ústí Děčín. Tendence k rozdrobování a
parcelování se projevuje i zde. Ústí má své priority i Děčín má své priority.
Jaké jsou, o co se jedná?
3) ÚSTÍ NAD LABEM
Již delší dobu Ústí hledá cesty ke své obnově, hledá způsoby jak
nastartovat svůj rozvoj – a to Ústí mělo v devadesátých letech jeden z
nejlepších územních plánů u nás – mj. centrum města mu vděčí za definování
hlavního náměstí. Vstup do problematiky Ústí podrobněji zde: http://ondrejbenes.blogspot.com/2017/10/usti-biliny-nad-labem.html
Je ale možné hledat a nacházet místo, odkud je možno obraz tohoto města
znovu rozvíjet - abychom se neutopili v nepřehledné mozaice různých požadavků?
Můžeme říci, že hledáme především nový „obraz“ Ústí. Obraz v době, kdy těžký,
zpracovatelský průmysl postupně nachází jiné místo ve struktuře chápání
prostoru i zde. Mezi osvícenými je vidět palčivá snaha orientovat se na
technologie zítřka. Patří tam i požadavky na všechny druhy dopravy. Žijeme v
době, kdy již velmi přesně a velmi konkrétně dokážeme odhadnout i případné
negativní vlivy těchto vyspělých technologií a je možno poměrně přesně
definovat, i co znamená velmi vysoká rychlost v hustě urbanizované oblasti.
Vzpomeňme jen na negativní důsledky z Portugalska, Řecka. Je třeba velmi
aktivně vyvažovat kulturu žitého prostředí a techniku.
Jedním z cest obnovy je hledání již zmíněného komplexního obrazu města,
kraje. Obec získala své jméno od ústí Bíliny, měli bychom se především zaměřit
na toto místo – patrně totiž neexistuje v Ústí neutěšenější lokalita.
Novou energii tomuto místu i městu může dát zastávka VRT pod zemí i
efektivní řešení páteře silniční dopravy, včetně mimoúrovňového řešení tunely.
Návrat do idyly loky a potoka počátku devatenáctého stoleté je nereálný, ale
tušíme, že pokud se nám podaří rozpléci toto klubko průblémů, můžeme bezpečně
postupovat územím dále.
4) DĚČÍN
A jaké priority má Děčín? Na jakékoli zmínky o tom, že by se problémy
Děčína vyřešili tunelem pod Ústím reagují děčíňáci podrážděně? „nás Ústí
nezajímá“.Tento způsob uvažování má hluboké kořeny dlouhodobým nekoordinováním
a absencí osobní odpovědností.
Pokud bychom hledali maximalistickou variantu – byl by to nový most pod
Děčínem přes Labe, čímž byse doprava dostala úplně mimo jádro obce. Daleko
důležitější je ale dnes optimalizovat současný stav, než všechny problémy hned
řešit další exploatací.
Pro Děčín je kritická především současná tranzitní kamionová doprava vedená
údolím Jílovského potoka. Odtud pak prvotní hledání technického řešení tohoto
problému – hledání kapacitnějšího propojení někde poblíž. Vznikaly varianty
nejprve Pastýřskou stěnou, pak tzv. Chrochvická a Zelená. Tyto varianty jsou
projednávány již několik desetiletí. Varianta přesouvající problém dopravy do
Ústí vede dopravu podél Labe.
Představa otevírat nějakou další variantu je z tohoto pohledu mono
vnímat jako další ztrátu času.
Děčín se děsí dopravního stínu. Už nové železniční propojení na sever se
Děčínu vyhne. Potřeboval by velmi kvalitní dopravní propojení aby si mohl
užívat
5) ČEHO SE OBÁVAT?
Jednak špatného vyvažování vztahu kultura a technika. Dnes více než kdy jindy
si není možno jednoduše představit, že vyřešením jakéhokoli technického řešení
řeší to o co nám jde – o kvalitu života a kvality kulturního vestavěného
prostředí ve kterém žijeme.
Ale pak i – a možná ještě více – náhražovitým a zkratkovitým řešením. Ta se
snaží postupnou a cílevědomou práci nahradit tzv. „nápadem“. Může to být i
hledání romantických návratů do nějaké zidealizované doby nebo etapy, stejně
jako návrat k nějakému přírodně idealistickému ideálu.
Mnohdy se stává, že řešení, které nám nejvíce nevyhovuje je třeba pouze jen
drobně poopravit, aby se stalo tím nejvyhledávanějším konsenzem.
Že je nejlepší řešení i zde vymyslet něco technicky smysluplného a pak se
pokoušet vše potichu bez ptaní realizovat? Takové běžné řešení? Jak je možné
téma dopravy otevřít aniž bychom se báli
6) DALŠÍ MOŽNOSTI SPOLUPRÁCE NA SEVERU
Patrně bude nezbytné založit téma spolupráce důsledným otevíráním
problematických oblastí. Pokud jde o dopravu, mluvili jsme i o oslovování
jednotlivých obcí a malých měst ležících na spojnici mezi Ústím a
Děčínem.
Podobně ale daleko náročnější bude hledání propojení na druhou stranu
směrem do pánevní oblasti. Pokud si můžeme jako výchozí moment uvažování ve
věci dopravy v lokalitě stanovit jako meze cca Děčín a Ústí, rozloha dotčená k
řešení pánevní oblasti zasahuje od Chomutova po Ústí.
Co říci závěrem úvodu? Pokud před sto lety patřil sever čech mezi technicky
i kulturně a společensky nejvyspělejší oblasti Čech a otázkou bývalo jak
podpořit rozvoj zanedbaného jihu, již dávno se tato situace obrátila.
Nejde tu jen a pouze o naplnění po odsunu sedetských němců, ale jde skoro ještě
více stále o hledání nové vize po radikální změně prostorových souvislostí po
roce 89. Bez nadsázky můžeme říci, že se s tím ještě společnost nevyrovnala. O
té více je nezbytné hledat již dnes odpověď na otázky zítřka
1)celkové koncepční varianty
Z celkových úvah je patrné, že se pokoušíme dívat se na rozvoj regionu jako
na celek, kde strategické úvahy týkající se dopravy jsou dokonale zkoordinovány
s požadavky na celkovou kvalitu rozvoje osídlení, bydlení i pobytu v krajině.
Mimořádně důležitý je par respekt ke krajině.
Vzhledem k sociální problematice regionu – provázané se všemi oblastmi
života, se snažíme vyvíjet tlak na technicky i technologicky inovativní,
smysluplná a ohleduplná řešení. To se nám může podařit pouze pokud provedeme
kompletní analýzy celkového stavu i nadčasové koncepční úvahy otevírajícími
nové horizonty rozvoje.
Celkový pohled. Cílem je zkvalitnění řešení problémů regionu směrem
dovnitř. Jde zejména o rozvoj vyspělých technologií, péče o krajinu, péče o
vztah sídla a krajiny s jejím průmyslovým využitím, hledání kvality
architektury, urbanismu i veřejného prostoru. Doprava pak zajistí propojení -
velmi dobrou dopravní obslužností – jak podél hranic, tak zejména na Sasko, ale
i centrum Čech.
A jaký je na to celé pohled z Děčína?
Téma přivaděče směrem na dálnici se v Děčíně řeší – tedy aktivně - posledních třicet let. A stále nic není….
Představa děčíňáků, že tyto úvahy opustí a upnou se na řešení, které nemohou kontrolovat a budou čekat dalších třicet, padesát let je iluzorní…
Že řešení vedoucí sesuvným územím chráněnkou, velkými převýšeními je –
pokud všichni kdo mohou budou obstruovat jak jen nejlépe dovedou – jen těžko
reálné?
2a) přivaděče k Děčínu ze západu
V první části doplňkových studií jsou sumarizovány varianty přivaděčů do
Děčína.ze západu Nejstarší je tzv. Pastářská. Vyústění by ale vyšlo přímo
naproti děčínského zámku – je to varianta těžko akceptovatelná. Obě dvě další
varianty – Chrochvická a Zelená vedou územím s velkým převýšením, přírodně
cennými lokalitami a v neposlední řadě sesuvným území.
Modře varianta Pastýřská
Červeně Chrochvická
Červeně Chrochvická
2b) přivaděče k Děčínu z východu
A ještě detailnější pohled na řešení dopravy od Děčína na východ. Nejprve
varianty dopravy těsně přiléhající k Děčínu – do ÚP zapracovávána fialová
varianta pokračující dolů tzv. Manušickou spojkou procházející územím s mnoha
tunely údolím Ploučnice.
Na dalším obrázku je schéma postupu územím k České Lípě.
2c) vysokorychlostní trať VRT a Ústí
V Ústí je mimořádně důležité, aby zastávka VRT byla v centru a byla
kvalitně prvázána se všemi ostatními systémy dopravy, umožní se tak smysluplné
propojení Ústí s centrem Čech i Drážďanami.
Pro lepší propojení směrem na Děčín bude důležitá nová kolej na pravém
břehu umožňující přímou jízdu regionálních vlaků z nového terminálu v ústí
Bíliny na Děčín (v současnosti je jízda možná na pravém břehu pouze pomocí tzv.
úvratě).
•
Současný stav projektové přípravy nádraží s
VRT v ústí Bíliny. Toto místo doplní ještě nové řešení silniční dopravy
umožňující mj. uvolnění nábřeží obou stran Labe, ale především vlastní ústí
Bíliny.
Pohled na řešení dopravy podél údolí Bíliny dál na
východ.
2d) vysokorychlostní trať VRT a Praha
Jde tu o kvalitní a rychlé napojení Ústí pomocí VRT nejen na Drážďany ale i
na Prahu. Kvalitní znamená, že budou provázané a zkoordinované veškeré aspekty
území. Určitě – pohled na dopravu v Praze je při pohledu ze severu trochu jiný
– VRT si z podstaty nejvyšší úrovně dopravy zasluhuje propojit s
letištěm.
Tomu pak jistě odpovídá úvaha o oddělení tohoto nejprogresivnějšího druhu
dopravy (VRT) pokud možno pod zem – řešení v centru Ústí. Městské i příměstské
tratě tak uvolnili pro jemnou dopravní obslužnost metropole.
Letiště je v tomto ohledu součástí té nejrychlejší dopravy, tedy na něj
nové rychlé a kvalitní evropské tratě patří.
Varianty řešení propojení VRT v centru města. Jedna věc je jemné prokrvení
města a předměstí metropole metrem, příměstským vlakem a věc druhá je rychlé a
„nenápadné“ spojení důležitých bodů. Některé zásadní kroky zlepšující
infrastrukturu jsou pro svou komplexnost velmi obtížné.
Možné způsoby propojování regionu – analýzy vztahů:
Téma Ústí:
Téma tzv. Krajského architekta v Ústeckém kraji:
Téma tzv. Státního architekta:
Důležité odkazy:
Žádné komentáře:
Okomentovat