Bakalářské práce Emilie Rážové věnující se Lomu ČSA

 Několik obrázků z obsáhlé prezentace bakalářské práce Emilie Rážové 

věnující se Lomu ČSA:

celá práce k listování:

https://issuu.com/razova.../docs/2021-02-17-portfolio_web

A k tomu můj posudek, který jsem zpracoval: 

Posudek bakalářské práce Emilie Rážové s názvem: „(z)lom ČSA rekonvalescence (d)obývané krajiny v Podkrušnohoří“.

Krajinu pod Krušnými horami čeká velká proměna. Změny související s dekarbonizací a „odchodem od uhlí“ přijdou tak jako tak, je ale otázkou jaké nové perspektivy se v jejich rámci podaří založit. Zda půjdeme vstříc výzvám dvacátého prvního století, jejichž obrysy jsou na severu Čech už dnes velmi zřetelné, nebo se jako doteď budeme utápět v myšlenkových schématech a stereotypech, které jsou už dávno za zenitem.

Celou Mosteckou pánevní oblast si pro přehlednost můžeme rozdělit na část, kde již intenzivní těžba skončila - od Duchcova po Ústí, a část od Kadaně po Duchcov, kde se v povrchových lomech těží stále. Východní část pánve s akcentem na jezero Milada je nyní prověřována velkoryse pojatou krajinářsko, urbanisticko architektonickou soutěží. Trvalo více než dva roky diskusí, debat a workshopů než mohla být vyhlášena.   

Západní část Mostecké pánve to bude mít těžší. Už dnes tu s velmi rozporuplnými pocity sledujeme „otevírání“ jezera Most veřejnosti. Neadekvátnost  rekultivačních a hlavně resocializačních procesů se tu setkává s apatií samospráv. Naopak aktivní jsou zájemci o opětovné technické využití – energetické, hydrické, technologické. Hledání „přirozeného a rovnovážného“ stavu tu jde reálně stále stranou.   

Ale i tato část Mostecké pánve se postupně stává předmětem veřejných debat, studentských prací, nezávislých studií.

Studentka nás předkládanou bakalářskou prací přesvědčuje, že si je velmi dobře vědoma závažnosti, složitosti i nezbytnosti komplexního přístupu ve vybrané lokalitě Dolu ČSA. Podařilo se jí téma otevřít velmi jednoduše a srozumitelně. Práce zahrnuje jak velmi podrobnou historicko-analytickou část, tak část velmi dobře uvěřitelnou část návrhovou. Práce je tu dost - jak říkají i vrcholní představitelé těžební společnosti operující v oblasti – technických a energetických studií je zpracováno velké množství, ale smysluplná komplexní práce s osídlením a krajinou, která by nebyla jen technokraticky schematická tu není žádná.   

Srozumitelnosti výrazně napomáhá použitá grafická úprava. Práci činí i pro laickou veřejnost velmi dobře srozumitelnou  (již jsem ji jako referenci jak s problematikou pracovat předkládal současným vrcholným politickým představitelům kraje).  

Až budeme mít obdobným způsobem vypracované možné využití všech lomů v oblasti – i Dolu Nástup, Vršany, Bílina (ale ani okolí jezera Most takto zpracováno dosud není), těším se na následné variace práce s celou oblastí. Až pak bude možno adekvátně zpracovat i v bakalářské práci pouze naznačené koncepční východo-západní propojení kraje „energetickou cyklostezkou“ a budovat celkovou vizi rozvoje jedinečné krajiny pod Krušnými horami.

Bakalářská práce se velmi kvalitně zabývá rozsáhlým, dosud neadekvátně uchopeným územím.

Navrhované hodnocení “a“.

11.2.2021,  doc.ing.arch. Ondřej Beneš, Ph.D.

Krajský úřad a otázky kvality veřejných prostor

Koncept práce architekta 03

 

Ondřej Beneš (+420 777 819 788, mail@ondrejbenes.cz) 7.2.2021

03

 

Témata:

1."Institut plánování a rozvoje ÚK"

1a) přípravné kroky (měkké)

1b) realizační kroky (tvrdé)

1c) časový harmonogram

 

2."Srp a kladivo na KÚ ÚK"

2a) vlastní symboly na fasádě

2b) veřejné prostory - širší vztahy

2c) vnitřní veřejné prostory na KÚÚK

 

Add 1. "Institut plánování a rozvoje ÚK"

1a) Přípravné kroky (měkké).  Popis přípravných kroků jsem už prezentoval řadu. Mnohé jsou na webu. Zatím poslední jsem ještě před loňskými volbami pro novou reprezentaci kraje sestavil takto: https://www.yumpu.com/cs/document/view/64711886/krajsky-architekt-o-moznostech-jeho-prace-pro-ustecky-kraj

1a1) Definování zadání. Pro současné potřeby by zadání pro IPRÚK tak, aby mohlo být akceptováno radou kraje, mohlo znít například takto:

„Problémy a výzvy, před kterými Ústecký kraj stojí jsou tak velké a mimořádné, že je není možné řešit dosavadním způsobem uvažování, který je v kraji silně spojen s extenzivní těžbou nerostů a těžkým průmyslem. Kraj musí využít nadcházející „odchod od uhlí“ ke své celkové proměně aby bezpečně dokázal odolávat výzvám, které na nás v 21. století čekají.

Ve vyspělých zemích se obdobné procesy neobejdou bez koncepčního a strategického pohledu kultivovaného multidisciplinárními obory s průsečíky v urbanismu, architektuře, veřejném prostoru a celkové péči o krajinu. Instituce, která by tyto nároky splňovala, dosud v Ústeckém kraji není.

Rada kraje se rozhodla otevřít cestu vedoucí k ustavení odpovídající organizace s vědomím, že na krajské úrovni u nás dosud zřízena nikde není. Lze ji najít zatím jen u velkých měst: Praha – Institut plánování a rozvoje, Brno – Kancelář architektury města, Ostrava – Městský ateliér prostorového plánování a architektur, obdobně Karlovy Vary, Liberec. Tyto architektonické organizace budou z hlediska náplně, rozsahu činnosti i zaměření sloužit pro Ústecký kraj jako výchozí.

Definování náplně práce a umístění v samosprávné struktuře kraje bude náplní řady jednání a setkání jak s odbornou, tak laickou veřejností “.  

1a2) Aktivace – ozvučná deska. Otevírání problematiky směrem k laické i odborné veřejnosti. Místo ICUK. Důležitý je tzv. gestor – z vedení kraje ten, kdo nad tím převezme záštitu – zde jednoznačně pan náměstek Řehák a pan radní Kučera. Tam otevřené probírání problematiky IPRÚKu v ještě živém stavu, aby měli všichni pocit, že se tu zakládá něco na dobu delší než jen „jedno volební období“. Jeden z hlavních důvodů je nastavení způsobu jakým způsobem kraj chce problematiku řešit. Složení – stejné jako v pátek, doplněné o významné osobnosti se zkušeností s tématem (Tomáš Ctibor, Petr Hlaváček, Honza Jehlík, Klára Salzman, Martin Kloda, Petr Lešek, Tomáš Veselý, Honza Harciník, Jirka Plos, Osamu Okamura, Janďourek, Kropp, Klokočka, ..). Důležité by bylo, že by se mohli účastnit z kraje libovolní zastupitelé, úředníci, vedoucí odborů. Aby si to všichni mohli trochu osahat.

K tématu městští architekti – pozvat všechny z kraje. Zvažoval bych pozvat tzv. pověřené zastupitele mající na starost územní plány, plus městské architekty z okolí – Liberec, Vary. Určitě z České komory architektů alespoň Petra Leška a spoustu dalších. Jedno z témat by byly soutěže, pozice architektů v jednotlivých městech. Cílem by mělo být v městech a obcích podpořit zájem o tuto agendu, podpora zodpovědnosti samospráv o svou vlastní vizi, budoucnost atd..

Aktivace univerzit – UJEP (s mnoha pedagogy již spolupracujeme), FA ČVUT (zadání v kraji kromě našeho atelieru Stempel-Beneš měl Plicka, Trevisan, s Klárou Salzman na přespříští semestr připravujeme krajinářské zadání velkých měřítek, a další), KU (prof. Frouz – jsme v kontaktu), Mendel (s děkankou z Lednice jsme předběžně domluveni na spolupráci), Liberec (s tamním akademickým sborem jsem průběžně u této problematiky v kontaktu). Důležité bude navazování přeshraniční spolupráce – minimálně drážďanské škola architekury.

1a3)definování konkrétních úkolů k řešení. Důležité bude předběžné definování konkrétních zadání k řešení, které nebude možno příliš odkládat. Například - jestli mám dobré informace, právě probíhá vybírání a selekce projektů tzv. fiší, u kterých se bude žádat o dotace z EU. Vše již „jede“ a uvažované první termíny čerpání jsou snad jen za pár let. Určitě – bude to delší časové období, ale je třeba začít s přípravou smysluplných projektů co nejdřív. Jde vše jen přes lokální restart(?), jak to kontroluje kraj ? Určitě by mělo smysl se do všeho vložit.

Velmi důležitá bude i spolupráce s Uhelnou platformou kraje. Ta má jako jeden z úkolů právě definici projektů. Abychom nebyli hned utaháni velmi dobře formálně připravenými technickými projekty (soláry, atd… ) bylo by dobré hned od začátku se všeho aktivně ujmout – jako přípravu pro práci v Uhelné platformě.  

Co konkrétně ? Loni na podzim jsme připravili zadání i tým na oblast od Mostu po Chomutov.

https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2020/12/mezi-mostem-chomutovem.html

Ať by tuto práci vykonával kdokoli, je nezbytné ji vykonat pokud možno co brzo. Stejně tak by kraj měl nechat zadat zpracování celého území západní části Mostecké pánve od Kadaně až po Teplice (Lomy Nástup, ČSA, Vršany, Bílina). Už teď se cca orientujeme v perspektivách jednotlivých lomů (info zdroj L.Paroha) Nástup – nejméně problémů, těžba tu asi bude probíhat nejdéle. Místo, kde by bylo dobré zachovat kontinuitu „znalosti“ těžby. Nepříliš kvalitní uhlí – výhodné pro elektrárny. Možno i zvažovat místa pro využití technické (energetické). ČSA a Vršany – ČSA bude uzavřen nejdříve, ale pokud v horizontu příštích desetiletí a dále bude třeba uhlí, tento lom se patrně otevře znovu jako první. S celou oblastí mezi Chomutovem, Mostem a Bílinu je třeba pracovat jako mimořádnou pokud jde o perspektivu osídlení – je tu mimořádně důležité začít pracovat se samosprávami, rzantně otevírat participační procesy. Města by se měla propojovat, zároveň bude důležité prověřovat perspektivy jednotlivých lokalit ve světle úbytku obyvatel. Bude nezbytné definovat kvalitu osídlení a rozvoje jinak než bezbřehou expanzí. Bude tu mimořádný požadavek na celkový layout území – rozvržení kde je osídlení vhodné, kde by naopak nemělo být nikdy a kde by měl být maximální akcent na krajinu a přírodu. Bílina – obdobně jako předchozí dva lomy.

 

Ideální by bylo nechat zpracovat kompletní studii celé oblasti. Pokud náročnost jen dolu ČSA byla pod 2mil. včetně DPH, zahrnuli-li bychom všechny čtyři doly (včetně výsypek) dostali bychom se k částce za práci v ceně okolo 6-8 mil.(ještě k prověření). Práce by měla mít atributy tzv. regionálního plánování pro potřeby samosprávy – jak jsme se o to pokoušeli v „Infrastrukturní studii Ústí z pohledu kraje“ viz. např: https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2020/05/regionalni-plan.html

 

Zadání a realizace této práce je akutní – bez ní kraj nemá stanoveny možnosti a limity práce s územím, nezná jeho hodnoty a prostorové kvality. Připravit a zadat by to bylo dobré v režii kraje, aby i na Uhelné platformě kraj mohl s něčeho vycházet. Odhad termínů - příprava zadání plus zadání nějakou formou výběrového řízení 3-4 měsíce, vlastní práce na studii cca 6 měsíců včetně prezentace mezivýstupů (alespoň dvou). V ideálním případě by výsledky mohly být během podzimu – tyto výsledky by byly průběžně konfrontovány na Uhelné platformě i by jimi byli konfrontovány projekty, na které kraj žádá peníze z EU. Vzhledem k tomu, že krajský IPRÚK v nejlepším případě a nejracionálnější podobě může začít pracovat až od konce léta, tuto práci bych měl tendenci rozeběhnout dříve.

Mezi další práce bych řadil ty, ke kterým jsme se dopracovali že je dobré je zpracovat v této práci: https://www.yumpu.com/cs/document/view/64712927/infrastrukturni-problematika-usti-nad-labem-a-jeho-okoli-z-pohledu-potreb-usteckeho-kraje . Mezi nejdůležitější lze řadit např. oblast od Řípu po Středohoří, kde se plánuje inženýrská stavba VRT. Je tam toho třeba řešit a koordinovat daleko více – propojení Litoměřic, Lovosic, Terezína, silniční spojení D8-Česká Lípa… hodnoty krajiny. Od Ústí po Středohoří bude potřeba něco podobného. Tam se budeme moci opřít o spolupráci s Ústím a M.Hausenblasem, který na to bude tlačit.

Ještě je třeba připomenout, že pokud jde o rychlostní železnice, kraj by měl protěžovat zejména trasu na Most, kde se její realizací propojení s Prahou zlepší řádově. Ale i zde prosazovat komplexní pohled na projektovou přípravu, tedy nejen že se jedná o inženýrské dílo.

Důležité by mi také přišlo korigovat krajské projekty, které jsou chápány jako „pilotní“. Jako např. společenské centrum se sálem v žateckém trianglu. Jako varianta pro společenské centrum kraje se nabízí děčínské východní nádraží, které se nyní připravuje, nebo možná daleko spíš mostecké Repre.

1b)realizační kroky (tvrdé)

1b1) Vlastní definování problematiky na půdě KUUK - politické. Paralelně s otevíráním problematiky směrem ven musí probíhat i vlastní definování zadání, debaty na úrovni samosprávné reprezentace kraje, příprava statusu, příprava pozice ve struktuře kraje, úřadu, atd. Tato práce bude zásadní. Součástí bude i definování požadovaného finančního objemu činnosti kanceláře na rok.

1b2) Definování ve vztahu k ostatním odborům a strukturám. Vymezení vztahu k jednotlivým odborům na KUUKu. Zejména Odboru strategickému, a Odboru územního plánování a Odboru regionálního rozvoje.

Ze své podstaty by činnost IPRÚKu měla být nejblíže asi Odboru strategickému, který je v „rukou“ samosprávy. Bude nezbytné prověřit jejich vyvažování – IPRÚK by mohl být jejich produktivním doplňkem – přípravným a projektovým.

Odbor územního plánování a stavebního řádu jde tak trochu „mimo“ – vzhledem k tomu, že je to přenesená činnost státní správy. Bude ale nezbytné s nimi vyjednat např. další postup pokud půjde o prosazování výsledků soutěže na Miladu i u standardní agendy např. zadávání územních studií (viz např. právě na Miladu). Pokud se v bodě posilování zodpovědnosti samospráv nový stavební zákon nezmění (nevypadá to tak), bude nezbytné s tímto odborem najít a vyjednat zlepšení těch částí jejich agendy, které bude chtít samospráva řešit řádově lépe – např. aby veřejné projednávání nebylo formální, ale aby mělo i obsah a smysl.

Nastavení spolupráce se samosprávami – obcemi a městy. Tam bych měl tendenci aktivovat především městské architekty, zastupitele pověřené územním plánem, případně náměstky pro rozvoj.

Nastavování spolupráce s ministerstvy – zejména MMR, MPO. Jaké jsou „na pořadu dne“ strategické dokumenty, které krajská samospráva nechce, aby byly jen „úředně šuplíkové“, ale aby byli dokumentem životaschopným.

Ještě jednou restart. Definování spolupráce s důležitými stakeholdery kraje (doly a fabrikami) – ve smyslu ujištění, že pokud bude kraj „dobře vědět co chce“, bude hřiště pro jejich činnost (i po těžbě) jasné a srozumitelné.

1c) časový harmonogram (orientační)

12.2.2021 termín sepsání podnětů

24.2.2021 projednání zadání a rámcového postupu na radě kraje

Činnost přípravné fáze zahrnující definování předmětu činnosti směrem dovnitř – představitelům krajské samosprávy (tvrdá), otevření problematiky na kraji směrem ven k veřejnosti (měkká) – ozvučnou deskou, aktivace samospráv, městských architektů – celkem odhad 3-5 měsíců.

Podrobné sepisování stanov, definování pozice ve struktuře kraje a úřadu, projednávání možností kraje, financování – 3-5 měsíců (poběží souběžně s předchozím bodem).

24.6.2021 odsouhlasení radou kraje pozice, kompetencí, financí (pro představu - v prvním roce je třeba počítat alespoň s 5-10mil) struktury IPRÚKu.

24.6.2021 buď k tomuto termínu „jmenování“ výchozího pracovního týmu IPRÚKu, nebo daleko raději vyhlášení výběrového řízení, které by trvalo alespoň tři (?) měsíce. Struktura bude s největší pravděpodobností velmi podobná té, co mají kanceláře architektury města. Viz např. str. 72 : https://www.yumpu.com/cs/document/read/64711886/krajsky-architekt-o-moznostech-jeho-prace-pro-ustecky-kraj

1.10.2021 idealizovaný počátek práce ústeckého IPRÚKu.

 

2. "Srp a kladivo na KÚ ÚK"

2a) vlastní symboly na fasádě. Přece jen bych doporučoval řešit formou architektonicko-výtvarné soutěže. Je to drobné a mediálně srozumitelné – proto bych výběr nejlepšího řešení maximálně otevřel. V zadání by bylo – hledáme adekvátní řešení plochy na objektu Krajského úřadu v místech, kde je nyní srp a kladivo. Nepředepisoval bych, že se srp a kladivo „musí“ odstranit, ale že návrh musí prezentovat úřad jako „demokratickou, otevřenou, progresivní… instituci“, že má reprezentovat změny, které na kraj v souvislosti s odchodem od uhlí čekají.

V podkladech by byly velmi přesné technické specifikace jak kamenné stěny, kotvení, tak statiky. Návrh by měl obsahovat detailní technické řešení včetně odhadu realizačních nákladů tak, aby šel následně snadno realizovat.

Odhad časový – příprava podkladů a zadání, přesné definování formy soutěže, minimálně jedna veřejná debata k problému (ideálně v ICUKu a on line, kde by byl někdo z UJEPU-prof.Hrubá, Krsek z Ústí, někdo přes realizace sedmdesátek – kolega prof.Vorlík) – jeden až dva měsíce. Vlastní zpracování návrhů – dva měsíce. Vyhodnocení návrhů, schválení výsledků radou kraje, zveřejnění – jeden měsíc. Realizovat by se to mohlo začít od konce léta.

K prověření by bylo, zda by soutěž musela jít přes ČKA, s organizací bych se obrátil např. na profesionály zabývajícími se soutěžemi -  MOBA – Igor Kovačevič https://www.moba.name/team.php (případně jiné adekvátní týmy - CBA, MA Loun Radek Janoušek atd. – kolega architekt Kasl z ČKA by asi neuvedl nikoho jiného).

Pokud by to byla soutěž, dal bych ceny – 45 000, 30 000, 15 000. Soutěž by to byla do té míry malá, že by si ji KUUK mohl organizovat i vlastními silami – a jen pod dohledem Kovačeviče, nebo Janouška viz výše.

I zde by šla zadat souběžná studie jen několika vybraným subjektům se skicovným např. 25 000. Termíny by byly stejné. Jen bych měl doopravdy tendenci tuto drobnou věc vzhledem k mimořádnosti společenského přesahu maximálně otevřít !!! 

2b) veřejné prostory širší vztahy. Viz samostatný podklad (pošlu během týdne). Určitě je to nutno založit šířeji, než jen řešit vstup do úřadu. Důležitá bude spolupráce s městem Ústí. Tady bych se už spíš přikláněl k zadáním několika špičkovým arch. kancelářím metodou tzv. souběžné studie.

V prvním kroku vidím jako nezbytné celé to otevřít debatami o veřejném prostoru v ICUKu, důležitá bude participace, nastolování vztahu kraje a města atd… z těchto debat a jednání by také měla vyjít finanční náročnost celkového řešení. Z mého pohledu se bude jednat o řešení celého bloku KUUK až po objekt kde je ICUK včetně přilehlých ulic. Půjde o prověření možnosti vkládání uličních stromořadí – problematika sítí a hledání celkového konceptu veřejných prostor v centru Ústí. Řešení zpevněných ploch – zda ponechat nebo radikálně přeřešit, jak piazetta u vstupu, jak dole pod rampou u bufetu atd… Řešení a invenční přístup k mobiliáři – piazetta, otázky pobytovosti u brutalistního baráku, práce s vizuálními symboly kraje, koordinace s probíhající(?) rekonstrukcí obvodového pláště domu, prověření osvětlení (v podchodu před vstupem jsou lampy a jejich použití podivné), práce s mobiliářem a drobnou zelení, práce s prapodivnými rohy a zákoutími bude vyžadovat velmi aktivní spolupráci s majiteli, jejich provozními schématy atd.. Bude nezbytné předběžně stanovit náklady celkové, protože by se výsledky soutěže realizovaly po částech. Dle výše uvedeného a náročnosti se celková cena realizace může pohybovat od 10 – 20mil (pokud by se komplet měnily povrchy i více). Cena úprav piazetty, drobných úprav parteru, zeleně, mobiliáře pak cca 2-6mil.

Jak vybrat ty tři až čtyři týmy? Elegantním řešením by bylo vzít je ze soutěže na náměstí bratří Jandusů, zadání srovnatelné s tím co chceme okolo KUUKu, kde probíhá dvoukolová soutěž dle regulí ČKA. Jsem předsedou poroty, soutěž organizuje právě MOBA a Igor Kovačevič. Dorazilo 25 portfolií, vždy s uvedením týmu. Doplnil bych to o ústecký atelier 3+1.

Prověřování procesu a termínů a cen obdobně jako u předchozího bodu. Můj předběžný předpoklad – příprava zadání, koordinace a debaty tři měsíce, návrh tři měsíce, měsíc na vyhodnocení, měsíc rezerva. Celkem minimálně půl roku. Odhad honorářů – předběžně á 70 000,- plus cena za organizaci pokud by to bylo vedeno externě – odhad 50 000,- plus zpracování podkladů – existují zaměření (?). Celkem odhad 0,4mil. (až dokončím podrobnější podklad pošlu Kovačevičovi ke korekci), na část nákladů za soutěž by mohli přispět další subjekty, které se v širším řešeném území nacházejí – např. město Ústí. Součástí řešení by měl být i vypoložkovaný výkaz nákladů.  

Cena a rozsah soutěže by se finalizoval po prověření technického stavu území, prioritách jednotlivých aktérů, veřejných debatách a požadavků na koordinaci zejména s městem Ústí.

2c) vnitřní veřejné prostory na KÚÚK. Je propojen s předchozím bodem. Nevím, jestli s ním zadat zároveň, nebo zadat samostatně. Přijde mi ale, že vlastní příprava bude trvat déle – bude třeba víc prověřit možnosti a fungování vlastního úřadu - měl bych tendenci prověřit využití přízemí KUUKu – zejména podatelnu, budník vrátnice a pak i výlohy a co je za nimi když vystoupáme od náměstí schodištěm vzůhu, tak v podchodu po levé straně. Právě tam by mohl být „výkladní skříň“ úřadu  - u vstupu, ve vazbě na uvažovanou piazettu. Pokud by do budoucna mohl mít úřad svůj CAMP, zde by bylo ideální místo pro protoCAMP. Pro ten finální jsem si úvodní úvahu udělal zde: https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2020/01/prezentacni-centrum-usteckeho-kraje.html

 

Vlastní prostory po vstupu do úřadu jsou příliš zabarikádované a zasloužili by si zjednodušit a otevřít. Dtto předprostor do jednacího sálu. Je tu třeba najít řešení kompenzující nízký strop, málo světla díky mimořádně hluboké dispozici (použití zrcadla na stropě ?). Tmavošedé sloupy a přemíra různorodých výstavních panelů tomu také nepřispějí. Otevření předsálí směrem k městu kuřárnou – zde to buď otevřít, nebo celý tento apendix také radikálně přeřešit.

Má tu někde být zakrytá Zoubkova plastika se symboly srpu a kladiva – podklady jsem k tomu zatím nenašel. Začlenit do interiéru, otevřít, řešit podobně jako srp a kladivo na fasádě úřadu?

Skicovné bych tu při zadání třem subjektům předběžně viděl na á 30 000,-. Ale jak uvádím i u jiných bodů – je to ještě k prověření zejména s ohledem k dosud těžko uchopitelnému rozsahu.

Program obnovy a rozvoje Pánevní oblasti - rok 1991

S radostí tu uvádím text ze samého počátku devadesátých let, ze kterého je jasné, že problémy se kterými se potýkáme jsou uchopované již delší dobu. Obzvlášť radost mi udělala stránka 5, kde je dávána priorita tzv. měkkým opatřením "land use plan" před tzv. tvrdými - okamžitým omezením množství exhalací:

 

Koncept práce - 02

 

Ondřej Beneš (+420 777 819 788, mail@ondrejbenes.cz) 17.1.2021

Práce agendy pracovní skupiny „Krajský architekt“ 02

 

A)Témata:

A1) srp a kladivo na KUUKu

A2) Uhelná platforma, peníze z EU na spravedlivou transformaci, zelenou energii atd.

A3) Repre

A4) možnosti práce na kraji

 

addA1)doporučoval bych řešit formou architektonicko-výtvarné soutěže (minimálně se studenty UJEPu). V zadání by bylo – hledáme adekvátní řešení plochy na objektu Krajského úřadu v místech, kde je nyní srp a kladivo. Nepředepisoval bych, že se srp a kladivo „musí“ odstranit, ale že návrh musí prezentovat úřad jako „demokratickou, otevřenou, progresivní… instituci“, že má reprezentovat změny, které na kraj v souvislosti s odchodem od uhlí čekají.

V podkladech by byly velmi přesné technické specifikace jak kamenné stěny, kotvení, tak statiky. Návrh by měl obsahovat detailní technické řešení včetně odhadu realizačních nákladů tak, aby vítězný návrh šel následně snadno realizovat.

Pokud cca takto, přeptal bych se kolegů, co dělají soutěže, jaká forma by byla nejvhodnější, kolik by bylo třeba času, kolik by soutěž stála (můj odhad je cca pět měsíců, náklady okolo sta tisíc).

Pan Trojna (po dohodě s panem hejtmanem) mě pověřil přípravnými kroky vedoucími ke změně okolí úřadu, ale i prostoru před sálem. Prezentaci včetně tzv. příkladů dobré praxe předložím do konce února. Shrnu tam i „srp a kladivo“. S panem Trojnou jsme se domlouvali, že pak bychom to začali řešit společně s ICUKem.

AddA2)Uhelná platforma by na kraji mohla být „motorem“ transformace (zástupci těžařů a firem jsou tam nezbytí, aby platformu neobcházeli. Silné zastoupení z kraje musí mít UJEP, ICUK, Hospodářská komora. Z hlediska personálního složení by tam neměl chybět Hausenblas).

Přestože vím, že to nepůjde, bylo by velmi výhodné, pokud by se do ní kraji podařilo nominovat i zahraniční experty (dokázali bychom najít někoho se zkušenostmi z německé IBA, případně alespoň informovaného M.Klodu), někoho z ostravska (minimálně z ostravska pocházejícího a v Bruselu léta působícího pana Firlu), někoho z Prahy ideálně třeba CIIRC (s výběrem by pomohl Hausenblas), nebo z ČVUTu. Velmi bych doporučoval přes krajinu šéfku poroty na Miladu – koncepčně uvažující Kláru Salzman.

Z hlediska přístupu by pro kraj bylo výhodně vytvořit silné zázemí. Pokud by v první fázi do kraje přišlo cca 10-12 mld., velkou část z toho by bylo dobré dát na projektovou přípravu. Pokusem bylo naše „vlámání se“ do území mezi Mostem a Chomutovem loni na podzim přes 7en. Je nezbytné zpracovat první – analyticko-koncepční fázi. Nejlépe přes kraj. „Výkop“ k tématu: https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2020/12/mezi-mostem-chomutovem.html

Stejně by z pohledu kraje bylo dobré přistoupit i k dalším oblastem -  k dolu Nástup-Tušimice i Dolu Bílina. Vše co nejdříve. Vstupy do problematiky dokáži zpracovat. Úvod zde: https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2021/03/transformace-02.html  

Add3) Repre – špičková mostecká stavba, které se dlouhodobě věnuji. Je v majetku města Most. Plánovaná rekonstrukce je z hlediska jejích hodnot devastační (celková odhadovaná investice 1mld). Martin Trčka z Mostu provede poslední pokus jak proces zvrátit – navrhne přeměnu objektu do centra architektury oblasti, možná kraje. Rád by tam viděl Kancelář architektury kraje (krajský IPR). Já bych tam nejraději krajský CAMP, společně s Kanceláří architekta Mostu. Pokud by v kraji vznikl IPR, přijde mi pořád lepší v Ústí. Je to k debatě, která je nyní předčasná. Důležité by ale bylo dát na Repre i z pohledu kraje akcent, a jednat o tom. M.Trčka se pokusí vyvolat jednání mosteckého primátora (po petici za nepřesouvání knihovny do Repre údajně víc naslouchá), hejtmana, Vás, pana Kučery.

Add4) K mému statutu a další práci pro kraj. Pokusil jsem se vydefinovat možnosti:

a)nejjednodušší by bylo prodloužení smlouvy, co mám a co skončila loni v prosinci. Tj. na „pracovní skupinu krajský architekt“, kde mám ale smlouvu jen já. Minulý rok to bylo á 30 000 měsíčně. Vše by běželo jak dotěď. „Členy“ této „volné“ skupiny je několik desítek lidí napříč krajem, se kterými problematiku vždy aktivně probírám: zejména Mirek Koranda, Martin Trčka, Martin Hausenblas, Saša Vanžura, Luboš Paroha, architekti Honza Hrouda, Petr Lešek, Martin Kloda, Honza Čunát, Martin Hajný, Klára Salzman, Honza Jehlík, Ivan Plicka, Petr Velička, Petra Hlaváčka (náměstek pražského primátora) informuju občasně. Pak pomalu i Martin Mata a spousta dalších.

Určitě by bylo dobré definovat tuto pracovní skupinu jako stálou a dát jí i pravidla. Třeba šest až deset členů a schůzky každý měsíc na ICUKu.

Pracovní skupina krajský architekt (formálně zrušena nebyla) pracuje na základě Usnesení č. 016/70R/2019 ze dne 5.6.2019: ve znění: 4.12 Pracovní skupina „Krajský architekt". Rada Ústeckého kraje po projednání bere na vědomí: vznik pracovní skupiny, poradního orgánu hejtmana Ústeckého kraje (pozn. Nebo náměstka pro rozvoj), zřízené pro oblast komplexního rozvoje kraje, zejména pro koordinaci v oblasti kvality architektury, urbanismu a veřejného prostoru a práce městských a obecních architektů na území Ústeckého kraje.

b)povýšení dosavadního statutu – přesněji definovat současné „plavání v lavině“.  Tedy předchozí usnesení doplnit něčím jako: Rada Ústeckého kraje do okamžiku zřízení samostatné Kanceláře krajského architekta pověřuje Ondřeje Beneše prací na „agendě krajského architekta v Ústeckém kraji“ s pověřením dočasného výkonu funkce krajského architekta s cílem zejména hledat a stanovovat standardy této práce tak, aby mohlo dojít ke zřízení samostatné agendy této práce viz dále varianta finální A) nebo B).  TOTO BYCH PREFEROVAL.

c)uspořádání výběrového řízení na pozici krajského architekta jako analogii městského architekta. K tomu je budˇ zapotřebí alespoň rok času - je na tom ještě spousta práce, nebo se to „zkusí“. Tam bych pak byl ve schizofrenní situaci. O všem vím nejvíce asi já, měl bych tedy připravovat podmínky a pracovat na tom, ale velmi rád bych se konkursu účastnil, tedy bych na druhou stranu s přípravou neměl mít vůbec nic společného.

Výběrko by mi přišlo dobré v jednom člověku alespoň  na 80 – 100 hodin měsíčně. Z hlediska hodinového ohodnocení je pro srovnání standard 800,- (nový městský architekt v Lounech s nástupem od 1.1.2021). Tedy min  64 000,- až 80 000,-.

varianta finální A)zřízení samostatného odboru na magistrátu. Obdobně mají KAM v Liberci. Z Liberce se dokážu s lidmi domluvit co a jak okolo toho. Po právní stránce bych oslovil Jirku Plose – bývalý dlouholetý sekretář ČKA, a kamarády co tam dali do pohybu Radu architektů (Martin Kloda a Pepa Smutný).

varianta finální B) zřízení příspěvkové organizace kraje (obdobně funguje KAM ve Varech). Po přípravné stránce opět přes Plose, Klodu. V obou případech bych do toho zapojil i Petra Hlaváčka a lidi z IPRu okolo něj.

Jen samotná analýza jak dál postupovat – připravit to – zabere alespoň  rok. Zároveň by bylo dobré do debat zapojit samosprávy a širší veřejnost. Panu Řehákovi jsem už navrhoval formu tzv. Ozvučné desky. Začal s tím v Praze Hudeček. Ozvučná deska je široké diskuzní fórum, které nehledá řešení, ale pojmenovává témata. "gestor" (optimálně primátor, případně náměstek pro územní rozvoj) jí používá pro získání zpětné vazby.