Pokus o aktivaci pedagogické obce na FA ČVUT - otevřený dopis vedoucím ateliérů:
Krásné dopoledne ještě v úplném závěru první půlky školního roku
přeju!
Ke zvážení nabízím zadání pro příští, či další semestr – jde
o sever Čech.
Minulý týden jsme se Samem Okamurou a jeho akademickým sborem
v Liberci na TUL probírali možnosti propojení libereckého a ústeckého
kraje. O co se konkrétně jedná? Po několikaletém úsilí se nám podařilo
v Ústeckém kraji prosadit zavádění agendy „Krajského architekta“. Nyní ve
fázi „ pracovní skupina“ (od 5.6.2019) zřízení Radou kraje spadající pod
hejtmana.
Následovat bude práce na rovině Rady kraje, zastupitelstva
kraje, úředníků – kteří dělají „všechno dobře“ - přestože ti s pohledem
alespoň trochu za horizont dneška si uvědomují, že pokud nenastane změna
v dosavadním přístupu, bude obtížné mluvit o nějaké jeho (ústeckého kraje)
budoucnosti.
Bez adekvátního akademického zázemí to celé ustát nepůjde. Vše
pražské jako krajně pochybné není vnímáno jen v Mostě, ale jak poznamenal kolega
Harciník s povzdechem – i v Ústí. První má cesta tedy vedla do
Liberce. Tam se města v pánevní oblasti už řešila mnohokrát. Předběžně
jsme i domluvili pořádání něčeho jako společné konference (pracovní název „vize
severu, sever vize“) nejen problémy a
historická zkušenost obou krajů jsou velmi podobné.
Zpátky k zadání - chtěl bych studenty nalákat do Ústeckého
kraje. Minulý semestr jsme společně s ateliery Fingerová, Plicka-Sedlák řešili území
mezi Teplicemi, Trmicemi a Ústím se zvláštním zřetelem na zakotvení jezera
Milada na Trmice a Bílinu. Na prezentace chodil jak ústecký primátor, tak
ředitel PKÚ – to je ta organizace, co zatopuje vytěžené lomy vodou a stará se o
ně. Loni se mj. společnými silami podařilo prosadit, že na okolí Milady bude rozsáhlá
soutěž – pro srovnání - dle prvotních požadavků na jejího organizátora nemá u
nás žádný zkušenosti s rozlohou o které se tu uvažuje. A to okolí jezera
Milada má být teprve testem před dalšími rozsáhlými plochami které by tu měly
být řešeny.
Co by právě pro studenty mohlo být zajímavé, že se tu spoustu
témat tzv. právě otevírá – tedy pozornost začíná být soustředěna a právě
studenti mají možnost si vše volně tvůrčím způsobem ověřovat, a i výsledkům je
věnována náležitá pozornost.
Pokud jde o zatopování lomů vodou – jde o velkorysý koncept,
kdy vody tam ve finále bude násobně víc, než co je ve vltavské kaskádě. Dojde
k radikální změně krajiny a jejímu vztahu k osídlení. Krajináři si
tak mohou vzít k řešení území od Chomutova po Ústí. Co je ale ještě
důležité – a nezbytné ke zkrocení – je i to, že se uvažuje i o technickém
využití těchto jezer – buď přečerpávací, větrné nebo sluneční elektrárny na
hladině.
Stejně tak je výzvou hledání přístupu k té rozsáhlé
aglomeraci od Chomutova po Ústí. Dnes tam města mezi sebou spolupracují
v lepším případě v otázkách technických, otázky společného postupu
v otázkách péče o kvalitu vystavěného prostředí je mimo rozlišovací
schopnost. Oprávněnou atraktivitu získalo v poslední době několik
televizních seriálů, kdy ten poslední je pro znalce na hraně s dokumentem.
K překlopení do konceptů architektonických, urbanistických či
krajinářských – s očekávaným sociálním étosem - zatím nedošlo.
Určitě – kraj je – kromě mnohého – postižen dlouhodobým
úbytkem obyvatel. Je to ale něco, co si nikdo není ochoten přiznat (skvělá diplomka https://decinarchitekt.blogspot.com/2019/05/decin-2070.html
) . V rámci tzv.restartu se zatím
podařilo prosadit řešení těchto otázek v rámci jednotlivých měst – v rámci celého toho rozsáhlého
zdevastovaného souměstí ale zatím ne. Řešení pánevní oblasti jako propojeného
živého organismu je tak stále jen předmětem spekulací.
Co je ale v tomto kontextu důležité – podařilo se prosadit
zřízení právě pracovní skupiny „krajský architekt“ která může mnohé radikálně
otevírat. Situace na kraji je naladěna
tak, že si mnozí z těch progresivních uvědomují, že je třeba něco dělat a měnit,
zároveň ale nedokáží přesně říci co a jak. Je tedy vlastně ideální doba, kdy je
možné zavádět nové postupy a standardy, hodnotové systémy, metody. Prostě
ideální čas pro studenty aby testovali společnost svými akademickým řešeními.
K tomu bych připojil i otevírání mnohaleté problematiky
se zadáním nového územního plánu v Ústí, kde nyní skupinka okolo
M.Hausenblase (nyní ale doopravdy už velmi solidně) pokouší problematiku
rozklíčovávat sympatickým způsobem.
A co je vlastně cíl celého toho snažení? Území, které bylo ještě
koncem devatenáctého století jedno z nejkrásnějších a nejbohatších
v rámci zemí Koruny české – a v jižních Čechách, nebo na jihu Moravy
se aspoň podporovaly „ty kroje“ a hledalo se jak tam pomoci – je – jak říká
kolega Ivan Plicka - situace nyní opačná. Monumentální a fantastická krajina je tu ale
stále.
Také prosím - pokud
jste kdy dělali se studenty něco do Ústeckého kraje a chtěli byste se o
výsledek podělit, prosím o zaslání - dle zacílení prací a našich možností s uvedením
autorství využijeme.
Děkuju, krásné prázdniny.
Ondřej Beneš
Ps
Odkazy:https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/
Žádné komentáře:
Okomentovat