WISH LIST – ARCHITEKTa k "uhené platformě"

WISH LIST – ARCHITEKTa k "uhené platformě"

Základní problematika pracovní skupiny „uhelná platforma“ je budování komplexních postupů a určování procesů jejich realizace především z pohledu potřeb a aspirací kraje. Určující pro práci pracovní skupiny budou především požadavky na konkrétní výstupy týkající se otázek technických, energetických, technologických.

Problematika architektonické a urbanistické kvality se v tomto kontextu může jevit jen jako určité doplňkové vylepšení – opak ale bude pravdou. Musíme zdůraznit, že právě tento důsledný pohled „od konce – od kompletní vize výsledku z pohledu každodenního života“ kombinovaný s mimořádným tvůrčím přístupem je jedním z tajemství úspěchu obnovy krajiny nedaleko za hranicemi.

Když se podrobněji podíváme na přípravné projektové procesy, jak u nás probíhají, zjistíme, že ve vztahu STRATEGIE-KONCEPT-PLÁN kvalitativní tvůrčí přístup zásadním způsobem chybí. Pokud jsou totiž tyto práce jen a jen soutěženy na cenu a zpracovávány jako ten nejmenší společný jmenovatel zájmů, tvůrčí moment – vedoucí ke skvělým výsledkům, který obdivujeme za hranicemi - chybí.  

Jako „svítání na lepší časy“ lze vnímat dokument „Strategie ústeckého kraje“ s vizí do roku 2027. Obdobně tvůrčím způsobem je ale třeba přistoupit i k dalším fázím jako je KONCEPT i PLÁN. Plány se svou různobarevnou mozaiku barevných plošek „běží“ a jsou považovány za „nezpochybnitelné“. O kvalitě pak nejvíc vypovídá právě fakt, že jejich obhajoba se neopírá o jejich obsah - obecně sdílené hodnoty a kvality, které plány objevují a prověřováním se vždy jen zdůrazní, ale naopak poukazem na to, že „jsou nezpochybnitelné“.    

TECHNOLOGICKÉ INOVATIVNÍ MOŽNOSTI

Bylo by dobré již od samého počátku průběžně prověřovat a domýšlet dopady konkrétních kroků a opatření do sídel a krajiny a umožňovat vznik těch nejlepších řešení. Tedy ne tak, že „až se dohodne technika, zadáme to architektům - možná“. Co k tomu bude nezbytné? Hned na začátku při analýzách všech podkladů a hlavně reálných konkrétních míst a situací si ve všem dělat přehled a pořádek – cože je to vlastně za území o kterém mluvíme? Jaké má prostorové kvality? Jaké komplexní kvality by mohlo mít?

Příklady: a) Autonomní mobilita. Technologické doplňky a vylepšení budou patrně zasahovat do veřejného prostoru. Bylo by pak dobré  vyhodnocovat míru zásahu a případné úpravy dělat komplexně – nejlépe prostřednictvím architektonických nebo designových soutěží. Nemůže se stát, že nová technologická zařízení budou v území vnímána jako „další technologický vizuální nepořádek“. Tento přístup by se měl týkat i b) vodíkové platformy. c) SMART dost často funguje jako jakési zaříkadlo. Nesmíme při aplikaci zapomínat na „tisíc a jednu“ drobnou systémovou práci s veřejným prostorem, mobiliářem. A že je třeba řešit a dotahovat každou z nich. Právě tyto „boční efekty“ mají pro celkové zvyšování kvality prostředí ve kterém žijeme velký význam.

d) Nové energetické koncepty. Problematika přenosové soustavy, hledání způsobů jak energii ukládat, nebo hledání jak aplikovat nejnovější trendy budou jistě rozpracovávány v jiných příspěvcích dokonaleji. Doplnil bych jen úvahy o vzkříšení našeho jaderného výzkumu a průmyslu – umístění výroby paliva do jaderných elektráren. S jedním klientem jsme v přípravě této technologie na našem území byli poměrně daleko.

 

e) Jezera, přečerpávací elektrárny a solární elektrárny. Více než jinde je zde od počátku nezbytné prověřovat co tyto zásahy krajině přinesou, nebo by mohly přinést. V prověřování bude výhodné projít všemi kroky zpět a posoudit adekvátnost, či možnosti variantních komplexních řešení. Z hlediska komplexního rozvoje kraje je tento bod zásadní a je třeba mu věnovat z mé strany po všech stránkách mimořádnou pozornost.

INFORMAČNÍ MÍSTO

Jeho zřízení mi přijde jako důležité od začátku. Mělo by to být místo, kde by kdokoli kdykoli mohl čerpat informace, a kde by se informace setkávaly. Vždy je třeba myslet na to, že bez dlouhodobé podpory veřejnosti není možné uvažované velké změny provádět. Tento postup je u našich severních sousedů standardní.

CO SE Z RESTARTU AGENDY ARCHITEKTA TÝKÁ NEJVÍCE - ODKUD ZAČÍT?

 Především se jedná o „bod 1. Stabilizace a revitalizace vodních ploch a navazujícího území (s důrazem na jezera Most a Milada)“. Do tohoto bodu se vejdou veškeré činnosti z mé strany definované touto zprávou. Dále půjde o podpůrný projekt „Podpora montánního turismu“. Ten bude znamenat smysluplné rozšíření této agendy.

15/12/2019

Ondřej Beneš