Souborná informace k pokusu o uchopení "příběhu kraje"

 

A) Nejprve krátká verze:

Zde úvodní studie otevírající problematiku vztahu infrastruktury (silniční, železniční, vodní) a krajiny (úvod do problematiky prostoru a hodnot):

https://rskuk.cz/files/Uhelne-regiony/Studie_verze-1.10.2020_opti.pdf

Na základě této práce mě vyzval 7en pro uchopení práce na okolí Dolu ČSA:

https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2020/12/mezi-mostem-chomutovem.html

Tuto práci jsme nakonec nedělali, ale podařilo se řešenou problematiku rozvinout na celý kraj a pak hlavně přenést na krajskou samosprávu: 

https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2021/03/transformace-02.html

Úvodní komplexní dokument vznikajícího Transformačního centra Ústeckého kraje, kam se krajská architektonická agenda zařadila do vzniklého čtvrtého pilíře věnujícího se "plánování krajiny a osídlení" je zde:

https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2022/04/brozura-pripravovaneho-transformacniho.html  

A zde pak zhuštěná informace, cože ten čtvrtý pilíř věnující se "plánování krajiny a osídlení" vlastně má dělat : 

https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2022/08/prezentace-sluzeb-transformacniho.html

B) A zde pak dlouhá verze:

Příběh: mluvili jsme o obrozencích, jak nemohli České středohoří nazvat Českým rájem, neb tam žili Němci, a tak Český ráj musel posunout do oblasti kde je Kost a Trosky. Ještě v devatenáctém století obrozenci (z pohledu „rozvinutých řepařských oblastí“ a hlavně rozvinutého severu Čech) hledali „co“ s jižními Čechami a jižní Moravou - tak alespoň ty kroje… dnes „hledáme příběh“ naopak pro sever Čech. Tento příběh bude muset splňoval řadu podmínek. Zde pro úvod: Bude vycházet z urbánně-ekonomické analýzy - příběh tak bude naplňovat dlouhodobou udržitelnost regionu prostřednictvím aktivit, práce a životů lidí, kteří zde budou žít a bydlet. Bude vytvářet pocit domova a komunity, pospolitosti. Příběh bude proaktivní ve vztahu k probíhajícím i nastupujícím krizím, kterých jsme nebo budeme účastníky. Příběh bude cestou jak zhodnocovat současné hodnoty krajiny a osídlení, komplexního vystavěného prostředí, a bude vytvářet hodnoty nové.

A vzhledem k tomu, že jsem před cca pěti lety vstoupil do Ústeckého kraje „úplně odjinud“, svůj odstup od problematiky můžu velmi dobře dokumentovat. Nejprve grafická část z mého konkurzu na městského architekta Děčína:

https://decinarchitekt.blogspot.com/2017/04/blog-post.html 

Na závěr svého působení jsme k tomu uspořádali publikaci, kde je vše podstatné. Dávám to sem proto, že zde používané metody jsem se pak pokoušel rozvinout k uchopení celého kraje. Jde zejména o to, že coby městský architekt člověk nemá nikdy žádnou „páku“ jak své vize realizovat, než znalostí kontextu a problematiky, ekonomických souvislostí, komunikací, otevřeností, argumenty:

https://decinarchitekt.blogspot.com/2022/09/prace-mestskeho-architekta-v-decine.html

Během svých cest z Prahy do Děčína jsem si v Ústí, v paláci Zdar asi rok dával schůzky s městskými architekty kraje. Psal jsem z toho zápisy, které jsem také dával na blog, kde je najdete. Za všechny alespoň tento odkaz:

https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2019/02/krajsky-architekt.html

Ve Zdaru jsem se přes městského architekta Mostu, pana Nesládka, dostal k rekonstrukci mosteckého kulturního domu Repre. I tuto práci jsem dal na blog. Jsou tam odkazy i na další prezentace (toto byla má první zkušenost se západní částí Mostecké pánve):

https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2020/03/repre-most.html

Během toho se nám s panem Janem Štefanem z Děčínského fóra podařila série schůzek s tehdejším vedením kraje. Pan Štefan, je sice občanský aktivista, ale díky své profesi špičkového krajského  kriminalisty se s mnohými znal. Bylo to v době, kdy na kraj „chodili mnozí“ – senátor Linhart, Martin Hausenblas – a přesvědčovali tehdejší vedení kraje, že „věci“ okolo těžby už není možné dělat tak, jak bylo do té doby obvyklé (kraji vládla KSČM, SPD, ČSSD). Podařilo se tak prosadit zřízení pracovní skupiny „krajský architekt“, kde jsem nakonec pracoval pouze já, neboť slíbené minimální ohodnocení jsem dostal pouze já:

https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2019/08/krajsky-architekt-02.html

Důležitá byla v té době spolupráce na přípravě soutěže na okolí Milady. Původně PKÚ vypsal studentskou soutěž na nábřeží s první cenou 20 000,-. Vzedmula se bouře, PKÚ díky veden tehdejšího ředitele Lence vše otevřel a pořádal řadu jednání, workshopů, kam chodil každý kdo mohl něčím podstatným přispět. Ze všeho vyšlo, že je to pouze PKÚ, kdo tehdy mohl zorganizovat celkové uchopení okolí jezera vedoucí k resocializaci, přestože to dle zákona není jeho povinnost. Mám k tomu několik textů zde: https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2019/08/zapis-z-na-usteckem-pku-za-ucasti-pana.html

Na FA ČVUT jsme zadali široké území studentům a nakonec řešené území od Teplic po Ústí a mezi oběma pohořími. Na prezentaci v ústeckém Node byly zástupci všech okolních samospráv včetně primátora Ústí. Poprvé všichni na sériích vizualizací viděli jak konkrétně budoucnost okolí Milady může vypadat: https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2019/08/milada-studenti-fa-cvut.html

Tento rozsah řešeného území se mi podařilo následně prosadit i do soutěže na okolí Milady:

https://www.cka.cz/souteze/databaze/jezero-milada

nebo: https://vizemilada.cz/

Související problémy okolo vztahu současné praxe územního plánování a tím, co v kraji potřebujeme  - problematika „transformační“ – jsme řešili jak na půdě krajského úřadu, tak jsme část z toho publikovali v Bulletinu ČKA:

https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2020/03/zur-milada.html

https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2020/05/regionalni-plan.html

Zároveň jsme v té době s Martinem Hausenblasem, místním filantropem, začali zpracovávat jeho požadavek na zpracování studie trimodálního přístavu v Ústí – říční překladiště v ústí Bíliny. Ustavili jsme pracovní skupinu, kde bylo mým cílem připravit zadání tak, že bychom nejprve řešili každou infrastrukturu zvlášť, pak společně a pak bychom modelovali co to udělá s městem, přičemž právě kvality města měly být hodnotícím kritériem, zda je přístup v pořádku. V rozpracované podobě se nám pak ale toto zadání nepodařilo prosadit na půdě ústeckého magistrátu, ale byli jsme úspěšní na půdě krajského úřadu, kde jsme s Martinem byli členy pracovní skupiny „uhelná platforma“. Zadání jsem tak rozšířil na celý kraj a prioritně řešil vztah infrastruktury a kvalit prostoru a krajiny celého kraje. Téma prostorovým kvalit a vůbec otázky jak k regionu přistupovat adekvátně počátku 21 století nikde řešeny nebyly. Součástí práce tak byla i analýzy dostupných podkladů. V závěru jsou doporučení co a jak by bylo dobré. Pokud jde o krajinu a její prostorové kvality jednalo se daleko spíš o úvodní studii:

https://rskuk.cz/files/Uhelne-regiony/Studie_verze-1.10.2020_opti.pdf

Na základě této studie mě oslovily 7en, kteří začali připravovat svůj projekt na okolí Dolu ČSA, který nakonec dospěl do podoby strategického projektu Green mining. Dali jsme tenkrát v minimálním čase dohromady tým, vytvořil zadání a koncept přístupu. Nakonec jsme se s nimi ale nedohodli (náš přístup byl pro ně příliš drahý a kompletní):  https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2020/12/mezi-mostem-chomutovem.html

Mě to ale pomohlo se v problematice reálněji a konkrétněji zorientovat, a postupně jsem i na základě velké řady zpětných vazeb a konzultací zpracovávat přístup ke všem dolům. https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2021/03/transformace-02.html

To už je doba, kdy jsme problematiku začali řešit s Lubošem Parohou. Po posledních krajských komunálních volbách, kdy se začal připravovat strategických projekt, který by „se dal“ do fondu spravedlivé transformace se celou problematiku „krajiny a osídlení“ podařilo přesunout a rozpracovávat tam. Postupnými kroky se tak ustavily dnes aktuální čtyři pilíře, včetně toho čtvrtého,  kterému se věnujeme. Zde jedna z úvodních kompletních prezentací Transformačního centra:

 https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2022/04/brozura-pripravovaneho-transformacniho.html

K Transformačnímu centru jsme pod vedení Luboše Parohy zpracovali Log frame:

https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2021/12/logframe-srpen-2021.html

V minimální době jsme v Ústí našli a zkoncipovali využití bývalé školy na objekt Transformačního centra. https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2021/04/transformator-01.html  

Na krajském úřadu se podařilo prosadit zadání formou soutěže dle regulí ČKA:

https://www.cka.cz/souteze/databaze/transformacni-centrum-usteckeho-kraje   

Zhruba do tohoto okamžiku jsem dával mnohé na blog, včetně předběžného rozvrhu práce čtvrtého pilíře:

https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2021/08/agentura-planovani-rozvoje-kraje.html

https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2022/08/prezentace-sluzeb-transformacniho.html 

Další podklady, jsou daleko spíše interní.

Důležitá je spolupráce se studenty. Většina je na blogu.

Nejprve Matěj Čunát a jeho Děčín jako smršťující se město – jak jsme mluvili o tom, že je třeba uchopit problematiku celého regionu jako smršťujícího se (s variantními scénáři):

https://decinarchitekt.blogspot.com/2019/05/decin-2070.html

Studentům jsme s kolegou Stemplem na FA ČVUT zadali Most (ještě bez akcentu na celé město na výše zmíněné smršťování, ale se zahušťováním centra):

https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2021/07/studenti-fa-cvut-v-praze-most.html

Pak i Bílinu. Tu jsme většinou řešili většinou celou jako „smrštující se“: https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2022/02/studenti-fa-cvut-v-praze-bilina.html

Zde skvělé práce od kolegyně architektky Šindlerové z ČZU:

https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2021/07/studenti-mezi-chomutovem-teplicemi-01.html

https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2021/07/studenti-mezi-chomutovem-teplicemi-01_14.html

Zde studentská práce na Důl ČSA:

https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2021/02/bakalarske-prace-emilie-razove-venujici.html

Dolům se věnuje na FA ČVUT i Klára Salzmann (předsedkyně poroty na Miladu). Ty ještě na blogu nemám, ale snadno si je vygooglíte.

Je zde ještě možno doplnit Terezín. Tam se tématu nejprve u nás na FA ČVUT a pak samostatně věnuje Walbert Schmirler. Možná ještě je ve vstupu ICUKu k tomu výstava. Nyní je městským architektem Terezína a pracuje na ICUKu. Zde se skvěle podařilo jeho prioritní zájem během studia překlopit do reálné práce po škole.

Důležité ještě je, že jsem si „pro sever“ ustavil tři doktorandy, se kterými řešíme – urbanismus, energetiku, krajinu a majetek. Koučuje nás Tomáš Ctibor, kterého problematika mimořádné zajímá. Hledáme způsoby jak jejich práce propojit s potřebami TCÚK. Tato „platforma“ je po akademické stránce otevřená.

Pokud jde o reflexe směrem ven. Zde alespoň obsáhlý rozhovor v časopise Stavba:  

https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2022/12/rozhovor-stavba-122022.html  

Nebo starší v Deníku:

https://architekturakrajeustecka.blogspot.com/2020/12/rozhovor-v-deniku-14122020.html